Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

(kritický rozbor veřejného působení zejména z hledisek vědecké religionistiky)

Pan Vojtíšek je aktivní příslušník církve Bratrské evangelické. Je jejím kazatelem i teologem.

Tato církev je známá jako zásadní odpůrkyně všech východních duchovních směrů jako je jóga, buddhismus, hinduismus a další. Považuje je za výtvor zlých sil - ďábla. Její stanovisko je naprosto stejné jako katolíků a papeže: „Jóga je blud a škodí duši." Evangelická církev dokonce ani neuznává křesťanskou mystiku a světce.

Jako většina křesťanských církví i církev pana Vojtíška, a proto i on sám, zastává a šíří názor o jedinečnosti a výjimečnosti křesťanství a duchovní méněcennosti všech ostatních náboženství. Tento názor lze shrnout: „Mimo křesťanství není spásy." Jinými slovy jde o náboženskou nesnášenlivost a rasismus. Proto ti, kteří zastávají tento názor, považují za svou povinnost proti všem duchovním směrům vně křesťanství činně bojovat.

Pan Vojtíšek jako činný člen a představitel této církve nepochybně toto stanovisko k józe a dalším východním duchovním směrům sdílí jako své vlastní, ale veřejnost o těchto svých názorech neinformuje, a proto je veřejnost nezná. Jinak se tomu říká přetvářka.

Na veřejnosti se pan Vojtíšek představuje výlučně jako vědec - religionista, a tím zastírá své pravé přesvědčení a snahy. Ve skutečnosti religionistou není a ani být nemůže, protože v rozporu se základním pravidlem religionistiky, na němž tato věda stojí, hodnotí jednotlivá duchovní hnutí.

Tento rozpor v jeho vystupování na veřejnosti jasně odhalil Josef Šťastný, Bc. religionistiky v otevřeném dopise p. Doc. Štampachovi a Společnosti pro studium sekt z července 2012. Dopis je zveřejněn na tomto webu. Dalším důkazem je poznatek, který byl vypracován na mne a na rodinu Krutinových, který je rovněž zde zveřejněn.

Důkaz, že v rozporu se skutečnou religionistickou vědou p. Vojtíšek duchovní směry hodnotí, je také dán tím, že je veden ministerstvem ČR jako znalec. Příslušný doklad otiskuji.

O této své posudkové činnosti na „sekty" se při jediném setkání s ním v našem bytě před svědky sám od sebe pan Vojtíšek rozhovořil. Líčil, jak se zúčastňuje jednání bezpečnostních složek státu, konkrétně jmenoval BIS (Bezpečnostní informační službu - něco jako tajná policie), kde referuje o činnosti sekt. To jsou v jeho pojetí všechny východní duchovní směry jako jóga a další.

Za tímto účelem, sběrem informací o východních duchovních směrech, byla založena i Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů (dále jen Společnost). Jak své informace společnost získává, se dozvídáme z jejích internetových stránek.

Projevuje přátelský zájem o tyto skupiny a navazuje s nimi spojení. Výsledkem takového zájmu o naší skupinu je posudek, který Společnost poskytla Fondu ohrožených dětí (dále jen Fond). Pro jeho závažnost jej zveřejňuji znovu. Cituji:

„Dotázali jsme se ve věci tohoto náboženského hnutí či společenství občanského sdružení Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů. Dozvěděli jsme se, že tento náboženský směr vychází z indického učení, které má velkou tradici a jeho duchovní cesta je kvalitní. Co se týká organizační struktury náboženského hnutí Satguru v ČR, jsou členové povinováni naprostou loajalitou k vůdci společenství panu Vackovi (dědeček dětí), který je vnímán jako jediný a jedinečný. Jedná se o jeho naprostou výlučnost. Hnutí vyžaduje velkou konformitu, vlastní názor se neuznává. Jedná se také o exkluzivistické hnutí, všechny ostatní skupiny jsou považovány za méněcenné. Neloajalita se rovná stranění nepříteli." Konec citace.

Posudek je naprosto lživý a celý vymyšlený. Fakticky jej vyvracejí vyjádření našich přátel, která otiskujeme na našich webech. Tito přátelé dobře znají, co učíme a praktikujeme, a nikoliv pan Vojtíšek a spol. Charakteristické je, že Fond neuvádí ani autora posudku, neboli tak jak je uplatňován pro soud, je dílem anonyma.

Činnosti Společnosti a jmenovitě p. Vojtíška se zabývá studentka religionistiky na Masarykově universitě v Brně ve své bakalářské, diplomové práci z roku 2009, Andrea Nosková. Název práce „Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů: analýza její diskurzivity." (Tj. postupným rozborem a ujasňováním používaných pojmů Společností.)

Ze závěrů práce uvádím:

„Analýza publikací členů SSSaNNS hypotézu o ani-kultovní diskurzivitě společnosti potvrdila. Prokázala, že snahou SSSaNNS je popsání nových náboženských hnutí jako problematických a ne zcela legitimních skupin. Ačkoliv společnost poskytuje prostor i pro vyjádření „druhé strany" (přednášky vedené samotnými skupinami) a snaží se o zachování dojmu objektivity, se skupinami stále svádí jakýsi skrytý „boj". Ten na sebe bere převážně formu důrazných upozornění na negativní psychické vlivy ze strany skupin. Na této úrovni se jedná o argumentaci sekulárně-racionální. SSSaNNS se ovšem snaží také poukázat na neslučitelnost nauky skupiny s hodnotami křesťanství. Tato argumentace je přítomna spíše implicitně, ale jednoznačně."

„V podstatě ze všech zde analyzovaných publikací zaznívá varovný hlas. Jde o informaci „mezi řádky", kterou má čtenář přijmout. Ještě výrazněji je tento apel cítit z „odborných vyjádření" pro média (Vojtíšek). Nejčastěji se objevuje varování před psychickým nebezpečím, kterému je navíc těžké se bránit, protože není snadno rozpoznatelné. O angažovanosti členů SSSaNNS v „napravování situace" tedy není pochyb."

Celá práce vyvrací argumentaci Společnosti jako nevědeckou a silně subjektivní.

Práce dokazuje, že členové Společnosti jsou stoupenci tak zvaného antikultovního hnutí, což je hnutí ostře vyhraněné vůči všem nově vznikajícím náboženským skupinám, včetně východních duchovních směrů jako je jóga a další. Ve své zprávě autorka antikultovní hnutí podrobně uvádí a rozebírá jako záležitost převážně ryze subjektivní, vyplývající z absolutizace křesťanství jako jediného pravého náboženství a odsudku všeho ostatního.

Pro získání objektivních názorů na antikultovní hnutí doporučuji prostudovat uvedenou diplomovou práci a také příslušná hesla Wikipedie.

Znepokojivé je zjištění, že Společnost a proto i p. Vojtíšek sbírá informace o „sektách" a jejich členech. Tyto informace uschovává a používá pro své posudky. Výsledkem této činnosti je i zde zveřejněný posudek na mne a rodinu Krutinových. Tyto informace jsou v mnoha případech velmi osobní. Je otázkou, jak dalece je takový sběr důvěrných osobních informací vůbec dovolen ve smyslu příslušného zákona o ochraně osobních údajů.

Tyto osobní údaje o členech „sekt" jsou velmi citlivé a snadno zneužitelné zejména pro neustálé naznačování společenské nebezpečnosti sekt jak Společností, tak panem Vojtíškem.

Osobně jsem se přesvědčil, že pan Vojtíšek nepřípustně porušuje autorská práva druhých a svévolně zasahuje do znění cizích textů.

Byl jsem jím vyzván, abych pro jeho časopis Dingir zodpověděl 30 otázek, které mně předložil. Bez mého vědomí a svolení z celého rozhovoru, který měl 30 otázek a odpovědí, zveřejnil jich pouze deset a to tím způsobem, že rozhovor zcela pozbyl své vypovídací hodnoty, a proto nás v očích čtenářů Dingiru ukázal v nepříznivém světle.

Závěr z uvedených skutečností je zřejmý.

Z hlediska vědecké religionistiky je tato věda pro pana Vojtíška zástěrkou, která pomíjí základní zásady této vědy. Slouží jen k zamaskování vnitřního přesvědčení p. Vojtíška, které vyplývá z jeho zapojení do života jeho církve a které ve shodě s katolíky a jejich hlavou zní: „Jóga je blud a škodí duši."

Anonym, člen Společnosti, který zpracoval uvedený posudek (Dodnes 13. 8. 2012 se k jeho autorství a vzniku nikdo nepřihlásil - jak typické.) na rodinu Krutinových i na mne prokazatelně lže s úmyslem ovlivnit jednání soudu v náš neprospěch. To již překračuje veškeré hranice etiky a zakládá podezření na trestný čin nebo činy.

Postupy, které Společnost používá, jsou v hrubém rozporu s ústavou Republiky, která zabezpečuje svobodu osobního náboženského přesvědčení. Vyvolávají náboženskou nesnášenlivost a kriminalizují vše, co pochází z oblasti mimo křesťanství.

Na základě takových lživých a neodborných vyjádření výhradně křesťansky zaměřených znalců je již řadu měsíců šikanována rodina Krutinových i jejich dcera Karolína. Musí všichni neustále procházet rozličnými druhy zkoumání, která jsou nesena duchem: „Co není křesťanské, není normální, ale škodlivé pro společnost."

Na základě uvedeného posudku Fond dokonce nadhazuje možnost odebrání dcery z rodinné výchovy. To již je počínání skutečně zločinecké. Karolína se výborně učí, má řadu normálních zálib, například skupinový tanec a další běžné záliby pro tento věk. Je ve své rodině plně spokojená a šťastná.

Proč jí tento život praví křesťané neustále svým šikanováním kazí a vyvolávají neustálou nejistotu a pocit ohrožení? Je toto pravé křesťanství?

Na činnosti Společnosti se podílejí představitelé katolíků, evangelíků i církve husitské. Jak je možné, že evangelíci a husité tak rychle zapomněli, jak je katolická církev po celá staletí pro jejich víru pronásledovala a nyní se pod jejím vedením na tomto pronásledování sami podílejí?

Není nesnadné pochopit, že antikultovní hnutí není ničím jiným než novodobou inkvizicí. Má menší moc než dříve, ale zlo nesnášenlivosti šíří stejně. Zaslechl zástupce husitů ve Společnosti něco o tom, že Hus položil svůj život právě za svobodu myšlení a přesvědčení? Zná jeho slova o tom „každému pravdu přejte"? Slyšeli nástupci Českých bratří něco o nenásilí, které hlásá jejich zakladatel Petr Chelčický? Je jim známo, že Jan Amos Komenský byl mystik, který hledal Boha ve svém nitru, jako jej tam hledáme i my?

Proč Fond ohrožených dětí Karolínu sám ohrožuje tím, že ji nutí podstupovat nejrůznější vyšetření a dokonce vyhrožuje internací mimo rodinu, když by měl její rodinnou pohodu naopak chránit?

A to vše se děje ve státě, kde je svoboda náboženského přesvědčení zaručena, pod nepravou a nezákonnou záminkou, že praxe jógy rodičů je něco nepřípustného a neslučitelného s výchovou dětí. I přes tuto ústavní záruku, jsou ti, kteří své právo využívají jinak než křesťané, neustále vystaveni šikaně, pronásledování a jsou kriminalizováni. Jak je to možné?

Právem se můžeme ptát, nač tyto církve budou využívat majetek, kterého se tak tvrdě domáhají? Na ještě větší pronásledování těch, kteří v Boha věří jinak než křesťané?

Z hlediska naší státnosti je působení Společnosti i pana Vojtíška protiústavní.

Česká republika je světský a nikoliv náboženský stát a přímo vyhlašuje právo na svobodu osobního přesvědčení včetně uplatnění těchto zásad každým občanem v rámci platných státních zákonů.

A zde platí na prvém místě: co není zakázáno, je dovoleno. Proto jakékoliv napadání uvedených práv je nezákonné.

Společnost i pan Vojtíšek se staví do role obhájců blaha naší společnosti a neustále naznačují, že z nových zejména východních náboženských skupin hrozí společnosti nebezpečí.

Jednoznačně šíří přesvědčení, že jedině věrouka jejich církví je správná a vše ostatní, co je jiné, ohrožuje naši společnost.

Nikdo je posláním strážce společnosti nepověřil a také nebrání náš společenský společný zájem, ale výhradně zájem svých církví.

Společnost i pan Vojtíšek se nespokojují s pouhým šířením svých názorů, ale vydávají pro státní úřady znalecké posudky a informace v tomto duchu.

Dokonce i sbírají osobní citlivé údaje o členech těchto hnutí. To jsou již činnosti, které hraničí s porušováním platných zákonů. Je na příslušných orgánech, aby tuto činnost posoudili z hlediska platného práva našeho státu.

Svou činností úmyslně odvracejí naši pozornost od skutečného nebezpečí, které hrozí členům církví, zejména katolické, od pedofilů. Seriózní údaje uvádějí, že v katolické církvi na celém světě působí nejméně 1000 pedofilů.

Nezabývají se ani praním špinavých peněz příslušnou vatikánskou bankou. To se dotýká již zájmu našeho státu, který církvi vrací obrovský majetek. Jak s ním bude hospodařit, když sám Vatikán takto hospodaří?

To, co skutečně ohrožuje naši společnost a celý stát, je snaha Společnosti i pana Vojtíška o odbourání práva na svobodné osobní a náboženské přesvědčení a život s ním v souladu.

Místo svobody nám vnucují přesvědčení, že mimo křesťanské církve není spása a snaží se, aby státní úřady toto hledisko přijaly za své a vycházely z něho při svém rozhodování. Je to skutečně přímý útok na demokracii u nás.

Nepodceňujme toto nebezpečí. Je skutečné. Například v Bavorsku dnes již uchazeči o zaměstnání, jak uvádí citovaná diplomová práce, musí podepisovat prohlášení, že nejsou členy organizací, které označilo antikultovní hnutí za „nebezpečné."

Nechtějme dopadnout stejně a účinně se braňme.