Jiří Vacek - duchovní učitel

René Hrala

V souvislosti s častým používáním slova “sekta“, mě zaujal článek "Co je a co není sekta" (autoři: Vít Profant a Ivan O. Štampach), který byl vytištěn v časopise Dingir č. 4/2000, a to pro svůj racionální přístup.

Z jeho závěru vyjímám...

Josef Šťastný

(K článku v Dingir 1/2006, str. 10 - 12: "Mistr v roli zkoušeného")

Vážený pane Vojtíšku, obracím se na Vás jako na šéfredaktora časopisu Dingir ohledně článku paní Duchkové o Jiřím Vackovi. Je v něm totiž několik faktických nedostatků. Paní Duchková např. píše o údajném nepřátelství katolické církve k józe (Dingir 1/2006, s.11). Toto nepřátelství bohužel není pouze údajné, jak tvrdí paní Duchková. Viz např. Upozornění ve věci spisů Anthony de Mella od Kongregace pro nauku víry (zde dokument na www.vatican.va v angličtině), pod kterým je podepsán kardinál Ratzinger, nynější papež; zákaz výuky jógy ve školách na Slovensku, prohlášení radia Proglas, že pan Vacek hlásá bludy, je kacíř a přijde do pekla apod.

Jiří Vacek, Josef Studený

(převzato z www.mahayana.cz/Poslední Setkání v Dobříkově 24. září 2005 - web pokračovatelů K. Minaříka)

Na tomto setkání žáků K. Minaříka guru skupiny pan Josef Studený vyjádřil pozoruhodný postřeh, který uvádím tak, jak vyšel na internetové stránce této skupiny 7.4.2006.

Jiří Vacek

(Viz Dingir 1/2006, str. 10 - 12: "Mistr v roli zkoušeného")

Asi začátkem března 2006 mne zavolal pan Vojtíšek, že by rád v jeho časopise Dingir otiskl se mnou rozhovor. Měla jej zpracovat studentka A. Duchková, a jelikož jak řekl: „Je nezkušená, budu jí s ním pomáhat“. Osobně se o publicitu neucházím. Jsem soustředěn na duchovní praxi. Když přijde taková nabídka sama od sebe, tak ji neodmítám. Proto jsem svolil a ani mne nenapadlo podezření z nějakých jiných úmyslů, než které byly řečeny...

Jiří Vacek

Pan Pařík a jemu podobní, mě často zásobují dopisy, ze kterých jen dýchá slušnost a duchovnost. Posuďte sami...

... Vy skutečně Boha nepotřebujete, vy si plně vystačíte sám...

Jiří Vacek

Tomášovci se snaží vytvořit dojem, že jedinými a nejvyššími mistry u nás byli a jsou manželé Tomášovi a jejich vzor Fráňa Drtikol. Eda Tomáš přece jednou pro vždy a neomylně: „U nás žádný Maháriši neučí“. Ze všech sil proto pěstují kult jejich jedinečnosti. Je proto dobré připomenout, že zdaleka nebyli a nejsou jediní učitelé, kteří u nás působili nebo působí. To, že neplnili lucerny, protože nechtěli a raději se věnovali neokázale, ale té nejdůležitější mistrovské práci, což je vedení žáků, jejich velikost nesnižuje ani v nejmenším. Plná Lucerna ještě z nikoho mistra nedělá.

Všimněme si vztahu našich mistrů ke komunistům.

Miloš Dostál

(příspěvek M.Dostála na www.jitrnizeme.cz, 10.03.06 - později smazán správcem diskuzního fóra na JZ)

Jiří Vacek

(k článku M. Paříka na www.jitrnizeme.cz, 14.02.06 - později odstraněn)

... Z vašich řádků je přímo cítit lítost nad tím, že jsem své samizdaty nepodepisoval, aby mě komunisté mohli snadno zavřít. Komu bych tím prospěl? Považoval jsem za přednější v jejich vydávání pokračovat než sedět ve vězení. Podle vás je to zbabělost. Podle mne je něco takového říkat komunistická podlost a ničemnost...

Jiří Vacek

Prohlášení Edy Tomáše: „U nás žádný Maháriši neučí“, považuji za velmi nešťastné. Co tím vlastně řekl? Vyjádřil své přesvědčení, že ví, kdo Maháriši je, že jej zná, a proto i umí bezpečně určit, kdo jím je a kdo ne, kde se nachází nebo kde nikoliv. To je velmi odvážné tvrzení. Maháriši byl mistr a ten je podle jeho vlastních slov Bůh. Znal Eda tak dobře Boha, aby o něm mohl takto mluvit? Nebo si spletl osobu Mahárišiho, jeho tělo s mistrem, který není tělem, ale ryzím vědomím Já jsem?

Jiří Vacek

(k článkům na www.jitrnizeme.cz)

... Počínání pana Paříka je úděsné a nemravné. Dělá z obětí komunistického útlaku viníky a komunisty, pravé viníky chválí za vznešené úmysly a jako dobré lidi. Proč to dělá? Je mu každá špína, kterou po nás může hodit dost dobrá nebo má skutečně tak rád komunisty? V každém případě jim svou agitací v jejich prospěch vydatně pomáhá. Komunisté byli přece hodní a vznešení, jejich oběti zbabělci, protože komunistům neusnadňovali, aby je mohli lépe pronásledovat.

Jiří Vacek, Pavel Kubeš

... Nemylme se, že farizeové neboli duchovní pokrytci jsou historická záležitost. Nejsou. Existovali vždy a budou zákonitě existovat tak dlouho, dokud budou existovat lidé, kteří dávají přednost svému egu před Bohem, před svým pravým Já...

Jiří Vacek

(k článkům na www.jitrnizeme.cz)

... Zdá se, že žáci soudruha Drtikola od něho odkoukali právě jen neslušné chování. To, co jsme od nich zažili, je právě pouze toto. Podle způsobu vyjadřování nejlepším z jeho žáků byl Auro. Ostatní mnoho nezaostávají. Jen těch urážek od megaega, duchovního bankrotáře až po lžigurua, o duševních poruchách ani nemluvě. Jejich argumentace je jednoduchá: máš jiný názor? Tak jsi blázen. Naučili se od svého mistra soudruha Drtikola také něco jiného nebo jen neslušnosti? Možná, že je to pro ně překvapení, ale v tom duchovní život nespočívá, opravdu ne. O lhaní a šíření pomluv ani nemluvě.

Jiří Vacek

... Byla to po duchovní stránce krásná léta opravdového duchovního partnerství a jsem za ně i za pomoc, které se mi dostalo, plně vděčen. Všechny řeči o urážkách na adresu Míly, o znevažování a podobně, jsou jen lži stejně jako jim podobné, které jsem mnohokrát věcně vyvrátil. Proč se tak následovníci Tomášových chovají? Náznak odpovědi ti, pro které je pravda na prvém místě, naleznou v časopise „Dingir“, č. 3, ročník 2002, v článku I. O. Štampacha: „Éra Tomášových skončila?“...

Jiří Vacek

... Právě s cílem hanobení všeho nekřesťanského fundamentalističtí křesťané založili „Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů“. Jejími členy se stali i některé známé osobnosti a vysokoškolští učitelé. Využili možnosti přístupu do sdělovacích prostředků a začali pomlouvačnou kampaň proti všemu „nekřesťanskému“. Vycházejí ze zásadního předpokladu jedinečnosti a opakovatelnosti Ježíšova zjevení. Žádné jiné učení ke spáse podle nich nevede ani vést nemůže. Z tohoto předpokladu vychází i jejich názor na jógu i další východní náboženské směry: jde o bludy škodící duši...

Jiří Vacek

Někteří pozorovatelé sporu, který probíhá na Jitřní zemi, mě píší, že se nemám bránit. Nevím, kam na takové nápady chodí. Nakonec se jedná o mne a o naše přátele a stezku Ramana Mahárišiho a nikoliv o ně. Jak si mohou přisvojovat právo, rozhodovat o tom, co smím a co nikoliv? Snášejí snad tyto útoky oni nebo já a naši přátelé? Prostě soudí podle pořekadla: „Sytý hladovému nevěří“ nebo dokonce „z cizího krev neteče“. Jiní se podivují, že neodpovídám s láskou a s pochopením. Rozumějme: vyžadují lásku a pochopení pro ty, kteří lžou, podvádějí a vyhrožují naší likvidací. Oba postoje jsou jen nevědomostí a napomáháním zlu. Nic víc.

Jiří Vacek

Pan Pařík se mě opakovaně ptá, ať jasně odpovím ano či ne, zda jsem chodil ke komunistickým volbám a koho jsem volil. Již v samé otázce lže. Podsouvá nám nepozorovaně, ale velmi sugestivně komunistickou lež, že šlo o řádné demokratické volby. To je ohavné...

Jiří Vacek

... „Jak víte, že jeho guru není dobrý guru? Jaké předpoklady splňujete, abyste mohl posuzovat duchovní učitele? I kdybyste byl toho schopen, jaké právo máte říkat tomuto muži, že jeho mistr není dobrý? Oddanost a úcta žáka je v mnoha případech důležitější než kvalifikace mistra. I kámen, je-li vroucně uctíván, se stává Išvarou“. Konec výňatku. Čtenář jej nalezne v knize „The Power of the Presence“...

Jiří Vacek

Pavla Mašková nám všem zaslala dopis (Nadhled - vědomé čtení na www.jitrnizeme.cz, 18.01. 2006), na který odpověděl pan Pařík na Jitřní zemi 18.1. 2006 v článku s výše uvedeným názvem...

Jiří Vacek

... Shoda názorů mých a Míly na duchovní praxi je z Mílina vyjádření zřejmá. Nestačí jen číst, ale ani pouze meditovat, ale je, cituji znovu: „Třeba zároveň očišťovat charakter, tj. v prvé řadě mysl“ a dále „stínáním hlav druhým sám nevyrostete“. Je zřejmé, že Míla jasně věděla, že duchovní pokrok se dosahuje jedině úsilím a nijak jinak a také jsme spolu vždy mnoho hodin meditovali. Rozhodně neučila neúsilí a sama také usilovala...

Jiří Vacek

Zádušní mše je podle úřední, a proto jedině platné katolické věrouky mší za duše v očistci. Jejím jediným účelem je zmírnit a zkrátit utrpení duší v očistci, a tak urychlit a usnadnit jejich spásu, lidově vstup do nebe. Za duše odsouzené k věčnému zatracení ani za ty, které jsou hned spaseni v nebi se zádušní mše neslouží, protože by byla zbytečná. Věčně zatraceným duším není pomoci a ti, co jsou v nebi, například světci, ji nepotřebují. Jiné než tyto tři posmrtné stavy – věčné zatracení, očistec či nebe, katolická církev nezná a neuznává.

Jiří Vacek

(k článkům na www.jitrnizeme.cz)

Tak nám zase splaskla jedna lží nafouknutá bublina. Tereza Vacková je travestita Jirka. Je to podvodník, který se zlým úmyslem si vybral příjmení „Vacková“, aby mohl co nejvíc uškodit...

Jiří Vacek

(k článkům na www.jitrnizeme.cz)

Moji nepřátelé jsou vševědoucí. Vědí vše lépe než já, ač to vědět ani nemohou. Prostě si to vymýšlí. Tak jen pro pořádek...

Jiří Vacek

(k článkům na www.jitrnizeme.cz)

... Na Jitřní zemi se ihned objevila jako reakce na Markétin článek celá řada příspěvků typu: Vacek rozdává drogy, Vacek bere drogy, Vacek doporučuje drogy atd. Vše jsou vymyšlené lži bez jakéhokoliv opodstatnění s jediným cílem uškodit. Nikdo z těch lhářů ani na Morávce nebyl ani mě blíže nezná. Jen mě nenávidí a jejich nenávist jim dovoluje vše...

Jiří Vacek

... Abych jasně ukázal prolhanost stoupenců Avataru o neexistenci samizdatů, zveřejňuji jejich seznam, který jsem si vedl po celou dobu vlády komunistů pro svou potřebu. Je doplněn o mé autorství a doby vzniku. Z bezpečnostních důvodů jsem své autorství nikde neuváděl ani rok vydání. Oboje by StB usnadnilo vypátrání a šel bych do vězení, jako se ve více případech stalo. Při výsleších se StB vždy zajímalo o literaturu s výhružkou, že „to by bylo mnohem horší“. Datum vzniku je proto pouze přibližné, bylo doplňováno ze vzpomínek po sametové revoluci...

Jiří Vacek

(k článkům na www.jitrnizeme.cz)

Rozporuplnost tvrzení pana Paříka o vztahu Míly Tomášové k Ramanovi Mahárišimu s tím, co ona sama o tom píše nebo dokonce říká, je naprosto očividná. Na tuto skutečnost mě upozorňují často i mnozí pisatelé. Z jednoho takového upozornění vyjímám...

Maríči

(k článku Miloše Tomáše na www.jitrnizeme.cz 27.12. 2005)

Protože tento nelidsky dlouhý a nudný text z pera Miloše Tomáše může chtít pozorně přečíst, natožpak komentovat jen blázen, obětovala jsem se k tomuto úkolu – přece mě tomášovci za blázna stejně vyhlašují! Text dokola opakuje jen nadávky na osobu pana Vacka (sprostý, drzý, ubožák, lhář, pomluvač), ale jeho téma by se dalo shrnout do jediné věty: pan Vacek  lže, jeho činy jsou zlé, nečestně zbohatl díky duchovnu a hlavně: nemá k vlastnímu názoru na Tomášovi a Drtikola absolutně právo. Protože Miloš Tomáš měl potřebu rozvíjet variace a kombinace na toto téma do nekonečna, ale hlavně z nich udělat opakující se refrény, udělala jsem mu tedy tu radost, že jsem polopatě odpovídala na jeho bez rozvážení a bez dokazování vylitý tok slov, a citacemi a svědectvími poukázala na jejich neoprávněnost...

Maríči

(k článkům na www.jitrnizeme.cz)

Už delší dobu sleduji „geniální“ projevy pseudo-intelektuálky jisté Terezy Vackové na JZ, která pravidelně vyzývá pana Jiřího Vacka k odpovědím na její rádoby chytré otázky. Neměla jsem doposud důvod tyto texty brát vážně, protože, sice přetékají učenými výrazy z oblasti moderní západní filozofie, nemají hlavu ani patu, a vždy mi uniká, co vlastně chtějí říct, a pokud vůbec, tak čemu oponují...

Jiří Vacek

... Nic „třetího“ neučím, to je jen výmysl. Člověk ve stavu ega rozpouští překážky, které mu brání v prožívání Boha, jeho pravého Já a současně se obrací k Bohu. Tím rozpouští ego a současně se blíží k vědomému prožití svého božství. Jsou-li všechny překážky správnou praxí rozpuštěny a pozornost vědomí je obrácena na samo vědomí, ego mizí a zůstává pouze Bůh, vědomí Já jsem. Toť vše.

Maríči

(Reakce na text „Virus Maríči- výtvor Vacka?“ na hlavní stránce diskusního fóra Jitřní země).

 V tomto příspěvku bych chtěla poukázat na konspirační bludy avátáristů z Jitřní země, podle kterých si mě „povolal“ ke své obhajobě pan Vacek. Uvést pestré výtvory fantazie jistého Ozzyho (autora výše zmíněného textu JZ) na pravou míru předložením prosté a logické reality.

Jiří Vacek

(k článku na www.jitrnizeme.cz 5.12.2005)

Paní nebo slečnu Maríči osobně neznám a nejsem s ní ve styku ani poštovním. O jejím případu jsem se dozvěděl až z dopisu, který mi zaslala současně s jeho zveřejněním na Jitřní zemi. Tvrzení, že je mým výtvorem, jak se v článku tvrdí, je jen dalším pokračováním neopodstatněných lží, kterými tábor Tomášovců „obhajuje“ památku Tomášových.