Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poděkování z Ostravy

18. 11. 2012

hledající

Milý a vážený pane Vacku,

moc Vám děkuji za seminář na Morávce, za Vaši pomoc. Bez takovýchto seminářů by bylo všechno mnohem těžší, myslím, že v mém případě obzvlášť.

Nesmírně si vážím, že jsem s Vámi mohla osobně mluvit, byla to veliká vzpruha na cestu. Přímo obrovská! Všechny obavy, strachy a úzkosti byly rozptýleny. Vzpomněla jsme si na  tresť učení: „Staň se dítětem božím, které s důvěrou vzhlíží ke svému otci nebo matce a jehož slzy jsou jeho nejmocnější zbraní na které otec i matka vždy přispěchají svému dítěti na pomoc.“, v tomto případě jste ke mně přišel dokonce i zevně. Děkuji

Snažím se, jak teď momentálně dovedu (možná ne dost, doufám, že správně) hlavně se modlím. Zkouším přítomnost Boží, v poslední době se však  více modlím, protože mi nic jiného moc nejde. Snažím se, aby byla mysl co nejvíce u něj, tak se mu svěřuji. Nečekám odpověď, ale vím, že mě slyší. Zatím se mi příliš nedaří odtotožňování, tak se snažím alespoň od všeho nepotřebného a zlého odvracet pozornost, objevila jsem také mnoho dalších nedostatků a chyb, kterých se dopouštím zejména v očistě a studiu. Je to jistě zásluhou světla ze společných meditací.  Děkuji.

Při vzpomínce jak jsme mohli s mamkou rozdávat prašad mi docházejí slova. Dodnes to nemůžu pořádně pochopit, jak může být Bůh tak Milosrdný. Jistě znáte všechny neduhy mé duše, sama vím jen trošku a je mi s toho zle, na Váš počin dobré vůle ke mně nelze pohlížet, jinak než jako Milosrdenství bez míry. Bez jakýchkoli mých zásluh, spíše prohřešku jste mi pomohl. Děkuji Vám mnohokráte, za ty nejhezčí okamžiky v mém životě.

Pevně věřím, že mě Pán Bůh naučí správě usilovat a dá mi sílu v tomto úsilí vytrvat až dokonce. Zároveň jsem se chtěla omluvit, jestli jsem se dopustila něčeho nevhodného ve Vaší přítomnosti a také za to, že nejsem zatím schopna vyšší praxe.

Přeji Vám a paní Milušce mnoho radosti, zdraví a vše dobré , rovněž všem Mistrům a hledajícím to nejlepší

S láskou a úctou

Adéla V., 3. 11. 2012

 

Zapomněla jsem ještě na jednu důležitou věc, poděkovat za knížky, bez nich bych byla asi úplně ztracená a za prašad. Doufám, že mi Pán Bůh pomůže všechny ty dary co nejvíce rozhojnit.

Pozdravuje i maminka   a moc za vše děkuje.