Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nad jedním dopisem...

30. 8. 2013

Jiří Vacek

Nedávno jsem rozebíral ve stejnojmenném článku dopis jednoho z přátel, ve kterém nás obviňuje, že jsme mu ublížili.

Nebylo to vůbec nic nového, jen názorný příklad, jak dopadne každý včetně mistrů, když nestřeží svou mysl, jak učíme. U M.Č. mě jeho dopis tím více překvapil, že jsem jej cenil pro jeho upřímnost a opravdovost. Nějak jsem proto nevěřil, že jeho pád je konečný.

A opravdu. Po našich reakcích mně jeden den ráno zavolal a velmi pohnutým hlasem se omlouval a prosil o odpuštění. To bylo moc dobré, zejména pro něho. Dostal i svolení přijít na meditaci do klubu, což udělal. Požádal jsem jej také, aby o své zkušenosti napsal. Nikoliv pro mne, ale pro poučení druhých, což udělal. Svolil i ke zveřejnění pod svým jménem.

Ahoj Roberte,                                                                                                                      

tuto středu jsem telefonoval panu Vackovi a omlouval se za nedobrý dopis, který jsem mu dříve odeslal. Pan Vacek mě požádal, ať napíšu korigující sdělení. Toto sdělení přikládám, tak jej prosím panu Vackovi odevzdej. Může být zveřejněno i s mým jménem.
Díky za pochopení!
Zdraví M.Č. 23.8.2013

 

Nakonec jeho dopis nezveřejňuji, ač je velmi poučný. Jasně ukazuje, do jaké duchovní i duševní bídy hledající upadne, když nehlídá mysl a dovolí vznik citů a myšlenek, které jsou všemu duchovnímu nepřátelské.

Všichni, včetně mistrů, by si z toho měli vzít poučení, jak dopadneme, když nehlídáme mysl a jsme přesvědčeni o své pravdě a spravedlnosti.

Další poučení z celé záležitosti je o důležitosti mistra a jeho duchovní moci. Máme setrvávat co nejvíce v jeho tělesné přítomnosti, protože nás opravdu chrání před zlem. Samozřejmě, že žák nesmí podlehnout silám zla, které jej proti mistrovi popouzejí.

I mistři mají svého mistra a to, že jsou sami mistry neznamená, že ve vztahu ke svému mistrovi mohou podléhat neúctě, kterou, jak učí Ramdas, vytváří jeho blízkost a snadná dostupnost. V této oblasti i pro ně platí ve vztahu k mistrovi vše, co platí pro ostatní hledající.

Duchovní pýcha je velké zlo a přepadá i mistry. Neúcta k mistrovi je jedním z jejích projevů. Projevuje se například nedbáním duchovních požadavků, které mistr učí. Pramení z přesvědčení o nesporné pravdě všeho, co nás napadne. Příčinou této vady je nedostatek rozlišování a ztotožňování se se svou myslí.

Tento požadavek platí pro všechny bez rozdílu.