Přátelé píší - září 2016
hledající
Dopis 16.9.2016
Milý pane Vacku a Miluško,
moc Vás na úvod zdravím a doufám, že se Vám i přes momentální nelehkou situaci s hospitalizací daří oběma dobře.
Velice si vážím možnosti, které se mi nedávno dostalo - navštívit Vás doma a ve společné meditaci načerpat duchovní sílu a opět posílit To, čím doopravdy jsem. Tolik bych Vám toho chtěla napsat a vyjádřit svou vděčnost, ale nevím, kde začít a také Vás nechci obírat o drahocenný čas.
Už jen když píši tento dopis, cítím jako bych byla ve Vaší přítomnosti. Zesílené vědomí sebe vtahuje pozornost dovnitř a já chvílemi musím přestat psát a jen se nechat „chovat“ v náručí Toho, jenž je věčnou milující skutečností. Aktivita mysli slábne a hlas komentujícího ega utichá a mizí jakoby v dálce. Zaplavuje mne blaženost tak jako naposledy u Vás doma. Jak dobrou karmu a nevídané štěstí mají všichni, jež s Vámi mohou několikrát týdně duchovně praktikovat!
Duch naštěstí není omezen časem ani prostorem, ale přesto, žijeme-li v sebezapomnění, je téměř nemožné Ho poznat, i když Jím žijeme. Dokud nám někdo nepotvrdí, že to je Ono a neukáže jak postupovat na cestě k sobě, můžeme se točit v kruhu či se sebepoznání ještě více vzdalovat. Proto je Mistrova role v životě hledajícího nenahraditelná.
Duchovní vyzařování z osoby, jež žije Pravdu, nás navíc chrání a doslova postrkuje na cestě k Bohu, našemu pravému Já. Vysoká vibrace Poznání nás silně čistí a zbavuje nevědomých ztotožnění, v nichž se my, vědomí, ztrácíme a znesvobodňujeme. Proto Vám i Bohu moc a moc děkuji, za obrácení mé pozornosti správným směrem a za vytrvalou duchovní podporu celé mé rodiny.
Vaše celoživotní pomoc hledajícím Boha, neosobní vedení a láskyplná pozornost jsou pro mne důkazem Vašeho hlubokého spojení s Bohem i Vaší opravdovosti.
Také způsob jakým snášíte dlouhodobé bolesti a nemoci těla svědčí o neobvyklé duševní i duchovní síle. To, že jste se k radosti nás všech zúčastnil meditace ve Stodůlkách, je malý zázrak. Muselo to být vzhledem ke stavu Vašeho těla velmi náročné a vyčerpávající. Opět to jen potvrdilo Vaši lásku k Bohu i k Jeho dětem.
Děkuji i paní Milušce, která Vás na této životní pouti provází a pečuje o Vás. Jsem ráda i za přátele, kteří Vám pomáhají v tomto náročném čase. Blíží se nám seminář a já věřím, že nezůstanete doma bez pomoci. Rádi Vám s čímkoliv pomůžeme.
Těším se moc na Vaši novou knihu i na setkání s Vámi.
Kéž se Vám i Milušce daří stále lépe a lépe a kéž jste trvale šťastni.
S velkými díky
S. s rodinou
* * *
Dopis 30.08.2016
Drahý pane Vacku,
Opět moc děkuji za Vaši drahocennou pomoc. Opět jsem byl v nesnázích, síla mých hlubokých citů a myšlenkových proudů byla silnější než já. Bylo velmi náročné se od nich odpoutat a soustředit se na sebe sama.
Hned poté, co jsem Vám zavolal, a aniž bych se o svém problému jakkoli zmínil, jsem cítil obrovský příliv duchovního světla. Dal jsem na Vaši radu a opřel se do meditace. Meditace šla najednou mnohem snadněji. Světlo, které proudilo skrze Vás, zesílilo mé vědomí tak mocně, že pro mne vše ostatní přestávalo téměř existovat. Vnímal jsem, jak dochází velmi intenzivně k rozlišení od všeho pozorovaného. Na jedné straně bylo čisté, ryzí vědomí, doslova žhnoucí samo sebou a na druhé straně má mysl a její burácející energie. Zůstal jsem tak – v tomto vědomí, v sebe si vědomém pozorovateli toho všeho, dokud se energie nerozpustily a nedostavil se opět přirozený klid.
Děkuji z celého srdce za tuto pomoc a za Pravdu, kterou nás celou tu dobu s velkou trpělivostí učíte. Vědomí či vědomý pozorovatel je opravdu to jediné, o co se člověk může ve svém životě a hlavně v takovýchto nepříjemných situacích opřít. Modlím se za to, aby „můj“ pozorovatel byl jednou natolik silný, abych dokázal přežít své stáří i svou vlastní smrt.
Přeji Vám pevné zdraví,
s láskou Váš,
K.
* * *
SMS 15.9.2016
Milý pane Vacku,
Moc Vás zdravím. Píši Vám dopis, ale nelze jej dopsat. Hluboký meditační vliv, který mě zaplavuje, mi to nedovolí. Děkuji, že jste mi ukázal, kam směřovat pozornost a seznámil mě s Pánem Bohem.
S láskou S.