Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lež má opravdu krátké nohy

3. 2. 2006

Jiří Vacek

(k článkům na www.jitrnizeme.cz)

Tak nám zase splaskla jedna lží nafouknutá bublina. Tereza Vacková je travestita Jirka. Je to podvodník, který se zlým úmyslem si vybral příjmení „Vacková“, aby mohl co nejvíc uškodit.

A hle, co se nestalo a co je pro mnoho přispívatelů Jitřní země typické. Ten, kdo podvodníka odhalil, nebyl pochválen, jak bychom právem čekali, ale odsouzen. Možná, že se dočkáme i pláče, jak bylo Tereze ublíženo. Jak je možné hanět toho, kdo odhalí podvod? Snadno. Pro nenávist je všechno zlé, co jí pomáhá, dobré a všechno dobré, co ji odhaluje, je zlé. Nevidí očima pravdy, ale zla, které zastírá její rozum. Navíc: podvodník Jirka je přece jedním z nich. Jeho odhalení, odhaluje i je, jací jsou.

Miloš Tomáš podvod také neodsoudil. Každý spojenec proti Vackovi je přece dobrý. Avšak nezaváhal a případ Terezy nevyužil k tomu, aby ukázal, že je mistr nad mistry. Ramana Maháriši učí, že jen mistr může poznat mistra a že známkou pravého mistrovství nejsou zázračné síly. Sám přímo prohlásil, že není vševědoucí: „God did not give me televizion“ – „Bůh mně nedal vševědoucnost“. Miloš však bezpečně ví, že nejsem mistr, protože jsem údajně nepoznal, že Tereza je Jirka. A co když rozpoznal, ale bavil se tím, jak jeden z mých nepřátel vodí za nos jiné, kteří s obdivem hledí na jeho duchovní výši?

Rozpoznal jsem to podstatné: falešné předstírání jednoty Terezou. Ten, kdo žije v jednotě, nesbírá cizí pomluvy jako je Paříkův článek v Doteku a nešíří je dál. Její nesprávné názory jsem vyvrátil pro poučení opravdových hledajících a ukázal, že nezná ani základy duchovní nauky. To vše si může každý ověřit v mých článcích a odpovědích Tereze. Takže Miloše, prosím, aby příště nelhal a více studoval Mahárišiho. Nechceš jej, alespoň doufám, také poučovat jako svého času pan Müller, že špatně učí? Když již vydáváte knihy s Mahárišiho učením, co si tak občas v nich i číst?

Ne já, ale moji nepřátelé Tereze naletěli a obdivovali ji. To, co se jim na tomto podvodníkovi líbilo, byla jejich vlastní nenávist ke mně.

Tak jako existuje spřízněnost v Duchu, existuje i spřízněnost ve zlu.

I když  jsem Terezáka Vackovou příkře odmítl, nenechala se odradit a psala mi dál osobní, naléhavé dopisy. Bylo z nich zřetelně cítit snahu mě nachytat a současně velmi sugestivně se snažila vzbudit dojem, že mi píše samo TO, jednota. Nic z toho se jí nepodařilo a na poslední dopis jsem již ani neodpověděl. Nyní si zpětně uvědomuji pravděpodobný motiv její neúnavné vytrvalosti. Cílem bylo mě zesměšnit a znemožnit, když by prohlásila nakonec svou pravou totožnost s tím, jak mě dostala. K tomu účelu sloužila i volba příjmení Vacková. Skutečně ušlechtilé a veskrze duchovní počínání. Předčasné odhalení její pravé totožnosti tento plán zhatilo, a proto i příslušné protesty proti němu. „Duchovním lidem“ opravdu nic zlého není cizí. A kde hledat travestitu  Jirku - Terezu? Vzpomeňme si, s jakým nadšením rozšířil pomluvy pana Paříka a jak ochotně mu k tomu pan Pařík dal svůj autorský souhlas. Jsou si nepochybně blízcí. Duševní spřízněnost je jasně viditelná. Stejně blízcí jako si jsou blízcí s panem Popovem, onen údajně neznámý uctívatel Ramana Mahárišiho, který, než by se věnoval átmavičáře, raději popsal asi 50 stran lží o mně. Skutečně svérázný způsob uctívání mistra žákem. Není náhodou onen titul „uctívatel Ramana Mahárišiho“ stejný podvod jako Tereza Vacková, neboli jen výtvor zla? Jak jsme viděli, za anonym se schová vše. Láska Miloše Tomáše k tomuto autorovi je víc než podezřelá. Jsou lidé, kteří tvrdí, že způsob jejich vyjadřování je velmi podobný. Nekryje pan Popov podobný podvod jako byla Tereza Vacková?

Pro upřímné hledající i pro ty nezaujaté je travestita Jirka jen dalším důkazem, že se v našem případě nejedná o nepochopitelný boj dvou duchovních skupin, ale o něco úplně jiného. Ve lhaní, pomluvách, sprostotě a podvodech typu travestity Jirky vůbec nic duchovního není. Kdo není schopen tuto jednoduchou pravdu vidět, ztratil jeden ze základních předpokladů stezky: rozlišovací schopnost, vivéku. Bez ní jsme na stezce ztraceni. Pokud vůbec na nějaké stezce jsme.