Jdi na obsah Jdi na menu
 


Komu vadí odhalování moci zla? – Jen zlu!

19. 7. 2007

Jiří Vacek

The-marvin 5.6.2007 kromě jiného píše na mou adresu: „Jak může někdo, kdo stále myslí ve zlu, očekávat dobro nebo dokonce milost boží?“. Opravdu nemůže, ale „myslet ve zlu“ není totéž jako „myslet o zlu“. Mezi obojím je zásadní rozdíl. Kdo toto nedokáže pochopit, nechápe nic nebo chápe až moc dobře a je demagog; když mé rozbory moci zla vědomě zaměňuje za mé vlastní zlo. Je snad zlý ten, kdo před zlem varuje – třeba Ježíš? Kdo přemýšlí o zlu jako o zlu a snaží se jej v sobě rozpoznat včetně způsobů, jakým jej ovlivňuje a ovládá se snahou se zla zbavit, nemá mysl plnou zla ani není zlý. Snaží se naopak zla zbavit, očistit se od něho.

Tento postup nám doporučují všichni praví učitelé. Někteří odhalování zla v nás věnují celé knihy jako například Tomáš Kempenský činí ve své knize Čtvero knih o následování Krista. Katolíci například mají i zpovědní zrcadlo, které všechny hříchy vyjmenovává, abychom si je mohli snáze uvědomit, litovat jich a vyzpovídat se z nich. Takový postup je jistě užitečný, když jej vezmeme vážně a upřímně.

Opravdu zlý člověk je takový, který skutečně chová ve své mysli zlo, což jsou zejména myšlenky a hlavně city plné nenávisti, závisti, pýchy a nepřátelství. To je pravé zlo a nikoliv obírání se zlem, které v sobě chováme s cílem se jej zbavit.

Tím, že na opravdové zlo v sobě, jako je nenávist a další, nemyslíme, se jej vůbec nezbavíme. Právě naopak se jeho moci poddáváme, protože je nechceme vidět. Zastíráme je sami před sebou proto, že jsme mu již propadli. A to je zlé, velmi zlé, a proto i zle skončíme.

Největším vítězstvím zla je, když nás přesvědčí, že buď neexistuje nebo, že je dokonce dobré. Když se mu nás zdaří oklamat, jeho vítězství nad námi je trvalé a není nám pomoci, dokud utrpení, které si svým zlem způsobíme, nás nepřesvědčí o opaku.

Proto se varujme obránců zla, lidí, kteří jsou plně v moci zla a současně tvrdí, že žádné zlo vlastně neexistuje a že ti, kteří nás před zlem varují jsou nevědomí nebo dokonce sami zlí. Být zlý a myslet na očistu od zla jsou dvě naprosto rozdílné věci. Kdo je zaměňuje, ten je skutečně zlý a obráncem zla.