Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nauka - praxe

Příspěvky

Tajuplná návštěva

20. 11. 2009

Jiří Vacek

... Dobrý večer, dnes nás na maratónu navštívil Saji Baba ze Širdi. Jeho vizi jsem měl během pránájámy při otevřených očích. Seděl vedle vás, nohu přes nohu, šátek na hlavě a usmíval se. Vše bylo zalito světlem. Milá návštěva. Přeji vše dobré...

 

Neuvěřitelné

10. 11. 2009

Jiří Vacek

Ty tam jsou doby, kdy jsem si myslel, že každý, kdo má zájem o esoterní učení, je výjimečný člověk. Není a zdaleka nemá vždy dokonce ani dobrý charakter.

 

Druhý týden setkání na Morávce

4. 11. 2009

Jiří Vacek

Po výměně mnoha účastníků druhý týden meditace byla slabší. Projevila se také již moje únava. V průběhu týdne jsem byl asi dvakrát večer zcela vyčerpán a musel odpočívat – nešel jsem na odpolední nebo večerní meditaci.

 

Kniha pana Hudce

2. 11. 2009

Jiří Vacek

hudec_uvod_na_ceste.jpegNa Morávku také přijel pan Hudec, významný učitel, organizátor a propagátor jógy v Brně ještě za dob totality. Dříve jezdil pravidelně, ale v poslední době pro nedobré zdraví nemohl. Luděk napsal pěknou knížku „Úvod na cestu k moudrosti“ podtitul „Moderní cesty poznávání“. Knihu mně a Jirkovi daroval s věnováním „Svému váženému duchovnímu učiteli Jiřímu Vackovi s vřelými díky“ a jsme v ní i uvedeni. Je vlastně úvodem do džňána jógy...

 

Nikdo není dobrý

19. 10. 2009

Jiří Vacek

Jak říká Ježíš: “Nikdo není dobrý, jen náš Otec v nebesích“. Toto tvrzení vezměme doslova a nikoliv jako nadsázku. Nikdo, ani vyspělí jogíni a mystici, není úplně dobrý. Důkaz je dán tím, že žijeme v nebožském, od Boha odpadlém světě. Za touto skutečností stojí mocné síly, které směřují od Boha k udržení existence ve světě bez Boha...

 

Nemluvit o zlu?

2. 10. 2009

Jiří Vacek

Nemluvit a nepsat o zlu znamená vytvářet dojem, že zlo neexistuje, což je právě to, co zlo k získání své moci nad námi potřebuje. Nemluvit o zlu je jedním ze způsobů popírání jeho existence.

 

Cíle a prostředky demagogů

30. 9. 2009

Jiří Vacek

... Zlo, nositelé zla, brilantně ovládají umění demagogie, její zákonitosti i postupy, které směřují zvráceně tak, že zakrývají skutečnou podstatu zla a jeho cíle a své zlé cíle připisují těm, kteří brání pravdu. Tuto skutečnost je nezbytné vždy mít plně na mysli, chceme-li lži zla odhalovat. Jinak neuspějeme...

 

Setkání v Kostolanech 6. – 12. září 2009

29. 9. 2009

Jiří Vacek

... Meditace, jak je již pravidlem, byla na setkání dobrá, jak svědčí ohlasy nejen účastníků, ale i těch, kteří se připojovali alespoň na dálku. Tato možnost se osvědčuje a využívá ji stále víc přátel. Předpokladem je upřímný vztah k nám...

 

Pravda je tvrdá

26. 9. 2009

Jiří Vacek

Nestačí pouze usilovat, ale je nezbytné také pečlivě chránit výsledky své snahy, abychom obratem nerozházeli, co pracně shromažďujeme. Mnozí  dělají právě toto a pak se diví, že nemají výsledky. Jak by je mohli mít, když je sami promrhávají. „Kdo právě teď nedělá átmavičáru, dělá lokavičáru“, je tvrdá pravda. Kdo právě teď neshromažďuje, ten rozptyluje.

 

Dvě bídy

23. 9. 2009

Jiří Vacek

Nejhorší bída není ta zevní, ale duchovní. Ta plodí i bídu zevní. Proto veškeré snahy v odstranění bídy ve světě bez Boha, bez jeho poznání a opětného sjednocení s ním, jsou marné a předem odsouzené k nezdaru. Plné žaludky k Bohu lidi nepřivádějí, naopak vedou k lhostejnosti mravní a duchovní. Z tohoto pohledu platí, že zevní nouze a utrpení jsou dobrými učiteli, kteří nás učí, že bez Boha žádné trvalé dobro, včetně plných žaludků neexistuje.

 

Vše máme vrátit Bohu

10. 9. 2009

Jiří Vacek

Vracet vše Bohu, znamená uvědomovat si, že vše, co v projevu existuje – předměty, bytosti, naše tělo i mysl existují v Bohu, ve vědomí Já jsem. To nejen v sobě celý projev obsahuje, ale i proniká.

 

O zlé dokonalosti zla

19. 8. 2009

Jiří Vacek

Působení zla je dokonalé. Když, jak říkám, přitakáme zlu, a je jedno, zda je považujeme za malé a bezvýznamné, upadneme do jeho moci. Zakalí nám svým pohledem rozum. Výsledkem je, že vidíme jeho očima: zlé je dobré a dobré je zlé. Ve shodě s tím pak myslíme, cítíme a jednáme. Výsledkem je nekončící řetěz utrpení.

 

Bůh v nás

17. 8. 2009

Jiří Vacek

Bůh je v nás. Je naším životem, ať o tom víme či nikoliv. Na stezce se nestáváme Bohy, ale objevujeme své zapomenuté a odmítnuté božské vědomí Já jsem jako nás samé. Bůh je vědomí Já jsem, a proto uvědomováním si tohoto vědomí jej objevujeme a poznáváme.

 

Je vše TO?

17. 8. 2009

Jiří Vacek

Vše je To platí pouze v tom smyslu, že mimo nejvyšší Skutečnost nic neexistuje. Vše, co existuje, je v ní a z ní. To však neznamená, že To není ve svém projevu rozlišené. Pak každý předmět a bytost je částí celku nejvyšší Skutečnosti, ale není jí celou a také se nemusí nacházet v jejím nejvyšším, božském stavu.

 

Zázraky

5. 8. 2009

Jiří Vacek

Zevní člověk považuje zevní zázraky za vyšší a cennější než ty vnitřní. Jestliže někdo zázrakem vstane a jeho tělo začne chodit, vzbudí to velkou pozornost a vzrušení. Když někdo vstane vnitřně a začne putovat po stezce působením mistra nebo duchovního poučení, nikdo v tom nic výjimečného a zázračného nevidí.

 

Myšlenky 22.7.2009

22. 7. 2009

Jiří Vacek

Nejprve nalezněme, kdo se soustřeďuje a poznejme účinky soustředění, a pak se teprve na základě tohoto poznání soustřeďujme. Jen tehdy, jsou-li tyto dvě podmínky splněny, může mít soustředění dobré účinky.

 

Tělo a stezka

16. 7. 2009

Jiří Vacek

Nemoci, utrpení z těla jsou zlé. Neměli bychom však nikdy zapomínat, že jsou pouze následky příčin, z nichž hlavní je ztráta spojení s Bohem. Trvalé řešení není proto v získání tělesného zdraví, ale v návratu k Bohu. S tímto pochopením bychom měli přistupovat ke všem záležitostem tělesné existence, abychom přednostně řešili příčiny – ztrátu vědomí Já a nikoliv následky – tělesné zdraví.

 

Setkání v Jedlových Kostolanech, 21. - 27. 06.

15. 7. 2009

Jiří Vacek

V červnu proběhlo druhé setkání na Slovensku v Kostolanech v letošním roce. Zájem stále stoupá, sjelo se nás 83 včetně malých dětí. Páry hledajících si stále víc oblibují naše semináře. Jeden hlídá děti, druhý medituje a tak se střídají. Někdy i jeden rodič hlídá více dětí, takže je zejména v jídelně živo a také v hale, když se dává prašad.

 

O kupování duchovních knih a co je za tím

14. 7. 2009

Jiří Vacek

Mnozí hledající mají rádi duchovní čtení, ale neradi je kupují. Šetří, ale na nepravém místě a neprozřetelně. Vydávání duchovních knih je podmíněno jejich odbytem. Když je lidé nebudou kupovat, nebudou ani vydávány a nikdo nebude mít nic duchovního ke čtení. Tím všichni utrpí velkou duchovní škodu. Ti, co šetří na nákupu duchovních knih, ač se všelijak vymlouvají, přímo podporují jejich zánik. Ve své nevědomosti ubližují sobě i druhým, od kterých si tyto knihy půjčují, aby ušetřili.

 

I nauku je třeba rozlišovat

14. 7. 2009

Jiří Vacek

Nauka je určena k tomu, aby lidem prospívala a přiváděla je k Bohu. V tomto duchu musí být také vykládána a používána a nikoliv podle litery. Obecné pravdy a přikázání proto platí pouze obecně, ale nelze je mechanicky a bez zvážení duchem uplatňovat za všech okolností.

 

První pomoc

13. 7. 2009

Jiří Vacek

Pokud na nás působí cokoliv zlého, bolestivého, nutkavého, prvý krok, jak zeslabit tuto zkušenost, je naprosto se od ní rozlišit v sebe si vědomém pozorujícím vědomí, které ví, že není tím, co působí potíže, bolest, nepříjemnost a podobně.

 

Vyznavači lásky

1. 7. 2009

Jiří Vacek

... Proto platí, že když soudíme druhé – odsuzujeme je do otroctví, nevolnictví, mezi nečisté atd., soudíme sebe. Jak měříme druhým, bude naměřeno nám. V tomto smyslu při plném rozlišování, je rada: „Nesuď, abys nebyl souzen“, dobrá a správná. Na druhé straně by bylo velmi nesprávné nerozlišovat dobré a zlé, spásné a nespásné, zejména z hlediska dosažení poznání a vysvobození. Na prvém místě máme tato hlediska uplatňovat na sebe a nikoliv pouze na druhé a to opět v našem vlastním zájmu. Nebudeme souzeni za druhé, ale za sebe...

 

I malé zlo je vždy velké

20. 6. 2009

Jiří Vacek

Zlo, ale i dobro je nedělitelné. Něco jako malé zlo neexistuje. Není možné se dopouštět menších zel, jde-li o náš okamžitý prospěch a myslet si, že se tak nic moc zlého nedopouštíme. Již samo toto přesvědčení je známkou, že nám zlo tak zastřelo rozum, že nevidíme: i malé zlo je opuštěním dobra a v důsledku toho i Boha, protože dobro je vždy projev Boha a zlo jeho opuštěním a zapřením. Proto i malé zlo je velké neštěstí.

 

Není stezka jako stezka

9. 5. 2009

Jiří Vacek

I když všechny cesty vedou k Bohu, ovšem za základního předpokladu, že k němu vůbec směřují, přece nejsou rozhodně stejné. Některé jsou přímé, jiné nepřímé, krátké či dlouhé a více či méně účinné. Není proto stezka jako stezka a již vůbec není jedno, jakou stezkou se vydáme. Volba stezky určuje co na ni můžeme dosáhnout a co nikoliv i jak rychle dosáhneme.

 

O neúctě k mistrovi

4. 5. 2009

Jiří Vacek

Swami Ramdas nás vážně varuje: „Přílišná blízkost mistra budí neúctu“. Zřejmě ví, co říká. Mluví ze své zkušenosti. Proto také hlásá, že žáci by neměli s mistrem dlouho pobývat a také se dle toho řídil. Kromě zaměstnanců ášramu, kteří v něm pracovali, nikdo z nich nesměl zůstat déle než 3 dny. Někteří mistři dokonce k sobě nepouští téměř nikoho. Jednak z výše uvedeného důvodu, jednak proto, aby na ně nepříznivě nepůsobily negace žáků, které by jim škodily.

 

Meditace snižuje zločinnost

21. 4. 2009

Jiří Vacek

Skupina amerických hledajících zkoumala vliv společné meditace na určitém území, kde meditovala. Výsledky naznačovaly, že v daném místě se zmenšil počet spáchaných trestných činů působením meditace.

 

O pravidlech a organizaci

12. 4. 2009

Jiří Vacek

... Bez určitého řádu a pravidel se neobejde žádné společenství například sportovních klubů, pokud v nich nemá panovat chaos a libovůle. To platí plně i o duchovních společenství. Například i o našich seminářích. Pokud mají poskytovat dobré podmínky pro duchovní praxi, účastníci se musí ukáznit a omezit svou svobodu zejména tak, aby nerušili praxi, ale ani odpočinek druhých...

 

Já jsem je vše, včetně lásky

3. 4. 2009

Jiří Vacek

... Kdo pociťuje nedostatek lásky, je tomu tak proto, že má nedostatek Boha Já jsem, protože láska je Bůh, vědomí Já jsem. Jediným lékem na nedostatek lásky je proto více vědomí Já jsem. Nic jiného jej nemůže napravit...

 

Jasný sen

8. 3. 2009

Jiří Vacek

(doplněk k předchozímu článku)

Některé duchovní sny jsou velmi nesrozumitelné - alespoň pro mne. Trvá někdy dlouho, než jim porozumím, někdy sen nepochopím vůbec. Ten dnešní byl velmi jasný, tak jasný, až jsem se smál, jak je Šakti či Duch svatý vynalézavý, když nám chce něco sdělit.

 

Jedno potřebné

8. 3. 2009

Jiří Vacek

Vědomí je největší moc, jaká existuje. Proto platí: Átmavičára, obracení pozornosti vědomí na samo vědomí, je naše stezka od jejího začátku až do jejího konce, jímž je uvědomění Boha Já jsem a nepřetržité spočívání v něm. Kdo proto nedělá átmavičáru, posiluje své ego a zaplétá se silou svého vědomí do světa neboli dělá lokavičáru.

 

« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25

následující »