Jiří Vacek - duchovní učitel

Přátelé sdružení kolem tohoto webu tímto přejí všem přátelům/členům naší sanghy i sami sobě navzájem, aby celý tento náš nový rok byl naplněn Božím požehnáním a ochranou.

Díky všem, kdo kultivací dobrých vztahů přispívají k růstu našeho neformálního společenství.

přátelé přátelům

hledající

Děkuji Vám z celého srdce za vše, co pro nás hledající činíte, ať si to jsme nebo nejsme schopni uvědomit. Kdykoliv na Vás pomyslím, cítím obrovský příliv pomoci - Vy, Mistr, zůstáváte stále v mém srdci. V posledních dnech zažívám plnost všeho, prostor je doslova "těhotný" možnostmi, možnostmi "projevu, vibruje radostí a přetéká láskou. Zalévají mne vlny vděčnosti a inspirace. Snad je inspirací i to, že najednou není nic a nikdo na co, nebo koho bych se měla vymlouvat a spoléhat, kromě Milosti.

Jiří Vacek

Hledající se někdy dělí do dvou skupin: na kočičí a opičí mláďata. Kočka svá mláďata nosí a ty se nemusejí namáhat a o nic starat. Opičí mládě se naopak musí matky samo pevně držet, aby ji neztratilo.

hledající

... těšíme se na večerní skypovou meditaci. Zesiluje meditační proud a vytváří příčiny k postupu na stezce. Děkujeme Vám za veškeré duchovní bohatství, kterého se nám dostává...

Jiří Vacek

... Přesvědčení o netotožnosti s tělem a s myslí, je pouhá myšlenka, byť i správná, nikoliv sama tato totožnost. Ta spočívá ve ztotožnění vědomí, kterým jsme, s tělem a s myslí, kterými nejsme. Ke skutečnému rozpouštění totožnosti vědomí s tělem a s myslí dochází teprve tehdy, když jako sebe si vědomí pozorovatelé těla a mysli si přímo uvědomujeme, že jsme od těla a mysli rozlišeni. Tento stav rozlišení od těla a mysli musí být trvale udržován. Kdykoliv jej ztratíme, jsme opět ztotožněni s tělem a s myslí neboli egem...

Jiří Vacek

... Tím, co si uvědomuje prováděné zkoumání, je námi hledané Já. Jelikož je v našem hledání Já již přítomné, protože je provádíme my, vědomí, není potřebné nic jiného, než na ně obrátit pozornost a tak si je, sebe uvědomit. Obracení pozornosti na to, co je v nás pozorovatelem, co si vše právě teď uvědomuje, včetně své existence JÁ JSEM, je proto nejpřímější způsob, jak si své Já uvědomit jako to, co je právě zde a čím jsme si vědomi Sebe i předmětů...

Jiří Vacek

Pozornost k Já, átman je svrchovanou oddaností k Bohu, protože Bůh existuje jako Já. (Ramana Maháriši)

Jeden ze silných výroků mistra. Naše Já, vědomí Já jsem je Bohem a když se na ně soustřeďujeme, soustřeďujeme se na Boha a v tomto soustředění na Něj se mu oddáváme. Není samozřejmě míněna plná totožnost, ale soupodstatnost Já našeho a absolutního.

Jiří Vacek

Kdo nezná Boha, vědomí Já jsem, nemůže ani plnit jeho vůli. Ta nejvyšší je právě v tom, abychom v něm, ve vědomí Já jsem stále spočívali. Nejvyšší boží vůle nespočívá v pouhém plnění přikázání, ale hlavně v poznávání, uvědomování vědomí Já jsem, které je samým Bohem.

Jiří Vacek

Považujeme-li se za konatele, musíme sklízet plody svého konání. Pátráme-li: „Kdo je konatel?“ a prožíváme-li Střed (Já) sám, mizí představa „jsem konatel“ se všemi jejími karmickými plody a to je stav věčné svobody. (Ramana Maháriši)

Jako „konatelé“ vždy vytváříme následky neboli karmu. Zmizí-li pocit „já konám“, karma se netvoří.

Jiří Vacek

Jedině vědomí existuje. Vše, co si uvědomujeme, existuje pouze ve vědomí a není proto podstatně od vědomí odlišné. Vše projevené existuje nejen ve vědomí, ale i z vědomí vzniká a v něm trvá. Svět není od vědomí oddělen, ale těsně spojen jako příčina a následek.

Jiří Vacek

Když je mysl trvale prosta všech odstředivých a zlých sklonů a zastavíme její činnost, klesne do svého zdroje – Já. Co pak zůstává, je samo ryzí vědomí Já jsem. Když na ně – na Sebe obrátíme pozornost, tak dosahujeme v něm poznání, uvědomění Sebe: Já jsem ryzí Sebe si vědomé vědomí Já jsem.

hledající

Dobrý den, děkuji moc za dnešní ranní meditaci. Byla velmi silná.

Zuzana K.

... Dnes som mala na meditaci u Vás silný zážitok Jednoty, že len vo vedomí Já jsem sme s Bohem vedome zjednotení v Jedno, a nijakým iným sposobom v akejkol´vek dualite to nie je možné...

Josef Šťastný

Označení „sekta“ se v Česku běžně používá, když chceme nějakou skupinu lidí negativně ocejchovat. Ani vědecká pojednání a snahy o neutrální definici tohoto slova nemají dostatečnou sílu tento negativní nádech odstranit, což je podle mého názoru způsobeno dlouholetým používáním slova sekta (nebo i hereze) s negativním významem z pozice „vyvolených“ křesťanů – převážně katolíků pro jejich „konkurenci“. Tak katolíci ve středověku nahlíželi na albigenské, katary a další. Později katolíci označovali slovem sekta protestanty a naopak M. Luther za sektu označoval stoupence papeže, kněze, jeptišky, mnichy a muslimy.

hledající

... Následující dny byly plné světla vědomí, které se jemně jako by přesouvalo, kam bylo třeba a rozpouštělo to, co bylo těžké, rušivé … nejen v mém těle, ale i v prostoru … Mnohem snadněji než jindy šlo pozornost přesunout mimo prostor těla, vnějšek se stal vnitřkem a naopak, rozlišování se dařilo mnohem lépe a jako by samovolně a ve větším detailu. Často jsem si vzpomněla, jak mluvíte o „nedozírných možnostech“… zase se pootevřely… Ve všem byla velká lehkost. Moje osoba ustoupila do pozadí a vše bylo vedeno jakousi jemnou a lehkou navigací, která byla v souladu s nitrem, vycházela z nitra...

hledající

... Mnohokrát děkuji za včerejší "stodůlkovou" meditaci. Síla společného setkání je pro mě vždy obrovskou posilou a povzbuzením. DĚKUJI, že Jste s námi...

hledající

Vážený pane Vacku, milovaný Mistře, každý den, kromě jiných, listuji a čtu v knize Sogjala Rinpočheho Záblesky vědomí (Rozjímání o žití a umírání pro každý den), zvlášť hned po ránu, po probuzení, mě to "naladí". Chci se s Vámi podělit o jeden text a tím Vám také poděkovat, že "jste", že jsem měla a mám takové štěstí, takovou milost Vás potkat/potkávat.

hledající

Před dvěma týdny jsem byl na pohřbu svého blízkého příbuzného. Musím říci, že to byla velmi užitečná zkušenost a mocná vzpruha pro mou duchovní praxi. Vždy jsem tíhnul k rozjímání o pomíjivosti, ale něco jiného je takové to akademické filozofování u kávy a něco jiného je to zažívat přímo a nezprostředkovaně.

hledající

... Ke konci meditace se má mysl pročistila a uklidnila a vědomí se rozzářilo. Od té doby je přirozeně ve všem a vším, přesto rozlišené, a spolu se světem tvoří celek. Vzájemně se doplňují. Když jsem přijel domů, bylo kolem půlnoci. Jelikož meditace šla stále sama od sebe, tak jsem toho využil a zůstal proto asi ještě hodinu v autě. Zavřel jsem oči a plně se pohroužil do sebe sama. V tu chvíli přestalo existovat vše - svět, tělo, myšlenky, zbylo jen Já. Samo sebou zářící, vědomé, čisté, jako jedno bez druhého. Tělo bylo plně bdělé a přesto jakoby ve stavu hlubokého spánku. Nebylo nic, než Já...