Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nauka - praxe

Příspěvky

Vyznavači lásky

1. 7. 2009

Jiří Vacek

... Proto platí, že když soudíme druhé – odsuzujeme je do otroctví, nevolnictví, mezi nečisté atd., soudíme sebe. Jak měříme druhým, bude naměřeno nám. V tomto smyslu při plném rozlišování, je rada: „Nesuď, abys nebyl souzen“, dobrá a správná. Na druhé straně by bylo velmi nesprávné nerozlišovat dobré a zlé, spásné a nespásné, zejména z hlediska dosažení poznání a vysvobození. Na prvém místě máme tato hlediska uplatňovat na sebe a nikoliv pouze na druhé a to opět v našem vlastním zájmu. Nebudeme souzeni za druhé, ale za sebe...

 

I malé zlo je vždy velké

20. 6. 2009

Jiří Vacek

Zlo, ale i dobro je nedělitelné. Něco jako malé zlo neexistuje. Není možné se dopouštět menších zel, jde-li o náš okamžitý prospěch a myslet si, že se tak nic moc zlého nedopouštíme. Již samo toto přesvědčení je známkou, že nám zlo tak zastřelo rozum, že nevidíme: i malé zlo je opuštěním dobra a v důsledku toho i Boha, protože dobro je vždy projev Boha a zlo jeho opuštěním a zapřením. Proto i malé zlo je velké neštěstí.

 

Není stezka jako stezka

9. 5. 2009

Jiří Vacek

I když všechny cesty vedou k Bohu, ovšem za základního předpokladu, že k němu vůbec směřují, přece nejsou rozhodně stejné. Některé jsou přímé, jiné nepřímé, krátké či dlouhé a více či méně účinné. Není proto stezka jako stezka a již vůbec není jedno, jakou stezkou se vydáme. Volba stezky určuje co na ni můžeme dosáhnout a co nikoliv i jak rychle dosáhneme.

 

O neúctě k mistrovi

4. 5. 2009

Jiří Vacek

Swami Ramdas nás vážně varuje: „Přílišná blízkost mistra budí neúctu“. Zřejmě ví, co říká. Mluví ze své zkušenosti. Proto také hlásá, že žáci by neměli s mistrem dlouho pobývat a také se dle toho řídil. Kromě zaměstnanců ášramu, kteří v něm pracovali, nikdo z nich nesměl zůstat déle než 3 dny. Někteří mistři dokonce k sobě nepouští téměř nikoho. Jednak z výše uvedeného důvodu, jednak proto, aby na ně nepříznivě nepůsobily negace žáků, které by jim škodily.

 

Meditace snižuje zločinnost

21. 4. 2009

Jiří Vacek

Skupina amerických hledajících zkoumala vliv společné meditace na určitém území, kde meditovala. Výsledky naznačovaly, že v daném místě se zmenšil počet spáchaných trestných činů působením meditace.

 

O pravidlech a organizaci

12. 4. 2009

Jiří Vacek

... Bez určitého řádu a pravidel se neobejde žádné společenství například sportovních klubů, pokud v nich nemá panovat chaos a libovůle. To platí plně i o duchovních společenství. Například i o našich seminářích. Pokud mají poskytovat dobré podmínky pro duchovní praxi, účastníci se musí ukáznit a omezit svou svobodu zejména tak, aby nerušili praxi, ale ani odpočinek druhých...

 

Já jsem je vše, včetně lásky

3. 4. 2009

Jiří Vacek

... Kdo pociťuje nedostatek lásky, je tomu tak proto, že má nedostatek Boha Já jsem, protože láska je Bůh, vědomí Já jsem. Jediným lékem na nedostatek lásky je proto více vědomí Já jsem. Nic jiného jej nemůže napravit...

 

Jasný sen

8. 3. 2009

Jiří Vacek

(doplněk k předchozímu článku)

Některé duchovní sny jsou velmi nesrozumitelné - alespoň pro mne. Trvá někdy dlouho, než jim porozumím, někdy sen nepochopím vůbec. Ten dnešní byl velmi jasný, tak jasný, až jsem se smál, jak je Šakti či Duch svatý vynalézavý, když nám chce něco sdělit.

 

Jedno potřebné

8. 3. 2009

Jiří Vacek

Vědomí je největší moc, jaká existuje. Proto platí: Átmavičára, obracení pozornosti vědomí na samo vědomí, je naše stezka od jejího začátku až do jejího konce, jímž je uvědomění Boha Já jsem a nepřetržité spočívání v něm. Kdo proto nedělá átmavičáru, posiluje své ego a zaplétá se silou svého vědomí do světa neboli dělá lokavičáru.

 

Důrazné připomenutí

1. 3. 2009

Jiří Vacek

Zjišťuji, že někteří hledající z naší skupiny nepochopili dobře, co v poslední době tolik zdůrazňuji: zásadní důležitost společenství a naší nauku o praxi. Oboje je klenotem, jak dobře vědí buddhisté, a nejen oni.

Nechci, abychom se stali dogmatickou, fundamentalistickou skupinou, ale ani bezbřehým seskupením, které nemá svá pravidla ani účinnou praxi, kterou bychom mohli nabídnout opravdovým hledajícím.

 

Vzácná návštěva

28. 2. 2009

Jiří Vacek

V noci na úterý 6. ledna jsem měl krásný živý sen. Seděl jsem s Ramanou Mahárišim na lavici. Rameny jsme se dotýkali a volně, přátelsky jsme spolu rozmlouvali. Vyprávěl jsem mu, jak se u nás šíří átmavičára, jak prožívám Já a podobně. Nejkrásnější na snu však byla jemná, ale silná blaženost, která jej provázela a která trvá i po probuzení.

 

Duchovní společnost

28. 2. 2009

Jiří Vacek

Duchovní společnost je velkou pomocí na stezce, ale pouze za předpokladu, že se její členové chovají duchovně. Pečlivě rozlišují, dodržují etiku, mlčí a hlavně meditují.

Přesně vzato, duchovní společnost je taková, která žije společným duchem, jímž je sám Bůh, vědomí Já jsem.

 

Těm, co si myslí, že jsou spravedliví

28. 2. 2009

Jiří Vacek

... Není možné brát Ježíšovu pomoc a současně se nestranně a nečinně dívat, jak jej farizejové a zákoníci bičují a křižují. Kdo si něco takového o sobě myslí, klame sám sebe. Pro zlo v sobě nevidí zlo v nepřátelství k Bohu. Není možné neodporovat zlu a být dobrý. Kdo zlu neodporuje, tomu není odporné, ale příjemné. Spravedlnost nespočívá v tom, že měříme zlu i dobru stejně, ale že je správně rozlišujeme od sebe...

 

Dobré úmysly

26. 2. 2009

Jiří Vacek

Dobré úmysly napáchaly mnoho zla ve světě. Nesou-li dobré úmysly špatné výsledky, vysvětlení je jediné: nebyly dobré. Dobré úmysly zdaleka ke konání dobra nestačí.

 

Předpoklady lásky

26. 2. 2009

Jiří Vacek

Nepřítomnost lásky není to nejhorší, co nás může potkat. Ještě mnohem horší je neláska, zlé sklony, které pramení ze zla v nás. Neláska není jen nepřítomností lásky, jejím nedostatkem, ale něco mnohem horšího: zlými city, které chováme a které nám vládnou. Kdo opravdu chce milovat Boha a druhé, musí se proto nejprve zbavit všeho, co je s láskou v rozporu, což jsou na prvém místě zlé city jako závist, nenávist, hněv, nepřátelství a další jim podobné. Není možné milovat Boha a své bližní a současně se oddávat nenávisti.

 

Láska k Bohu má přednost přede vším

21. 2. 2009

Jiří  Vacek

... Samotná láska k bližním k Bohu nevede. Láska k Bohu vede i k lásce k bližním. Proto má vždy přednost. Kdo není na cestě k Bohu, je na cestě od Boha. To platí i o těch, kteří zanedbávají Boha pro svět a druhé. Kdo nemá Ducha svatého neboli božího, nemá ani lásku, protože jen Bůh je láska...

 

Krátká zamyšlení o odevzdanosti

14. 2. 2009

Jiří Vacek

Odevzdanost je prostředek k dosažení Boha i sám cíl. Cílem odevzdanosti je rozpustit ego naprostým odevzdáním se Bohu. Pravá odevzdanost směřuje k Bohu a přináší spojení s ním, tím rozpouští i ego.

 

Svár Marií s Martami

31. 1. 2009

Jiří Vacek

... Na otázku po nejvyšším přikázání, které zaručuje spásu, Ježíš jednoznačně odpovídá, že jím je přikázání lásky k Bohu. Toho máme milovat vždy, neustále a celou svou bytostí. Tato láska, jak ji Ježíš chápe, zdaleka není pouhým citem, ale zahrnuje člověka celého tělesně, duševně i duchovně, v klidu i v činnosti...

 

Trocha vážné legrace

31. 12. 2008

Jiří Vacek

... Pokud takové opravdu meditující společenství hledajících nalezneme a začleníme se do něho, nalezli jsme skutečné útočiště, pomoc a ochranu duchovní i zevní. Važme si jej proto, přispívejme do něho vnitřně, ale i zevně, každý podle svých sil...

 

Zlo neexistuje

14. 12. 2008

Jiří Vacek

Zastánci tohoto názoru se ohánějí tvrzením, že jelikož vše je Bůh, zlo neexistuje. Pravda je, že neexistuje zlo jako princip. Co však existuje, jsou zlu propadlé bytosti, které opustily Boha, v důsledku toho ztratily jeho dobro, a proto žijí jeho opak – zlo a chovají se s tím v souladu.

 

Důležité zásady pro stezku

1. 12. 2008

Jiří Vacek

... To, co medituje, je důležitější než to, nač medituje. Nejlepší meditace je na samotného meditujícího.

Meditovat a nevědět, neznat kdo či co medituje, je jen nevědomost.

Kdo se soustřeďuje na předměty a neví, kdo či co se soustřeďuje, nemůže nikdy dosáhnout cíle stezky – poznat, kdo je on sám...

 

Nápady 4

3. 11. 2008

Jiří Vacek

JSEM je obrovská, nepředstavitelná moc boží, JÁ je její vědomí.

Není třeba měnit hory v prázdnotu. Stačí si uvědomit, že jsou plné prázdnoty, Buddhova nezrozeného.

Modlit se o něco jiného než o samotného Boha, je obrovskou pošetilostí...

 

Ego nesnáší pravdu o sobě

28. 10. 2008

Jiří Vacek

Na egu, bytosti odpadlé od Boha, není skutečně nic hezkého nebo obdivuhodného. V rozporu s tím si mnohá ega sebe váží a obdivují se. Síly nepřátelské Bohu toto dobře znají a využívají zraněné pýchy ega k tomu, aby je ovládly. Běda, když někdo egu ukáže v zrcadle pravdu o něm: jak je zlé, ošklivé, nedostatečné a podobně. Hned ví, že to není pravda a ten, kdo mu říká tuto pravdu, je jeho nepřítel a plno hněvu se na něj vrhá. Nic lepšího si zlo nemůže přát.

 

Daršan Ramany Mahárišiho

27. 10. 2008

Jiří Vacek

Proud milosti, který vyvolal i „velký“ maratón u nás doma i v klubovně Srdce, pokračoval dále. Jedním z jeho projevů byl i daršan Ramany Mahárišiho v noci ve 3 hodiny ve čtvrtek 4. září...

 

Dny plné milosti

25. 10. 2008

Jiří Vacek

Stále víc a víc pozoruji, jak šakti se projevuje v mém životě vnitřním i zevním. Dá se říci, že mně usnadňuje v mnoha ohledech život. Ne tak, že bych netrpěl nemocí a neměl těžkosti, ale často je řeší sama a vše mi usnadňuje. Děje se tak samovolně. I přes to si „užívám“...

 

Ego se brání

18. 8. 2008

Jiří Vacek

Síly nepřátelské poznání se snaží udržet ego při životě doslova za každou cenu i za ztrátu učitele. Snaží se nás od něho odvést a tak se zachránit. Následující dopis je právě o tom. Nikdy nelze dost zdůraznit, že skutečně a doslova každý hledající má v sobě síly nepřátelské poznání a Bohu, což platí i o těch nejvyspělejších. Jedno z největších nebezpečí, které každému a opravdu každému hrozí, je přesvědčení, že on v sobě tyto síly nemá. Má a je o to ve větším nebezpečí, že si myslí, že je jen dobrý...

 

O mysli, víře a myšlení

11. 7. 2008

Jiří Vacek

Hledejme poctivě a nezaujatě Pravdu, jaká je a nikoliv potvrzení našich názorů. Kdo chce mít vždy pravdu, zákonitě ji nevidí pro své názory a představy. Ty mu pravdu zastírají tak, že ji nemůže vidět.

Ztotožnění s myslí je nejsilnější tam, když přijmeme její názory za vlastní, za součást sebe sama a nejsme schopni ani ochotni je měnit nebo se jich vzdát. Pak nás ovládá ego výtvory své mysli...

 

Buddhi

19. 6. 2008

Jiří Vacek

... To, co k nám hovoří z osobností mudrců a vtěleních božích, je buddhi, božská moudrost a inteligence. Čím je v ní méně osobního, tím je čistší podání. I duchovní pravdy, poučení a příkazy musíme na prvém místě chápat duchovně, ve správném duchu a vnitřně a nikoliv zevně a doslova, podle litery. Rozum, buddhi osvíceného spočívá ve vědomí Já jsem. Z něho čerpá svá poznání...

 

O Bohu, světě, mistrech a milosti

17. 6. 2008

Jiří Vacek

... Ani v nejhlubším stavu pádu nás Bůh neopouští, ale nabízí nám řešení naší nevědomosti, utrpení a nesvobody v podobě návratu k němu prostřednictvím mistrů, duchovní společnosti a milosti. Záleží jen na nás, zda jeho nabídku přijmeme nebo nikoliv a nabízenou pomoc využijeme...

 

Meditace u Evy a Jirky

16. 6. 2008

Jiří Vacek

Eva a Jirka pořádají v bytě rovněž meditace jako my, navíc jsou každý den na meditaci u nás. K tomu veřejné meditace, maratóny i semináře v Čechách i na Slovensku, zaměstnání a dvě děti. Nemají to snadné. Tím, že se medituje i u nich, dostávají příležitost i ti, co se k nám již nevejdou. Je jich hodně...

 

« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26

následující »