Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nauka - praxe

Příspěvky

Bůh je všude a vše

25. 2. 2015

Jiří Vacek

... Není dobré chtít jen část Boha, chtějme jej celého a čím víc jej dosáhneme, tím lépe. I když si vybereme jen jednu z více cest k němu, učme se znát Boha i po způsobu druhých. Taková snaha nám jen prospěje. Sblíží nás s druhými, kteří Boha chápu jinak než my.

 

Zlo a moc nevědomosti

24. 2. 2015

Jiří Vacek

Otázka vysvobození je ve své podstatě zbavením se vlády zlých sil nad námi, které nám působí utrpení. Naše nesvoboda není prvotně zevní, ale vnitřní. Základní příčinou všeho utrpení je vždy nevědomost, která se zmocní naší mysli a celé bytosti, když pod jejím vlivem myslíme a chováme se. Základní zlo nevědomosti spočívá v oddělení se od Boha a v neznalosti jeho existence a významu pro náš život. Nevědomost nás odděluje od Boha, který je naším jediným pravým a nejvyšším Dobrem i silou, bez kterých je šťastný a svobodný život nemožný.

 

Vysvobození z nesvobody

20. 2. 2015

Jiří Vacek

Naše nesvoboda prvotně nespočívá v tom, že si nemůžeme dělat, co chceme, ale v omezení naší původní neomezené a nestvořené existence na omezenou a stvořenou osobnost, kterou tvoří naše tělo a mysl. Omezujeme neomezené a nestvořené vědomí na omezené, stvořené a nevědomé tělo a mysl a výsledkem je naše nesvoboda. Ztotožňujeme se s tím, co je vždy omezené a nesvobodné a usilujeme ze všech sil dosáhnout v tomto stavu naprostou svobodu, což je předem nemožné.

 

Nejsem činitelem

18. 2. 2015

Jiří Vacek

Pocit „já jsem činný, já konám“ neboli „já jsem činitelem“, je méně známým, ale nebezpečným projevem ega. Ego je ztotožnění vědomí, kterým jsme, s tělem a s výtvory naší mysli, kterými nejsme. Pokud naše tělo je činné, pracuje, jde a podobně a my myslíme „já jdu, já pracuji“, utvrzujeme se v přesvědčení, že jsme tělem neobli posilujeme své ego tvořivými silami mysli: „já konám, jsem činitelem, neboli jsem tělem a myslí, které činí“. My jsme nečinné, v klidu se nacházející vědomí, které činnosti mysli a těla pozoruje, ale není s nimi totožné. Není na druhé straně ani od nich oddělené, ale rozlišené.

 

Skutečné a neskutečné

17. 2. 2015

Jiří Vacek

Vědomí je svým bytím a jeho bytím je vědomí sebe. Nejsou dva, ale jedno. Duchovní učitelé často pracují s pojmy „skutečný“ a „neskutečný“. Proto je potřebné vědět, co znamenají. Skutečné je jen to, co existuje samo o sobě a nezávisle na čemkoliv jiném. To je pouze absolutno, které nazývám nejvyšší Skutečností. Jeho základem je nestvořené, neprojevené vědomí Já jsem. Je sebe si vědomou existencí, která ke svému uvědomění nepotřebuje nic jiného mimo sebe. Je jednotou bytí a vědomí Sebe.

 

Zodpovědnost moci

14. 2. 2015

Jiří Vacek

Každá moc a síla pochází vždy od Boha a je nám jen propůjčena k užívání. To vůbec neznamená, že ji můžeme používat bez jakýchkoliv ohledů a omezení. I když králové vládnou z moci boží, přece jsou Bohu za svou vládu zodpovědní. Zákon platí pro každého, včetně andělů, mistrů i osvícených. Nakonec se vždy budeme zodpovídat z toho, jak jsme svou moc a sílu používali, k jakým účelům jsme ji propůjčili.

 

Existuje ďábel?

14. 2. 2015

Jiří Vacek

Hojně používaný výrok: „Největším vítězstvím ďábla je, když nás přesvědčí o své neexistenci“, je i není pravdivý. Ďábel jako protipól Boha opravdu neexistuje. Zlo není podstatné a neexistuje v jakékoliv podobě samo o sobě, ale vždy je závislé a podmíněné na svých nositelích. Zlo jako konkrétní činy existuje. Za nimi stojí jako jejich příčiny zlé myšlenky a přesvědčení.

 

Přímá cesta k Bohu od samého začátku až do plného návratu k němu

9. 2. 2015

Jiří Vacek

Já jsem vědomí Já jsem. To, co v nás vše pozoruje, co si vše uvědomuje včetně své vlastní existence, je vždy mnohem důležitější než to, nač se soustřeďuje, co pozoruje. Bez pozorujícího vědomí nic pozorovaného neexistuje ani existovat nemůže. Vědomí je prvotní, nezávislé bytí. Pozorované je existence závislá na pozorujícím vědomí.

 

Necírkevní duchovní učitelé v naší vlasti

8. 2. 2015

Ing.Dr. Otakar Mikeš, DrSc.

Promluva významného představitele Náboženské společnosti českých Unitářů o necírkevních duchovních učitelích v naší republice. Autor mezi ně řadí kromě duchovních Unitarie i naše přední mystiky například F. Drtikola, K. Minaříka, K Makoně a také J. Kočího a J. Vacka.

 

Existuje pouze jedna energie a síla

5. 2. 2015

Jiří Vacek

Vše stvořené je činností jedné jediné božské energie a její síly. Tu zevní, tvarovou část stvoření vytváří sama sebou tak, že se sama stává světem. Ač je jen jedna síla, je rozlišená podle svých činností od neživé hmoty přes živou hmotu, duševní schopnosti, kterým říkáme mysl až po duchovní světlo, které je jejím nejvyšším ještě božským projevem.

 

Vnitřní pránajáma - rozvrh cvičení pro vyšší stupeň

5. 2. 2015

Jiří Vacek

 

Jsou lidé dobří nebo zlí?

30. 1. 2015

Jiří Vacek

...Skutečností je, že každý člověk je někdy dobrý, jindy špatný, někdy hodný, jindy zlý. Lidé se chovají v dané chvíli podle toho, co v nich, jaká myšlenka či cit právě převládá. To je ovládá a v souladu s tím i jednají...Charakter lidí a jejich chování nejsou stálé, nejsou ani vždy dobří nebo zlí ani duchovní nebo neduchovní. Je souhrnem různých sil a přesvědčení, pod jejichž vlivem jednají za určité situace a okolností...

 

Nebezpečí z nesprávného cvičení vnitřní pránájámy

16. 1. 2015

Jiří Vacek

Vnitřní pránájáma probouzí v nás existující síly zla, které ve svém účinku směřují od Boha a posilují ego. Pokud důsledně neprovádíme trvale očistu, ale bez rozlišení se necháváme těmito zlými silami unášet, tak se nás zmocní, ovládnou a zničí duchovně, ale často i duševně a tělesně. Pránájáma tyto síly v nás nevytváří, ale probouzí do vědomí, aby mohly být rozpuštěny. Pokud se tak nestane, stále v nás působí, ale skrytě, aniž bychom si je uvědomovali.

 

Důležité poznámky k vnitřní pránájámě

15. 1. 2015

Jiří Vacek

Hlavní zásada: vedeme vědomě pozorností vědomí životní sílu, což se nejlépe děje v sebe si vědomém pozorovateli, a to s láskou k ní s vědomím její božskosti. Pozornost rozdělujeme mezi Sebe, vědomí pozorovatele a prodýchávanou část těla. Neztrácíme vědomí Sebe ani se neztotožňujeme s pránou a s tělem. S životní silou spolupracujeme s úctou, protože je silou boží. Vědomě a s pokorou se odevzdáváme jejímu působení v nás.

 

Nebezpečí ustrnutí na poznání Sebe

9. 1. 2015

Jiří Vacek

„Já jsem, vědomí Já jsem, jsou dveře do nebeského království“, učí Ježíš. Nutnost a význam poznání Sebe hlásá většina mistrů všech náboženství včetně pravých buddhistů. Uvědomění Já jsou dveře, ale nikoliv samo nebeské království. Často se však zdá, že oboje je ztotožňováno, ale neoprávněně.

 

Neštěstí pádu do zla

7. 1. 2015

Jiří Vacek

Pokud nepochopíme plně hloubku svého pádu, který spočívá ve ztrátě spojení s naší podstatou, která je Bohem v nás, příliš na stezce nemůžeme uspět. Ztratili jsme Sebe, Boha v nás a stali se nevědomou hříčkou sil, o nichž nic nevíme, včetně ztráty poznatků zákonitosti s jakou působí.

 

Osobnost není ego

6. 1. 2015

Jiří Vacek

Bůh nepochybně tvoří prvé lidi bez ega. Jsou to jedinci, kteří jsou rozlišení od absolutního, neprojeveného božství vědomím své osobnosti tvořené světelným tělem a myslí. Uvědomují si i svět, ve kterém žijí. Proto je zřejmé, že existují jedinci jak bez ega, tak s egem.

 

Je jen jeden mistr

6. 1. 2015

Jiří Vacek

Představa, že je více mistrů, a proto je možné měnit jednoho mistra za druhého, je zcela nesprávná a velmi zavádějící. Pravda zní: Je jen jeden mistr a tím je Bůh, jedno jediné vědomí Já jsem, které odhalené září v některých osobnostech, které dosáhly jeho uvědomění v sobě.

 

O silách

3. 1. 2015

Jiří Vacek

Síla je sama o sobě neutrální. To, čím ji nasytíme a jak ji používáme, teprve z ní dělá dobrou nebo zlou, spásnou nebo nespásnou. Síla je opojná svou mocí a kdo nerozumí její podstatě a zákonitosti, kterou se řídí a je pod vlivem zla a ega, snadno tomuto opojení k obrovské škodě své i druhých podlehne. Proto se také plným právem radí, abychom například nepěstovali zázračné síly.

 

Co vše je Bůh?

3. 1. 2015

Jiří Vacek

Vše, co existuje, je jen nejvyšší Skutečnost, Bůh. Stvořitel všeho stvořeného. Je před jeho začátkem, na jeho začátku i konci. Udržuje vše stvořené sám sebou.

 

Je Já jsem Bůh?

3. 1. 2015

Jiří Vacek

Poznání našeho Já není totéž, co poznání Boha. Je pouze poznáním soupodstatnosti naší podstaty s Bohem, který naše Já překračuje. To platí zejména pro úsek stezky od objevení našeho pravého Já, vědomí Já jsem až do plného rozpuštění ega. Po celý tento úsek stezky platí, že naše pravé Já v nás existuje společně s naším egem.

 

Kritika mistra

2. 1. 2015

Jiří Vacek

Sama myšlenka kritického přístupu k mistrovi, když již jsme se stali jeho žáky, je nesmyslná. Důvěra v mistra je jedním ze základních předpokladů, aby žák byl vůbec schopen mistrovu pomoc přijmout. Pokud mu nedůvěřujeme, škodíme i sobě, protože my sami postojem své neočištěné mysli vytváříme skutečnou překážku přijetí jeho pomoci.

 

Zlo je vždy jen zlým zlem

31. 12. 2014

Jiří Vacek

Zlo má, jak jinak, jen zlé vlastnosti a následky. Jedna z nejhorších je, že je nakažlivé. Pokud nejsme bdělí a ostražití, zlo namířené na nás v nás vyvolává zlé city, které jsou opravdu smrtelnými hříchy, což zvláště platí o nepřátelství až nenávisti a hněvu.

 

Meditace bez lásky

25. 12. 2014

Jiří Vacek

Kdo medituje bez lásky, medituje bez Boha. Taková meditace pak nejen neprospívá, ale škodí. Není to nic jiného než přehlížení Boha jako lásky.

 

Nevědomost plodí zlo a zlo plodí nevědomost

25. 12. 2014

Jiří Vacek

Zlo je nevědomost a nevědomost je zlo. Jedno nelze odlišit od druhého. Jsou nerozdělitelně spojeny v nekonečném řetězu příčin a následků. Jedno neustále plodí druhé a druhé prvé a to tak dlouho, dokud tento řetěz zlých příčin a následků nerozetneme mečem správného rozlišování v souladu s naukou. Jejím nevynechatelným základem je trvalá láska k Bohu, k bližním i k sobě, uplatňovaná pod vedením rozlišující božské moudrosti.

 

Vědomí je i moc

25. 12. 2014

Jiří Vacek

...Schopnost být si vědomo, tedy to, co zpravidla máme na mysli, když používáme pojem „vědomí“, není totéž, co moc vědomí. Tvoří jednotu, ale nejsou totožné. Je proto nutné je rozlišovat, ale neoddělovat od sebe. Pro naši duchovní praxi je důležité tento rozdíl znát a vědět, že něčemu věnovat pozornost nemá za následek pouze uvědomění toho, čemu pozornost věnujeme, ale ovlivnění toho, co pozorujeme mocí vědomí...

 

Moudrost lásky: milujme své nepřátele!

24. 12. 2014

Jiří Vacek

Milovat své nepřátele znamená na prvém místě nechovat k nim nenávist a neutápět se v hněvu nad jejich skutky. Proč je zřejmé. Nenávist a hněv jsou zlem, skutečné zlé síly v každé podobě, ať jsou zevně spravedlivé nebo nikoliv. Jsou zlou energií, která ničí každého, kdo je chová, doslova na těle, na duši i na duchu jen proto, že jsou zlé a to již v té chvíli, kdy je vytváříme.Jiří Vacek

 

Ramana Maháriši o Bohu

21. 12. 2014

Jiří Vacek

...Možná, že právě nevíra v Boha je z výše uvedených důvodů příčinou toho, proč se tak mnoho hledajících dopouští mnoha hříchů a je to s nimi špatné, jak Maháriši výslovně uvádí. Víra v Boha, je-li pravá, nás určitě chrání od hříchů, kterých se hledající tak často dopouští. Jedním z nich je určitě i znevažování mistra. Ten, jak jsme poučováni, je Bohem...

 

Zlo hlouposti

17. 12. 2014

Jiří Vacek

Největším a nejlepším spojencem zla je hloupost, která je výsledkem duchovní nevědomosti...Ke zbavení se nevědomosti nestačí proto samotná změna smýšlení, ale je nezbytné i rozpuštění její energetické stránky...

 

Jak se vyhnout zlu pokušení

17. 12. 2014

Jiří Vacek

...Také je nezbytné hlídat, zda se nejedná o rozpor toho, co kdo říká, ale opravdu dělá. Věřit slovům a nikoliv činům je velmi škodlivé. Většina nechce pravdu, jaká je, ale tu svou, co se jim líbí. Pravda však zdaleka není to, co si myslíme nebo to, co máme rádi, jen proto, že si to myslíme a máme rádi. Kdo nedbá těchto zásad a některých dalších a uvěří zlu, tomu se zlo odvděčí tím co jedině má: samo sebou, zlem.

 

« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26

následující »