Jiří Vacek - duchovní učitel

hledající

Ráda bych tímto dopisem poděkovala za letošní meditační seminář a také za všechny společné meditace, které jsou pro mne vždy posílením a zároveň povzbuzením na cestě. Velmi si vážím možnosti být na všech těchto duchovních setkáních. V dnešním uspěchaném a na matérii orientovaném světě je to jako objevit pramen na poušti.

Mountain Path, Sádhu Óm

15. díl, viz přehled všech dílů

... Neměli bychom se nechat znepokojovat těmi stoupenci, kteří s Bhagavanem pobývali po mnoho let, a přesto neporozuměli jeho učení, ani těmi, u kterých se zdá, že se duchovně nevyvíjeli. Pokud se nyní někdo duchovně nevyvíjí, ve skutečnosti ani nikdy stezku nenastoupil. Všichni, kteří přicházejí k Bhagavanovi, obvykle říkají: „Přišel jsem si jen pro vysvobození (mókša)“. Kolik z nich je však opravdu ochotných vzdát se své individuality (svého ega, pozn. překl.)? I kdyby na duchovním bitevním poli padlo kolem nás na tisíce vojáků, neměli bychom se tím trápit, ale se vztyčenou hlavou pokračovat vpřed. Takováto odvaha a víra jsou nezbytné. Následujeme-li upřímně stezku vyučovanou Bhagavanem, nebudeme nikdy opuštěni...

Jiří Vacek

Pokud se nacházíme v našem světě, nemůžeme nemyslet, což zahrnuje i naše city, přání, víru – nevíru a další výtvory mysli. Jelikož myslet znamená vždy používat tvořivou moc mysli, myšlení je vždy i tvoření ve smyslu ovlivňování a vytváření našeho osudu a také vytváření příčin, jejichž následky se vždy zákonitě projevují. Jelikož však většina z nás není poučena o moci naší mysli a zákonitostech, které jí vládnou, myslí chaoticky a také nesprávně a tím si připravuje nepříznivý osud a mnoho zbytečného utrpení. Největším omylem je přesvědčení, že mysl nemá žádnou moc, že myšlení nevytváří zákonité příčiny a proto si v mysli můžeme vše dovolit bez následků včetně činů, které jsou zevně považovány za trestné nebo neetické.