Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nauka - praxe

Příspěvky

Spása

16. 1. 2018

Jiří Vacek

Samovolné sdělení psané v blaženém vědomí Já jsem.

Ze spásy nemůže být nic vyloučeno, zavrženo. Neúplná spása neexistuje. Spása se děje Bohem a v Bohu. Je plným návratem všeho do Boha. Nejen nás, ale všeho stvořeného. Jak říkal můj prvý učitel v těle, pan Emanuel Šimandl: „I hmota chce být spasena“. Proto musíme Boha nejprve poznat, uvědomit si jej v jeho celé velikosti v projevu i neprojevu, v nás i mimo nás. Poznání Boha se děje jeho uvědomováním jako vědomí Já jsem ve všem a všude a stále.

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 4/2016)

14. 1. 2018

Mountain Path, Sádhu Óm

19. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om5.jpg... Podobně ani my nedosahujeme pomocí satsangu ničeho, co bychom již neměli. Jen nám je odhalena naše pravá podstata. Právě tak, jako se přirozený magnetismus jehly projeví po opakovaném spojení s magnetem, opakovaným prováděním pradakšiny kolem Arunačály či pravidelným stykem s džňánim – ať již pobýváním v jeho fyzické přítomnosti či ještě lépe pomocí studia, rozjímání a provádění jeho učení – je nám umožněno poznat, že naší pravou podstatou je bytí (sat)...

 

Modlitba sv. Františka z Assisi

7. 1. 2018

Přátelé Jiřího Vacka

Pane,

Udělej ze mne nástroj svého pokoje, abych přinášel lásku, kde je nenávist, odpuštění, kde je urážka, jednotu, kde je nesvornost, víru, kde je pochybnost, pravdu, kde je blud, naději, kde je zoufalství, radost, kde je smutek, světlo, kde vládne tma.

Pomoz mi, abych netoužil po útěše, ale těšil, po porozumění, ale rozuměl, po lásce, ale miloval.

Vždyť kdo dává, ten dostane, kdo odpouští, tomu se odpustí, kdo umírá, vstane k životu.

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 3/2016)

6. 1. 2018

Mountain Path, Sádhu Óm

18. díl, viz přehled všech dílů

... Mnoho lidí věří, že svůj pokrok v duchovní praxsadhu_om4.jpgi (sádhana) mohou měřit podle toho, jak dlouho jsou schopni setrvávat ve stavu bez myšlenek. Setrvávat po nějaký čas ve stavu bez myšlenek však není pravým cílem duchovní praxe. Jejím cílem je výhradně dosažení poznání, což je stav jasného vědomí sama sebe. Jaký smysl má setrvávat pět hodin ve stavu bez myšlenek, vrátí-li se člověku všechny jeho touhy, zlost a další takovéto nedostatky během následující hodiny? Člověk může přebývat ve stavu, ve kterém si není vědom svého těla i po tři sta let. Pokud však nezná sama sebe, jaký prospěch z toho může mít? Věnujeme-li se tudíž duchovní praxi, mělo by být naším cílem nikoli setrvávat ve stavu bez myšlenek co nejdéle, nýbrž pouze dosažení poznání sama sebe...

 

Oceán podobný řece

31. 12. 2017

Jiří Vacek

Ramana Maháriši, když mluví o stavu sjednocování se s absolutním vědomím Já jsem, nazývá jej „ocean like river“ neboli „oceán podobný řece“. Řeka, osobní vědomí Já jsem se vlévá do neomezeného oceánu absolutního vědomí Já jsem, sjednocuje se s ním a skrze toto sjednocení se stává oceánem, jeho částí.

 

Čtvrtek, 26.10.2017 (ukázka z připravované knihy Cesta k nesmrtelnosti)

13. 12. 2017

Jiří Vacek

... Pokud směřujeme k Bohu, velké přání musí směřovat k jeho dosažení. I dobrá přání, pokud nesměřují přímo k Bohu, nám mohou v jeho objevení bránit. Dobré úmysly směřující do nebožského světa nás v něm mohou uvěznit a vést ke zrodům ve světě, kde nevládne Bůh. Proto je vhodné se k Bohu stále obracet o pomoc, ale spíše obecně než v určitých záležitostech a ponechávat na vůli boží, jak a jakým způsobem nám pomůže...

 

Pokračování meditace po uvědomění Já jsem

5. 12. 2017

Jiří Vacek

... Je zcela nesprávné při jakékoliv meditaci nebo činnosti ztrácet vědomí Já jsem a jeho rozlišení od čehokoliv stvořeného. Například nevědomé pohlcení v provádění vnitřní pránájámy nebo v práně je zcela nežádoucí. Nejen duchovně neprospívá, ale posiluje naši nevědomost o Sobě...

... Stále směřujeme ke stavu, ve kterém vědomí Já jsem v sobě vše stvořené včetně naší osobnosti v sobě současně jak obsahuje, tak proniká...

 

Kudy vede cesta k Bohu a kudy nikoliv

2. 12. 2017

Jiří Vacek

Cesta k Bohu nevede světem a zevními činnostmi, ale přesně opačně. Opuštěním světa a obratem do našeho nitra, kde v nás sídlí Bůh. Tam je nám nejblíže. Teprve když jej v sobě nalezneme a začneme s ním doslova chodit jako starozákonní Henoch, můžeme se do světa vrátit, aniž bychom však Boha v sobě opustili. Opačný postup, ve kterém pěstujeme zevní náboženství, aniž bychom v sobě nalezli Boha, nejen neúčinkuje, ale je naopak zdrojem nesčetných zel a utrpení. Nelze žít nábožensky bez základu každého náboženství, jímž je vždy Bůh sám, jeho přímá zkušenost v našem nitru. Pouhá vize nestačí.

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 2/2016)

29. 11. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

17. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om3.jpg... Modlitba není něčím bezvýznamným a nepřináší jen dočasný užitek. Naše modlitba směřuje k našemu pravému Já. Je projevem touhy po nás samých a zcela jistě tak přinese své ovoce. Konce konců, toto vše – svět, náš život – je jen výsledkem našich minulých tužeb a přání. Někteří lidé klesají na mysli, když se modlí za splnění určitých věcí a zjišťují, že takovéto modlitby bývají zřídkakdy vyslyšeny. Nakonec však budou všechny naše modlitby vyslyšeny lépe, než si vůbec dokážeme představit, neboť poznáme-li, kdo ve skutečnosti jsme, všechna naše přání budou naplněna...

... Dokud si nejsme vědomi naší pravé podstaty, nevíme, co je pro nás opravdu dobré. Je proto lépe, než se modlit za cokoli, o čem si myslíme, že je pro nás dobré, modlit se pouze za to, co pro nás chce Bůh. Jedině Bůh ví, co je pro nás skutečně nejlepší...

 

Základní příčina pádu

23. 11. 2017

Jiří Vacek

... Základní příčinou našeho pádu je nevědomé ztotožnění vědomí Já jsem s ne-já, s tím co nejsme a život pod vládou této nevědomosti. Je ztotožněním vědomí Já jsem se stvořením, které si uvědomuje neboli pozoruje. Základem vysvobození je odstranění této nevědomosti poznáním Já jsem vědomí Já jsem. Nejsem nic stvořeného, co si uvědomuji, ale vědomí, které si toto vše uvědomuje a hlavně sama Sebe. Nejsem nic ze světa, nejsem tělem, nejsem myslí a jejími výtvory, ale jsem ryzí vědomí Já jsem. Trvalé a vědomé spočívání až do plného ztotožnění s vědomím Já jsem, rozpouští totožnost s tím, co nejsem. Nalezení toho, co v Pravdě jsem, vědomí Já jsem, je proto základním předpokladem našeho rozlišení se od toho, co nejsem...

 

O zlu pýchy

12. 11. 2017

Jiří Vacek

... Pýcha je jeden z mnoha hříchů, který nelze odpustit, ale musíme jej – sebe – napravit.

Pýcha nepředchází pád, ale již hlubokým pádem je.

Čím víc jsme ve své pýše větší, tím je nám Bůh vzdálenější.

V pyšné duši není pro Boha místo, protože je zabírá sama pýcha. Proto tam, kde je pýcha, není Bůh...

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 1/2016)

10. 11. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

16. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om2.jpg... Přemýšlejte pečlivě nad skutečností, že sebepoznání je základem všeho dalšího poznání, a že to nejdůležitější je získat pravé poznání toho, kdo jste vy sami. Čím více budete nad těmito slovy rozjímat, tím více budete poznávání sebe sama milovat. Rozvíjíte-li takovouto lásku, zcela jistě dosáhnete sebepoznání. Láska a poznání jsou neoddělitelné. Ve skutečnosti jsou jednou a toutéž věcí...

 

Nikdo nemůže nemyslet a proto je řízení naší mysli nezbytností

30. 10. 2017

Jiří Vacek

Pokud se nacházíme v našem světě, nemůžeme nemyslet, což zahrnuje i naše city, přání, víru – nevíru a další výtvory mysli. Jelikož myslet znamená vždy používat tvořivou moc mysli, myšlení je vždy i tvoření ve smyslu ovlivňování a vytváření našeho osudu a také vytváření příčin, jejichž následky se vždy zákonitě projevují. Jelikož však většina z nás není poučena o moci naší mysli a zákonitostech, které jí vládnou, myslí chaoticky a také nesprávně a tím si připravuje nepříznivý osud a mnoho zbytečného utrpení. Největším omylem je přesvědčení, že mysl nemá žádnou moc, že myšlení nevytváří zákonité příčiny a proto si v mysli můžeme vše dovolit bez následků včetně činů, které jsou zevně považovány za trestné nebo neetické.

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 4/2015)

15. 10. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

15. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om.jpg... Neměli bychom se nechat znepokojovat těmi stoupenci, kteří s Bhagavanem pobývali po mnoho let, a přesto neporozuměli jeho učení, ani těmi, u kterých se zdá, že se duchovně nevyvíjeli. Pokud se nyní někdo duchovně nevyvíjí, ve skutečnosti ani nikdy stezku nenastoupil. Všichni, kteří přicházejí k Bhagavanovi, obvykle říkají: „Přišel jsem si jen pro vysvobození (mókša)“. Kolik z nich je však opravdu ochotných vzdát se své individuality (svého ega, pozn. překl.)? I kdyby na duchovním bitevním poli padlo kolem nás na tisíce vojáků, neměli bychom se tím trápit, ale se vztyčenou hlavou pokračovat vpřed. Takováto odvaha a víra jsou nezbytné. Následujeme-li upřímně stezku vyučovanou Bhagavanem, nebudeme nikdy opuštěni...

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 3/2015)

28. 9. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

14. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om7.jpg... Zanikne-li myslící, zanikají též jeho myšlenky a naopak. Myšlenky vyživují a udržují myslícího. Takže myslící (první osoba, myšlenka nazývaná „já“) nikdy nezanikne, věnuje-li myšlenkám (druhým a třetím osobám) pozornost. Zaměří-li však myslící svou pozornost na sebe sama, ostatní myšlenky tak nebudou uvědomovány a přestanou proto i existovat. Spolu s nimi zanikne též myslící, poněvadž v nepřítomnosti myšlenek ztrácí myslící svou povahu myslícího a zůstává tak pouze jako „Já jsem“, jež není ani myslitelem ani myšlenkou...

 

Podstata každého tvoření

25. 9. 2017

Jiří Vacek

Každé tvoření, ať se děje myslí, slovem nebo zevním skutkem je vždy práce s nestvořenou energií, jejíž síle dáváme určitý tvar a zaměření. Tvoření se vždy děje na základě vědomí s přivrácením jeho pozornosti, které vede sílu a její energii tam, kam ji posíláme svým přáním nebo vůlí. Aby naše přání a potřeby se naplňovaly, musíme je směřovat k vědomí Já jsem, aby je svou mocí naplňovalo a uskutečňovalo. Zaměření našich modliteb na vědomí Já jsem je prvotní příčinou, která přináší vyslyšení našich přání a potřeb. Vše ostatní je až druhotné.

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 2/2015)

23. 9. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

13. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om6.jpgLidé si stěžují, že je praxe sebedotazování obtížná. O odevzdání se Já či uctívání mistra (guru-púdža) by však řekli totéž, kdyby znali skutečný význam těchto výrazů. Přišli jsme snad na tuto stezku, abychom dosáhli něčeho snadného? Úsilí, jež lidé vynakládají k dosažení světských cílů, není ničím v porovnání s úsilím, jež musí žák vynaložit, aby dosáhl sebepoznání. Celý náš život jako žáka je válkou, bojem popsaném v eposu Mahábhárata, neboť musíme být neustále ostražití a mít se bděle na pozoru, aby naše ego nevyvstávalo.

 

Co rozhoduje

19. 9. 2017

Jiří Vacek

Ono nakonec nezáleží na slovech modlitby, se kterými se na Boha obracíme, ale na našem soustředění na něho a na důvěře, lásce a touze, s jakou tak činíme. Bůh ví lépe a také dříve než my sami, co potřebujeme, ale může nám pomoci pouze skrze naše obracení se na něho a naše spoléhání na něho.

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 1/2015)

15. 9. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

12. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om5.jpg... Věnování pozornosti Já není meditací v běžném slova smyslu, jelikož není duševní činností. Může se zdát, že snaha o zaměření pozornosti na Já je činností, ve skutečnosti se však jednoduše jedná o úsilí vedoucí k utišení mysli. Věnujeme-li pozornost čemukoli jinému než Já, mysl vyvstává a nabývá na činnosti, snažíme-li se však věnovat pozornost pouze Já, mysl se utiší a její činnost ustává. Vždy známe „Já jsem“ (ve smyslu, že víme, uvědomujeme si, že jsme, že existujeme a že jsme to my a nikdo jiný, pozn. překl.), takže jsme si jej neustále vědomi, a proto mu i věnujeme svou pozornost. Jeho uvědomění je však obvykle smíšeno s vědomím dalších věcí. Bhagavan nás proto nabádá, abychom se snažili věnovat pozornost pouze Já, poněvadž toto je jediným prostředkem, jak utišit mysl...

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 4/2014)

7. 9. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

11. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om4.jpg... Ten, jehož mysl lpí na jakémkoli jméně či tvaru, nemůže být schopen ani rozumově pochopit, co praxe věnování pozornosti Já ve skutečnosti znamená. I kdyby se těšil společnosti jména a tvaru jeho milovaného Boha, jak by mu to mohlo pomoci? Rámakrišna jednou řekl, že i kdyby nás Bůh chtěl přivést k sobě, nemůže tak učinit, pokud my sami nechceme. Pouze skrze naši lásku a naši vlastní snahu provádět praxi věnování pozornosti Já můžeme dosáhnout stavu pravého sebepoznání...

 

Budhistická inspirace

3. 9. 2017

Budhismus Diamantové Cesty

Přetiskujeme krátký článek z Facebooku Budhistů Diamantové Cesty, neb se domníváme, že je velmi inspirativní. Pokud si odmyslíme jména vázaná na danou duchovní školu, tak se tato slova povzbuzení zcela jistě vztahují na jakoukoliv duchovní sanghu.

 

O egu

26. 8. 2017

Jiří Vacek

Ego je nevědomé ztotožnění našeho pravého Já s naší projevenou osobností tvořenou naším tělem a výtvory naší mysli. Právě pro toto ztotožnění našeho pravého Já, vědomí Já jsem, je každé ego zlem a zlé a to hned z více důvodů...

... Z tohoto pohledu i etické, dobré ego je zlé, protože jeho podstatou je naše zlá nevědomost. Z relativního hlediska je však dobré ego vždy lepší než ego eticky zlé...

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 3/2014)

25. 8. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

10. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om3.jpg... Proto jsou stezky jiné než átma-vičára vhodné pouze pro ty, kteří neporozuměli, že naším cílem je rozpuštění naší individuality (našeho ega a oddělenosti od Boha, pozn. překl.) a že vičára je jediným prostředkem, pomocí kterého lze tohoto cíle dosáhnout. Tito lidé nejsou pravými uchazeči o dosažení vysvobození. Jimi se stáváme jedině tehdy, pokud vedeni skutečnou láskou usilujeme o rozpuštění našeho ega. A k tomu vede jedině átma-vičára. Jediným přínosem ostatních stezek je dosažení čistoty mysli, abychom pochopili, že právě átma-vičára je stezkou, pomocí které můžeme dosáhnout našeho konečného cíle, stavu vysvobození či pravého poznání...

 

Bože, Bože, proč jsi mě opustil?

6. 8. 2017

Jiří Vacek

Pravda je, že nás Bůh nikdy neopustil, ani nás dokonce opustit nemůže, ať již pro svou lásku nebo všudypřítomnost, ale my stále opouštíme Boha. Často, když se záležitosti světa nevyvíjejí pro nás – rozumějme správně – pro naši zevní osobnost příznivě, usoudíme, že musíme opustit cestu a Boha a věnovat se plně zabezpečení ega a jeho existence ve světě. To je velká chyba a škodlivá nevědomost. Když trpíme ve velkých bolestech na kříži, jímž je naše tělo a mysl a voláme: „Bože, proč jsi mě opustil?“, jsme to my, kteří jsme opustili Boha a proto se cítíme být od něho opuštěni. Proto, ať trpíme ve světě, v těle a v mysli co nejvíc, nesmíme dovolit, aby toto utrpení stáhlo na sebe naši pozornost a proto jsme ztratili i vědomí přítomnosti boží a tím i Jeho pomoc.

 

Pochybnosti o Já

30. 7. 2017

Jiří Vacek

Nejsme pochybovateli o Já, ale vědomí Já jsem, které si pochybnosti uvědomuje. Dokud věnujeme pozornost pochybování, dotud si Já, Sebe nemůžeme uvědomit, protože mu nevěnujeme pozornost, ale uvědomovaným pochybnostem.

 

Velké zlo: odmítání nástupu stezky k Bohu

23. 7. 2017

Jiří Vacek

I když máme svobodu rozhodování, není svobodou neohraničenou. Všichni mistři všech náboženství se shodují, že možnost nástupu stezky k Bohu je obrovskou milostí. Není to tak, že můžeme tuto stezku nitrem nastoupit, kdykoliv se rozhodneme. I když ji dokonce sami hledáme, může trvat dlouho, než ji nalezneme. Také ji někdy nemusíme nalézt nikdy...

... Již vůbec se dozvědět, že tato možnost existuje, je zákonité a současně projevem milosti, která nám ukazuje možnost vyprostit se z utrpení nebožského světa. Objevení se této milosti je zákonité. Získáváme ji tehdy, když je naše karma vyrovnaná, to jest, když dobré a zlé síly, které jsme v minulých vtěleních vytvořili, jsou si rovny. Nabídku stezky je správné přijmout a stezku nastoupit z mnoha důvodů...

... Nabídka stezky není časově neomezená. Kdo se jí nechopí, tomu je tato milost nakonec vzata. Často nejen na toto vtělení, ale i na více dalších...

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 2/2014)

14. 7. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

9. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om2.jpg... Pocítíte-li kdykoli v bdělém stavu nedostatek lásky k Já, abyste mu věnovali pozornost, pak vám nezbývá nic jiného než věnovat vaši pozornost druhé a třetí osobě [předmětům, které jsou různé od Já, první osoby]. V těchto chvílích je nejlépe provádět studium Bhagavanova učení (sravana) a rozjímat o něm (manana). Pokoušet se o přerušované, opakované obracení pozornosti na Já je nejúčinnějším způsobem, jak postupovat. Je neužitečné s pozorností neustále bojovat a snažit se ji obrátit na Já. Bylo by to jako stát hluboko v bahně a snažit se zvednout nějakou z částí těla a tak se dostat ven: čím více byste se o to snažili, tím více byste se zabořili. Je nezbytné mít pevnou oporu tvořenou nepřipoutaností (vajragja), jež spočívá v oproštění se od touhy věnovat pozornost druhé či třetí osobě, neboli jakémukoli předmětu, a láskou k obracení pozornosti pouze na první osobu (bhakti). Tato opora je zprostředkována studiem (sravana) a rozjímáním (manana)...

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 1/2014)

2. 7. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

8. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om.jpg... Udržujte myšlenku nedvojnosti (advaita), avšak nejednejte podle ní. Postoj nedvojnosti lze uplatňovat ke třem světům, avšak nikoliv ve vztahu k mistrovi.

Když se mě lidé táží, proč provádím pradakšinu a klaním se až k zemi Arunačále, odpovídám: „Považujete-li mne za ego, pak je pravdou, že tak činím. Považujete-li mne za Já, pak nikoliv Já, nýbrž pouze toto tělo tak činí.“ Nedvojnost (advaitu) nelze spojovat s činností, jelikož ona je stavem prostým jakékoli činnosti, neboť činnost, ať už je jakákoli, v sobě zahrnuje vždy i dvojnost. Činnost tedy nemůže změnit nic na skutečnosti, že nedvojnost je nejvyšší pravdou...

 

Stalo se slovo boží

30. 6. 2017

Jiří Vacek

... Bůh je absolutní, bezpodmínečná láska, která jediná je absolutním dobrem. Kdo chce tuto lásku získat, musí se jí a tím i Bohu připodobnit. Jak? Tak, že miluje bezpodmínečně a stále jako sám Bůh...

... Lásku není třeba hledat, ale žít, protože již my sami jí jsme. „Já jsem láska“, je pravda i stezka a způsob božského života. Je třeba být stejně láskou, jako jsme vědomí Já jsem...

... Moudrá láska, která miluje vše bez připoutanosti k čemukoliv, je synonymem štěstí, blaženosti a nejvyšším dobrem. Sat-čit-ánanda je totéž jako Já jsem láska, sebe si vědomá existence lásky, která je Bohem i naším pravým životem...

 

Co učím?

25. 6. 2017

Jiří Vacek

Někteří lidé tvrdí, že učím něco jiného než Ramana Maháriši. To není pravda. Ramana Maháriši je stále mým učitelem a mistrem někdy od roku 1948, kdy mě s ním seznámil Petr Klíma. Šel jsem jeho stezkou poznání Sebe, prováděl átmavičáru, kterou učil a dosáhl poznání svého pravého Já. Základ toho, co učím, je právě toto a nic jiného.

 

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25

následující »