Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nauka - praxe

Příspěvky

O mysli

14. 12. 2015

Jiří Vacek

Mysl je soubor schopností myslet, cítit, představovat si a pamatovat si. Patří sem i některé další schopnosti jako je vnímání. Proto rozlišujme dobře samy tyto schopnosti od jednotlivých výtvorů mysli, jako jsou myšlenky, city a další. To jsou samostatné výtvory, tvořivé síly mysli. Mysl jako soubor těchto schopností může být v klidu nebo v činnosti. Myšlenky a všechny výtvory mysli se objevují ve vědomí, v něm vznikají, trvají a zanikají. Proto mysl, její uvedené schopnosti jsou jednou z vlastností vědomí, jeho tvořivé moci, šakti. Ta tvoří celý projev i dává vznik svou činností všem výtvorům mysli, jako jsou myšlenky, city, přání a další.

 

Moje, mé a svoje

14. 12. 2015

Jiří Vacek

... Ztotožnění s myslí i s tělem začíná přivlastněním, pěstováním pocitu mé, moje, svoje. Tyto nežádoucí vlastnické sklony nesmíme pěstovat. Pocity „moje tělo, moje mysl“ a vše co zahrnují, musí být vědomě rozpouštěny, až zmizí. Přivlastňováním si naší mysli, těla a předmětů jako „mé a moje“ se s nimi spojujeme a tak nad námi získávají moc, až se s nimi nevědomě ztotožníme. Tak vzniká ego, vědomí, které se ztotožňuje s tělem a s myslí a je pohlcené v předmětech světa. Právě toto přivlastnění až do ztotožnění je základem nesvobody a utrpení. Bez jejich rozpuštění nelze vysvobození dosáhnout...

 

Hovory k Bohu Já jsem a pozorovatel

8. 12. 2015

Jiří Vacek

... Vědomí Já jsem, jehož je pozorovatel částí a činností, si v nás uvědomuje i vše, co si myslíme. Pokud si tuto pravdu, že nás vědomí Já jsem stále pozoruje a také stále nás slyší a naslouchá nám, uvědomíme, dostáváme tím možnost přímo oslovovat vědomí Já jsem Boha. Tak můžeme obráceni k tomuto nám naslouchajícímu vědomí Já jsem s ním přímo promlouvat s pochopením, že jsme slyšeni. To je opravdu přímá rozmluva s vědomím z naší strany. Naše mysl promlouvá k Bohu, k vědomí pozorovatele a ví, že je slyšena i když pochopitelně vědomí samo nemluví...

 

O šakti

8. 12. 2015

Jiří Vacek

Součástí učení o vědomí Já jsem je tvrzení, že má svou šakti, což je inteligentní tvořivá energie, moc a síla. Jejím zdrojem je samo vědomí, se kterým tvoří nedílnou jednotu...

... Nemyslím si, že by vědomí Já jsem Pravdu zahalovalo plánovitě nějakou svou mocí. Podle mne zahalení Pravdy se vztahuje na každou stvořenou bytost osobně a zvlášť a je výsledkem uplatnění její svobodné vůle, kterou nás Stvořitel obdařil. Zahalení Pravdy, odloučení od Boha je následek příčin, které si každá bytost sama vytvořila neboli je její karmou a nikoliv působením vůle Já jsem a jeho zahalující moci...

 

Já jsem Já jsem

30. 11. 2015

Jiří Vacek

Každý člověk ví, neboli uvědomuje si, že existuje a ještě ví, že je to on, kdo existuje, že není někým jiným. Uvědomuje si svou existenci sám sebou. Je svým vlastním bytím, existencí a současně i vědomím, kterým se uvědomuje. Jinými slovy, každý člověk je jednotou Já jsem, existuje jako vědomí, kterým si uvědomuje sám sebe, své bytí. Je sebe si vědomým bytím. Jeho bytí je vědomí sama sebe, neboli je Já jsem. Já je v těchto slovech vědomí, kterým si své bytí uvědomuje, jsem je vědomím uvědomovaná existence. Je jeho bytí, které si uvědomuje sám sebou, vědomím, kterým je. Tímto vědomím si uvědomuje i svou stvořenou část bytosti neboli osobnost včetně své mysli i svět, ve kterém tělem a myslí žije.

 

Pozorujme pozorovatele

30. 11. 2015

Jiří Vacek

Je z mnoha důvodů pro nás dobré být pozorovatelem světa a to zásadně sebe si vědomým pozorujícím vědomím, které není ničím z tohoto světa, který si sebou, svým vědomím, uvědomuje. Ještě lépe je být pozorovatelem, přesně uvědomovatelem nekonečného prostoru vědomí Já jsem a uvědomovat si jednotu soupodstatnosti našeho pravého Já, vědomí Já jsem a téhož všezahrnujícího a všepronikajícího vědomí Já jsem absolutního.

 

Pravda je láska

29. 11. 2015

Jiří Vacek

Na otázku: „Co je pravda?“ Ježíš správně odpověděl mlčením. Naznačil tím, že absolutní pravda je myslí neuchopitelná a nevyjádřitelná. Je však poznatelná přímým uvědomováním vědomím. Z tohoto přímého zážitku Pravdy pak mysl vytváří své názory o pravdě, které jsou mimo její dosah. Názory nikdy nejsou sama pravda, ale pouze jejím nevyčerpávajícím pohledem mysli na ni.

 

Posvěť se jméno tvé!

29. 11. 2015

Jiří Vacek

„Posvěť se jméno tvé“, je jedna z proseb Otčenáše. Jak tomu máme rozumět, co je božím jménem, které máme posvětit, když již je přece jako Bůh svaté? Není ničím jiným než Já jsem. Vědomí Já jsem jako takové je nejvyšším a nejvýstižnějším jménem božím. Co to znamená posvětit? Učinit něco svatým neboli svítit božsky. Není tím míněno uctívání tohoto jména, ale jeho odhalení a uvědomění v nás jeho vzýváním. To se neděje jinak než podle rady: „Buď tich a uvědomuj si Já jsem“.

 

Překážky poznání Sebe – vědomí Já jsem

29. 11. 2015

Jiří Vacek

To, co nám brání poznat vědomí Já jsem, jsou zejména tyto překážky:

1) Pozornost tohoto vědomí namířená mimo ně.

2) Ztotožňování tohoto vědomí – nás – s tím, co není: s tělem a výtvory mysli. To zahrnuje přesvědčení „já konám“.

3) Moc zlých a od Boha pryč směřujících tvořivých sil mysli.

4) Špatná karma.

 

Projev není sám Bůh

28. 11. 2015

Jiří Vacek

... Svět existuje, ale není existencí absolutní. Neexistuje sám o sobě, ale pouze ve vědomí a také není si sám sebe, své existence, vědom. Proto vědomí je prvotní, stvoření druhotné. Vědomí existuje, ať svět existuje nebo nikoliv. Svět existuje pouze tehdy, je-li uvědomován. Jeho uvědomování vědomím je zásadní podmínkou jeho existence, bez které nemůže existovat.

 

Podmínka spásy

22. 11. 2015

Jiří Vacek

Jednou z podmínek vysvobození z nebožského světa je naprosté a bezvýhradné odpuštění všem našim viníkům, jedno zda skutečným nebo domnělým. Kdo takto neodpustí, tomu není odpuštěno a nemůže být spasen. Kdo žádá spravedlnost a potrestání svých viníků, protiví se Bohu: „Má je pomsta – karma, praví Hospodin!“ Kdo neodpouští, hledá spravedlnost nebo dokonce pomstu, v tom není Bůh lásky a jen roztáčí svou neláskou do nekonečna kolo karmy. Chová v sobě nelásku a proto se vylučuje z Boha a tím i ze spásy. Je jen jediný spasitel a tím je Bůh ve svém aspektu lásky. Kdo jej nežije, nemůže být spasen. Musíme nejen odpustit naším viníkům, ale také prosit vnitřně a pokud je to možné i zevně, o odpuštění všech, kterým jsme ublížili.

 

Zevní a vnitřní uplatňování duchovních pravd

22. 11. 2015

Jiří Vacek

Duchovní pravdy platí vždy a výhradně vnitřně, v duchu a nikoliv zevně. Mají vést a podporovat na prvém místě náš duchovní život, což je opravdu život v Duchu a nikoliv pouze zevní zbožnost a její projevy. Duchovní pravdy máme proto vždy a na prvém místě uplatňovat vnitřně na nás samé, na naše jednání, na naše myšlení a na to, čemu věnujeme pozornost. Právě toto je rozhodující. Bez tohoto vnitřního uplatňování duchovních pravd skutečný pravý zevní duchovní život, veškerá zbožnost a její zevní skutky neexistuje ani existovat nemůže, protože to hlavní, co ji činí duchovní, Duch, se v něm nenachází. Pak náboženství se často stává nenábožné, náboženstvím bez Boha, bez božího ducha.

 

Charita a duchovní život

22. 11. 2015

Jiří Vacek

... Cílevědomá charita může být, ale nemusí být součástí duchovní praxe, ale rozhodně není základem stezky k Bohu. Ta vede nikoliv světem, ale naším nitrem a přímým obrácením se k Bohu. Je smutné, když například představitelé křesťanských církví tuto základní a zásadní pravdu neznají a tvrdí, že hlavním posláním církve je charita a od ní odvozují požadavky na peníze a majetek. Hlavním posláním církví a duchovních organizací vůbec je vést své členy co nejpříměji k Bohu a nic jiného. K tomu velký majetek a bohatá bankovní konta nejsou opravdu nutná.

 

Tajemné duchovní srdce

21. 11. 2015

Jiří Vacek

... Je známo, že ve vztahu k naší bytosti Srdce je duchovním orgánem na pravé straně hrudi, skrze který v nás působí vědomí Já jsem. Je také spojnicí mezi oblastí neprojevu a projevu. Srdce je pověřeno i jinou duchovní činností. Je všeobecnou zkušeností, že lásku cítíme v srdci. Nikoliv v srdci tělesném, ale duchovním. Dokonce říkáme: „Miluji celým srdcem“. Tím potvrzujeme, že láska vzniká a působí v duchovním srdci. I tak je v nás přítomen tímto způsobem Bůh jako láska...

 

Vše, co je jedině opravdu nutné, je láska

17. 11. 2015

Jiří Vacek

... Touto láskou, kterou všichni opěvují, není samozřejmě pouhá zamilovanost a pocity štěstí, které dává. Je mnohem víc: je opravdu Bohem a životem v Bohu, který řeší vše – všechny naše obtíže, utrpení, celý náš život.

 

Vidění Boha v našich bližních

17. 11. 2015

Jiří Vacek

... To, že máme v každém vidět Boha, je na prvém místě nezbytné chápat vnitřně a duchovně a nikoliv zevně. Již proto, že Boha nikdo neviděl, protože je neviditelným Duchem. Máme si však v každé bytosti uvědomovat všudypřítomnost božího ducha, který je jejím základem. Rozhodně nemáme lidi, jejich zevní těla a osobnosti považovat za Boha – oni jím nejsou, pouze je v nich přítomen. To však neznamená, že je jimi uvědomován a poznáván a proto se jako Bůh projevuje. Tak tomu není...

 

Jednota v dechu

17. 11. 2015

Jiří Vacek

... Hranice našeho těla nejsou neprostupným obalem naší bytosti, ale propustnou blanou, skrze níž proudí dech z nás do světa a zpět do nás. Tak se neustále spojujeme s celým stvořením a vyměňujeme si s ním energii potřebnou pro náš život. Spolu se zevním dechem proudí do nás i životní síla, prána, která dává sílu tělu k životu ve světě...

 

Jsme stále spojeni s Bohem

17. 11. 2015

Jiří Vacek

... Nikdo není nikdy úplně oddělen od Boha, ale již jeho samotná existence není ničím jiným, než spojením mezi Bohem a člověkem. Skrze toto spojení je Bůh v nás vždy přítomen, ať jsme si toho vědomi nebo nikoliv. Je v nás nejen přítomen, ale i činný a to více způsoby. On je opravdu vinný kmen a my jeho ratolesti. Oživuje nás svým vědomím Já jsem, proudí do nás jeho energie, moc a síla a také jeho láska. Je jen na nás, na našem rozhodnutí toto spojení plně využívat a tak se podílet na jeho božském životě...

 

Nejsme činitelé

17. 11. 2015

Jiří Vacek

Jedna věc je něco vědět, chápat rozumem a opět něco jiného je chápané zakoušet, umět žít a prožívat a dokonce být tím. Nebýt činitelem není pouhou nečinností, ale vnitřním postojem, ve kterém necháváme Boha konat jeho božskou vůli a moc. Té se s plnou důvěrou otevíráme a necháváme ji konat s vědomím, že nám přináší nejvyšší dobro. Vzdáváme se vlastní vůle, protože i naše nejlepší vůle není nikdy božskou vůlí, ale naopak jí často v jejím působení překáží.

 

O jednotě

17. 11. 2015

Jiří Vacek

... Nejvýraznějším projevem jednoty je jednotná zákonitost, která platí pro celé stvoření a jeho bytosti. Stvoření nejsou od svého božského základu a svého stvořitele oddělena, ale pouze ve stvoření rozlišena. Není to nejednota v jednotě, ale rozlišení v projevu jediné neprojevené Skutečnosti, která vchází svou částí – nikdy celá – do projevu...

 

Promluva k veřejné meditaci 14.11.2015

15. 11. 2015

Jiří Vacek

... Budoucnost naší skupiny, její veřejné činnosti, společné meditace, semináře a vydávání knih jsou plně ve vašich rukách. Vy, každý sám za sebe, máte za ně plnou zodpovědnost. Nemůžete jen pohodlně brát možnosti, které vám nabízíme, ale musíte se o ně i sami účinně zasloužit.

Zvažte proto zcela vážně vše, co vám říkám a dobře se rozhodněte. Jde o vás...

 

I činnost je naší přirozeností

5. 11. 2015

Jiří Vacek

... Na začátku stezky zpravidla dáváme přednost klidu před účastí ve světě: uklidňujeme mysl, omezujeme zevní činnosti a obracíme pozornost vědomí a mysli k Bohu. Hlavním důvodem je náprava ztráty klidového, ale sebe si plně vědomého života v božském vědomí Já jsem a také proto, že neumíme být správně činní svou myslí ani pozorností vědomí. Později bychom však zřejmě měli věnovat správnou pozornost inteligentní tvořivé boží moci a učit se být správně činní, ale vždy na základě vědomí Já jsem a bez jeho opuštění jako od všech činností rozlišeného pozorovatele...

 

Luděk Hudec: Úvod na cestu k moudrosti - doplňky textu

29. 10. 2015

Luděk Hudec

hudec_uvod_na_ceste.jpegPan Ing. Luděk Hudec právě vydal dodatek ke své knize Úvod na cestu k moudrosti. Protože tuto knihu bylo možné zakoupit i na našich akcích, tak, s laskavým svolením autora, uveřejňujeme celý tento jeho zajímavý dodatek, aby si jej zájemci a především ti, co si zakoupili výše uvedenou knihu, mohli přečíst či stáhnout, vytisknout a vlepit do původní knihy.

Celý dodatek je v pdf verzi ke stažení zde.

 

Zákonitost vědomí platí i pro ně samé

23. 10. 2015

Jiří Vacek

Zákonitost působení pozornosti vědomí platí i pro samotné vědomí pro jeho poznání a uvědomění. Síla vědomí v nás a jeho působení jsou zmenšovány pozorností, kterou věnujeme ne-já, stvoření a pozorovatelným předmětům. Tím je oživující a posilující moc vědomí přiváděna do projevu a proto zákonitě chybí vědomí samotnému. Jeho prožívání i zakoušení je proto tímto způsobem oslabováno. Je-li toto odvrácení pozornosti trvalé, ztrácíme samu schopnost si je uvědomovat a upadáme do základní a nejhorší nevědomosti, což je nevědomost o Sobě.

 

Nesnášenlivost

23. 10. 2015

Jiří Vacek

Nesnášenlivost je projevem dvou smrtelných hříchů: nelásky až nenávisti a pýchy. Je proto hned dvojnásob smrtelně nebezpečná: jak zevně tak i vnitřně.

 

Svoboda a vědomí

17. 10. 2015

Jiří Vacek

... Svobodná bytost je jedině ta, která udrží svobodu vědomí neboli jeho pozornost, která není ničím předmětným pohlcena nebo s tím ztotožněna. Svobodné vědomí je jen takové vědomí, které spočívá vědomě a s plnou silou v sobě samém a nenechá se pohltit ani světem ani ztotožnit se svým tělem a myslí. Proto zásadní a nevynechatelnou podmínkou vysvobození neboli spásy je vysvobození vědomí z nevědomého pohlcení světem a z totožnosti s tělem a s myslí, což zahrnuje všechny její výtvory. Bez toho svoboda neexistuje...

 

Pravda a skutečnost

16. 10. 2015

Jiří Vacek

Pravda je jedna věc a skutečnost je často docela něco jiného. Proto pravda ani Pravda není samovolně totéž, co skutečnost a zkušenost, ale mohou se značně lišit. Proto je pravda plně pravdou jen tehdy, je-li celá uskutečněna, to jest žita a zakoušena. Pokud tomu tak není, musíme nepřetržitě a ze všech sil usilovat, aby se pravda pro nás stala i přímo žitou skutečností a zkušeností a nezůstala neživou a nežitou literou. Proto ani plné přijetí pravdivých názorů není uskutečněním Pravdy, ale jen názorem, který je potřebné uvést ve skutek vlastním úsilím. Rozumové poznání Pravdy proto také není jejím uskutečněním, ale, je-li nesprávně pochopena, může se dokonce stát velkou překážkou jejího dosažení.

 

Já jsem (je) anděl

14. 10. 2015

Jiří Vacek, časopis Medium

muj-pritel-chrestys.jpgJe dobré si uchovat pružnou a otevřenou mysl. Pak se někdy stane, že narazíme na dobré poučení, které nám osvětlí z nového a trochu jiného světla to, co již známe. Jedno takové poučení jsem nalezl v časopise Medium č. 10/2015 v článku s anotací knihy Dona José Ruize „Můj dobrý přítel chřestýš“ (knihu lze objednat v našem e-shopu). Z ní uvádím...

... To, co nám odpovídá na naše podněty, je v nás a jsme to my sami, ať tomu říkáme, jak chceme. Není proto třeba hledat mimo nás, něco co není přítomné, ale co je vždy zde a v nás a jsme to my sami.

 

O světelném těle

14. 10. 2015

Jiří Vacek

... Světlo a světelné tělo, které není ničím jiným než rozšířením prostoru světla v našem těle, nemá pevný tvar, ale mění prostor, který zaujímá, podle své velikosti. Čím je ho víc, tím větší prostor zabírá. Světlo je zářivá energie vědomí Já jsem a proto je nemáme brát odděleně od tohoto vědomí, ale vědomí má v něm sídlit se správným pochopením jeho podstaty a působení. Je nejvyšší a nejmocnější silou, která nás čistí nejen od všeho zlého, ale i nebožského...

 

Jednota nerozlišeného a rozlišeného

3. 10. 2015

Jiří Vacek

Rozlišené existuje v nerozlišeném, které je i proniká a dává mu vznikat a udržuje je v bytí. V praxi postupujeme tak, že si uvědomujeme nerozlišený prostor vědomí Já jsem i rozlišený svět a jeho bytosti současně. Všechno je jedna jediná nejvyšší Skutečnost, která je současně rozlišená i nerozlišená. Nerozlišená skutečnost je neomezené, nestvořené a beztvaré vědomí Já jsem. Rozlišená skutečnost jsou světy a jejich bytosti, které jsou neustále vytvářeny silou tohoto vědomí.

 

« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25

následující »