Zmatení hledající
Jiří Vacek
Dostal jsem zprávu:
SMS, 12.12.2014
Dobrý den, mistře! Mám vás stále v srdci. Na FB nejde o nějaké hlasování, když se mi ten napsaný text líbí, tak stačí pod textem kliknout, že se mi to líbí. To je celé. Pak je pod tím textem ještě několik možností.
Co se týče mě, jsem po druhé operaci nádoru v mozku a už 2,5 roku sotva ujdu km. Mám záchvaty po operaci. Prášky moc nezabírají. Proto nikam nejezdím rok. Před operací jsem žil s tím, že to jsou krije, když se mně třepala ruka, noha. Po roce jsem šel (zřejmě do Brna).
Z.F.
Co tato zpráva říká?
1. Pro odesílatele jsem mistr a má mě rád.
2. Líbí se mu však, když jsem znevažován a lživě pomlouván.
3. Je jedním z těch, co si také mysleli, že mají krija, ale ve skutečnosti jeho „třepání“ byla nemoc. Kolik takových asi je?
Každému, kdo nemá úplně zlem zastřený rozum, toto sdělení ozřejmí, jaký zmatek „pohoršování maličkých“ působí a proč je Ježíš a všichni další tolik odsuzují.
A nepůsobí jen zmatek, ale velkou škodu. Proč by měl mistr pokládat svůj život za někoho, komu se líbí, když je mistr terčem útoků zla, místo, aby jej bránil, jak požaduje Rámakršna a velí obyčejná slušnost: „Je-li tvůj mistr napaden, tak jej braň nebo od něho s hanbou odejdi“.
Oni však k němu chodí dál a tváří se, že se nic neděje, že je vše v pořádku. Pak se diví, že nejsou na stezce úspěšní. Opomíjejí skálu očisty a ovládání mysli, na které stezka stojí.
Berou nehodně a ve své zaslepenosti v tom nevidí nic nesprávného ani něco, co jim uškodí.