Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vítejte na stránkách Jiřího Vacka a jeho přátel!

"Mám vás všechny rád. Mějte se také všichni rádi. Je to fajn." J.V.

Meditace s Jiřím Vackem v roce 2016

Za předpokladu přijatelného zdravotního stavu Jiřího Vacka budou meditace a některé semináře pokračovat dál. Pokud se jich Jiří Vacek nebude moci zúčastnit, bude zajištěn vhodný zástupce.

Sobotní veřejné meditace v Praze:

  10. 12.

  ________________

  Termíny na rok 2017:

   07. 01.    04. 02.    11. 03.    08. 04.    13. 05.

(Podrobnější informace k veřejným meditacím v Praze)

* * *

Bližší informace jsou zveřejněny zde na webu, případné dotazy zasílejte na: meditace@pratelejirihovacka.cz

 

Důležité informace k pražské veřejné meditaci 10. 12. 2016

4. 12. 2016

Připomínáme, že v sobotu 10.12. 2016 se koná společná veřejná meditace ve Spolkovém domě Stodůlky.

Podrobnosti v tomto příspěvku a zde

 

Čeho před smrtí nejvíce litujeme

1. 12. 2016

Bronnie Ware

ceho_smrt_litujeme.jpg(ukázka z knihy Čeho před smrtí nejvíce litujeme, kterou lze zakoupit v našem e-shopu či na našich veřejných meditacích)

... „Slibuji Vám to, Grace,“ řekla jsem. Stiskla mi ruku, upadla do spánku a probouzela se jen na krátké chvíle, kdy poznávala své blízké, kteří seděli u jejího lůžka až do konce. Za několik hodin Grace zemřela. Její čas přišel. Když jsem pak tiše seděla v kuchyni, v uších mi stále zněl slib, který jsem jí dala. Ale ten slib jsem nedávala jenom Grace. Dávala jsem ho i sobě. Když jsem za několik měsíců stála na pódiu a uváděla své nové album, věnovala jsem jí píseň, kterou si oblíbila. V publiku seděla i Gracina rodina. Reflektor mi nedovoloval vidět většinu tváří, ale ani to nebylo potřeba. Cítila jsem jejich lásku, když jsem vzpomínala na tu milou drobnou ženušku, která nežila, jak chtěla, ale inspirovala mě, abych tak žila já...

 

Rozpuštění strachu ze smrti

30. 11. 2016

Jiří Vacek

... Opuštění hmotného těla a jeho světa není koncem našeho života, ale koncem života v hmotném těle a světě. Nic víc. Jakýkoliv strach z konečného zániku naší bytosti není proto oprávněný. Je výsledkem naší nevědomosti, ve které se ztotožňujeme se svým hmotným tělem. Vlivem moci této nepravdy si myslíme, že zánik hmotného těla, protože jsme s ním chybně ztotožněni, je i zánikem naší osobnosti. Není. Chceme-li se zbavit účinně strachu ze smrti, musíme rozpustit jeho příčinu, jíž je ztotožnění s hmotným tělem, kterým nejsme...

 

Učení Dákiní

28. 11. 2016

Mistr Padmasambhava

uceni_dakini.jpg(ukázka z knihy Učení Dákiní, kterou lze zakoupit v našem e-shopu či na našich veřejných meditacích)

... Mistr řekl: Když se někdo, kdo získal lidské tělo, setkal s Buddhovým učením, svědčí to o tom, že nashromáždil zásluhy v dřívějších životech.

Když se někdo, kdo má zájem o Dharmu, setká s mistrem, jenž mu předá ústní pokyny, je to jakoby slepý člověk našel klenot plnící všechna přání...

 

Praktikování Dharmy

25. 11. 2016

Chökyi Nyima Rinpočhe

rada_od_srdce_k_srdci.jpg(ukázka z knihy Rada od srdce k srdci, kterou lze zakoupit v našem e-shopu či na našich veřejných meditacích)

... Přestože toto porozumění a neobvyklý náhled jsou nesmírně prospěšné, jsou stále jen intelektuálním porozuměním, a to nebude stačit. Proč? Protože nejsou tím konečným kýženým ovocem. Když si však budeme nově nabyté vědomosti a pravý a neklamný náhled plynoucí z učení a přemýšlení o něm brát k srdci a aplikovat je, dáme tak zrod skutečně vznešeným vlastnostem...

 

Znovu o sluchovém pozorovateli

19. 11. 2016

Michael Salim

vnitrni-bdelost.jpg(ukázka z knihy Vnitřní bdělost, kterou lze zakoupit v našem e-shopu či na veřejné meditaci)

Nejtěžším a nejnáročnějším cvičením je naučit se při rozhovoru s lidmi neustále naslouchat zvuku svého hlasu. Dosáhnout toho není tak snadné, jak se to může zdát a od aspiranta to vyžaduje velké vypětí vůle a vnitřní sílu, jestliže chce mít úspěch...

 

Meditační řada na pozorovatele, soustředění na vnitřní zvuk, o sluchovém pozorovateli

19. 11. 2016

Jiří Vacek

(přepis promluvy JV vydané na CD 28 - Živá nauka)

... To děláme proto, že pomocí toho „zvukového“ pozorovatele nás to více vtahuje do nitra než u toho zrakového. Ten zrakový pozorovatel, jelikož má předmět pozorování před sebou, tak mírně jakoby vytahuje ven, do světa, kdežto ten zvukový, vnitřní, ten se odehrává ve vztahu k tělu v hlavě, čili je to vnitřnější. Tím se snáze můžeme do toho pozorovatele dostat, zvláště když ještě zavřeme oči. Navíc ten zvukový pozorovatel – pozorovatel je samozřejmě jeden, můžeme se více na něj soustředit pomocí zraku nebo sluchu – ten je důležitý pro naše mluvení. Takřka všichni, kdo tady sedíte, jakmile otevřete pusu, tak ztrácíte pozorovatele. Právě to soustředění na zvuk – kdo slyší mluvené slovo – by vám umožnilo zůstávat v tom pozorovateli, když povídáte. Ale zřejmě jste někteří moc chytří, tak jste o tu možnost přišli.

 

Veřejná meditace Stodůlky 15.10. 2016 - promluvy 2

15. 11. 2016

Petr Kouba

... Ramana Maháriši říká, že buď děláme átmavičáru, neboli obracíme pozornost na sebe a k Bohu se blížíme, nebo děláme lókavičáru, čili my vědomí se necháme strhnout světem, tělem, myslí až do úplného zapomnění sebe a Bohu se vzdalujeme. Je jen na nás, co v běžném životě i mimo formální meditace převáží. Jestli átmavičára, nebo lókavičára. I mimo formální meditace se jakýmkoli způsobem držíme v átmavičáře. Pokud ještě nedokážeme spočívat v pozorovateli i při činnostech, alespoň částí pozornosti spočíváme v duchovním srdci nebo v centru nad hlavou. Kdykoli z toho vypadneme, vracíme se do toho zpět. A takto pořád dokola. Ti, kdo uspěli, vděčí za to své vytrvalosti...

 

Veřejná meditace Stodůlky 15.10. 2016 - promluvy 1

15. 11. 2016

Zuzana Koubová

... Doležité je, aby sme telo predýchali celé, všetky jeho časti, nevynechali žiadnu. Tie, ktoré budeme predýchavať ďalej, budeme k tým, ktoré sme už predýchali, postupne pridávať, nepúšťame ich späť z vedomia. Energie, ktoré sa nám budú pri tom vyplavovať, všetky duševné útvary, budeme nezaujate pozorovať vo vedomí, až kým sa nerozplynú, alebo ak sú príliš silné a strhávajú nás, vytiahneme ich čo najvyššej nad hlavu a necháme ich tam rozpustiť sa vo svetle...

 

Poučná zkušenost

1. 11. 2016

Jiří Vacek

... Pobývat ve správném postoji v přítomnosti mistra, který vyzařuje ze své osobnosti vědomí Já jsem, je proto nejlepší možná sádhana a současně i duchovní společnost, jaká existuje. Odmítat tuto neocenitelnou duchovní pomoc, ať jsou naše důvody jakékoliv, je proto vždy známkou, že nás ovládají síly Bohu nepřátelské. Jejich zdrojem je materialistická nevědomost, která mistra ztotožňuje s tělem a přesvědčení, že je více mistrů a že mistr je něco jiného než Bůh, to jest vědomí Já jsem. K zamezení jiného, snad ještě horšího omylu dodejme: nikdo, žádná stvořená bytost se nestane Bohem, protože si uvědomí vědomí Já jsem a žije v něm...

 

SMS, 23. 10. 2016

27. 10. 2016

hledající

... Jen vám chci moc poděkovat za vedení na cestě k sobě. Medituji podle vašeho učení a instrukcí asi již 10 let a už od počátku vím, že vaše nauka je ta pravá. Dáváte nám pevné základy, takže se v ostatních naukách dokážeme jednoduše zorientovat a poznat, co je pravda a co jen výmysl mysli...

 

Přínos duchovního života pro život ve světě

23. 10. 2016

Jiří Vacek

Cílem všech vnitřních, duchovních náboženství je přímo dosažení Ducha. Je-li jejich nauka správně pochopena a hlavně prováděna, prospívá všem hledajícím smyslu života i zevně. Umožní jim správně pochopit stav, ve kterém se nacházejí i prostředky k jeho řešení. Správný postup na stezce nejen usnadňuje život v zevním světě, ale jedinci, kteří poctivě plní pravidla stezky poznání Sebe i Boha, prospívají svým zlepšením i svému okolí a často i velkým oblastem světa a jejich obyvatelům.

 

Zkušenosti hledajícího na semináři v Montanii

22. 10. 2016

hledající

... Seminář v Desné byl velice intenzívní a během jeho konání jsem si zapisoval poznámky, o které bych se s Vámi rád podělil. Chtěl bych konstatovat, že mi následující poznámky pomáhaly pochopit duchovní prožitky, které jsem tam měl...

 

Co dál, když si uvědomíme „nejsem tělem"

21. 10. 2016

Jiří Vacek

... Ve stavu, kdy přímo prožíváme rozdíl tělo a jeho pozorovatel, zažíváme, uvědomujeme si tělo i rozdíl mezi námi, vědomím a tělem. Tím, kdo si uvědomuje „nejsem tělem“ a pozoruje tělo jako předmět, kterým není, jsme my sami, vědomí, které si toto vše uvědomuje. Toto vše pozorující vědomí jsme my, naše pravé Já. Je zde, jsme jím stále a ono je To, co si uvědomuje tělo i to, že pozorovaným tělem není...

 

Po semináři v Montanii (SMS 8.-.12.10.2016)

14. 10. 2016

hledající

... Vracíme se ze semináře v Jizerkách. Mluvil jsem po skončení s některými účastníky, kteří ho velmi oceňovali. Určitě to bylo i tím, že „jsi tu byl“ na dálku s námi. Tak moc za sebe i ostatní děkuji. Snad se uvidíme tuto sobotu ve Stodůlkách na veřejné meditaci...

 

Odpovědi na dotazy hledajícího

13. 10. 2016

Jiří Vacek, hledající

... U autora dopisu je dobré, že se tak dlouho drží na naší stezce. Jeho dotazy však prozrazují, že jeho studium nauky a hlavně její domýšlení není tak hluboké, jak by mělo být. O tom, co chce vysvětlit, píši neustále, takže odpovědi by měl již znát sám...

... Největšího ochránce máme všichni v sobě. Je jím naše pravé Já, vědomí Já jsem, Kristus, átman v nás. Nejlépe je proto obracet se přímo na ně...

 

Právě vyšlo nové skriptum Jiřího Vacka "Všichni známe své pravé Já"

12. 10. 2016

Právě vyšlo nové skriptum Jiřího Vacka

Všichni známe své pravé Já je nový titul Ing. Jiřího Vacka právě vydaný v edici Duchovní skripta. Jak již sám název tohoto dílka napovídá, autor se zde zabývá výroky, které nám tvrdí, že „Jsme již To“ a uvádí na pravou míru jejich skutečný význam v souvislosti s nutným úsilím, které je třeba vyvinout, abychom si svou pravou podstatu, kterou neustále jsme, skutečně uvědomili a žili jí.

 

Prožitek Boha

7. 10. 2016

hledající

... Má mysl, vše se zastavilo. Pak se díky Vám či skrze Vás stalo něco úžasného. Rouška mé nevědomosti na okamžik zmizela a já To uviděl. Byl zde Bůh. Živé, inteligentní, sebe si vědomé, láskou žhnoucí, blažené Jsoucno. Věděl jsem, že je to On, Stvořitel, nejvyšší absolutno. Byl opravdu živý a inteligentní. Bylo to neskutečně krásné. Já i On jsme byli jedno a přesto On byl mnohem více než já. V tu chvíli jsem pochopil…

 

O pravé blaženosti

25. 9. 2016

Jiří Vacek

Ramana Maháriši a nejen on nás učí, že naše pravé Já je i nejvyšší blažeností, ánanda. To není blaženost z něčeho předmětného, co nejsme, ale blaženost absolutní, podstata naší bytosti. Já je nejen blažené, ale ono samo je jedinou pravou a trvalou blažeností. Kdykoliv v nás vznikne jako reakce na zevní podnět stav blaženosti, je to proto, že dočasně došlo k vytvoření podmínek, ve kterých se projevilo naše pravé Já, vědomí Já jsem, které je vědomí, bytí a blaženost. Trvalý stav blaženosti je možné získat pouze dosažením trvalého spočívání ve vědomí Já jsem, které se projevuje v hlubokém klidu čisté mysli plné duchovního světla.

 

Přátelé píší - září 2016

23. 9. 2016

hledající

... Hned poté, co jsem Vám zavolal, a aniž bych se o svém problému jakkoli zmínil, jsem cítil obrovský příliv duchovního světla. Dal jsem na Vaši radu a opřel se do meditace. Meditace šla najednou mnohem snadněji. Světlo, které proudilo skrze Vás, zesílilo mé vědomí tak mocně, že pro mne vše ostatní přestávalo téměř existovat...

 

Dzogčhen

21. 9. 2016

Jiří Vacek

V srpnu tohoto roku navštívil Prahu opět mistr tibetského buddhismu Čhögjal Namkhai Norbu Rinpočhe. Rozhovor s ním otiskl časopis Sféra v září 2016 na straně 14-17...

... Dzogčhen je nejdůležitější školou vadžrajány. Je vědomím, poznáním, které učitelé předávají žákům. Není třeba k jeho praxi být buddhistou, ale být stále sám sebou. Být ve stavu dzogčhenu znamená být ve stavu své pravé přirozenosti, která se pokládá za konečný cíl buddhistické nauky. Učí lidi, aby objevili svůj pravý stav...

 

Je Já jsem stále uskutečněno?

18. 9. 2016

Jiří Vacek

Ramana Maháriši a nejen on nás opakovaně učí, že vědomí Já jsem je stále uskutečněno, je stále přítomné a jsme to my sami. To je pravda. Pravda také je, že si Já jsem neuvědomujeme, protože mu nevěnujeme pozornost, což je základní příčina, proč je vědomě nežijeme. Nevědomě je žijeme vždy: „Já jsem, vědomí Já jsem, je život“. To, čím si uvědomujeme, že existujeme a že jsme to my, kteří vědomě existujeme, je vědomí Já jsem, my sami. Není proto třeba vědomí Já jsem hledat nebo dokonce je vytvářet, protože jsme jím my sami, stále a právě teď.

 

Info ke skypovým meditacím

14. 9. 2016

Přátelé Jiřího Vacka

Upozorňujeme, že po letní pauze opět běží naše pravidelné večerní skypové medi každý den od 22:00 do cca. 22:30. Každý upřímný zájemce je vítán.

 

Z došlé pošty září 2016

14. 9. 2016

hledající

... Ahoj Jirko, Děkuji, že jsi v sobotu přišel na veřejnou meditaci do Stodůlek. Je to velká podpora a moc si toho vážím. Moje máti je stejně stará jako ty a tak vím, že v tomto věku není nic jednoduché...

 

Jak duchovní praxe ovlivňuje náš osud

12. 9. 2016

Jiří Vacek

Jako kluk jsem se asi v patnácti letech seznámil s panem Emanuelem Šimandlem, který byl jak weinfurterovským mystikem, tak astrologem... Jedním z jeho astrologických poznatků bylo, že horoskopy mystiků a jogínů jsou velmi nespolehlivé na rozdíl od horoskopů běžných lidí. U nich se horoskop naplňoval velmi přesně. U hledajících na stezce naopak běžná předpověď často nevycházela. Stezka nás mění tím víc, čím víc na ní pokročíme a proto mění i náš osud. Mění a rozpouští naši karmu. Ramana Maháriši s tím v souladu učí, že poznání Já jsem, je-li úplné a ego je rozpuštěno, rozpouští i naši karmu a tím končí i náš řetěz znovuzrozování. Dosahujeme vysvobození.

 

Veřejná meditace Stodůlky 10.09. 2016 - promluvy 2

10. 9. 2016

Petr Kouba

... Bohužel se nacházíme ve stavu, kdy je naše pozornost plně pohlcena projeveným světem, tělem a naší myslí, a proto přímo obrátit pozornost na nás samé, na naši podstatu, je pro nás obtížné. Jiří Vacek rozvinul meditační řadu na pozorovatele, kde postupně stahujeme naši pozornost z pozorovaného světa, těla a mysli a obracíme ji na sebe, na vědomí Já jsem. Během této meditace si touto meditační řadou projdeme...

 

Veřejná meditace Stodůlky 10.09. 2016 - promluvy 1

10. 9. 2016

Zuzana Koubová

... Vnútorná pránajáma sa duchovným postupom vyvíja, čím sa budeme viacej čistiť, tým budeme zaznamenávať určité formy pokroku, vďaka ktorým sa nám bude lepšie dariť v meditácii. Takým prvým znakom postupu v očiste je ovládanie a ukľudnenie mysli, kedy dokážeme zastaviť jej tok, rozlíšiť sa od nej a smerovať pozornosť, bez toho, aby nás myseľ vyrušovala, na to vedomie, ktoré v nás pozoruje, ktoré si všetko uvedomuje a ktorým sme my sami. Keď sa nám ta očista podarí úplne, jej výsledkom je schopnosť obracať pozornosť na nás samých, na vedomie, ktoré si všetko uvedomuje, túto pozornosť tam udržať trvale až do úplného stotožnenia sa s našou pravou podstatou...

 

SMS, 4. 9. 2016

8. 9. 2016

hledající

... Pobyt ve Vaší přítomnosti mohutně posiluje sebeuvědomování, lásku k Bohu, prostě celého Ducha. Bytí v sobě je přirozené a blažené. Moc Vám za vše děkuji a těším se na viděnou na Stodůlkách...

 

Léčitel není duchovní učitel

4. 9. 2016

Jiří Vacek

Pokud někdo má schopnost léčit druhé, není rozhodně proto ještě duchovním učitelem nebo dokonce mistrem a není oprávněn duchovně učit a vést. Nemusí být dokonce ani na nějaké stezce. Rozdíl mezi léčitelem a duchovním učitelem je zásadní. Léčitel léčí tělo. Jeho cílem je tělesné zdraví a nikoliv Bůh. Často ani neučí důležitost duchovní etiky pro tělesné zdraví. Nerozpouští nejhorší duchovní nemoc, kterou je naše ego. Duchovní učitel zpravidla tělesně druhé neléčí. Jeho cílem není zdravé tělo, ale nalezení Boha v nás a rozpuštění našeho ega; vrací nás Bohu.

 

Další dopis po srpnových Krkonoších

30. 8. 2016

hledající

... Moc děkuji za Vaše poslední CD číslo 28 s názvem „Živá nauka“. Pouštěli jsme si jej předpředposlední den. Bylo to úžasné. Tolik podnětů k očistě mysli. Nebylo snad chvíle, abych se v nich nenalezl. Velmi na mne zapůsobila Vaše slova: „Poklekněme před Božskou inteligencí a uvědomme si, že sami nic nezmůžeme.“ Dal jsem na Vaše slova, uvědomil se v pozorovateli a v duchu jsem poklekl. Bylo to úžasné. Uvědomil jsem si, jak jsem strašně pyšný a sobecký, myslíce si, že vše vím lépe než Pán Bůh. Však jsem se podle toho vždy choval. Při pránájámě či jiné práci jsem mu neustále říkal, co a jak má dělat a když mne neposlouchal, tak jsem se cítil velmi rozladěn...