Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ohlasy na články o zločinech komunistů

29. 1. 2007

Jiří Vacek

Čtenáři články o zločinech komunistů přijali souhlasně. Někteří dokonce psali o svolení k přetištění, které rád dávám.

Jednu z odpovědí uvádím.

28.12.2006

Jirko, k článku o zločinech komunistů, uvádíš, že ve volbách byli komunisté (podle jejich statistiky) voleni na 99.9%. To je ovšem mýt. Ve skutečnosti byli volby vždy 100%. To se ale nedalo uvádět, protože by na to nikdo neskočil. V 69 roku na jaře, kdy se schylovalo k volbám jsme spolu s techniky a inženýry našeho oddělení Geologického výzkumného ústavu řešili otázku voleb. Tedy jak jít volit a říct ne. Tato možnost neexistovala. Především vhozený papír, ať už jakýkoliv, nebo počmárán, byl vždy hlas pro, tedy ano. (Dokonce se někde stalo, že do urny vhodil nějaký volič balíček toaletních papírů. Ten obsahoval 200 listů a to bylo 200 hlasů pro. Jenže to přesáhlo počet voličů a tak se hlasy přesunuly na jiný okres, kde snad chyběly). Pokud pomineme, že soudruzi nosili urny i k těm nemohoucím aby splnili svou povinnost, tak bylo důležité uzákonění, že to byla občanská povinnost volit. Pokud někdo odmítl, pak samozřejmě se vzdal občanské povinnosti a byl ze seznamu voličů vyškrtnut. A tam je tedy těch vždy 100%, i kdyby k urnám nešel nikdo.


Taková je pravda o komunistických volbách. Přesto mně pan Pařík stále obviňuje, že jsem v nich komunisty podporoval, a nejen já, ale i miliony dalších. Z doby, kdy jsem byl ve velmi důvěrných vztazích s Tomášovými a skoro denně u nich pobýval, vím bezpečně, že komunisty volili i oni. Takže nejen já, ale i Tomášovi je podle jeho logiky podporovali. A co teprve soudruh Drtikol? Ten je volil a nejen volil s nadšením. Toho za to na rozdíl ode mne pan Pařík chválí: sloužil vznešeným ideálům.

Pan Pařík se chápe komunistické demagogie a používá ji proti mně, protože každý argument je mu dobrý. Vůbec mu nevadí, že právě tím komunisty podporuje on. Vytváří dojem, že šlo o volby, které byly opravdu volbami a něco rozhodovaly. Nic takového. Nebyly ani svobodné ani tajné. I to, že nikomu za hlas proti nehrozilo žádné pronásledování, jak pan Pařík se nás snaží přesvědčit, je jeho komunistická lež. Kdo šel za plentu, byl podle voličského seznamu snadno odhalen a na posudcích atd. mu to komunisté spočítali, jak se stalo jednou i mně. Nestačil jsem se divit, co vše o mně do posudku pro soud napsal jeden z členů volební komise, který neskrýval svůj vztek, že jsem šel za plentu. Na vesnicích, kde se všichni znali, jít za plentu znamenalo existenční zničení, a to pro nic – o nic ve volbách nešlo.

Pan Pařík si stěžuje, že mu podsouváme náklonnost ke komunistům. Osvěžme mu proto paměť jeho výroky:

1) Komunismus (= hrubý materialismus, ateismus a hlásání třídní nenávisti a diktatury proletariátu) je vznešená idea.

2) Členství v komunistické straně, která toto učí a provádí, je slučitelné s duchovní stezkou.

3) Oslavuje komunistu Drtikola, který se aktivně zapojil do svržení demokraticky zvolené vlády v roce 1948. Popírá, že se takto zapojil, ač se tím Drtikol sám  chlubí ve svém životopise. Tuto svou lež pan Pařík neodvolal, ale stále ji šířil v nových otiscích svého článku v Doteku.

4) Přesvědčuje nás, že komunistické volby byly skutečnými volbami, a že za hlasy proti komunisté nikoho nepronásledovali.

Takže opravdu komunisty nepodporuje?

Co tím sleduje? Znevažovat ty, kteří proti komunistům něco opravdu dělali: psali a rozmnožovali samizdaty, pořádali v bytech meditace, psali do zahraničí o duchovní literaturu a podobně. Ti hodní a vznešení komunisté je za odměnu vyhazovali ze zaměstnání, vyslýchali StB, soudili, platově postihovali a podobně. Znevažování skutečných odpůrců komunismu se určitě soudruhům líbí. Tvrdí jedním dechem, jak byli hodní.

Při tom všem svém snažení se stále považuje za neomylnou duchovní autoritu. Ve skutečnosti ve snaze obhájit své nečisté cíle šíří nebezpečný duchovní a duševní mor. To, co říká, říkají přesně i dnešní představitelé komunistické strany: Záměry komunistů byly dobré, jen jsme udělali nějaké chyby (rozuměj vraždy, mučení, věznění atd.), a lidé nás zvolili. Vlastně jsme nikomu neubližovali. Pan Pařík vydatně podporuje dnešní komunisty v šíření jejich názorů.

Od tohoto přesvědčení již je u nevědomých lidí jen krok k tomu, aby si řekli: „Komunismus je správná věc. Zkusíme jej proto znovu se správnými lidmi a nedopustíme jeho zneužití“. Pravda je zcela jiná.

Komunismus je jen zlo a nic jiného. Kdo mu slouží, slouží zlu a nikoliv Bohu. Důkaz je jasný. Nikde na světě se nepodařilo ani nedaří dobro komunismu uskutečnit. Všude se opakuje to samé: vraždy, mučení, věznění, násilí, nesvoboda a nekončící utrpení.

Ježíšovo: „Mé království není z tohoto světa“ i Buddhovo: „Samsára je utrpení“, jsou věčně platné pravdy. Hinduismus učí totéž. Kdo tyto věčné pravdy neuznává, není ani Kristův, ani Buddhův ani žádného východního mistra či spasitele, ale posedl jej mára, ďábel.