Katolický „ekumenismus“ v denním životě
Jiří Vacek
Mnoho lidí, jak jsem zjistil, si pod vlivem smířlivých, a dokonce omluvných projevů katolické hierarchie myslí, že se církev změnila k lepšímu. Pravda je jiná.
Jedna slovenská rodina mně vyprávěla, jaké potíže měla jejich dcera se svatbou. Rodina nebyla v žádné církvi a dcera nebyla proto pokřtěná. Měla se vdát za katolíka a rodiče ženicha trvali na svatbě v kostele. Dcera pro dobrou vůli svolila.
První kněz, na kterého se obrátili, je oddat odmítl, protože nevěsta není pokřtěná. Když se chtěla nechat pokřtít, podmínka kněze zněla: musí nejdřív 2 roky chodit na náboženství. Druhý kněz je také odmítl. Sice by je oddal, ale nemůže, protože by si rozhněval prvého kněze. Až teprve třetí kněz jim vyhověl. Za 14 dnů byla dcera pokřtěna i biřmována a svatba se konala. Tak to je ten nový, lepší duch katolické církve v praxi.