Dopisy přátel
9. 4. 2020
hledající
Nejdražší pane Vacku,
před pár dny jsem měla sen. Šla jsem za Vámi, ale měla jsem takový divný pocit, protože jsem moc neusilovala. Vyhlížela jsem Vás z nějakých schůdků, právě jste vycházel ze dveří bytu. Najednou jste ke mně blesku rychle přiskočil, stáhnul mě k sobě a dal mi "herdu" do zad. Koktala jsem, že jsem ráda, že jsem u Vás, ale neměla jsem čisté svědomí. Cítila jsem, že jsem dostala "jednu výchovnou".
Pokaždé, když si sen vybavím, zesílí bdělost a taky mě ten sen vrací pozorností tam, kam jsem dostala, tedy k páteři mezi první až čtvrtou, pátou čakru. Vnímám, jako by tam stále působila síla, která stoupá páteří vzhůru...
Sen mi pomáhá v úsilí.
Díky Bohu, že "Vás mám", děkuji Vám za všechna požehnání.