Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Přátelé mně přinesli k nahlédnutí uvedenou knížku...

... Autor uznává vše, co uznávají praví duchovní učitelé: nutnost úsilí, ovládání mysli a rozpouštění ega. Rozhodně netvrdí, že je božské. Kdo zná mé spisy, ví, že učím přesně totéž již někdy od konce padesátých let. Jestliže je  syn autora označuje opakovaně za brak, pak je buď nečetl nebo je četl, a pak je brak i učení jeho otce. Nenašel jsem nic, v čem bychom se podstatně lišili...

Jiří Vacek

Miloš se nás ptá, čím nám pan Dostál vyhrožuje. Opravdu neumí číst? Pozastavuje se také nad vyjádřením o obraně všemi prostředky. Nepsal právě on o tom, že jeho matka měla na přednáškách dva bodyguardy vyzbrojené plynovými pistolemi? Čemu se vlastně diví? Tomu, že mne přátele brání? Opravdu si myslel, že mě budou napadat bez odezvy? Také se ptá, zda mám zájem ukončit spor s Tomášovci. Mám. Je to naprosto jednoduché...

Jiří Vacek

Pan Dostál má naprosto totalitního ducha. Soudí, že vše, co není povolené, je zakázané a co se jemu nelíbí, se musí zakázat a mocí potlačit a rozprášit. Pokud někomu způsob jeho myšlení něco připomíná, tak se nemýlí. Přesně takto uvažují fašisté, nacisté a komunisté a také se tím řídí...

Jiří Vacek, Hipšovi, M. Tomeš

(viz předchozí příspěvky v této rubrice)

Někteří přátelé po přečtení článku Dana Moravce o jeho návštěvě v Ramanašramu odpovídají panu Ramananovi. Dopisy jsou samozřejmě v angličtině. Zveřejňuji pouze jeden z nich v českém překladu. Přeložil M. Tomeš...

Jiří Vacek

Danův článek z 30.11. na SatGuru.cz je názorným důkazem, jak povrchní znalost duchovních nauk spíše škodí, než prospívá. Tvrdí: „Hora působí bez ohledu na to, jestli v ní někdo věří nebo ne, jak říkal i sám Maháriši“. Jaká je skutečnost?

Jiří Vacek

(viz článek Vztahy s Ramanašramem)

Ač výměna dopisů s Ramanašramem probíhala více méně celý letošní rok, tak jsem o ní nepsal. Jednak z úcty k mému velkému mistrovi Ramanovi Mahárišimu i s ohledem na Ramanašram. Dnes, když toto mlčení porušil sám president ášramu a obratem je zneužil Dan Moravec, mají čtenáři právo vědět, oč jde...

Jiří Vacek

Abychom uspokojili čtenáře, kteří touží po duchovním poučení, mohou si u nás objednat xeroxové kopie rozebraných knih. Na internetu je naprosto jasně uvedeno, že jde o nevázané xeroxové kopie. Jako vše i je posíláme „na důvěru“ a nikoliv na dobírku. Jinými slovy: kdy zaplatí, ponecháváme jim. Tak své čtenáře úvěrujeme. Kupují na dluh; někdy dokonce na věčnou oplátku. Jak často dopadneme, je zřejmé z následujícího dopisu, který byl přiložen u vráceného xeroxu 1. dílu „Rozhovory s Ramanou Mahárišim“.

Karel Bešorna

Vážený pane Pařík,

Na základě Vašich dopisů a článků směřujících na adresu pana Vacka jsem pro klid svého svědomí nucen napsat Vám tento dopis...

Martin Čapek

(viz článek Vztahy s Ramanašramem)

... Když jsem četl Tvůj článek Střípky z Tiruvannamalai na Satguru.cz nevěřil jsem vlastním očím. Do člověka, jehož duchovní pomoc jsi využíval léta jsi, obrazně řečeno, zabodl dýku – ublížil jsi mu a poškodil jej. Proboha proč? Hodně mě praštilo do očí Tvoje vyjádření „... pane Vacku ... nezajímáte mě.“ Chlape, prohlédni konečně! Z Tvé dřívější i současné korespondence (Jitřní země, Satguru) jednoznačně vyplývá, že na Jiřího Vacka myslíš často. Proč? Protože víš, co reprezentuje a co by jsi z případně obnoveného vztahu s ním mohl získat. Možná jej máš stále rád a zaboha si nechceš přiznat, že by mohl mít pravdu...

Jiří Vacek

V poslední době se dlouhodobý vřelý vztah Ramanašramu ke mně začal přes mou veškerou snahu zhoršovat. Vyvrcholení přišlo, když ášram nedal svolení k druhému vydání „Mahárišiho evangelia“, jehož můj překlad je již dlouho vyprodán. Tušil jsem, kdo je toho původcem. Pan Dostál se na Jitřní zemi neváhal pochlubit: „Pracujeme na tom, aby se i v zahraničí dozvěděli, jak Vacek dehonestuje mistry.“ Naprosto jednoznačné sdělení. Tak jako na nás avatáři poštvali Společnost pro studium (rozuměj potírání) sekt pravými křesťany, tak nás pomluvili v Ramanašramu. Nepsal jsem o celé záležitosti proto, aby se pomlouvači prozradili sami radostným pokřikem „Ramanašram nechce Vacka“. A také jsem se dočkal. Prozradil se jen Dan Moravec v článku „Střípky z Tiruvannamalai“ na satguru, 6.11.2006 (pozn. článek již na tomto webu není).

Jiří Vacek

Konečně vyšlo číslo 3 Dingiru 2006. Sehnal jsem je někdy kolem 20. října. Pan Vojtíšek neuznal za vhodné je mně poslat. Obsahuje mé vyjádření k článku v č. 1 k naší skupině a také dopis pana Paříka k našemu sporu. Oba, jak je v Dingiru zvykem, zkrácené. Nezkrácené jsou údajně na jeho webu. Mými námitkami se Dingir vůbec nezabýval, protože neměl jediný důvod proti nim. Proto také moje vyjádření otiskl úmyslně až za několik měsíců, když již většina čtenářů si článek o nás nepamatovala. Pouze uvádí, že otiskl, co jsem napsal, a že jsem otištění celého svého rozhovoru nežádal.

Dan Rýznar

(viz článek Pokračování Marcelovy cesty)

Marceli, ale tady přece nejde o to jestli panu Vackovi vyhovuje označení satguru nebo ne, jestli s ním souhlasí nebo nesouhlasí. Ostatně Vámi citovaná pasáž z pamětí mluví víc než jasně. Tady jde o Paříka a jeho omyl spojený s webem SatGuru. Chce se po Vás pouze, aby jste mu jako majitel a tvůrce vysvětlil, že stránky nejsou pana Vacka, ale Vaše, že vznik stránek a jejich pojmenování nebylo nápadem pana Vacka, ale Vaším. A to proto, aby se tím už jednoduše nemohl ohánět. O nic víc nejde...

Za několik set přátel Jiřího Vacka níže podepsaní ...

Jiří Vacek, Josef Šťastný

Marcel ode mne  dlouhá léta čerpal duchovní pomoc. Když mne Tomášovci zahrnovali spoustou pomluv, tak mu jejich lži nevadily. Poučoval mne: Nesmím se bránit. Jak sám píše, neměl potřebu se vyjadřovat. Brát pomoc potřebu měl. Teď, když se jedná o něho, najednou se sám a velmi nepěkně brání, chová se přesně podle hesla „z cizího krev neteče“. Vlastní, to je samozřejmě něco jiného. Posuďte sami, jak reagoval na dopis, kde měl vysvětlit, jak to bylo se „satguruem“...

Jiří Vacek

Učím totéž, co praví mistři. Moji odpůrci lžou, jak když tiskne, že „dehonestuji“ jiné mistry. Právě naopak: jsou-li praví, shoduji se s nimi téměř ve všem. Stačí například se začíst v knize O. Nydahla „Moudrost okamžiku“ a shoda našich názorů bude zřejmá. Dokonce i tam, kde svými výroky budím odpor a dokonce pohoršení. Jen pár příkladů. Na straně 39 shodně se mnou vytýká Krišnamurtimu, že nedává lidem metodu, jak vysoké učení, o kterém mluví, dosáhnout v praxi. To není dehonestace ani popírání toho, co osobně Krišnamurti dosáhl. Prostě je uvedena pravda: nepodává metodu, která by hledajícím umožnila dosáhnout poznání natož vysvobození...

... Dočkal jsem se i potvrzení svých „dehonestujících“ názorů na Gándhiho a jeho snahy o samostatnost Indie, a to tam, kde bych je nehledal. U velkého mudrce, mistra kašmírského šivaismu a siddha jogína Nitjanandy. V knize „Nityananda, in divine Presence“, (Nitjananda, v božské přítomnosti), autoři M. U. Hatengdi a Sw. Chetananda, se o tom dočteme na straně 6. Mudrc tam říká pouze 4 týdny po vyhlášení indické samostatnosti, že samostatnost Indie byla uspěchaná vlivem různých skupinových zájmů, a proto nepřinese očekávané vyřešení jejich obtíží, a proto vyvolá mnoho utrpení...

Jiří Vacek

Uvedený dopis (pozn. Dingir 3/2006, str. 108) mně přátelé přinesli stažený z webu Dingiru v úterý 17. října. Při samotném čtení jsem se musel smát, jak se pan Pařík proti svému obvyklému vyjadřování snažil psát slušně a rozvážně. I tak z každé věty přímo číší špatně zakrývaná zlá zloba. Také jsem nestačil žasnout a byl ohromen...

Jiří Vacek

... Takový způsob myšlení je zcela běžný mým kritikům, a to i tehdy, když učím totéž, co všichni velcí mistři. Oni se dokonce ani nesnaží vyvrátit věcně má tvrzení nebo počin a ihned pod mocí své negace na mne chrlí své soudy, jako naposled Michaela Urbanová 14.10. Ta se také ani neobtěžuje napsat, co jí na satguru tak popudilo a hned na mne spustí, cituji...

Jiří Vacek

Na Jitřní zemi se dějí divy, jak dokládají dva příspěvky, které celé a bez úprav uvádím. Posuďte sami...

Jiří Vacek

Marcel se k naší skupině připojil nejméně před sedmi lety, spíše ještě dříve. Často jezdil na naše meditace i semináře, což svědčí o značném zájmu. V roce 2000 mě velmi překvapil. Sám od sebe a aniž by se se mnou dříve radil, zřídil web satguru s možností objednávek našich knih. I název webu – satguru – vybral bez mého vědomí a souhlasu. Tento postoj – web je můj a nikdo nemá mně do toho co mluvit, udržuje dodnes. Vždy odmítal jakékoliv i vcelku bezvýznamné připomínky k němu...

Jiří Vacek, Maríči

Po třech měsících vyšlo konečně další číslo Dingiru. Neobsahuje mé vyjádření ke článku o nás v č. 1, které podle tiskového zákona měl Dingir otisknout obratem. Dingir a celá jeho redakční rada nemá potřebu se vyjádřit k tak bezostyšnému porušení autorských práv, k jakému došlo. To také o redakční radě něco vypovídá. Pouze přináší dopis J. Krutiny, který vyvrací některé nepravdy v článku Z.Vojtíška obsažené. Jak je bezostyšným zvykem Dingiru, je dopis opět zkrácený. Mou odpověď Dingir prý otiskne v č. 3. Nepochybuji, že opět zkrácenou. Co se nehodí, to se prostě zkrátí a ono to zmizí.

K počínání pana Vojtíška se vyjádřila i Maríči. Podstatné části z jejího vyjádření uvádím. Jsou poučné...

Jiří Vacek

Musím se znovu přiznat k tomu, že mám v některých záležitostech dlouhé vedení. Trvá mně dlouhou dobu, než pochopím, že v některých záležitostech nejde o nedorozumění, ale o zlé úmysly, že každá záminka či lež je dobrá, aby poškodila...

... Jeden takový odběratel nelenil a popsal takový případ s příslušným zveličením na Jitřní zemi. Jak z něho taháme peníze, ač zaplatil. Že dostal knihy na důvěru a ušetřil peníze, ani se nezmínil. Co se nestalo. Celé historky, zcela výjimečné a přibarvené, se chopil Miloš Tomáš jako dobré příležitosti poškodit nás, konkurenci a široce se pro jednu čtenářku, která měla zájem o naše knihy, rozepsal, ať si u nás nic neobjednává, že budeme od ní vymáhat peníze znovu i když zaplatí...

Jiří Vacek

Již mě nebaví, říkat do omrzení to samé. Duchovní nauka je určena k tomu, aby její praxí ego zmizelo a uvědomilo si, že je ryzím vědomím Já jsem. Mistr je v tomto úsilí obrovskou pomocí. Některá ega chápou duchovní nauku přesně opačně. Pro ně je prostředkem, jak světu ukázat svou chytrost a velikost. Za tímto cílem neváhají kritizovat mistry s vítězoslavným pocitem: „Hleďte, jsem chytřejší než mistr“. To, co má zmizet, se nafukuje jako žába, aby byla co největší.

Milá ega! Přestaňte si již jednou plést mistra s jeho osobností. Pletete si svítilnu se světlem, řidiče automobilu s jeho vozem. Mistr je vědomí Já jsem. Kdo nezná vědomí Já jsem, nemůže ani znát mistra, protože oboje je jedno a totéž. Plácáte nesmysly o tom, čemu nerozumíte.

Jiří Vacek

Pan Pařík se v poslední době polepšil. Nenadává mně veřejně na Jitřní zemi, ale píše e-maily. Jeden takový mně poslal 16.6.2006. Jeho dopis je odezvou na 11. díl pamětí „Jak jsem hledal Boha“, str. 47. Tam bráním Tomášovi proti skutečnému znevažování v knize L. Tygra, jak si každý může sám přečtením uvedené statě ověřit...

Jana Šilhánová

Vážený pane Vojtíšku, dovoluji si Vám napsat v souvislosti s Vaším článkem v časopise Dingir „Mistr v roli zkoušeného“. Pracujete pro duchovní časopis, jistě Vám jsou tedy známy hlavní zásady duchovnosti. Za ty nejzákladnější považuji dodržování morálních hodnot...

Jiří Vacek

(viz příspěvek na našem webu 29. 4. 2006)

Své vyjádření k článku o nás v Dingiru jsem zaslal panu Vojtíškovi 9.5. t.r. Pan Vojtíšek stále tvrdí, že rozhovor nemusel být autorizován, protože „vytiskl jen to, co jsem napsal“. Ukázal tím umění, jak lhát, ale neříkat při tom nepravdu. Zamlčuje totiž, že sice otiskl, co jsem napsal, ale pouze jednu třetinu toho, co jsem mu předal, co si ode mne ze svého a nikoliv z mého popudu vyžádal. Nežádal jsem Dingir o publicitu, ale pan Vojtíšek žádal mne. Pokud nechtěl podat čtenářům pravdivou a úplnou informaci, jaké úmysly vlastně měl?

Jiří Vacek, Vladimír Cepek

... Toto vše jen potvrzuje můj názor, že většině účastníků Jitřní země nejde o přínosnou výměnu názorů, ale že jim slouží pouze pro jejich zlé rejdy. Anonymita, snadná možnost zneužití a shovívavost redakce k vyložené sprostotě a jednostranné zaujetí redakce ve prospěch tomášovců jim toto vše velmi a velmi usnadňovalo. Jim nejde vůbec o nic duchovního, ale o snahu co nejvíc uškodit a zdánlivě beztrestně páchat zlo. A tito lidé se vážně dožadují, aby své špinavosti mohli zveřejňovat na našich stránkách. Ty navíc nikdy nebyly prohlášeny za diskusní fórum, ale slouží k informacím o našich činnostech.

Výše uvedené důvody mě přiměly k tomu, že jsem na JZ  přestal přispívat, částečně také pro překážky, které redakce JZ kladla jejich zveřejňování. Vyměňovat si názory s lidmi, kteří o takovou výměnu nestojí a je jim pouze záminkou pro šíření jejich zla a nepřátelství, a to ještě pomocí podvodů, nemá smysl.

Jiří Vacek

Občas dostávám dopisy, ve kterých přímo křičí přesvědčení: „Já vím vše nejlépe a naprosto jistě, ty se mýlíš“. Z většiny těchto dopisů je cítit nepřátelství a dávají jasně znát, že oni jsou NĚKDO! Občas dokonce i přidají nějakou neslušnost. Současně poukáží na můj naprostý nedostatek lásky a soucítění s podtextem, že oni tyto vlastnosti mají na rozdávání. Skryti anonymitou nicku si myslí, že vše je dovoleno. Do této skupiny patří i následující dopis stoupence Tomášových. Uvádím jej celý...

Jiří Vacek

... Opravdu nevím, co si mám o panu Paříkovi a spol. myslet. Trpí předčasnou sklerózou, že neví ani co kde napsal? Nebo jde o nebetyčnou drzost s jakou například popírá vlastní prohlášení M. Tomášové, že považuje Ramana Mahárišiho za svého učitele a sebe za jeho žákyni? Nebo jde o naprostý nedostatek soudnosti způsobený slepou nenávistí?...

Vladimír Cepek

(K článku v Dingir 1/2006, str. 10 - 12: "Mistr v roli zkoušeného")

Vážený pane Vojtíšek! Dnes jsem si konečně přečetl Váš článek v časopisu Dingir. Jelikož jsem byl přímý účastník schůzky Vás a slečny Duchkové u pana Vacka, cítím vnitřní potřebu reagovat...

Tomáš Berka

(viz www.pratelejirihovacka.cz/clanky/odpovedi-oponentum/tomasovi-marovi-nevadi-.html )

Po přečtení dalších zajímavých článků bych přidal k dobru ještě maličkost. Nauky podporující neúsilí pocházejí zcela nepochybně z Márovi dílny. Proto - nejenže Márovi nevadí, ale jsou obrazně řečeno Márou propagovány prostřednictvím jeho "agentů".

Nedávno byl v televizi film Matrix, který po odmyšlení různých bojových scén a velkolepých triků evidentně obsahuje duchovní poselství. Věta z filmu, která se dá použít k přirovnání je : Dokud není zcela odpojen od Matrixu ( Máji, iluzorní energie....), je každý potenciálním agentem...