Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Až do posledního dne jarní Morávky 10. června se Hynek choval jako žák...To se změnilo koncem jarní Morávky. Pak najednou mně nezavolal dva a půl měsíce ani jednou. Mlčení až příliš významné. Volal až 16. srpna, že nebude meditovat s Jirkou Krutinou. Jeho důvody jsem uvedl již dříve jinde. Po pár dnech své rozhodnutí sám zveřejnil ve své odpovědi Robíkovi na webu. Osobně jsem se záměrně k celé záležitosti nevyjadřoval, abych Hynkovi poskytl možnost nejít do krajností...

Jiří Vacek

Jednoznačně proto, že zúčastnění nezvládli útok odstředivých sil na naše společenství, nehlídají svou mysl a také si klubovny mnozí nevážili a nepodporovali ji. Spouštěcím popudem bylo Hynkovo rozhodnutí nemeditovat s Jirkou, což ve skutečnosti znamenalo, že Hynek nechce meditovat se mnou. Dění kolem jarního semináře na Morávce 2013 popisuji ve skriptech „Vanutí Ducha svatého“.

Jiří Vacek

Duchovní společenství je svým významem pro hledající jedním ze tří duchovních klenotů. Poslání tohoto klenotu je jediné: poskytovat pomoc hledajícím na stezce. Aby plnilo toto poslání, vyžaduje správné chování všech svých členů. Požadavky na členy takového společenství uvádí například Ježíš v evangeliích. Obsahuje je rovněž duchovní skriptum „O duchovním společenství“.

Jiří Vacek

Vědomí Já jsem, ono biblické „bohové jste“, září v každém člověku neustále, ale pro překážky na naší straně je nezakoušíme. K tomu se vztahuje citát z bible: „Svítí světlo v temnotách, ale ty je nepoznávají“. Světlo je světlo vědomí Já jsem, temnoty jsou zlé a Bohu se protivící síly. Chceme-li, aby z nás Bůh, Já jsem, zářil včetně lásky a inteligentní síly, kterou je, musíme překážky, které brání jeho vyzařování, rozpustit. To je očista prováděná zejména pomocí postoje sebe si vědomého pozorovatele a rozlišovací schopnosti. Duchovní skupiny, které tyto postupy nemají, prostě bdí nad myslí a snaží se těchto nečistot zbavit podobným úsilím.

Jiří Vacek

Mistr je jen jeden a je jím Bůh, vědomí Já jsem. Osoby mistrů jsou vědomými a inteligentními prostředníky tohoto jediného mistra, který z nich září, a tak pomáhá na stezce všem, kteří se na toto vyzařování a nikoliv na osobu, správně zaměří. Rozlišujme proto moudře mezi osobnostmi mistrů a mistrem Bohem Já jsem, ale nikdy je nerozdělujme, tím méně je nesmíme stavět proti sobě. Osoba mistra si zaslouží naši hlubokou úctu a vděčnost, ale nesmíme ji nikdy absolutizovat a stavět na úroveň samého Boha a již vůbec ne pro ni odmítat a dokonce nenávidět jiné osoby mistrů. Bohužel se tak často děje.

Jiří Vacek

Meditační skupiny na celém světě ve všech dobách vznikají kolem osoby mistra. To je zákonité. Jeho vnitřní odhalené božství k němu přitahuje ty, kteří touží po Bohu, a proto se kolem něho seskupují. To není vyvoláno pouze zevním kázáním nauky, ale jejím vnitřním uskutečněním. Pouzí kazatelé bez vnitřního dosažení, které propůjčuje sílu k jejich působení, nemají proto zákonitě úspěch, a často proto natropí i mnoho škody. Každý má nejprve v sobě uskutečnit Boha a teprve pak jej, jeho poznání, učit. Jinak učí to, co sám neumí ani nedělá. Mistr je nejen zakladatelem skupiny, ale svou duchovní silou ji i udržuje v existenci.

Jiří Vacek

...Všichni bychom si měli z oné vřavy vzít důrazné poučení. Právě takto útočí síly zla na ty, kteří se chtějí vymanit z jejich moci. Je proto povinností každého je prohlédnout a odmítnout a nikoliv je rozvíjet pod pláštíkem nepravé spravedlnosti. Každý, kdo tak neučiní, stává se, jedno že nevědomě, spojencem zla a škodí sobě i celé skupině a všem jejím členům.

Jiří Vacek

Bůh je Bohem proto, že je dokonalé dobro, moudrost i láska. Je současně naším milujícím Otcem i Matkou. Všichni jsme stejně jeho děti, bez rozdílů rasy, národnosti, náboženství a dalších rozdílů. Všechny nás stvořil bez poskvrny božské a do božského světa. Řečí bible: všichni jsme na začátek našeho bytí dostali stejné „hřivny“, stejné možnosti a svobodnou vůli se rozhodovat. Tam naše svoboda končí a začínáme sklízet výsledky a následky svých rozhodnutí a činností, kterými je naplňujeme.

Jiří Vacek

...Zásadně a důrazně musím odmítnout názor, který ve vřavě kolem Morávky zazněl a který kritizoval výběr účastníků. Plně a vždy platí, že žáky si vybírá mistr a nikoliv žáci mistra. To platí i o účasti hledajících na společných meditacích s mistrem. Meditovat s mistrem není právem žáků, ale je to přesně opačně: je obrovskou milostí, na kterou nemá nikdo nárok. Dokud bylo na seminářích dostatek míst, tak se výběr neprováděl. Když je míst pro velký zájem málo, je výběr nutný. Je samozřejmé, že přednost mají ti opravdoví...

Jiří Vacek

Za Morávkami, které zabezpečoval ve svém volném čase a svými silami, je obrovská mnohaletá nesobecká Leoškova práce pro nás všechny a patří mu za ni velký dík nás všech. Často se nedočkal uznání, ale od práce pro hledající jej nic z toho neodradilo. Zůstával stále dobré mysli a přátelský ke všem. Díky, Leošku, moc děkujeme. Poskytl možnost osobního duchovního prohloubení velkému počtu hledajících. Jen málo lidí jako on se tolik zasloužilo o organizační zabezpečení této stránky duchovního života. Při tom nepropadl povýšenosti ani pocitům vlastní důležitosti. Prostě dělal to, co považoval za správné. Je opravdovým karmajogínem.

Jiří Vacek

Je skutečně neuvěřitelné, co si někteří lidé o sobě myslí a co vše si mohou dovolit. Neúcta a nevážnost k duchovnímu poučení z nich přímo křičí. Velmi se mýlí, když si myslí „nic se neděje“, mohu si dělat, co chci. Někteří si dokonce zaslaný xerox před vrácením přečtou. Nedělají přece nic špatného. Pravý opak je pravdou: vše se nám počítá, ze všeho skládáme účty; což v duchovní oblasti platí dvojnásob. Kdo si nabídky duchovního poučení a prohloubení neváží, tomu je prostě vzato se všemi důsledky. O takové zájemce duchovní svět nestojí ani je nepřijímá.

Jiří Vacek

Martin chodil pozdě na středeční meditace. Divil jsem se proč, když jsme věděli, že je v té době doma. Když jsem mu vzkázal, ať chodí včas, odpověděl, že nemůže, protože v té době má povinnost vést po internetu konzultace se studenty. Pak mu to nedalo a překontroloval si svůj rozvrh a objevil, že v průběhu roku se mu změnil. Tak zjistil, že může nejen chodit dřív na meditace, ale dokonce i jet na květnovou Morávku. Takové zásahy šakti do dění kolem nás provádí často.

Jiří Vacek

Co je vysvobození? Vysvobození je cíl duchovní stezky. Je spásou, záchranou z našeho utrpení a nesvobody v nebožských zrodech a návratem k božskému životu v božském světě. Vysvobození na prvém místě je v Bohu a děje se Bohem, obnovou jeho působení v nás. Bez Boha není vysvobození a všechny pokusy o jeho dosažení bez Boha jsou z principu nemožné, protože vysvobození je sám Bůh, je jiným jménem pro Boha. Naším spasitelem, tím, kdo přináší spásu, vysvobození je Bůh v našem nitru, ke kterému jsme se navrátili.

Jiří Vacek

Největším naším nepřítelem na stezce jsme my sami sobě se svým egem a s jeho sklony, které směřují pryč od Boha nebo mu jsou dokonce nepřátelské. Tyto sklony má v sobě každý hledající a také by si této pravdy měl být plně vědom. Právě proto požadavek bdění nad myslí a rozlišování platí od začátku až do konečného vysvobození, a to bez výjimek a nepřetržitě.

Jiří Vacek

Zpráva o vzniku nové meditační skupiny v nějakém městě vždy potěší. Takto „ze zdola“ z rozhodnutí přátel naší meditace vznikají naše duchovní skupiny. Nikdo je nezakládá „ze shora“, ale přátelé vyciťují sami velký přínos společných meditací, a proto se sdružují. Vždy platí, že základem naší praxe je osobní, denní, pravidelné úsilí, ale společné meditace „po domech“, jak je dělali i prví křesťané, jsou velkou pomocí.

Jiří Vacek

Mystické sny obsahují cenné rady pro naši praxi i zprávy o našem pokroku. Potíž je v tom, že jim často nerozumíme. Někdy nepomůže ani znalost duchovní symboliky, jejíž znalost je k jejich výkladu nezbytná. Pokud výklad nevzdáme, zpravidla jej třeba i po několika dnech objevíme. Nedávno jsem měl hned takové dva nesrozumitelné sny. Jejich výklad ne a ne najít. Až asi druhý den jsem večer před spaním četl nádhernou knížku „Moudrost Silvána z Athosu“. Kniha je plná láskyplné a pokorné zbožnosti pravoslavného starce. Jeho myšlenky přímo hladí duši...

Jiří Vacek

...Udržet uprostřed bolestí a slabosti sebevládu vyžaduje další porci energie navíc. Proto nemáme práci na stezce odkládat na později a zejména ne na stáří. Jeho slabost, nemoce atd. účinný nástup stezky znemožní, protože bude chybět potřebná síla. Jak tělo stárne a je nemocné, bolí celé a to doslova čím dál víc a stále. Zvládám jeho pohyb jen s vypětím všech sil. Procházky do parku, které bývaly radostí, se stávají námahou, kterou je nezbytné podstoupit, abych nepřestal vůbec chodit...

Jiří Vacek

...Pepa si opravdu velmi dobře uvědomil nebezpečí „zvyku“, možnosti snadné zevní dosažitelnosti mistrovy osoby. Proto například Swami Ramdas opakovaně varuje před touto velkou chybou: „Přílišná blízkost budí neúctu k mistrovi“...

Jiří Vacek

Všichni máme určité povědomí o tom, co je černá magie: obřady, které mají někomu přinést zlo, uškodit nebo dokonce zabít. Ve skutečnosti nejhorší černá magie je skrytá a není dobře vidět. V čem tato zlá činnost spočívá a jak se stáváme černými magiky? Tehdy, když usoudíme, že je dobré získávat náš vlastní prospěch na úkor prospěchu druhých. Tomu říkám přitakání zlu. Pokud přijmeme tento názor, volíme zlo jako způsob svého života a dobro, tím víc Boha, odmítáme.

Jiří Vacek

Neprojevenou podstatu mysli tvoří beztvará božská tvořivá inteligentní energie. Když je tato energie uvedena v pohyb, jednotlivá množství energie na sebe berou tvar a tak vstupují do oblasti projevu jako předměty. Bůh myslí, cítí a představuje si a protože je Bohem, jeho myšlenky se ihned uskutečňují ve světě jako neživé předměty a živé bytosti. Mysl lidská je součástí mysli boží a proto i člověk, když myslí, tvoří, to jest dává svým myšlením beztvaré energii své mysli jednotlivé tvary. To jsou naprosto skutečné síly, které mají svou velikost, někam směřují a také mají svůj obsah. Právě myšlení jako práce s energií a silou je podstatným činitelem, který vytváří náš život neboli osud. Žijeme to, jak myslíme, nač myslíme a jak dlouho tak myslíme.

Jiří Vacek

Zlo je vždy nevědomé a nevědomost je vždy zlá. Něco jako nevědomost, která hříchů nečiní, neexistuje. Platí výhradně pravý opak: největší nevědomostí zla je přesvědčení, že zlo je dobré, že nám přinese dobro a že nás za ně nečeká postih. Naší povinností je vědět, umět dobře rozlišovat, co je zlé a co dobré, co nás k Bohu přivádí a co nás od něho odvádí.

Jiří Vacek

Bůh je Duch, kterého nikdo neviděl. Tak nás učí bible. Proto pravý duchovní život se děje v Duchu a nikoliv zevně. Protože lidé nejsou schopni Boha jako Ducha chápat, uctívají jej zevně. Zpodobňují si jej v osobách zakladatelů náboženství, jako byli Buddha, Ježíš a další a také v osobách mistrů a světců. To není samo o sobě nesprávné. Nesprávným se takové uctívání stává tehdy, když se Duch zamění za tvar, za jeho zpodobnění. To je nevědomost, ze které povstává mnohé zlo.

Jiří Vacek

Kniha poučuje, jak buddhisté žili, což je užitečné. Těžiště buddhismu bylo v mnišství, které se značně liší od života křesťanských řeholníků v klášterech v době středověku. Zde je spíše jasná podobnost se životem pouštních otců v Egyptě v roce 400. S laiky, s buddhisty žijícími jako hospodáři, se příliš nepočítalo. Nesměli například sami vykládat nauku. Mnišský život nebyl jednoduchý. Byl omezován přemírou zákazů a příkazů, jejichž smysl uniká, jako je třeba zákaz pobytu v jeskyních a jim podobné...

Jiří Vacek

To, že „není nikdo doma prorokem“, je zlé, ale nikoliv nejhorší. Mnohem horší je, když je pro své blízké bláznem nebo dokonce nepřítelem a zločincem. Tento osud postihl Ježíše, Sokrata a mnoho dalších. Přesto poučení z toho žádné, ale stále stejné nepochopení pořád dokola. Pak platí: komu není rady, tomu není pomoci. Od čeho mu není pomoci? Od zla, které volí a od utrpení, které každé zlo přináší.

Jiří Vacek

Kniha obsahuje pro potřebu našeho společenství ucelený přehled naší praxe, jak ji denně a nepřetržitě provádíme. Vysvětluje její základ, kterým je soustředění na sebe si vědomého pozorovatele i způsob jejího celodenního provádění. Je uvedeno a vysvětleno, z čeho se skládá její denní a trvalá náplň i program veřejných meditací a seminářů.

Jiří Vacek

Naše škola je založena na denním a celodenním duchovním úsilí každého hledajícího. Jedině to platí: nepřetržitě prováděná osobní praxe tak jak zde byla vyložena. Tento požadavek platí i na její mistry. Nikdo z něho není vyjmut, dokud zde pobývá. Jak je zřejmé, jsme mystickou či jógickou školou vnitřního náboženství. Kdo dělá vytrvale naši praxi, je členem našeho společenství. Kdo ji nedělá, jeho členem není. Tím je zásadně omezeno rozšíření naší nauky, přesně řečeno její praxe. Většina lidí ji nikdy nebude provádět, ale vždy se bude věnovat světu, z něhož se my snažíme osvobodit.

Knihkupectví Hledající

Jiří Vacek: Škola Ducha Svatého

Při náhodném listování knihou (často to tak dělávám) jsem narazil na zajímavou kapitolu o "Světcích a mudrcích". Nenapadlo mne nikdy o této problematice takto hluboce přemýšlet a tak se rád o přečtenou ukázku podělím. Myslím, že je současně i dobrou pozvánkou k případnému studiu této knihy...

Jiří Vacek

Již kolikátým rokem využíváme příznivé duchovní vlivy, které o velikonocích proudí, k usilovnému společnému pokroku na cestě. Letošní seminář byl bez přehánění skutečně s mezinárodní účastí. Zůčastnili se Češi, Slováci, Maďar a německá zájemkyně. Holandský zájemce a někteří další se připojili na dálku.

Zuzana Koubová

V máji roku 2012 sa dožíva úctyhodných 81 rokov významný český mystik, spisovateľ, prekladateľ a duchovný učiteľ Ing. Jiří Vacek.

...Pri každom pohľade na hodiny je dobré mať na pamäti, že vymedzený čas s touto jedinečnou príležitosťou, ktorá nie je ani zďaleka ničím samozrejmým, sa nezadržateľne skracuje, a záleží na každom z nás, ktorým sa tejto Milosti dostáva, aby sme ju  podľa celoživotného príkladu svojho Majstra Jiřího Vacka čo najlepšie využili.

Jiří Vacek

Když promlouvám na našich meditacích a seminářích, nemluvím z pouhého rozumu ani z potřeby mluvit. Mluvím z nitra, z TOHO, co mně vede k tomu, abych řekl, co je právě potřeba pro hledající, aby správně usilovali... Proto je plným právem očekávat, že tato poučení budou si hledající velmi cenit, shromažďovat je a zaznamenávat, aby byly k užitku všem. Bohužel skutečnost je přesně opačná. Moje slova jsou sice příslušnou technikou zaznamenána, ale tím to také končí. Z celého společenství v dnešní době se nenašel nikdo, aby tyto záznamy rychle a obratem přepisoval a předával je mně v písemném tvaru, abych je autorizoval...