K dění ve společnosti
Jiří Vacek
Jak hospodaří vatikánská banka
Italská policie zatkla biskupa pro podvod
Řím – Italská policie zatkla církevního představitele, který zastával vysokou funkci v oboru finančních operací vatikánské banky. Ta je opředená sérií skandálů. Stalo se tak v souvislosti s vyšetřováním nezákonného převodu peněz. Spolu s biskupem byli zadrženi příslušník italských tajných služeb a finanční zprostředkovatel. Podle agentury AP se případ má týkat pokusu o převoz 20 milionů eur soukromým letadlem ze švýcarské banky do Itálie. (zdroj LN 29.6.2013)
To, že se vatikánská banka dopouští praní špinavých peněz – tedy z hazardu, prostituce a z další trestné činnosti, je známo již desítky let. Právě proto například proti ní podnikla vláda USA řadu opatření.
Až do dnešních dnů tato činnost banky nikomu nevadila včetně „svatých“ papežů. Naopak, ti vždy účinně bránili odhalení jejích nekalých obchodů.
Teprve nynější papež František vyhlásil ochotu spolupracovat na řádném vyšetření nekalých praktik banky. Jestli dojde i na činy, teprve uvidíme.
Když v tomto světle zvážíme, jak mohou dopadnout miliardy našich peněz, které církev v naší republice dostane a kde všude tyto peníze budou chybět – na platy učitelů, zdravotníků, pak se nám restituce budou jevit v jasném světle.
Opět stará písnička: církev se snaží vystupovat jako nám nadřazená morální autorita, ale sama se chová přesně opačně.
Nedávno jsem v rozhlase slyšel chválu, jaké vynikající duchy církev – rozuměj katolická, světu dala. Myslel tím světce. To mně zarazilo: Je moje věcná kritika církve oprávněná? Pak jsem si uvědomil: většina, ne-li všichni praví světci byli naopak církví za svého života pronásledováni a nikoliv ctěni a podporováni. Byli dokonce vězněni a Johanka z Arku dokonce upálena jako čarodějnice. Dalších příkladů je mnoho: sv. František z Asisi, sv. Jan z Kříže a dokonce i dnešní Otec Pio.
Ty světce nedala světu církev, ale oni se stali světci navzdory pronásledování duchovního života církevní hierarchií.
Světce má a vynikající i pravoslaví, které vniřnímu duchovnímu životu je mnohem víc nakloněno než církev katolická. Dává mu značnou svobodu a váží si i starců – církevních laiků, obdobě indických mistrů ještě za jejich života.
Východ, zejména Indie nezná církev a přece tam duchovní život plně kvete a dává světu neustále nové světce, mistry a duchovní učitele.
Jasný důkaz, že pro rozvoj duchovního života církve nejsou naprosto nutné. V dějinách světectví naopak katolická církev hraje roli pronásledovatele světců a nejen světců, ale i všech upřímných hledajících Boha mimo rámec církve.
Pravda je, že katolická církev světce nejen nedává, ale tyto snahy potlačuje. Místo pravých světců vyzdvihuje často pouhé bojovníky za zájmy církve, kteří často staví zájem církve nad zájmy vlastního národa. Tito mučedníci rozhodně stvětci nejsou, ale spíše vlastizrádci.
To, co katolická církev učí a hlavně dělá, není pravé křesťanství, původní Ježíšovo učení, ale pouhé církevnictví, které je plně a výhradně zaměřeno na zevní prospěch této organizace a nic jiného.
Katolická církev a původní Ježíšovo učení, pravé křesťanství, jsou dvě velmi rozdílné věci.
Český svaz bojovníků za svobodu
Tisková zpráva - Pietní uctění obětí tragédie Českého Malina na Volyni
01.07.2013 19:11
Sedmdesát let letos uplyne od zrůdného zvěrstva německé nacistické soldatesky, která 13. července 1943 zaživa upálila 374 volyňských Čechů, z toho 105 dětí do 14 let a vypálila obec Český Malin na Volyni. Tuto tragédii si dne 7. července 2013 připomenou pamětníci a pozůstalí. Pietní akt proběhne za účasti místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Přemysla Sobotky, Jiřího Olivy, místopředsedy PS PČR, senátorů, náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky plk. Zdeňka Jakůbka, čs. válečných veteránů, zástupců Generálního konzulátu ČR ve Lvově a významných představitelů Ukrajiny ve 12 hodin u společného památníku obětem malínské tragédie. Ve 13.30 se na českém hřbitově v Malíně bude konat tryzna u památníku českým obětem.
Za Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel
Jaroslava Němcová-Ničová, předsedkyně
Za Český svaz bojovníků za svobodu
Jaroslav Vodička, předseda
Je hanbou českých deníků, hlavně Lidových novin, že výročí tohoto německého zvěrstva, kterého se zúčastnili i sudeťáci, zásadně ignorují a netisknou o něm ani řádku. Za to o nálezu pár kostí pozůstatků esesáků a členů nacistické strany píší celé stohy.
Jiří Vacek
Přijetí Posselta se ČR vymstí
Jana Bobošíková odsoudila fakt, že čelní představitelé vlády České republiky (premiér Nečas a vícepremiér Schwarzenberg) oficiálně přijmou předáky a patrony Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Reaguje tak na chystanou víkendovou oficiální návštěvu bavorského předsedy vlády Horsta Seehofera, patrona lansmanšaftu, v jehož delegaci bude i Berndt Posselt. „Upozorňuji, že Sudetoněmecký landsmanšaft je organizace u jejíhož zrodu stáli nacisté, která si činí územní a majetkové nároky vůči ČR a usiluje o zrušení Dekretů presidenta Beneše. Je třeba připomenout, že šéf landsmanšaftu Posselt zpochybňoval vstup naší země do EU a dlouhodobě útočí na půdě evropských institucí na práva českých výrobců vyplývající z poválečného uspořádání a mezinárodních dohod (např. právo na používání ochranné značky Karlovarské oplatky ),“ prohlásila Jana Bobošíková.
Jak bývalá europoslankyně dále uvedla, dochází tak podle ní k zásadnímu poškození dobrých česko-německých vztahů. Je to plivnutí do tváře všem, kteří obětovali své životy a zdraví v boji proti nacismu. „V uplynulých pětašedesáti letech udělala řada občanů obou zemí mnoho vstřícných kroků. Němci proto, aby se za svá zvěrstva omluvili a potomci jejich obětí v naší zemi proto, aby se pokusili odpustit. Absolutně nechápu, proč přijetím bavorského premiéra jako patrona landsmanšaftu a Posselta, podkopávají špičky vlády ČR křehkou důvěru budovanou po mnoho desetiletí,“ pokračovala Bobošíková.
„Nelze si to vysvětli jinak, než jako provokaci těch, kteří nerespektují historická fakta, lidské oběti, českou státnost a konec konců ani diplomatický protokol. Bavorský ministerský předseda není funkčně postaven na roveň českým vládním činitelům, ale nanejvýš hejmanovi Plzeňského kraje,“ dodala.
Přípravný výbor Suverenity (SBB) se obává, že oficiální návštěva Seehofera a Posselta, jako představitelů nepřijatelné parciální skupiny po právu vysídlených Němců, zhorší dobré sousedské česko-německé vztahy. Prohloubí útoky na českou státnost, historickou pravdu, ohrozí majetková práva občanů žijících v pohraničí a zvýší nechuť k přijetí dodatku k Lisabonské smlouvě, který právě kvůli územním požadavkům landsmanšaftu vůči ČR prosadil prezident Václav Klaus.
David Štěpán, přišlo mailem
Zdroj: České národní listy.cz
Vyhnání Čechů z pohraničí v r. 1938
Pamětnice vzpomíná
Na naše vyhnání ze Sudet se pamatuji moc dobře. Můj otec byl dost politicky angažovaný. Byl velitelem CO atd. Večer před záborem měl schůzi, něco zapomněl a náhodou se vrátil, když zrovna v rádiu hlásili, že přijdou Němci. Honem s maminkou hodili do kufrů oblečení a otec šel na vlak do Proboštova. Byl to poslední vlak, co projel.
Hned v noci asi v 1 hodinu někdo bouchal na dveře. „Aufmachen.“ Přišli henleinovci v dlouhých gumových kabátech. Museli jsme všichni z postelí ven (bylo nás šest dětí). Všechno nám rozházeli a řvali. Když však tátu nenašli, vzali sebou bratra, kterému tehdy bylo dvacet let. Za dva dny ho pustili a zakázali mu mluvit o tom, kde byl a co se dělo. Nám pak hlídali dům, zahradu, kontrolovali poštu. Stěhovali jsme se za pár dní na Roudnicko.
Pocházím ze smíšeného manželství. Nedávno nás navštívil příbuzný, narozený v roce 1953, tedy dávno po válce, a německy řekl „Tady stejně bude zanedlouho Německo“. Hrozně jsem se rozčílila. Z toho je vidět smýšlení mladých Němců. Tehdy volali „Heim ins Reich“, dostali, co chtěli a co si zasloužili!
Helga Žižková, tehdy Dubí
Zdroj: České národní listy.cz