Kdo jsou sektobijci?
Jiří Vacek
Za vlády komunistů totalita, kterou nastolili, platila tvrdě i v oblasti duchovní. Trpěny byly toliko zevní církve, které směly jen to, co komunisté dovolili. Vnitřní náboženský život byl zcela potlačen. Nemohly existovat duchovní spolky, nebylo možné vydávat duchovní literaturu. Kontemplativní katolické řády také neexistovaly. Byly zlikvidovány zločinným násilím. To vše se dělo za hlubokého mlčení hodných komunistů včetně pana či soudruha? Drtikola. Pokud se pěstovala jóga, tak to vůbec nebyla jóga, ale jógická tělesná cvičení – ásany. Jejich cíl nebyl duchovní, ale tělesné zdraví. Veškeré soukromé pokusy o vnitřní život StB tvrdě pronásledovala a ty, kdo jej organizovali (samizdaty, společné meditace atd.) dokonce zavírala.
Po osvobození z moci komunistů zavládla i náboženská svoboda. S ní k nám pronikly i nejrůznější náboženské směry buddhismu, jógy, taoismu a některé další, které nabízely to, co úředně uznané církve nenabízejí: pravý vnitřní duchovní život a nikoliv pouhou zevní účast na církevních shromážděních. Křesťanské církve místo, aby opravdovým hledajícím nabídli křesťanskou mystiku, nic takového neučinily. Dílem nemohly, protože mystiku neuznávají nebo cílevědomě nepěstují. Dílem proto, že křesťanští mystici jsou pro církevní hierarchii vždy velmi nepříjemní. Dělají to, co učil Ježíš, co ale zevní stoupenci církví a hlavně hierarchie vůbec nedělá a dělat ani nechce. Proto nejen mystiku nepěstují, ale dokonce potlačují. Katolická církev dodnes mystiky i ve svých řadách pronásleduje. Postačí si přečíst například život Otce Pia, kterého na dlouhá léta nadřízení uklidili do církevního vyhnanství a vězení. A. De Mello je prohlašován za kacíře. Další příklady by se jistě našly.
Křesťanské církve se takto vzdaly možností uspokojovat touhu po poznání Boha. Místo toho, aby poskytly stejně přitažlivou nabídku jako východní náboženské směry, počaly se ze všech sil domáhat navrácení církevního majetku a současně znevažovat a očerňovat mimokřesťanské duchovní směry.
Právě s cílem hanobení všeho nekřesťanského fundamentalističtí křesťané založili „Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů“. Jejími členy se stali i některé známé osobnosti a vysokoškolští učitelé. Využili možnosti přístupu do sdělovacích prostředků a začali pomlouvačnou kampaň proti všemu „nekřesťanskému“. Vycházejí ze zásadního předpokladu jedinečnosti a opakovatelnosti Ježíšova zjevení. Žádné jiné učení ke spáse podle nich nevede ani vést nemůže. Z tohoto předpokladu vychází i jejich názor na jógu i další východní náboženské směry: jde o bludy škodící duši.
Nejsou však tak upřímní (křesťané!), aby toto své stanovisko jasně prohlásili. Místo toho své snahy o likvidaci všeho nekřesťanského maskují zájmem o blaho lidí svedených na nepravou víru.
Jejich pravé úmysly rozpoznáme, když se zamyslíme nad jejich prohlašovaným cílem - ochrana svedených – názvem, ve kterém stojí „studium sekt“. Fundamentalističtí křesťané soudí, že nepravosti se dějí pouze v sektách a nikoliv v církvích. O nepravosti, ke kterým dochází v úředně uznaných církvích, se nechtějí zajímat. Vytvářejí dojem, že v nich je vše v pořádku.
Nezajímají je tisíce dětí, které se staly obětí pedofilních kněží, nezajímají je nekalé obchodní praktiky moravského arcibiskupství, rozkrádání církevních památek některými kněžími, podivné praktiky vatikánské banky, se kterými vyjádřili úřední nesouhlas USA. Nezajímá je ani skutečnost, že církve se ani neočistily od spolupracovníků StB a stoupenců hnutí „Pacem in terris“, které činně podporovalo komunisty. Vždy, když se něco takového dozvíme, dostane se nám odpovědi: „Dotyčný dobře pracuje!“, jako by bylo zásluhou, když někdo něco dělá, zač je placen. Etická úroveň kněží není pro církev důležitá.
Soudný člověk ví, že sekta je malá duchovní společnost – nic víc, nic míň. I křesťané byli dlouho sektou, než se stali církví. Rovněž tak i například Čeští bratři a mnozí další. Členové společnosti ve shodě se svým nepřátelstvím vůči všemu nekřesťanskému dávají zcela záměrně a cílevědomě slovu sekta hanlivý nádech. Malý katolický bohovědný slovník nás poučí, že „Sekta v náboženském ohledu je sdružení lidí, kteří se podílejí na mínění, jež je bludné neboli heretické“.
Společnost pro studium sekt není ničím jiným, než novodobou inkvizicí, která, ač nemá zevní výkonnou moc, přece využívá moci medií k vytváření nepřátelství vůči všemu, co není v souladu se zevními křesťanskými církvemi. Jde o jakýsi morální soud „Lynč“, ve kterém je obviněný vždy již vinen.
Společnost dokonce vytvořila jakési desatero, jak „sektu“ rozpoznat. Jednou mně jeden můj přítel, který vystudoval katolickou teologii a často se zúčastňuje našich meditačních seminářů, vyprávěl, že nejméně tři z těchto hledisek se přesně hodí na katolickou církev: podřízené postavení laiků a hlavně žen, požadavek na naprosté přijetí úředních církevních dogmat, totalitní způsob vedení atd.
Jedno hledisko je promyšleně postaveno tak, že se hodí na všechna východní učení. Je jím původ z kulturně odlišné oblasti. Řečeno jinak, co pochází odjinud, je předem vždy jen špatné. Zapomínají, že totéž platí o křesťanství. Původní kultura Evropy je pohanská a antická. Křesťanství pochází z přední Asie, které je nám dodnes kulturně velmi a velmi cizí a bylo nám vnuceno mocenským násilím, což platí zvláště o násilné katolizaci po Bílé hoře.
Jednu výjimku Společnost dělá. Je jí církev Jehovistů. Proč ji nemají „praví“ křesťané rádi, je zřejmé. Nevyznává křesťanskou samospasitelnost. Útočí na její zákaz přijetí cizí krve. To, že papež nakazuje katolickým ženám, že musí donosit počatý plod, i když proto zemřou, jim nevadí. Podivuhodná nestrannost. Právě nedávno jednu takovou ženu, která skutečně takto zemřela, papež blahoslavil. Osud ovdovělého manžela a několika sirotků jej nezajímá. Naši starostlivou společnost také ne.
Je samozřejmé, že náboženské skupiny, které spolu žijí i spolu hospodaří. Členové nemají osobní majetek, ale vnášejí jej do společenství. Žili tak i prví křesťané. Skutky apoštolů zaznamenávají i případ manželů, kteří si chtěli část majetku ponechat pro sebe a byli, snad apoštolem Petrem, potrestáni: padli mrtví k zemi. V katolických řádech je tato praxe běžná. Dokonce je někde i nutnou podmínkou vstupu věno. Čteme-li „Deníček“ Faustyny Kowalské, tak se dozvíme, že než byla v minulém století přijata do řádu, musela rok pracovat jako služebná, než si na přijetí vydělala. V mnoha řádech je běžná klausura, zákaz opouštět klášterní prostory. Vstup do řádu je samozřejmě odloučením od rodičů, čehož správnost potvrzuje i Ježíš. I noviciát, kde se nově příchozí seznamuje s řádovými podmínkami a učí poslušnosti k představeným, je běžný.
Běda však, když to, co je běžné a samozřejmé v katolických řádech, se praktikuje jinde. Naráz se děti (dospělí lidé!) berou rodičům, jsou násilím zbavováni majetku, je jim omezována osobní svoboda a vymývány mozky.
Řádový řeholní život není vhodný pro každého, mnoho lidí proto nevydrží a odcházejí. To samé platí o obdobných organizacích východních směrů. Tyto případy členové Společnosti líčí jako hrůzostrašný útěk ze spárů sekty.
Nedávno byla odhalena pravá tvář pana Dostála: je sektobijce nebo dokonce sektotlouk. Vychází ze stejných postojů jako členové Společnosti a jeho cílem je nakydat co nejvíc špíny na naši zcela volnou a neorganizovanou skupinu lidí, kteří praktikují učení Ramana Mahárišiho, jehož jediným cílem je poznání Sebe, našeho pravého Já neboli Pravdy, která podle Ježíše osvobozuje. Pan Dostál nás dlouho obelhával pod svým jménem a současně na nás útočil pod anonymem Sektobijce a Sektotlouka. Aby své počínání, své skutečné názory zastřel, tváří se jako přítel stoupenců Tomášových. Ve skutečnosti je stejně jejich nepřítelem jako naším; jen se přetvařuje, ale i tak se někdy prozradí, když vedení žáků Ramanou Mahárišim na stezce odevzdanosti nazve „hitlerismem“. Tím přesně vyjádřil, co si o tomto mistrovi myslí.
Tím, že pan Sektotlouk – Dostál útočí na nás, škodí současně i stoupencům Avataru. Jak? Tím, jak neustále lže: Vackovy samizdaty neexistují, sazbu knih má Vacek zadarmo, nebyl pronásledován StB a vyhazován z práce, komunisté byli hodní, paní Maríči (nebo slečna? – osobně ji neznám), je Vackův výtvor atd. Navíc jen velmi zabedněný čtenář jeho výlevů, ve kterých nám slibuje likvidaci zásahem mocných státních představitelů, si nemůže povšimnout jeho zloby, a dokonce protiprávního jednání. Soudný člověk, když si uvědomí, jakého to má Avatar spojence, si možná udělá i souhlasný názor o Tomášových, což si určitě nezaslouží. Bohužel, takových „spojenců“ má Avatar celou řadu: Aura, který nevěří v Boha a neřekne větu bez sprostoty, travestitu Jirku – Terezu Vackovou, „neznámého“ uctívatele Ramana Mahárišiho z PC pana Popova a další.
Pan Sektotlouk Dostál má strach, abych odpověděl na otázku pana Paříka o volbách, což jsem již učinil. Soudný čtenář by také rád znal odpovědi na některé otázky.
Nuže pane Sektotlouku!
Jak je možné, že víte, že BIS, tajná státní služba, nás sleduje, když je tajná, a že se na nás chystá? Jmenujte nám své informátory a vysvětlete, jak je možné, že máte k tak závažným informacím přístup. Sdělte nám jména těch vysoce postavených státních činitelů, kteří, jak uvádíte, nás již mají dost a chystají se nás ze své moci zlikvidovat.
Sdělte nám také, jaký je váš vztah k pracovníkům Ministerstva vnitra, které nazýváte kolegy a vysvětlete nám, jak je možné, že tito státní úředníci placení z našich peněz budou na vaše přání zjišťovat, jak jsem se za pronásledování StB choval. Máte vůbec negativní lustrační osvědčení? Já ano a rád je ukáži.
Toto vše bude jistě velmi zajímat osoby pověřené dozorem na dodržování zákonů této země.
I tak však je toho dost, aby si nezaujatý člověk učinil svůj úsudek. Ve světle snah sektobijců je také zřejmé, že zádušní mše za učitele jógy byl promyšlený tah, který se jim povedl. Ne v józe, ale v církvi je spása.