Vzpomínky na komunisty
Jiří Vacek
Když slyším řeči o tom, že komunisté udělali i mnoho dobrého, vždy si vzpomenu na nějakou příhodu s nimi, kterou jsem zažil.
Tak v roce 1950 jsem byl na fakultě elektro. Vybrané komunistické kádry nás neustále terorizovaly. Žili jsme ve stálém strachu, kdy se komoušům neznelíbíme a vyletíme ze školy.
Jednou se usnesly, že kolega Cejp bude doučovat jednoho z nich. Prostě mu to oznámili. Žádné ptaní, prosba, ale rozkaz. Při tom onen kádr měl po celou dobu studia plný plat jako v práci, všechny pomůcky zdarma atd. Cejp žil nuzně s rodiči za pár korun. Když se ze vzteku zeptal: „A co za to?", letěl. Druhý den již nepřišel. Dovolání, odvolání žádné. To jsou ti hodní komunisté. Takové příhody byly na denním pořádku. To byl běžný život pod komunisty. Mnozí lidé si svou hloupostí přímo koledují o to, aby se tyto „zlaté“ časy vrátily.