Jdi na obsah Jdi na menu
 


Detlef Brandes: Germanizovat a vysídlit

25. 8. 2015

Jiří Vacek

brandes-germanizovat.jpgDetlef Brandes: Germanizovat a vysídlit. Nacistická národností politika v českých zemích. Překlad do češtiny Petr Dvořáček, 357 stran, 400 Kč.

Dílo německého historika se zabývá válečnými léty v Protektorátu a způsobem vlády nad Čechy a stanoveným cílem. Tím je v podání autora germanizace českého národa, který měl být poněmčen a část vysídlena z Čech a Moravy. Naše země měly být osídleny výhradně Němci a Češi měli jako národ přestat existovat. To bylo Hitlerovým cílem ještě před válkou a veškeré jeho kroky směřovaly již tehdy ke genocidě Čechů. K tomuto cíli mu vydatně pomáhala lživá nacistická propaganda, která líčila Němce sídlící v českém státě jako nevinné oběti Čechů.

Jen připomeňme: i před Hitlerem se nejrůznější němečtí politici snažili o ovládnutí Čechů a jejich státu byť i jejich představy nebyly vždy tak zločinné jako nacistické. Existovaly však vždy.

Podstatné je, že tuto pravdu o konečném německém válečném cíli, jímž bylo zničení českého národa, odhaluje seriózní německý historik. I on se však nešíří o Heydrichově plánu, jímž bylo naprosté vyvraždění Čechů a nikoliv pouhá germanizace. K tomu mělo dojít až po vyhrané válce.

Skutečnost, že šlo od samého začátku o plánované zničení celého českého národa, je pro správné pochopení dění v Protektorátě, kde Němci nastolili nikoliv okupační, ale zločinný policejní režim, v němž svévolně a bez omezení vládli gestapáci a esesáci, zásadní. Vše se dělo s cílem zničit český stát, jeho obyvatele a zmocnit se jednou pro vždy jeho území. Autorem používaný pojem germanizace, je proto synonymum pro genocidu. Ta probíhala postupně podle plánu od samého zřízení Protektorátu. Měla být dokončena po vyhrané válce.

Autor uvádí mnohé příklady těchto zločinných postupů. Jedním z nich byl i zákaz výuky dějin. Češi se nesměli nic dozvědět o své minulosti, aby mohli být snadněji zotročeni.

Celé české školství Němci řídili tak, aby národ zbavili jeho inteligence a tak i přirozených vůdců. Proto byly natrvalo zavřeny vysoké školy a drasticky omezen počet žáků na gymnasiích a průmyslovkách. Většině Čechů bylo odpíráno i lepší vzdělání zřízením základních škol s omezenou výukou. I měšťanky byly výběrovými školami.

Vyrojila se celá řada plánů, jak Protektorát likvidovat ještě za války rozdělením jeho území do jednotlivých žup Reichu pod výhradně německou správou. Území Protektorátu bylo zabíráno na obrovská vojenská cvičiště, ze kterých byli Češi násilím vysídleni. Cílem bylo rozdělit jejich území pomocí německých koridorů, kde nesměli žít Češi.

Do vedení správy českých měst a obcí byli násilně dosazeni němečtí starostové a další zaměstnanci, aby byla veřejná správa plně v německých rukách. Výčet všech postupů a nařízení, které směřovaly k úplnému podmanění Čechů, které autor líčí a dokládá výsledky studia archivů, nebudu zde opakovat. Vše je uvedeno ve třech knihách o řádění nacistů, které jsme vydali s Jiřím Krutinou. To, co píšeme, plně D. Brandes potvrzuje.

Nejobjevnější část knihy spočívá v odhalení plánů Německa na vývoj po německé porážce. Část německých představitelů si již v roce 1944 dobře uvědomovala, že válka je prohraná a proto již plánovala německou poválečnou politiku. Opustili myšlenku rasově nadřazených Němců a jejich velkoněmecké tisícileté říše na východních územích a genocidu slovanských národů tam sídlících. Ne proto, že by se jim Hitlerovy představy a plány nelíbily, ale protože si uvědomili jejich nerealizovatelnost.

Proto již za války vymysleli společenství evropských států, ale pod vedením Německa. Tohoto cíle mělo být dosaženo prostředky politickými a hospodářskými. Ano, je to tak: Evropskou unii vymysleli a plánovali „rozumní“ představitelé nacistického Německa jako řešení své poválečné situace ještě před koncem války jako jiný způsob ovládnutí Evropy.

Když si uvědomíme poválečný vývoj, rozpad Československa a Jugoslávie a hlavně skutečnou mediální válku proti všem oprávněným zájmům českého národa, pochopíme, kdo má zájem na tom nám vnutit představu o naší podřadnosti pomocí myšlenek typu: za vše, co Češi mají, vděčí Němcům a jim podobným. Zveličují spravedlivou odvetu několika jedinců, kterou vykonali na Němcích. O vlastních zločinech nemluví, ale snaží se nám namluvit, že jsme stejní viníci, jako oni. Dokonce někteří již mluví otevřeně o Česku jako o 17. německé spolkové republice. Takže tolik Němci prosazovaná myšlenka pohltit český stát a učinit z nás občany Německa, je opět zde. Nic nového pod sluncem. To vše tu již bylo. Jaké zájmy za tím stojí, je dostatečně zřejmé.

Válka sice skončila, ale snahy mnohých představitelů Německa o dominanci v Evropě a po podřízení Čechů a jejich státu stále trvají. Jejich existenci dokazuje roky trvající protičeská propaganda českého tisku, který až do nedávna vlastnili němečtí podnikatelé. Hrubým způsobem znevažují celý náš národ. Tím dokazují, jak myslí a jaké cíle sledují.

Všem je proto potřebné říci: oběti jsme my a nikoliv oni. My jsme válku nezačali ani jsme 6 let Němce nevraždili ani nechtěli vyvraždit. Taková je nevyvratitelná pravda a kdo ji zastírá a německé zločiny a jejich úmysly omlouvá, rozhodně není slušný člověk.

Autor se také byť i okrajově zabývá otázkou odsunu sudetských Němců. Na názorech spojenců, jak říká, na odsun měly velký vliv masové zločiny, kterých se Němci na Češích neustále dopouštěli po celých 6 let. Západ zejména velmi odsuzoval zavření vysokých škol a uvěznění asi 1200 studentů i studentek v koncentračním táboře za zcela pokojnou manifestaci. Dále západní veřejné mínění ovlivnilo vyvraždění Lidic a srovnání obce se zemí i denní masové popravy, pro jejichž zdůvodnění bylo vyhlašováno opakovaně stanné právo. Svou roli hrály i deportace Židů a jejich osud.

Naprostý zlom v myšlení spojenců o Němcích pak nastal v průběhu osvobozování koncentračních táborů. Skutečné hory mrtvých těl tisíců k smrti vyhladovělých vězňů, kremační pece, plynové komory a zubožení přeživší vězňové byl důvod, proč Němci ztratili veškeré sympatie i nárok na nějakou shovívavost. V odsunu sudetských Němců byla spatřována záruka proti tomu, aby v budoucnu opět nesloužili za záminku k agresi proti obnovené demokratické Československé republice.

Nepochopitelná krutost a nesmyslnost vraždění vězňů z koncentračních táborů na pochodech smrti na konci prohrané války, vraždění nevinných obětí ještě pár hodin před kapitulací, tím vším si Němci sami sobě nesmírně ublížili. Veřejné mínění se proto v té době obrátilo zcela proti nim a řekněme, že plně oprávněně.

Jestliže dnes někteří skrytí přátelé nacistů toto vše zamlčují, popírají a omlouvají, jen dokazují, že v takových zločinech nespatřují nic zlého.

 

Naše knihy, které se okupací zabývají:

Autoři: Jiří Vacek – Jiří Krutina

Němci

Odhalená tvář Němců

Vraždění po německu

 

Tyto knihy i knihu D. Brandese: „Germanizovat a vyvraždit“, je možné u nás objednat.