Papež František podpořil islamisty
Jiří Vacek
V těchto dnech se k útoku na týdeník Charlie Hebdo vyjádřil i papež František: „I svoboda slova má své hranice“. Doložil svůj názor ihned příkladem: „Pokud můj dobrý přítel Gasparini vyřkne nějakou nadávku na adresu mé matky, musí čekat, že mu dám pěstí. To je normální“, uvedl. Viz Lidové noviny 16.1.2015.
Opravdu je to normální? Pak je ale i normální, že islamisté redakci týdeníku, který podle nich urážel islám, postříleli.
Nejprve zcela obecně. Katolický papež se považuje za zástupce syna božího, Ježíše Krista na zemi. Ten jasně učí: „Milujte své nepřátele a dobře jim čiňte“. Petrovi, který tasil na jeho obranu meč, řekl, aby tak nečinil a dodal: „Nevíš, že kdo s mečem zachází, ten i s mečem schází?“ Papež jasně hlásá něco úplně jiného, pravý opak toho, co Ježíš učil.
Zde Ježíš prokázal obrovskou moudrost: řešíme-li takové spory mečem, ale i pěstí, násilí není nikdy konec a zlo se šíří jako požár bez hranic.
Jistě, rozhořčení nad urážkou matky lze pochopit. Odpovídat na ni pěstí a již samo schválení jejího použití je přitakáním zlu. Co když uražený usoudí, že pěst nestačí a je správné za urážku rovnou zabít a to nejen viníka, ale celé příbuzenstvo? Co když urážka není urážkou, ale je vyjádřením pravdivým? Nebo se jedná pouze o věcnou kritiku, která se bere jako útok na něco, co někdo považuje za nekritizovatelné?
Kdo bude v těchto případech rozhodovat, co je ještě „normální“ a co již ne? Uražený?
Právě proto každé skutečně civilizované společenství odmítá právo lynče a dokonce je i trestá. Jedinci ani dav nemohou brát spravedlnost do svých rukou. Již proto, že nejde o skutečně spravedlivý soud, ale jen o výlev rozjitřených citů.
Odpovídat „pěstí“ je přesně totéž, co dělají islamisté. Jen použitá míra násilí je jiná, ale princip je stejný. A ten je třeba zásadně zamítnout. Pokud jej přijmeme, lidstvo se v době atomové bomby snadno vyvraždí.
Papež je příslušník totalitní organizace, kterou katolická církev určitě je a navíc má i značně společné pohledy s islámem například na postavení žen ve společnosti: hlásá nadvládu mužů nad nimi a omezuje práva žen. V minulosti, když ještě tato církev měla i velký mocenský vliv, chovala se stejně, jako se dnes chovají islamisté.
Papežův výrok o pěsti si každý může vyložit i tak, že každá urážka církve a jejich představitelů si zaslouží odpověď „pěstí“. To ovšem není řešení. Řešením je takový zákon, který by chránil před skutečným urážením, ale současně neznemožňoval věcnou kritiku, jako tomu bylo za komunismu. Tehdejší zákon trestal nebo byl alespoň využíván k trestání kritiků režimu bez rozlišení, zda jde o pravdu nebo nikoliv.
Na druhé straně, když čtu v novinách, jak je zlovolně, z pouhé zlé vůle haněn prezident republiky, tak si myslím, že zrušení paragrafu, který takové urážky trestal, bylo nesprávné.
Přirozený smysl pro spravedlnost říká, že svoboda slova je nezbytná, ale není neomezená. Nemá absolutní přednost. I obrana toho, co považujeme za správné, musí znát míru. Volit za místo společenského protestu pravoslavný chrám a ještě jeho nesprávnou a neslušnou formu nepovažuji za správné. Před takovými výstřelky by měl všechny chránit zákon včetně přiměřených trestů. Ve zmíněném případě nikoliv vězením, ale například citelnou pokutou. Nevidím důvod, proč by věřící v Boha měli ve svých kostelích snášet řádění jakýchkoliv Pussy Riot.
To, co řekl papež, je nesprávné, jak z hlediska Ježíšova učení, tak z hlediska zájmu společnosti. Podle něho si zaslouží například ránu pěstí každý, kdo zneváží dogma o neposkvrněném početí. Možná, že by měl být dokonce zabit. K vraždám z víry v naší společnosti skutečně ještě dnes dochází. Dopouštějí se jich fanatici, kteří tak chtějí zabránit přerušování těhotenství například i tam, kde jde o znásilnění.
V rozhořčení nad islamisty a jejich zločiny bychom neměli zapomínat na zlo a nešvary naší vlastní kultury. Ježíšovo: „Kdo jsi bez viny, hoď prvý kamenem“, platí pro nás všechny.
Je varující, když hlava tak mocné organizace myslí stejným způsobem jako islamisté, protože její činnosti a působení se neomezují na duchovní oblast, ale neustále prosazuje své názory na celou společnost včetně těch, kteří její názory nesdílejí. Ohání se svou pravdou stejně jako islamisté.