Co je mně do toho?
Jiří Vacek
(k článku na kauza-vacek.blogspot.cz)
Pan Pařík se na svém blogu rozčiluje, co je mně do zádušní mše za E. Tomáše.
Ač již jsem mu to vysvětlil vícekrát, ale marně, tak trpělivě opakuji.
I když byl kněz Halík přítelem Edy Tomáše, zdaleka to neznamená, že sdílel jeho názor na jógu. Právě naopak. Jako příslušník a víc zaměstnanec katolické církve byl a je povinen zastávat její jasné vyjádření o józe: „ Jóga je blud a škodí duši.“
Pan Halík sloužil mši za spásu duše svého přítele Edy Tomáše, tedy zádušní mši. Jinými slovy: z hlediska víry své církve jej zachraňoval z následků bludu, kterému propadl.
Svým způsobem je to totéž, jako kdyby židovský rabín na smrtelné posteli přestoupil na křesťanství.
A co je mně do toho? Eda byl významným učitelem jógy, jejím čelním představitelem. Zádušní mše sloužená za něho odpůrcem jógy není v tomto světle ničím jiným než popřením jejího učení. Je signálem, že není účinná, zádušní mše ano.
Jako učitel jógy a její praktik musím proti tomuto znevážení jógy a jejího učitele E. Tomáše plným právem protestovat.
To je ovšem něco zcela jiného, než když pan Pařík se svými přáteli mě výhrůžkami nutí, abych přestal vydávat své knížky nebo publikují výmysly o našich financích a vypouští lži o tom, jak nám lidé dělají zadarmo tu sazbu knih, tu zadarmo rozmnožují naše magnetofonové kazety a podobně.
Počínání následovníků Tomášových, jak opakovaně dokazuji, nesleduje vůbec nějaké duchovní cíle, ale je pouze honbou za prospěchem a nic víc. Jediné možné vysvětlení zádušní mše ve světle faktů je, že byla jen velkou, ale pochybnou reklamní akcí nakladatelství Avatar a nic víc.