Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nauka - praxe

Příspěvky

Vidění Boha v našich bližních

17. 11. 2015

Jiří Vacek

... To, že máme v každém vidět Boha, je na prvém místě nezbytné chápat vnitřně a duchovně a nikoliv zevně. Již proto, že Boha nikdo neviděl, protože je neviditelným Duchem. Máme si však v každé bytosti uvědomovat všudypřítomnost božího ducha, který je jejím základem. Rozhodně nemáme lidi, jejich zevní těla a osobnosti považovat za Boha – oni jím nejsou, pouze je v nich přítomen. To však neznamená, že je jimi uvědomován a poznáván a proto se jako Bůh projevuje. Tak tomu není...

 

Jednota v dechu

17. 11. 2015

Jiří Vacek

... Hranice našeho těla nejsou neprostupným obalem naší bytosti, ale propustnou blanou, skrze níž proudí dech z nás do světa a zpět do nás. Tak se neustále spojujeme s celým stvořením a vyměňujeme si s ním energii potřebnou pro náš život. Spolu se zevním dechem proudí do nás i životní síla, prána, která dává sílu tělu k životu ve světě...

 

Jsme stále spojeni s Bohem

17. 11. 2015

Jiří Vacek

... Nikdo není nikdy úplně oddělen od Boha, ale již jeho samotná existence není ničím jiným, než spojením mezi Bohem a člověkem. Skrze toto spojení je Bůh v nás vždy přítomen, ať jsme si toho vědomi nebo nikoliv. Je v nás nejen přítomen, ale i činný a to více způsoby. On je opravdu vinný kmen a my jeho ratolesti. Oživuje nás svým vědomím Já jsem, proudí do nás jeho energie, moc a síla a také jeho láska. Je jen na nás, na našem rozhodnutí toto spojení plně využívat a tak se podílet na jeho božském životě...

 

Nejsme činitelé

17. 11. 2015

Jiří Vacek

Jedna věc je něco vědět, chápat rozumem a opět něco jiného je chápané zakoušet, umět žít a prožívat a dokonce být tím. Nebýt činitelem není pouhou nečinností, ale vnitřním postojem, ve kterém necháváme Boha konat jeho božskou vůli a moc. Té se s plnou důvěrou otevíráme a necháváme ji konat s vědomím, že nám přináší nejvyšší dobro. Vzdáváme se vlastní vůle, protože i naše nejlepší vůle není nikdy božskou vůlí, ale naopak jí často v jejím působení překáží.

 

O jednotě

17. 11. 2015

Jiří Vacek

... Nejvýraznějším projevem jednoty je jednotná zákonitost, která platí pro celé stvoření a jeho bytosti. Stvoření nejsou od svého božského základu a svého stvořitele oddělena, ale pouze ve stvoření rozlišena. Není to nejednota v jednotě, ale rozlišení v projevu jediné neprojevené Skutečnosti, která vchází svou částí – nikdy celá – do projevu...

 

Promluva k veřejné meditaci 14.11.2015

15. 11. 2015

Jiří Vacek

... Budoucnost naší skupiny, její veřejné činnosti, společné meditace, semináře a vydávání knih jsou plně ve vašich rukách. Vy, každý sám za sebe, máte za ně plnou zodpovědnost. Nemůžete jen pohodlně brát možnosti, které vám nabízíme, ale musíte se o ně i sami účinně zasloužit.

Zvažte proto zcela vážně vše, co vám říkám a dobře se rozhodněte. Jde o vás...

 

I činnost je naší přirozeností

5. 11. 2015

Jiří Vacek

... Na začátku stezky zpravidla dáváme přednost klidu před účastí ve světě: uklidňujeme mysl, omezujeme zevní činnosti a obracíme pozornost vědomí a mysli k Bohu. Hlavním důvodem je náprava ztráty klidového, ale sebe si plně vědomého života v božském vědomí Já jsem a také proto, že neumíme být správně činní svou myslí ani pozorností vědomí. Později bychom však zřejmě měli věnovat správnou pozornost inteligentní tvořivé boží moci a učit se být správně činní, ale vždy na základě vědomí Já jsem a bez jeho opuštění jako od všech činností rozlišeného pozorovatele...

 

Luděk Hudec: Úvod na cestu k moudrosti - doplňky textu

29. 10. 2015

Luděk Hudec

hudec_uvod_na_ceste.jpegPan Ing. Luděk Hudec právě vydal dodatek ke své knize Úvod na cestu k moudrosti. Protože tuto knihu bylo možné zakoupit i na našich akcích, tak, s laskavým svolením autora, uveřejňujeme celý tento jeho zajímavý dodatek, aby si jej zájemci a především ti, co si zakoupili výše uvedenou knihu, mohli přečíst či stáhnout, vytisknout a vlepit do původní knihy.

Celý dodatek je v pdf verzi ke stažení zde.

 

Zákonitost vědomí platí i pro ně samé

23. 10. 2015

Jiří Vacek

Zákonitost působení pozornosti vědomí platí i pro samotné vědomí pro jeho poznání a uvědomění. Síla vědomí v nás a jeho působení jsou zmenšovány pozorností, kterou věnujeme ne-já, stvoření a pozorovatelným předmětům. Tím je oživující a posilující moc vědomí přiváděna do projevu a proto zákonitě chybí vědomí samotnému. Jeho prožívání i zakoušení je proto tímto způsobem oslabováno. Je-li toto odvrácení pozornosti trvalé, ztrácíme samu schopnost si je uvědomovat a upadáme do základní a nejhorší nevědomosti, což je nevědomost o Sobě.

 

Nesnášenlivost

23. 10. 2015

Jiří Vacek

Nesnášenlivost je projevem dvou smrtelných hříchů: nelásky až nenávisti a pýchy. Je proto hned dvojnásob smrtelně nebezpečná: jak zevně tak i vnitřně.

 

Svoboda a vědomí

17. 10. 2015

Jiří Vacek

... Svobodná bytost je jedině ta, která udrží svobodu vědomí neboli jeho pozornost, která není ničím předmětným pohlcena nebo s tím ztotožněna. Svobodné vědomí je jen takové vědomí, které spočívá vědomě a s plnou silou v sobě samém a nenechá se pohltit ani světem ani ztotožnit se svým tělem a myslí. Proto zásadní a nevynechatelnou podmínkou vysvobození neboli spásy je vysvobození vědomí z nevědomého pohlcení světem a z totožnosti s tělem a s myslí, což zahrnuje všechny její výtvory. Bez toho svoboda neexistuje...

 

Pravda a skutečnost

16. 10. 2015

Jiří Vacek

Pravda je jedna věc a skutečnost je často docela něco jiného. Proto pravda ani Pravda není samovolně totéž, co skutečnost a zkušenost, ale mohou se značně lišit. Proto je pravda plně pravdou jen tehdy, je-li celá uskutečněna, to jest žita a zakoušena. Pokud tomu tak není, musíme nepřetržitě a ze všech sil usilovat, aby se pravda pro nás stala i přímo žitou skutečností a zkušeností a nezůstala neživou a nežitou literou. Proto ani plné přijetí pravdivých názorů není uskutečněním Pravdy, ale jen názorem, který je potřebné uvést ve skutek vlastním úsilím. Rozumové poznání Pravdy proto také není jejím uskutečněním, ale, je-li nesprávně pochopena, může se dokonce stát velkou překážkou jejího dosažení.

 

Já jsem (je) anděl

14. 10. 2015

Jiří Vacek, časopis Medium

muj-pritel-chrestys.jpgJe dobré si uchovat pružnou a otevřenou mysl. Pak se někdy stane, že narazíme na dobré poučení, které nám osvětlí z nového a trochu jiného světla to, co již známe. Jedno takové poučení jsem nalezl v časopise Medium č. 10/2015 v článku s anotací knihy Dona José Ruize „Můj dobrý přítel chřestýš“ (knihu lze objednat v našem e-shopu). Z ní uvádím...

... To, co nám odpovídá na naše podněty, je v nás a jsme to my sami, ať tomu říkáme, jak chceme. Není proto třeba hledat mimo nás, něco co není přítomné, ale co je vždy zde a v nás a jsme to my sami.

 

O světelném těle

14. 10. 2015

Jiří Vacek

... Světlo a světelné tělo, které není ničím jiným než rozšířením prostoru světla v našem těle, nemá pevný tvar, ale mění prostor, který zaujímá, podle své velikosti. Čím je ho víc, tím větší prostor zabírá. Světlo je zářivá energie vědomí Já jsem a proto je nemáme brát odděleně od tohoto vědomí, ale vědomí má v něm sídlit se správným pochopením jeho podstaty a působení. Je nejvyšší a nejmocnější silou, která nás čistí nejen od všeho zlého, ale i nebožského...

 

Jednota nerozlišeného a rozlišeného

3. 10. 2015

Jiří Vacek

Rozlišené existuje v nerozlišeném, které je i proniká a dává mu vznikat a udržuje je v bytí. V praxi postupujeme tak, že si uvědomujeme nerozlišený prostor vědomí Já jsem i rozlišený svět a jeho bytosti současně. Všechno je jedna jediná nejvyšší Skutečnost, která je současně rozlišená i nerozlišená. Nerozlišená skutečnost je neomezené, nestvořené a beztvaré vědomí Já jsem. Rozlišená skutečnost jsou světy a jejich bytosti, které jsou neustále vytvářeny silou tohoto vědomí.

 

Potíže s meditací

3. 10. 2015

Jiří Vacek

godman-zivot_podle_bhagavana.jpg... Z nitra mně přišel popud, abych otevřel namátkou knihu D. Godmana: „Život podle Bhagavana“. Je podle mne jednou z nejlepších knih, která podává současně spolehlivý obraz toho, co mudrc učil i jak žil. Annamalai Swami, na jehož vzpomínkách je kniha založena, žil s Mahárišim v ášramu desítky let a měl s mudrcem velmi těsný celodenní vztah. Knihu jsem otevřel na straně 100 a hle, co jsem se dozvěděl. Maháriši tam jasně říká: „Advaita (nedvojnost) by se neměla vkládat do běžných činností. Zcela stačí, když nerozlišování je v mysli. Pokud v sobě chováme množství nerozlišujících myšlenek, pak bychom neměli předstírat, že venku je vše jediné“. A dále volně podáno: „Máme zažívat advaitu v Srdci, ale nemáme zavádět nedvojnost do činností. Zejména není vhodné zavádět nedvojnost do styku s mistrem“. Přesně toto je můj názor, který jsem získal z vlastní zkušenosti a zde nachází své jasné vyjádření i ve slovech mistra...

 

Pýcha jako duchovní smrtelný hřích

23. 9. 2015

Jiří Vacek

Pýcha je velmi nebezpečným smrtelným hříchem proti duchovnímu životu a proto o ní platí totéž, co o ostatních jí podobných proviněních. Kde je pýcha, není pokora ani Bůh, protože pravá pokora je otevření se naší celé bytosti Bohu a jeho působení. Pokora není pokoření se a sklonění se před něčím nebo někým, co nás přemohlo, co je mocnější než my, ale radostným přijetím Boha lásky v našem nitru v důvěře a v lásce. Není bezduchým klaněním se ani poklonkováním, není ničím zevním, ale radostným stavem nitra naší mysli, který vítá Boha a otevírá se jeho působení.

 

Pozvánka na meditační setkání

16. 9. 2015

Jiří Vacek

Vážení a milí přátelé, zveme vás srdečně na naše týdenní meditační setkání v Beskydech na Morávce. Proběhne letos od soboty 26. září do soboty 3. října. Náplní celodenní duchovní praxe je očista od překážek duchovního pokroku, meditace na poznání sama sebe soustředěním na pozorovatele, kterým stále jsme, neboli átmavičára a vnitřní pránájáma. Podrobnější popis prováděné praxe naleznete na našem webu a zejména v naší nové knize „Svatodušní meditační setkání na Morávce 2015“. Stálí odběratelé našich knih budou mít možnost si ji vyzvednout osobně. Nevyzvednuté výtisky jim pak zašleme poštou.

Na setkání bude i velký výběr duchovní literatury. Pokud máte zájem o vybrané tituly, prosíme, sdělte nám své požadavky, abychom je mohli naplnit. K získání plného prospěchu ze semináře doporučujeme prostudování knihy „Královská jóga“.

Přihlásit se na seminář je stále ještě možné. Potřebné informace naleznete na tomto webu nebo na telefonu: 776 115 504 (Martin Tomeš).

 

Základy každé stezky síly, má-li vést k Bohu

11. 9. 2015

Jiří Vacek

Bůh je jednotou vědomí Já jsem, lásky a božské tvořivé moci. Proto je možné se k němu vracet poznáním vědomí Já jsem, což je džňána jóga nebo láskou – bhakti jógou nebo pomocí božské síly, šakti jógou. Vše stvořené je jednotou hmotného utváření a všepronikajícího základu. Tím všepronikajícím základem je vědomí Já jsem. Hmotné utváření, zevní stvořené tvary jsou pohybem a působením božské tvořivé síly. Celý projev ve své zevní stránce není nic jiného než tato božská tvořivá síla v činnosti. Svět a energie nejsou dva, ale jedna jediná božská síla v činnosti. Svět, projev, není ani ve své hmotné stránce pouze hmotným utvářením, ale je polem působení jediné božské síly, které je rozlišeno do mnoha různých sil a to od úrovně hmotné až po úroveň božskou.

 

Odporovat nebo neodporovat zlu?

8. 9. 2015

Jiří Vacek

... Je zřejmé, že neodporovat režimům a názorům jako jsou ty nacistické, komunistické, náboženskému fanatismu a lupičům a vrahům je totéž, jako jim pomáhat v šíření zla. Odporovat zlu máme a hlavně a na prvém místě v nás samých. Příčinou našich zrodů v nebožských světech, kde se prosazují zlé síly, jsme my sami, naše mysl, která podléhá zlým sklonům. Boj se zlem je proto nebytné vést nejprve v naší mysli. Pokud ta je plná zlých a odstředivých sil, nemůžeme zlo ve světě nejen přemoci, ale stále je vytváříme. Zevnímu zlu máme odporovat v souladu s duchovní rozlišovací moudrostí, ale vždy bez nenávisti, hněvu a zloby a dalších jim podobných zel. Jinak zlo rozhojňujeme místo jeho odstraňování...

 

Mějme rádi i své tělo

8. 9. 2015

Jiří Vacek

Naše tělo je darem od Boha, je nástrojem, kterým žijeme ve světě. Je jak součástí světa, tak i zároveň částí naší projevené bytosti. Je naším spojem se světem a s našimi bližními. Ono je příjemcem vlivů světa a je současně řízeno naší myslí. Není dokonalé, ale i tak je pozoruhodné. Nebylo stvořeno k dokonalosti, ale je výsledkem naší duchovní úrovně. Máme přesně takové tělo, jaké nám podle karmického zákona náleží. Na konci života v tomto našem světě je jednou pro vždy odložíme. Pokud věříme v život po opuštění hmotného těla, je zřejmé, že nejsme tělem, ale tělo je naším pouhým dočasným příbytkem. Proto se s ním nemáme ztotožňovat a myslet a jednat, jako bychom jím byli. To je nejhorší druh modloslužby: klanění se modle těla, kterou považujeme za sebe a jeho prospěch za svůj prospěch.

 

Plnění boží vůle

6. 9. 2015

Jiří Vacek

... Není třeba hledat boží vůli, protože nic jiného, než ona se neděje. Je však nezbytné nechat ji v lásce, pokoře a odevzdanosti svobodně působit a nepřekážet jí a to dokonce ani svou dobrou vůlí. Zkušenosti ukazují, že tam, kde se tolik lidmi oceňovaná lidská dobrá vůle prosazuje, výsledky prozrazují, že ve skutečnosti dobrá nebyla. „Podle skutků a jejich výsledků poznáte je“, platí plně.

 

O vidění Boha

27. 8. 2015

Jiří Vacek

Vidět v lidech Boha neznamená považovat jejich těla a vůbec celou projevenou bytost za Boha, ale nazírat v nich přítomné neviditelné božství, Ducha, nejlépe vědomí Já jsem a to s láskou. I když je tento vnitřní pohled správný, neznamená to, že se budou lidé proto chovat alespoň eticky. Pravidla rozlišování platí i zde a stále.

 

Pozorovatel nebo činitel?

25. 8. 2015

Jiří Vacek

Velký český mistr Bedřich Hejhal říkal: „Jsem-li činitelem, Bůh je pozorovatelem. Když jsem pozorovatelem, Bůh je činitelem“.

Činitel je ego. Je vyjádřeno postojem „já konám“, což se vztahuje na myšlení a všechny ostatní činnosti. Ve skutečnosti všechny činnosti včetně myšlení, jsou pouze činnostmi jediné božské síly. Vše, co se děje, děje se činností této jediné síly. Ve své nevědomosti o této pravdě a působením našeho ztotožnění s tělem a s myslí si představujeme, že my jsme jednajícími, činiteli. Nejsme.

 

Já, životní síla a duchovní srdce

17. 8. 2015

Jiří Vacek

Duchovní srdce není centrem v těle, ale ve vědomí. Je středem, ze kterého absolutní vědomí Já jsem předává své Já jsem jedinci a tak mu propůjčuje sebe si vědomý život. Tak spojuje tělo s vědomím Já jsem. Odpovídající část srdce ve vztahu k tělu a mysli jedince se nachází na pravé straně hrudi. U nevědomého člověka je srdce z větší části uzavřené pro průchod poznání vědomí Já jsem a vědomí je pak chybně přičítáno tělu. Základ srdce se vždy nachází v prostoru vědomí Já jsem a z tohoto centra je jedinec mocí Já jsem oživován a také jeho průchodem přichází jedinci poznání Sebe za předpokladu, že je otevřen pátráním po Já.

 

Já jsem Pravda

10. 8. 2015

Jiří Vacek

... Opuštění Boha je vítězstvím zla nad námi v podobě zlých a odstředivých sil, které nikoliv obrazně, ale skutečně a doslova zastírají před námi Pravdu takovou, jaká je. Ony ji nejen zastírají, ale dokonce způsobují, že nahlížíme vše očima zla. Pak vidíme to, co je zlé, jako dobré a co je opravdu dobré, je v očích sil zla, které nás ovládají, zlé. To se projevuje zvlášť tím, že odmítáme pochopit, že se nacházíme v moci opravdu zlých sil, které nás udržují v nevědomosti o Pravdě a dokonce si myslíme, že jsme dobří. Rozum neosvěcovaný Bohem vidí vše očima zla a proto zvráceně...

 

Co je boží vůle?

30. 7. 2015

Jiří Vacek

... Bůh si přeje, aby vše bylo božské, žilo v Bohu a také tak působí. Je hlavní dostředivou silou. Některé stvořené bytosti v rámci své svobodné, od Boha jim dané vůle, Boha odmítají. Tímto svým rozhodnutím se z boží lásky a života v ní vylučují. Pak žijí pouze pod božím zákonem, který je pro ně platnou boží vůlí, která je vesmírnou spravedlností. Přesně tuto dvojí vůli mají na mysli evangelia, když mluví o dvojím životě:

1) Život pod božím zákonem.

2) Život pod boží milostí.

 

Přímá a nepřímá átmavičára

25. 7. 2015

Jiří Vacek

Hledání Sebe pomocí Já jsem TO

... Přímá átmavičára míří rovnou na samotné ryzí vědomí Já jsem. Děje se tak například obracením pozornosti na vědomí, které pozoruje veškerý projev. Na naší stezce tak činíme meditací na pozorovatele, který je vědomím. Chápeme se v ní ihned přímo samotného pozorujícího vědomí. Jiný přímý způsob átmavičáry je zaměření pozornosti vědomí na vědomí vlastního, ryzího bytí.

V nepřímé átmavičáře neznáme vědomí ani v jeho pozorující činnosti a neobracíme pozornost přímo na ně, ale pátráme po vědomí pomocí vztahu příčiny a následku mezi vědomím Já jsem a jeho projevem, například pránou. Sledujeme následek – například životní sílu a pátráme po jejím zdroji. Jelikož jím je vědomí, tak si je nakonec i uvědomujeme...

 

Nepřemožitelná nevědomost

18. 7. 2015

Jiří Vacek

... Pokud máme tu obrovskou milost, že máme možnost pobývat v přítomnosti mistra, který spočívá ve vědomí Já jsem, máme v prvé řadě za tuto vzácnou příležitost být nesmírně vděční a děkovat za ni. Hlavně ji však máme správně využívat. To zahrnuje správný postoj k osobě mistra a hlavně zaměření se na záři vědomí Já, která z osoby mistra vychází. Tomu se máme výhradně věnovat a s co největší láskou, úctou, pokorou a odevzdaností. Věnovat se místo toho něčemu jinému je jen velká nevědomost a promarnění vzácné a nedocenitelné příležitosti a milosti...

 

Moc nevědomosti

18. 7. 2015

Jiří Vacek

Nevědomost hledajících je nešťastná, protože jim účinně brání v rychlém pokroku na stezce. Ještě mnohem horší je, když je spojena s naprostým odmítáním jakéhokoliv poučení včetně nutnosti práce na své očistě z moci sil zlých a odstředivých.

Pak plně platí: komu není rady, tomu není pomoci.

 

« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26

následující »