Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nauka - praxe

Příspěvky

Nový rok 2011

4. 3. 2011

Jiří Vacek

... Nový rok jsme tradičně zahájili společnou meditací, nikoliv u nás doma, ale opět již v klubovně odpoledne. Začali jsme ve tři odpoledne a zůstali do šesti. Na delší sezení mně se již nedostává sil. Opět bylo plno a přátelé pokračovali jako vždy dále i po našem odchodu. Pak nastalo velké balení na Morávku, které trvá téměř celý den...

 

Duchovní slepota

16. 2. 2011

Jiří Vacek

Někteří hledající mají neodolatelnou potřebu učit druhé, co nejen neznají, ale ani sami nedodržují. Tak například nám přátelé nosí pozvánky na seminář, kde se má učit „rozvoj milujucej nehy, sucitu“ a další. Ten, kdo je učí, sám utekl od dobré manželky a od dvou malých dětí pro „lásku“ k jiné ženě, jejíž manželství rovněž rozbili...

 

Zvyky

9. 2. 2011

Jiří Vacek

Zvyky jsou vásany, sklony mysli. Jsou tvořivé, ke svému naplnění směřující síly, jako vše, co mysl vytváří. Proto opakováním se zvyky ustalují a posilují. Pokud jejich provádění přerušíme a zastavíme, jejich síla slábne. Této zákonitosti můžeme cílevědomě využívat na stezce.

 

Lidská nestálost

7. 2. 2011

Jiří Vacek

Lidé nejsou ani dobří ani zlí, ani chytří ani hloupí, ale právě takoví, jaký výtvor mysli je právě v této chvíli ovládá. Pokud říkáme, že je někdo dobrý nebo naopak zlý, říkáme jen to, že u něho převažují dobré nebo zlé sklony v chování a také, a to hlavně, v myšlení. Jednáme v souladu s tím, jak myslíme a cítíme. Nerozhodnost, střídání rozhodnutí, je projevem působení protikladných sil v naší mysli. Každá se nás snaží ovládnout tak, aby se mohla uskutečnit, ale brání jí v tom síly opačné. Proto lidé nejsou stálí, ale proměnliví. Pokud neovládají svou mysl, tak se mění v souladu s tím, co právě v jejich mysli převládá.

 

Zlo z advaity

7. 2. 2011

Jiří Vacek

Samozřejmě advaita není zlo, ale jako všeho, čeho se pokouší zmocnit zlu propadlé ego, škodí; tak škodí i egem a z ega vykládaná advaita. Zapomíná, že základem advaity je právě rozpuštění ega, je základním předpokladem a požadavkem advaity, který jedině umožňuje její správné pochopení. Pro ego není v advaitě místo, a to ani tehdy, když si myslí, že jí rozumí. Ve skutečnosti ego nikdy advaitě nerozumí ani rozumět nemůže, stejně jako tma nikdy nemůže „pochopit“ světlo, natož stát se sama světlem. Přesto se některá ega vytrvale právě o toto pokouší. Místo, aby se snažila o své rozpuštění, vytrvale se staví do postoje nejvyšší Skutečnosti.

 

Základy jediného pravého náboženství

6. 2. 2011

Jiří Vacek

Pro zastření rozumu zlem neduchovní, zlé a Bohu nepřátelské názory nešíří pouze materialisté, ale i někteří lidé, kteří se tváří jako duchovní. Jejich názory jsou proto ještě nebezpečnější než názory lidí Bohu nepřátelských. Protože se jejich šiřitelé tváří duchovně, mnohé hledající ani nenapadne, že šíří názory podporující zlo. Hlásají je společně jak někteří dualisté, tak advaitisté.

 

Těm, kteří nechápou

19. 1. 2011

Jiří Vacek

Ve Vackovi panuje převážně a dlouhodobě hluboký klid a mír, ve kterém září vědomí Já jsem a láska . Odrazem tohoto vnitřního stavu jsou naše společné meditace a semináře. Každý jen poněkud duchovně citlivý účastník zachycuje alespoň částečně tento klid, mír a jas vědomí Já jsem. Dokonce i ti, kteří mě nemají rádi a vytrvale pomlouvají, často naše meditace navštěvují, aby z tohoto klidu čerpali posilu.

 

Pozorování pozorovatele, Štědrý den 2010

6. 1. 2011

Jiří Vacek

Jsme ryzím vědomím Já jsem, jako toto vědomí si tímto vědomím uvědomujeme Sebe, své Já i vše stvořené, což je celý svět, bytosti, předměty a nezapomeňme – i prázdno, nepřítomnost čehokoliv uvědomovatelného, předmětného. Této jediné činnosti vědomí říkáme uvědomování. Činností vědomí je uvědomování. Pokud je toto uvědomování řízené pozorností, mluvíme proto o pozorování. To v podstatě není nic jiného než uvědomování.

 

Ego je ztotožňování

1. 1. 2011

Jiří Vacek

Nikdo se nemůže vzdát svého já, protože to je on sám.  Nemůže se dokonce ani vzdát svého nepravého já, ega, protože není předmětné, není podstatné, ale je trvale vytvářeno ztotožňováním se s tělem a s výtvory naší mysli. Proto přesně vzato, ego není ztotožnění s tělem a s myslí, ale trvalým a nepřetržitým ztotožňováním se s nimi. Totožnost je jednorázová, ztotožňování je trvalé a právě to neustále ego vytváří.

 

O světle a tmě

29. 12. 2010

Jiří Vacek

Mnozí hledající, ač se nacházejí ve stavu ega neboli naprosté odloučenosti od Nejvyšší Skutečnosti, Boha, snaží se jí pochopit rozumem. Někdy nejen pochopit, ale i uchopit: zaměnit ji za pouhý názor, výtvor své mysli, která tone v nevědomosti. Takové snahy jsou nejen marné – pokoušejí se o nemožné, ale i velmi nebezpečné, protože docházejí právě na podkladě své nevědomosti zákonitě k nesprávným závěrům.

 

Jak konat boží vůli

25. 12. 2010

Jiří Vacek

Je jistě dobré chtít konat boží vůli. Lepší je nechat Boha, aby konal sám. Právě to je pravá odevzdanost: nebránit Bohu v jeho působení, odsunout sebe stranou, abychom Bohu nepřekáželi. Kdo také chce znát boží vůli v jednotlivých záležitostech, musí se jej ptát. Když se zeptáme, určitě nám dříve či později nějak odpoví.

 

Odchody od mistra

23. 12. 2010

Jiří Vacek

Někteří hledající vyhledávají roky naši pomoc, dokonce chodí i meditovat k nám do bytu, ale zřejmě se za celou dobu nic nenaučili a nepochopili. Nepracují na své očistě ani si neváží milosti, která se jim dostává a jsou proto smeteni ze stezky prvým větším výronem sil zla, který se jim z nitra uvolní.

 

Jsem-li pozorovatelem, Bůh je činitelem

15. 12. 2010

Jiří Vacek

Velký český mistr Bedřich Hejhal říkal: „Jsem-li činitelem, Bůh je pozorovatelem. Jsem-li pozorovatelem, Bůh je činitelem.“ To je obrovská pravda a berme ji doslova. Když jsme v nevědomosti ega činiteli, ztotožňujeme se s činným tělem a myslí a sklízíme výsledky svých činů. Plníme svou vůli, vůli ega a nikoliv boží a Bůh v tomto případě zůstává nečinným pozorovatelem. Když v sobě objevíme pozorovatele, vše pozorující, sebe si vědomé vědomí a zůstáváme v něm ...

 

Ego není božské

8. 12. 2010

Jiří Vacek

Řekneme-li o něčem, že je „božské,“ vyjadřujeme tím přesvědčení, že je to dokonalé, krásné, prostě vrchol dobra. Říkat o egu, že je božské, znamená mu připisovat tyto vlastnosti. Ego však není dokonalé, krásné ani dobré, a proto není ani božské. V křesťanství je ego symbolizováno padlým Adamem, bytostí, která zavrhla Boha a byla proto z božské úrovně projevu, bible jej nazývá ráj, vyhnána...

 

Čistému vše čisté, zlému vše zlé

30. 11. 2010

Jiří Vacek

Tak jako platí „čistému vše čisté“, tak platí i „zlí vidí všude jen zlo a zlé.“ Samozřejmě jako vždy musíme i tyto pravdy uplatňovat ve správném duchu a se správným rozlišením a nikoli mechanicky. Vše není vždy čisté a zlé skutečně – byť relativně existuje… To, co nauku oživuje a oduchovňuje je Duch a nikoliv tupé a mechanické myšlení bez rozlišování...

 

O desátcích

30. 11. 2010

Jiří Vacek

Pokud někdo považuje naše vydávání knih za obchod, do kterého mu nic není, za nějaký supermarket, do kterého může si jít nakoupit nebo nemusí, jak si usmyslí, tak toho mnoho z duchovní zákonitosti nepochopil. My nepodnikáme, ale šíříme tu nejlepší duchovní literaturu, jaká existuje. To je obrovská duchovní služba a milost, kterou hledajícím poskytujeme a kterou její účastníci přijímají a takto ji mají i brát...

 

Chybující hledající

16. 11. 2010

Jiří Vacek

... Pro upřímného hledajícího je důkladné pochopení podstaty mistrovství, důležitosti mistra a správného chování k němu naprosto zásadní. Vždy by měl mít na mysli, že bez mistra nemůže dosáhnout poznání a tím méně vysvobození. Zdar jeho stezky je proto podstatně závislý na tom, zda získá mistra, přesně řečeno, jeho pomoc nebo nikoliv. Mnoho hledajících si není této pravdy vědomo. Nechápou, co pro ně získání mistrovy pomoci znamná ani co mistr je a proto se k němu ke své obrovské škodě chovají nesprávně. Výsledkem je, že jim mistr nemůže pomoci a ani nemá pro ně samé důvod jim pomáhat...

 

Míla Tomášová: Vnitřní pramen

23. 10. 2010

Jiří Vacek

Četl jsem (str. 75): „Nejvyšší oběť je absolutní vzdání se ega i átmana. Jen tak se může (co – ego?) plně uvědomit v brahma – v Bohu“.

Tomu nerozumím. Ego není věc, kterou můžeme podle svého přání odložit ze své vůle, kdykoliv se nám zachce. Ego je také zlo a nevidím v tom, když se jej vzdáme, jakoukoliv oběť, ale jen zisk. Ego je stav nevědomosti, ve kterém sebe, své vědomí neboli átman ztotožňujeme s tělem a s myslí.

 

Stvoření světa z ničeho?

16. 10. 2010

Jiří Vacek

... Materialismus, který tvrdí, že svět vznikal sám od sebe samovývojem hmoty, není ničím jiným, než víra v tuto skutečně zázračnou moc a schopnosti hmoty. Je náboženstvím, ve kterém je hmota uctívána jako Bůh...

... Věda, která popírá existenci zázraků, nás najednou přesvědčuje, že svět vznikl působením nikoliv jediného zázraku, ale celou jejich řadou, které opětně na sebe přesně a vskutku zázračně navazují...

 

K lucidnímu snění

15. 9. 2010

Jiří Vacek

Píše nám čtenář: „Píšete proti lucidnímu snění, ale knížky o něm prodáváte“.

Myslím, že již ne,  jsou vyprodány, ale prodávali jsme je. Milý příteli, my jsme svobodomyslní. Nepotřebujeme censuru. Své názory vyjadřujeme v knihách, které vydáváme. Pro rozšíření obzoru zájemců o duchovní oblast, umožňujeme i odběr knih jiných autorů a spoléháme na rozlišovací schopnost čtenářů, že si každý správně vybere z toho, co čte....

 

O krásné knize Moudrost Silvána z Athosu

15. 9. 2010

Petr Staněk

moudrost-silvana-z-athosu.jpeg... S dopisem Vám posílám novou knihu, která vyšla v karmelitánském nakladatelství. Kniha se jmenuje Moudrost Silvána z Athosu a pojednává o životě a učení tohoto velikého ruského pravoslavného mystika...

... Silván klade veliký důraz na pokoru, na poslušnost žáka vůči mistrovi, na neustálou modlitbu, na neustálý duchovní boj, na odstraňování zla v nás, na získání Ducha svatého. Cituji: Pyšné duši se Pán nezjevuje. Pyšná duše nikdy nepozná Boha, i kdyby přečetla všechny knihy, protože její pýcha nedává místo milosti Ducha svatého. Ale Boha lze poznat pouze skrze Ducha svatého...

 

Setkání v Modre - 22. 8. až 28. 8. 2010

15. 9. 2010

Jiří Vacek

... Hodina fyziky, pan učitel zkouší: „Jak můžeme pomocí vody získat světlo?“ Hlásí se Evička: „To je, prosím, snadné. Postačí umýt okna.“

Jen jsem vtip dovyprávěl přátelům před začátkem společné meditace, tak jsem si uvědomil, že má hluboký duchovní význam. Opravdu stačí jen vyčistit skla, přes která se díváme, aby světlo vědomí v našem nitru mohlo zářit. Šakti nám ve vtipu poslala hluboké duchovní poučení. My to však neděláme, nečistíme se a místo toho se buď věnujeme zbytečnostem nebo dokonce horším věcem. Tvrdíme, že nám to na stezce nejde, ale pravdou je, že vlivem sil nepřátelských Bohu, se ani čistit nechceme...

 

Z Deníčku F. Kowalské na obranu stezky

3. 9. 2010

Martin Zouhar

faustyna_denicek-bozi-milosrdenstvi-v-me-dusi.jpgPolská řádová sestra F. Kowalská byla mistrem Jiřím Vackem již několikráte zmíněna, např. Deníček. Boží milosrdenství v mé duši. Je autorkou duchovního Deníčku, kde popisuje svoji vnitřní cestu k Bohu. U nás jej vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2001. Každý záznam do Deníčku je očíslován, což spolu s věcným rejstříkem umožňuje snadnou orientaci a vyhledání hesel jako například “pokora” anebo “modlitba”. V knize lze nalézt potvrzení toho, co učí Jiří Vacek a jeho přátelé. Tedy nutnost vytrvalého a nepřetržitého úsilí za současného pokorného spoléhání se na (a odevzdávání se do) Boha a to s láskou k cíli, tedy Bohu, který není mimo nás.

 

Znovu o halucinogenech

6. 8. 2010

Jiří Vacek

... Právě proto, že halucinogeny pomáhají v poznání, že zevní svět není jedinou skutečností a odkrývají pravdivost cest k Bohu i jeho samotnou existenci, síly zla jsou jim nepřátelské a jejich braní pronásledují všemi způsoby. Lžou o jejich nebezpečí a také je staví mimo zákon. Nikotin, alkohol ani auta jim nevadí, ač na všechny tyto věci denně doslova umírají lidé...

... Jelikož je výroba, držení a používání psychedelik postihováno jako trestný čin, je nezbytné jejich zákaz na veřejnosti  respektovat a pokud je chce někdo používat, ať tak činí v přísném soukromí a nikoliv na veřejnosti a ve společnosti. Jasně řečeno: nesouhlasím s používáním halucinogenů na našich meditacích a seminářích a rozhodně si je nepřeji. Důvod je zřejmý. Naši nepřátelé by neváhali jejich používání proti nám zneužít všemi způsoby. Právní důsledky jakékoliv nezodpovědnosti a nerozvážnosti by mohly být velmi kruté a vrhly by špatné světlo na celé společenství.

 

Operace oka

5. 8. 2010

Jiří Vacek

... Takže další žádost o pomoc a s ní i zátěž a výdej energie. Ježíš, když pocítil, „že mu ušla síla“, tak se uchyloval „na horu“ neboli do samoty, kde čerpal novou sílu. Já se v době mobilů neschovám ani na naši zlaté hoře. Ve skutečnosti nejsme nikdy sami.

Líčení, jak Ježíš uzdravoval malomocné, slepé a chromé, je samozřejmě nutné chápat ve správném duchu: vnitřně a nikoliv zevně. Léčil duchovní vady: slepotu – duchovní nevědomost, chromé, co nemohou chodit – stavěl na stezku, malomocné – zbavoval nákazy egem a světem. To jej vyčerpávalo, jako vyčerpává každého mistra, kdo tuto práci koná. Ti, kteří se drží v ústraní a nevedou druhé, takto sílu neztrácejí, a proto nesklízejí i následky – utrpení a nemocí všech druhů. Skutečná pomoc druhému je možná jedině tak, že převezmeme jeho karmické břímě, ať již celé nebo část...

 

Jak jde život

2. 8. 2010

Jiří Vacek

... Když jsme zasedli k meditaci, za chvíli jsem cítil, že se mne zmocňuje totéž, co Míly. Doslova jsem nějak vnímal mrak nepěkné energie, který byl kolem Míly i v celé chatě a zasáhl i mne. Po určité době meditace se mrak rozplynul a vše bylo opět normální. Kde se onen mrak negativní síly vzal, nevím. Meditace jej rozpustila...

 

Meditační setkání v Harmonii v Modré - vzácná návštěva

28. 7. 2010

Jiří Vacek, Emilie Vacková

... Pak přicházím do haly na ranní meditaci. Již ve dveřích cítím velkou sílu meditace. Stihnu ještě Jindru přestěhovat vedle sebe, protože má dnes vést meditaci a dost. Přemůže mě obrovská síla klidu. Obvyklý ranní pořad se nekoná. Všichni mlčí – jsme doslova zavaleni klidem. Nemůžeme se skoro ani hýbat. Každý pohyb vyžaduje značnou vůli a námahu...

 

Duchovní pýcha

21. 7. 2010

Jiří Vacek

Přisvojovat si – ego a osobnost dary boží, které přicházejí na stezce, je obrovská nevědomost a pýcha. Vše dobré a hodnotné v nás je od Boha a Bůh sám. Kdo si myslí, že je to „moje“, pěstuje duchovní ego, a proto nutně padá, protože se tím odděluje od Boha, který mu toto vše uděluje.

 

Pokušení musí přijít, ale běda tomu, skrze něhož přichází – Ježíš

20. 7. 2010

Jiří Vacek

... Karma se musí vybíjet. Nespravedlnost neexistuje. To však vůbec neznamená, že nemáme poukazovat na zlé lidi a jejich zlé konání. Jinak se zlo nerušeně rozšíří a s ním se zvětšuje zlá karma nejen jednotlivců, ale i celých skupin, včetně celých národů. Prvně je nutné zlo odhalovat, kritizovat a bránit šíření zlých myšlenek, pokud možno bez použití krutého násilí. Kdy je správné nebo nutné se – obrazně řečeno – chopit meče, je velmi těžké rozhodnout. Nechat se oloupit, zranit nebo zabít, když je účinná obrana možná, není správné. Rozhodně ne, když jde zejména o obranu druhých, což platí jak pro státy, tak pro jednotlivce...

 

Je samsára nirvána?

16. 7. 2010

Jiří Vacek

jednota-v-rozmanitosti.jpgŘíkat nevědomým a trpícím lidem, že samsára je nirvána a nirvána je samsára, je stejné, jako říkat slepcům, že slepota je totéž, co dobrý zrak - viz mistr Kaizen, Jednota v rozmanitosti, str. 172 a dále. Změní se snad jejich nevědomost byť jen o píď, když si budou říkat, že samsáro je nirvána? Změní se proto jejich utrpení v blaženost? Když se jim navíc ještě řekne, že je nesmyslné se honit za nějakým cílem neboli za nirvánou, vysvobozením, pak je zkáza dokonána. To je  ono známé není oč usilovat ale, co je horší, není ani východisko z utrpení a nesvobody...

 

« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25

následující »