Hynkův spojenec ve zlu
Jiří Vacek
Hynek svým počínáním vzbudil souhlas D. Havlíka, jehož dopis uvádím. Nejprve jsem se takovou špínou nechtěl ani zabývat. Pak jsem si uvědomil, že Havlík věrně představuje duchovní úroveň zla, do které Hynek upadá. Pan H. jej považuje za spřízněnou duši. Je to opravdu pro Hynka vyznamenání? Uvědomuje si vůbec, jakým lidem slouží tím, co dělá?
Jeho dopis je jediným proudem nenávisti a nic víc. Nenamáhá se uvést jediný věcný důvod. Nenávist jej tak plně ovládla, že ničeho jiného než nenávisti a opovržení, které se nenamáhá ani skrývat, není schopen. Ze zmínek o církvi a „usmrcující mystice“ lze usuzovat na nějakého zaručeně pravého a spaseného křesťana.
Poněkud však zapomněl, že křesťanství je náboženstvím lásky, a že nás Ježíš učí milovat i naše nepřátele a činit jim dobro. Ježíš nám také za vzor nedává pravověrného žida, ale naopak příslušníka židy opovrhované skupiny kacířů, kterými Samaritáni pro jedině pravověrné a od Boha vyvolené židy byli.
Není právě případ Samaritána dobrý důvod pro křesťany, aby se nad sebou zamysleli?
Hynek má také o čem přemýšlet. Chce opravdu patřit do skupiny černých magiků zla, kterým Havlík je? Nejhorší černá magie, jaká existuje, je právě sama nenávist, opak Boha, který je láskou. Kde je nenávist, není ani nemůže být Bůh.
A kdo vlastně D. Havlík je, že mu tak osud našeho společenství leží na srdci? Stará se o nás, jako by byl jedním z nás, na druhé straně naši nauku – mírně řečeno – neuznává. Co vlastně je?
Jelikož na rozdíl třeba od křesťanů svá přesvědčení nenutíme druhým násilím, jako oni ani netvrdíme, že jsme neomylní, jako oni o svém papežovi, nevím, proč se o nás pan Havlík stará. Spíš by se měl starat o to, aby křesťanští kněží ve velkém nepáchali trestné činy pedofilie a nepomáhali v Africe a vůbec ve světě šířit AIDS nesmyslným zákazem antikoncepce.
Navíc nás stát – tedy všichni občané republiky – nefinancuje jako jejich církve. Mluví do něčeho, po čem jim nic není. Neuznávají ústavu státu, který je platí, protože neuznávají práva na svobodu přesvědčení zaručená touto ústavou. Místo toho šíří nenávist a nesnášenlivost, typický křesťanský rasismus. Dopis je toho pádným důkazem.
Pozdrav z východních Čech, 14. ledna 2014
Vážený pane Vacku
Sleduji pravidelně Vaše internetové stránky a pročítám si příspěvky. Jste již starý muž a mnoho času Vám již nezbývá, snad Vám můj názor pomůže využít zbytek Vašeho života taky aby jste opustil své tělo ve skutečném pokoji.
Jsem Váš nepřítel a z hloubi své bytosti opovrhuji vším co kolem sebe šíříte se svými pomocníky. Se stejným opovržením a nepřátelstvím pohlížím na každou knihu, která vychází od Vás i pana Krutiny, a které rozmnožují plevel takzvané "duchovní literatury". Udivuje mne jak zkušeně dokážete spojit nenávist k našim nejbližším sousedům, s nimiž mnozí z nás mají příbuzenské vztahy byť vzdálené a třebas i zapomenuté s nenávistí k církvi a vůbec všemu co není podle vašich představ o světě. A v této své celoživotní náladě jste se zmocnil filosofických pokladů východu a umíchal z nich smrtící koktejl, který servírujete nevinným, neznalým a hledajícím.
Měl byste pochopit, že rozvraty ve společenství kolem Vás jsou zaslouženým důsledkem pouze Vašich myšlenek, slov a činů a jsou také předzvěstí Vaší blízké smrti. Ve všem co šíříte totiž není ani zrnko oživující praktické a každodenní pravdy, ale jen usmrcující mystika. Nepřispíváte nijak k blahu ostatních cítících bytostí, čímž myslím jejich materiální i duševní emancipaci. Nemáte ani jednu praktickou radu pro ty, kdo si neví rady, máte totiž jen svou zcestnou "duchovní" fascinaci.
Je však vždy cosi dobrého na každém zlu a tak můžete doufat, že lidé, které jste svým nepřirozeným učením, v němž nenalézám ani náznak umírněnosti ani rozumnosti, procitnou ze své nesmyslné oddanosti k Vám a poučeni tím zážitkem vydají se vlastní přímou stezkou a zbytek svého života stráví v poklidu a pravém poučení. Doufejte v to pevně nejste-li schopen nyní vystoupit z kola svých skutků a sám zničit své celoživotní dílo pro dobro ostatních a doufejte že tváře božstev, která se vynoří z Vaší mysli na cestě bardem, budou tak děsuplná, že Vás přimějí pochopit, jak velká pošetilost Vaše cesta byla.
S pozdravem
David Havlík
Pardubice