Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Duchovní texty nemáme pouze číst, ale doslova studovat. Součástí studia je přemýšlení i domýšlení nauky, kterou dostáváme. Následující je zamyšlení nad odstavcem 205 z 8. června 1936 „Rozhovorů s Ramanou Mahárišim“.

Pavel Janda

... Jenom pro stručné zopakování: podle toho, jak na tom každý je, prodýcháváme jednotlivé části našeho těla tak, jak si je budeme říkat, postupně buďto pránou, světlem, nebo přímo vědomím. Pokud se objeví nějaká odezva, třeba v podobě myšlenek nebo nějakých energetických záchvěvů, které jsou v těle pociťovány, na myšlenky nereagujeme, nerozvíjíme je, pokračujeme dál, uvolněné energie nejlépe vedeme do prostoru nad hlavou, kde se rozpustí ve světle...

Petr Kouba

... Četl jsem teď v Rozhovorech s Mahárišim jeden výrok, který zněl: „Fakt naší existence je tou hledanou realizací.“ Čili my jsme si vědomi své existence, toho, že existujeme a že jsme to my, kdo existuje. To je vlastně cíl naší stezky – sebe si vědomé vědomí Já jsem. Ale musíme toto vědomí naší existence oprostit od všech nánosů nevědomosti, klamného ztotožnění s tělem a s myslí, od nevědomého pohlcení ve světě...

Jiří Vacek

Začátečnický stupeň stezky hledání Já, prvé zážitky vědomí Já jsem často provázejí pochybnosti mysli o jejich pravosti. Mysl není schopna posuzovat zážitky vědomí Já a jeho pravost, protože Já je mimo její dosah. Samo toto pochybování maří úspěch na stezce, protože naši pozornost odvádí od Já a odnímá ji Já. Přerušuje tak tok pozornosti vědomí k samotnému vědomí, který jedině přináší jeho uvědomění.

hledající

... Milý pane Vacku, dovolte mi, abych Vám touto formou ze srdce poděkoval. Prostřednictvím Vašich knih jsem se dostal k mystice a duchovní stezce. Slovy se těžko popisuje, co to v životě člověka znamená. Zcela se změnil můj pohled na život...

Jiří Vacek

Duchovní světlo je nejvyšší a nejúčinnější stvořenou dostředivou silou, která nás vede zpět k Bohu, vědomí Já jsem. Je vytvářeno naším úsilím, které směřuje přímo k jeho poznání a spojení s ním. Světlo je energií a proto i pro ně platí veškeré zákony, které řídí působení energie všeobecně. O jeho účinnosti rozhoduje velikost jeho energie a její zaměření. Pokud světlo používáme k dosažení určitých cílů ve světě, pak se jeho energie ztrácí až zmizí. Je spotřebována úsilím o jejich uskutečnění. Proto správné využití světla je výhradně pro dosažení návratu k Bohu a nikoliv k dělání zázraků nebo k léčení a podobně.

Jiří Vacek

... Bůh není rozdělen. Není zvlášť láskou, tvořivou mocí a moudrostí, ale tím vším trvale, současně a vždy. Toto vše je stále jeho vůlí. Z tohoto pohledu vůli boží může plnit pouze on sám a nikdo jiný. Proto přesně vzato, nikdo nemůže plnit boží vůli. Co však můžeme, je vzdát se své vůle a odevzdat se do vůle boží a nepřekážet jejímu působení. To však není fatalismus, nečinnost, ale stav, ve kterém prožíváme přítomnost boží v sobě, ve vědomí Já jsem a necháváme v sobě Boha Já jsem svobodně působit, aniž bychom jeho působení překáželi. V tomto smyslu největší překážkou svobodného božího působení v nás je ztráta vědomí Já jsem, zapomenutí jeho lásky, moudrosti a moci...

... Nejvyšší boží vůlí je Bůh sám. Nejsou dva, ale jedno.

hledající

... Z celého srdce děkuji za veřejné meditační setkání ve Stodůlkách ve Spolkovém domě tuto sobotu, které pro mne i pro mnohé přátele (jak jsem se později dozvěděl) bylo opět velmi intenzivní. Cítil jsem velmi silný příliv duchovního světla, které proudilo skrze Vás směrem k nám...

hledající

... Během této meditace jsem měl opět velmi hluboký duchovní zážitek, který mi přinesl i nový poznatek, o který bych se s Vámi velmi rád podělil. Má mysl se opět uklidnila. Vše šlo mnohem snadněji než obvykle. Najednou zde byl stav, ve kterém si Já uvědomovalo Já. Já bylo Já. Uvědomil jsem si, že my i mahárišiovská literatura také používáme pro popis stavu poznání termín Já je Já. Zároveň jsem v tu chvíli nabyl dojmu, že tento termín ještě výstižněji vyjadřuje stav prožitku Já než jiné termíny, jelikož to jakoby nejlépe vystihuje danou neosobnost stavu. Bylo to pro mne velmi zajímavé. Nebyl jsem já, ale Já bylo Já. Nic víc, ani nic míň. Bylo zřejmé, že tomu tak je v podstatě neustále...

Jiří Vacek, hledající

Dotaz: před chvílí jsem v sobě zažil další silnou vlnu nespásných emocí. Zajímalo by mě, zdali to čištění má někdy nějaký konec.

Odpověď: požadavek bdění nad tím, co vstupuje do naší mysli, trvá stále. Jako vždy, je lépe vzniku nežádoucích hnutí mysli předcházet, než je řešit. Pokud se udržujeme stále ve vědomí Já jsem a rozlišeni od výtvorů mysli, neměl by obsah mysli mít nad námi jakoukoliv moc. Prostě s ním zacházíme jako s ne-já, kterým nejsme...

Jiří Vacek

Všichni se starají o náš hmotný nebožský svět. Nikdo se však nestará o svého Ducha, ač každý ví, že smrt našeho těla je jednou z mála jistot, které máme. Odkud se tato bezstarostnost o nás samé bere, že nebudeme sklízet, co jsme zaseli? Neříká snad Ježíš jasně: „Neodejdeš odsud, dokud nezaplatíš do posledního haléře“?

Přátelé Jiřího Vacka

Čtvrtletní časopis Mountain Path (vydávaný Maharišiho Ramanašramem) začal v dubnu 2012 vydávat po částech pojednání od Sadhu Oma: The Paramount Importance of Self Attention (Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já). Tento seriál pokračuje až doposud. Dle našeho názoru jde o velmi poučný text, přínosný pro všechny zájemce o Maharišiho přímou stezku, kteří umí anglicky, neboť jako jeden z mála zdůrazňuje nutnost nepřetržitého soustředění na sebe, naše pravé já.

Petr Kouba

... Tady a teď v tomto okamžiku si je každý z nás vědom své existence. Zároveň je to on sám, kdo si svou existenci uvědomuje. Tato sebe si vědomá existence, vědomí Já jsem, je naším největším pokladem. To je království nebeské v nás, to je naše buddhovská podstata. To je ono: „Pravím vám, bohové jste.“

Vůbec nejlepší způsob, jak si tuto naši podstatu, vědomí Já jsem, uvědomit, nezkalenou nevědomostí a klamným ztotožňováním s tělem a s myslí, je meditační řada na pozorovatele, která postupně rozpouští ego a pak přechází v přímou átmavičáru, v přímé obracení pozornosti na tuto podstatu. Během této meditace si meditační řadou na pozorovatele projdeme...

Jiří Vacek

Vysvobození je možno dosáhnout v průběhu umírání a v době po něm. Základním předpokladem je:

1) Udržení vědomí Já jsem.

2) Nepodlehnout ničemu, co nás od vědomí Já jsem odvádí.

Pokud tyto podmínky nejsou do značné míry splněny, nevěřím, že se nám nějakým zásahem zvenčí podaří uspět. Skutečná moc našich negací se nedá přemoci pouhými radami. Jedinou skutečnou pomoc nám může poskytnout naše duchovní světlo a Bůh svou mocí Já jsem. Proto je tak důležité, aby velká většina odstředivých sklonů byla rozpuštěna a nezmocnila se nás v průběhu smrti.

Jiří Vacek

Existují lidé, kteří jsou, zevně pozorováno, dobří ve smyslu etičtí. Dokonce i věří v Boha, ale jejich víra je bez skutků. Netouží po Bohu, neusilují o spojení s ním. Jsou spokojeni sami se sebou. Nedělají přece nic zlého. Často jsou příslušníky nějaké skupiny „vyvolených od Boha“ a myslí si, že jsou proto po smrti těla vysvobozeni.

Nejsou! Sám život v dobru k návratu zpět k Bohu do jeho království nestačí. K tomu vede pouze stezka naším nitrem

Jiří Vacek

... Nejvyšší a nejmocnější dostředivou silou je proto neustálé myšlení na Boha a hlavně obracení pozornosti vědomí Já jsem na ně samotné. Zamezuje nejen vzniku odstředivých sil, ale vytváří energii, jejíž síla nás vysvobozuje poznáním toho, co JSME. Kdo neustále myslí na vědomí Já jsem nebo alespoň se na ně rozpomíná ve svém nitru a spočívá v něm, nakonec dosáhne cíle. Není možné jej nedosáhnout, pokud trvale činíme to, co bylo řečeno...

Jiří Vacek

Láska k Bohu je ve své podstatě láskou k vědomí Já jsem, proto zahrnuje i naše pravé Já jsem. Tak Bůh ve všem stvořeném miluje své vědomí v poznání „Já jsem, vědomí Já jsem, je láska“. I zde platí: kdo nemiluje sám Sebe, v tom není láska a proto ani Bůh.

Přátelé Jiřího Vacka

Mountain Path, Sádhu Óm

1. díl, viz přehled všech dílů

... Učení o zaměření pozornosti na Já je jediné, které je nezpochybnitelné. Vše ostatní jsou jen děravé a rozporuplné teorie. Proto, pokud místo klidu mysli dávají vzniku pochybám, je odmítněte zkoumáním toho, kdo pochybuje. Soustředění na Já je jediný a výhradní cíl Bhagavanova učení. Učí nás, že Já existuje samo o sobě a je skutečné, zatímco vše ostatní je jen sen, výplod naší mysli. Řekl: „Věnujte se tomu, pro co jste přišli“; přišli jsme za účelem poznání Já a ne učit se mnoha všelijakým teoriím. Nicméně důkladné porozumění jeho učení, které nám vyložil, umožňuje utišit naši mysl v každé situaci. Bhagavan nám předal snadno pochopitelné učení: Vědomí Sebe je to jediné, co se zdá být trvalé. Proto jej prozkoumejte: věnujte se mu a pevně se jej držte. Třebaže je toto učení jednoduché, je to největší poklad ze všech. Milost působí tím, že nám neustále připomíná naše Já. Zapomenutí na Já (to znamená věnování pozornosti něčemu jinému), je utrpení; rozpomenutí se na Já je mír a blaženost. Kdykoli vyvstanou jakékoli pochyby, otázky nebo nové myšlenky, uvědomte si, zda mohou vyvstat během vašeho spánku. Je zjevné, že nikoliv, takže jsou něčím zevním. Proto na ně zapomeňte a spočívejte jako ve spánku...

Mountain Path, Sádhu Óm

2. díl, viz přehled všech dílů

... K tomu, aby bylo možné věnovat pozornost druhé či třetí osobě, musí existovat první osoba. Cožpak neexistuje tato první osoba již před tím, než bude moci věnovat pozornost druhé či třetí osobě, a je si vědoma toho, že je, že existuje? Po probuzení ze spánku, poté kdy se začneme prožívat jako to či ono, prvá naše zkušenost je zkušenost naší vlastní existence. Je zkušeností Já. Poznání, že „Já jsem to či ono“, je již zkušeností této první osoby. Jak k tomuto poznání dochází? Již tím, že je této první osobě věnována pozornost. Tak pozornost k této první osobě pokračuje i nadále a to i tehdy, věnujeme-li pozornost druhé či třetí osobě. Bez pozornosti k této první osobě by vědomí druhé či třetí osoby nebylo možné. Vědomí druhé či třetí osoby značí přítomnost první osoby. Pokud je svět poznáván, znamená to, že je tato první osoba přítomna. Toto je stav poznání Já, které trvá bez úsilí...