Proč se bráním?
Jiří Vacek
Za prvé nebráním sebe, ale nauku a praxi učení Ramana Mahárišiho, kterou s přáteli provádíme. Jsem jejím představitelem. Proto útoky na mou osobu jsou ve skutečnosti útoky na nauku, kterou učím. Jejich skutečným cílem není má osoba. Ta je jen zástěrkou, která má zastřít skutečný cíl, jímž je nauka a praxe přímé stezky.
Zákonitě platí, že 100 x opakovaná lež se sice nestává pravdou, ale je všeobecně za pravdu považována, což je ve výsledku totéž.
Přesně to znají lidé, kteří se nás snaží obelhat ve svůj prospěch jako nacisté, komunisté a další. Pokud se opakovaným lžím nečelí neustálým opakováním pravdy, pak lež zvítězí, jako dočasně zvítězili nacisté, komunisté a další.
Proto názory, že se zlu nemá odporovat nebo že pravda zvítězí sama od sebe, jsou velkou nevědomostí a přímo pomáhají zlu, aby se zmocnilo našich myslí a ovládlo nás.
Krajní případy, jak můžeme dopadnout, jsou němečtí vojáci, kteří umrzají u Stalingradu, přední komunisté, které věší nebo střílí jejich vlastní soudruzi nebo islámští teroristé, kteří na sobě odpalují bomby. To vše jsou důsledky toho, když zlé myšlenky a hlavně city ovládnou naše myšlení a cítění.
Necháme-li se nepřáteli světla odradit od spásné nauky, jak se o to neustále snaží a od mistra, který spásnou nauku učí, utrpíme ještě větší škodu než uvedení Němci a komunisté: škodu na duši s dalekosáhlými dopady na celý život. Místo dosažení nirvány uvízneme na dlouho v samsáře.
Odpor proti zlu a vyvracení jeho lží jsou nezbytné, pokud nechceme, aby zvítězily. Tento boj se týká všech. Kdo si myslí, že jeho se netýká, je již v moci zla. Zachytilo se v jeho nitru. Právě tam očista od něho začíná. Bez odstranění zla vnitřního je boj se zevním zlem předem prohraný.