Další komunistické zločiny
Jiří Vacek
Podle pana Popova, viz KV 8. 4. t.r., psát o komunistických zločinech je špatné. Proč, je zřejmé. Blíží se volby a někoho by takové čtení mohlo odradit od jejich volby. Tomu pan Popov chce zabránit.
Zejména by si na komunisty měli dát velký pozor zemědělci, aby jim nenaletěli jako v roce 1946, kdy před volbami sprostě lhali: „U nás kolchozy nikdy nebudou.“ Jen se pučem v roce 1948 zmocnili vlády, začali násilím družstva zakládat. Kdo do družstva nechtěl, toho prostě zavřeli. Od srpna 1950 do března 1951 uvěznili skoro 50.000 zemědělců. Co bylo horší: násilím vystěhovali ze svých domovů tři až čtyři tisíce zemědělských rodin. Na vystěhování každá rodina dostala 24 hodin, vzít si mohla jen nejnutnější věci. Náhradní ubytování nedostala. Před tím je zcela ožebračili, že neměli doslova ani korunu.
Podrobnosti viz článek Lidových novin 8. 4. 2010 „Na vystěhování jsme dostali 24 hodin“. Pan Popov se opravdu na mne právem zlobí: škodím komunistům.
V roce 1946 komunisté nestydatě obelhali celý národ, že jsou jiní atd. Dnes lžou stejně, že se změnili, a přesto jim lidé opět věří. Jsou nepoučitelní.
Pan Popov samozřejmě svou náklonnost ke komunistům nepřizná – i když v případě komunisty Drtikola ano, ale podstatné je, a co jej prozrazuje, jsou účinky jeho tvrzení: vina je na nestranících, ne na komunistech. Ti byli hodní a nestraníci si své pronásledování vymýšlejí. Kdo se nenechal od komunistů zavřít, je špatný člověk.