Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nauka - praxe

Příspěvky

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 2/2015)

23. 9. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

13. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om6.jpgLidé si stěžují, že je praxe sebedotazování obtížná. O odevzdání se Já či uctívání mistra (guru-púdža) by však řekli totéž, kdyby znali skutečný význam těchto výrazů. Přišli jsme snad na tuto stezku, abychom dosáhli něčeho snadného? Úsilí, jež lidé vynakládají k dosažení světských cílů, není ničím v porovnání s úsilím, jež musí žák vynaložit, aby dosáhl sebepoznání. Celý náš život jako žáka je válkou, bojem popsaném v eposu Mahábhárata, neboť musíme být neustále ostražití a mít se bděle na pozoru, aby naše ego nevyvstávalo.

 

Co rozhoduje

19. 9. 2017

Jiří Vacek

Ono nakonec nezáleží na slovech modlitby, se kterými se na Boha obracíme, ale na našem soustředění na něho a na důvěře, lásce a touze, s jakou tak činíme. Bůh ví lépe a také dříve než my sami, co potřebujeme, ale může nám pomoci pouze skrze naše obracení se na něho a naše spoléhání na něho.

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 1/2015)

15. 9. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

12. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om5.jpg... Věnování pozornosti Já není meditací v běžném slova smyslu, jelikož není duševní činností. Může se zdát, že snaha o zaměření pozornosti na Já je činností, ve skutečnosti se však jednoduše jedná o úsilí vedoucí k utišení mysli. Věnujeme-li pozornost čemukoli jinému než Já, mysl vyvstává a nabývá na činnosti, snažíme-li se však věnovat pozornost pouze Já, mysl se utiší a její činnost ustává. Vždy známe „Já jsem“ (ve smyslu, že víme, uvědomujeme si, že jsme, že existujeme a že jsme to my a nikdo jiný, pozn. překl.), takže jsme si jej neustále vědomi, a proto mu i věnujeme svou pozornost. Jeho uvědomění je však obvykle smíšeno s vědomím dalších věcí. Bhagavan nás proto nabádá, abychom se snažili věnovat pozornost pouze Já, poněvadž toto je jediným prostředkem, jak utišit mysl...

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 4/2014)

7. 9. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

11. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om4.jpg... Ten, jehož mysl lpí na jakémkoli jméně či tvaru, nemůže být schopen ani rozumově pochopit, co praxe věnování pozornosti Já ve skutečnosti znamená. I kdyby se těšil společnosti jména a tvaru jeho milovaného Boha, jak by mu to mohlo pomoci? Rámakrišna jednou řekl, že i kdyby nás Bůh chtěl přivést k sobě, nemůže tak učinit, pokud my sami nechceme. Pouze skrze naši lásku a naši vlastní snahu provádět praxi věnování pozornosti Já můžeme dosáhnout stavu pravého sebepoznání...

 

Budhistická inspirace

3. 9. 2017

Budhismus Diamantové Cesty

Přetiskujeme krátký článek z Facebooku Budhistů Diamantové Cesty, neb se domníváme, že je velmi inspirativní. Pokud si odmyslíme jména vázaná na danou duchovní školu, tak se tato slova povzbuzení zcela jistě vztahují na jakoukoliv duchovní sanghu.

 

O egu

26. 8. 2017

Jiří Vacek

Ego je nevědomé ztotožnění našeho pravého Já s naší projevenou osobností tvořenou naším tělem a výtvory naší mysli. Právě pro toto ztotožnění našeho pravého Já, vědomí Já jsem, je každé ego zlem a zlé a to hned z více důvodů...

... Z tohoto pohledu i etické, dobré ego je zlé, protože jeho podstatou je naše zlá nevědomost. Z relativního hlediska je však dobré ego vždy lepší než ego eticky zlé...

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 3/2014)

25. 8. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

10. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om3.jpg... Proto jsou stezky jiné než átma-vičára vhodné pouze pro ty, kteří neporozuměli, že naším cílem je rozpuštění naší individuality (našeho ega a oddělenosti od Boha, pozn. překl.) a že vičára je jediným prostředkem, pomocí kterého lze tohoto cíle dosáhnout. Tito lidé nejsou pravými uchazeči o dosažení vysvobození. Jimi se stáváme jedině tehdy, pokud vedeni skutečnou láskou usilujeme o rozpuštění našeho ega. A k tomu vede jedině átma-vičára. Jediným přínosem ostatních stezek je dosažení čistoty mysli, abychom pochopili, že právě átma-vičára je stezkou, pomocí které můžeme dosáhnout našeho konečného cíle, stavu vysvobození či pravého poznání...

 

Bože, Bože, proč jsi mě opustil?

6. 8. 2017

Jiří Vacek

Pravda je, že nás Bůh nikdy neopustil, ani nás dokonce opustit nemůže, ať již pro svou lásku nebo všudypřítomnost, ale my stále opouštíme Boha. Často, když se záležitosti světa nevyvíjejí pro nás – rozumějme správně – pro naši zevní osobnost příznivě, usoudíme, že musíme opustit cestu a Boha a věnovat se plně zabezpečení ega a jeho existence ve světě. To je velká chyba a škodlivá nevědomost. Když trpíme ve velkých bolestech na kříži, jímž je naše tělo a mysl a voláme: „Bože, proč jsi mě opustil?“, jsme to my, kteří jsme opustili Boha a proto se cítíme být od něho opuštěni. Proto, ať trpíme ve světě, v těle a v mysli co nejvíc, nesmíme dovolit, aby toto utrpení stáhlo na sebe naši pozornost a proto jsme ztratili i vědomí přítomnosti boží a tím i Jeho pomoc.

 

Pochybnosti o Já

30. 7. 2017

Jiří Vacek

Nejsme pochybovateli o Já, ale vědomí Já jsem, které si pochybnosti uvědomuje. Dokud věnujeme pozornost pochybování, dotud si Já, Sebe nemůžeme uvědomit, protože mu nevěnujeme pozornost, ale uvědomovaným pochybnostem.

 

Velké zlo: odmítání nástupu stezky k Bohu

23. 7. 2017

Jiří Vacek

I když máme svobodu rozhodování, není svobodou neohraničenou. Všichni mistři všech náboženství se shodují, že možnost nástupu stezky k Bohu je obrovskou milostí. Není to tak, že můžeme tuto stezku nitrem nastoupit, kdykoliv se rozhodneme. I když ji dokonce sami hledáme, může trvat dlouho, než ji nalezneme. Také ji někdy nemusíme nalézt nikdy...

... Již vůbec se dozvědět, že tato možnost existuje, je zákonité a současně projevem milosti, která nám ukazuje možnost vyprostit se z utrpení nebožského světa. Objevení se této milosti je zákonité. Získáváme ji tehdy, když je naše karma vyrovnaná, to jest, když dobré a zlé síly, které jsme v minulých vtěleních vytvořili, jsou si rovny. Nabídku stezky je správné přijmout a stezku nastoupit z mnoha důvodů...

... Nabídka stezky není časově neomezená. Kdo se jí nechopí, tomu je tato milost nakonec vzata. Často nejen na toto vtělení, ale i na více dalších...

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 2/2014)

14. 7. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

9. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om2.jpg... Pocítíte-li kdykoli v bdělém stavu nedostatek lásky k Já, abyste mu věnovali pozornost, pak vám nezbývá nic jiného než věnovat vaši pozornost druhé a třetí osobě [předmětům, které jsou různé od Já, první osoby]. V těchto chvílích je nejlépe provádět studium Bhagavanova učení (sravana) a rozjímat o něm (manana). Pokoušet se o přerušované, opakované obracení pozornosti na Já je nejúčinnějším způsobem, jak postupovat. Je neužitečné s pozorností neustále bojovat a snažit se ji obrátit na Já. Bylo by to jako stát hluboko v bahně a snažit se zvednout nějakou z částí těla a tak se dostat ven: čím více byste se o to snažili, tím více byste se zabořili. Je nezbytné mít pevnou oporu tvořenou nepřipoutaností (vajragja), jež spočívá v oproštění se od touhy věnovat pozornost druhé či třetí osobě, neboli jakémukoli předmětu, a láskou k obracení pozornosti pouze na první osobu (bhakti). Tato opora je zprostředkována studiem (sravana) a rozjímáním (manana)...

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 1/2014)

2. 7. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

8. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om.jpg... Udržujte myšlenku nedvojnosti (advaita), avšak nejednejte podle ní. Postoj nedvojnosti lze uplatňovat ke třem světům, avšak nikoliv ve vztahu k mistrovi.

Když se mě lidé táží, proč provádím pradakšinu a klaním se až k zemi Arunačále, odpovídám: „Považujete-li mne za ego, pak je pravdou, že tak činím. Považujete-li mne za Já, pak nikoliv Já, nýbrž pouze toto tělo tak činí.“ Nedvojnost (advaitu) nelze spojovat s činností, jelikož ona je stavem prostým jakékoli činnosti, neboť činnost, ať už je jakákoli, v sobě zahrnuje vždy i dvojnost. Činnost tedy nemůže změnit nic na skutečnosti, že nedvojnost je nejvyšší pravdou...

 

Stalo se slovo boží

30. 6. 2017

Jiří Vacek

... Bůh je absolutní, bezpodmínečná láska, která jediná je absolutním dobrem. Kdo chce tuto lásku získat, musí se jí a tím i Bohu připodobnit. Jak? Tak, že miluje bezpodmínečně a stále jako sám Bůh...

... Lásku není třeba hledat, ale žít, protože již my sami jí jsme. „Já jsem láska“, je pravda i stezka a způsob božského života. Je třeba být stejně láskou, jako jsme vědomí Já jsem...

... Moudrá láska, která miluje vše bez připoutanosti k čemukoliv, je synonymem štěstí, blaženosti a nejvyšším dobrem. Sat-čit-ánanda je totéž jako Já jsem láska, sebe si vědomá existence lásky, která je Bohem i naším pravým životem...

 

Co učím?

25. 6. 2017

Jiří Vacek

Někteří lidé tvrdí, že učím něco jiného než Ramana Maháriši. To není pravda. Ramana Maháriši je stále mým učitelem a mistrem někdy od roku 1948, kdy mě s ním seznámil Petr Klíma. Šel jsem jeho stezkou poznání Sebe, prováděl átmavičáru, kterou učil a dosáhl poznání svého pravého Já. Základ toho, co učím, je právě toto a nic jiného.

 

O lásce k sobě

19. 6. 2017

Jiří Vacek

Pokud se nemáme my sami opravdu rádi, nemůžeme být nikdy doopravdy šťastní. Jak může být někdo skutečně šťasten, když celý život žije s někým, koho nemá rád, to jest sám se sebou? Láska k nám samým je základem naší spokojenosti. I Bůh má určitě rád sám Sebe, jinak by nemohl být šťasten ani láskou. Nelze nemilovat sebe a milovat současně druhé.

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 4/2013)

18. 6. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

7. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om7.jpg... Neustálé těkání naší pozornosti z jedné osoby na druhou a mezi minulostí a budoucností je jako houpání kyvadla, jehož svislou osou je vědomí „Já jsem“ či „teď“. Podobně, jako není nikdy přerušeno spojení houpajícího se kyvadla se svou svislou osou, přestože se zde nikdy nezastaví, není nikdy přerušeno spojení naší pozornosti se svým středem, s vědomím „Já jsem“ či „teď“, přestože zde nikdy nespočine. Stav, ve kterém naše pozornost spočívá ve vědomí „Já jsem“ či v „teď“, je znám jako átma-ništa či samádhi (což znamená samá-dhi: vyrovnaná, klidná či tichá mysl) a je podoben kyvadlu nehybně spočívajícím ve své svislé poloze...

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 3/2013)

2. 6. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

6. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om6.jpg... Objeví-li se vlny emocí jako např. vášně, touhy, chtíče či strachu, pokuste se buď ponořit pod ně pomocí obrácení pozornosti na Já či alespoň rozjímejte nad jejich neužitečností a odmítněte je pomocí rozlišování (vivéka) a nepřipoutanosti (vajragja). Pokud přesto vlny přání dále sílí a ani jeden z těchto postupů nepomáhá, modlete se k Bhagavanovi. Modlitba vyvěrající ze zoufalého srdce má svou vlastní moc. Kdykoli se cítíme bezmocní, modlitba je naší nejlepší zbraní. On je neustále připraven pomoci bezmocným, je-li naše modlitba upřímná...

... Není-li uctívání či modlitba prováděna v postoji, ve kterém je ego pokořeno, nedojde k očistě mysli. Uctívání provázené pýchou ego jen posílí. Lepší než uctívání je naslouchání či studium učení mistra (sravana) a rozjímání o něm (manana). Čtení o životě svatých a rozjímání nad jejich chováním a učením nám pomůže naše ego oslabit. Nicméně lepší než toto je satsang: ve společnosti skutečných sádhuů [džňáninů] nelze jinak, nežli být pokorný. Satsang (spojení se sat, bytím, pravdou) očišťuje mysl mnoha způsoby, avšak nejlepší satsang je tiše spočívat jako vědomí „Já jsem“. Jak říká Šankara ve Vivékačúdámani (Vivekacudamani) [verš 364], stokrát lepší nežli naslouchat či studovat učení mistra (sravana) je rozjímat o něm (manana), avšak sto tisíc (jeden lakh) krát lepší nežli rozjímání je kontemplace (nididhyasána), jež spočívá pouze ve bdělém setrvávání jako vědomí „Já jsem“...

 

Možnosti využití poznání vědomí Já jsem

30. 5. 2017

Jiří Vacek

Vědomí Já jsem je nezrozené a neomezené a je proto všude a ve všem, jak ve stvořeném tak i nestvořeném. Naše osobní vědomí je soupodstatné s vědomím absolutním a proto osobní vědomí Já jsem, pokud si je uvědomíme, nám dává možnost uvědomovat si vědomí Já jsem buď v jeho celistvosti přítomné v nás i mimo nás, v projevu i neprojevu, pokud se na ně soustředíme. To umožňuje jejich soupodstatnost a jednota. Je jen jedno vědomí Já jsem a naše osobní Já jsem je jeho nedílnou částí.

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 2/2013)

21. 5. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

5. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om5.jpg... Jak je možné zbavit se sklonů naší mysli (vasán)? Nyní považujeme tyto sklony mysli za „já“ či za „své“. Toto hmotné tělo je samo jejich projevem. Ve spánku (v hlubokém spánku či spánku beze snů pozn. překl.) však nejsou tyto sklony zakoušeny, proto předpokládáme, že přetrvávají ve svém zárodečném stavu i nadále. A abychom vysvětlili zdánlivou nevědomost spánku (která existuje jen z hlediska naší mysli v bdělém stavu), předpokládáme existenci příčinného těla, za jehož tvar považujeme souhrn všech těchto sklonů. Zdá se, že nám toto příčinné tělo zakrývá naši pravou podstatu a tím dává vzniknout stavu nevědomosti.

Nicméně díky praxi obracení pozornosti na Já prováděné v bdělém stavu si jej budeme jasněji vědomi a to i navzdory hře sklonů naší mysli, čímž dojde k jeho uvědomění i během spánku. Na naše sklony budeme poté nahlížet jako na stíny tvořené tlumeným světlem naší mysli, které je odrazem jasného světla vědomí Já...

 

O pojednání Sádhu Óm: „Prvořadá důležitost pozornosti věnované našemu pravému Já"

20. 5. 2017

Jiří Vacek

Ramana Maháriši učí, že átmavičára je stezka poznání Sebe od začátku až do konce. Její podstatou je trvalé obracení pozornosti na naše pravé Já neboli na nás samé. Sádhu Óm ve svém pojednání tuto pravdu učí, rozvádí a neustále zdůrazňuje neboli učí poučku Ramany Mahárišiho o důležitosti átmavičáry. Právě toto je hlavní důvod, proč tento spisek překládáme a zveřejňujeme: abychom poskytli hledajícím cenná poučení o praxi stezky poznání. Jelikož Sádhu Óm byl přímým žákem Ramany Mahárišiho, tím jsou jeho poučení cennější.

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 1/2013)

16. 5. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

4. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om4.jpg... Oddanost Bohu nebo mistrovi jakožto druhé či třetí osobě nemůže nikdy přinést poznání (džňána); oddanost vede pouze k oddanosti. Jedině poznání samo přináší poznání. „Já jsem“ je jediné pravé poznání, tudíž k jeho dosažení vede pozornost věnovaná pouze jemu. Pozornost věnovaná Já je jediným skutečným prostředkem vedoucím ke konečnému cíli...

... Říci, že stezka sebedotazování začíná úsilím a končí bezúsilností, není pravda úplná, pro potřebu hledajícího (sádhaka) to však takto říci můžeme. Úsilí je nezbytné pouze do té doby, dokud mysl potřebuje být upomínána na svou pravou podstatu, jíž je „Já jsem“...

 

Pokleslá šakti, božská tvořivá moc

14. 5. 2017

Jiří Vacek

Opuštění Boha je pádem ze všeho dobrého a silného a proto i šakti, božská tvořivá moc v nás v tomto stavu může působit pouze v omezené míře a současně i nedokonale. Tato pravda se vztahuje na celou naši osobnost – tělo, pránické tělo i mysl. Následkem tohoto pádu šakti v nás je i náš nebožský svět se svou nedokonalostí. I tento náš svět je vytvářen božskou tvořivou mocí, ale je ovlivněn naší duchovní úrovní, která je ve stavu pádu od Boha. Proto není božský, ale pokleslý jako my sami. Bible tuto pravdu říká jasně: „Skrze tebe je proklet tento svět“.

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 4/2012)

7. 5. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

3. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om3.jpg... Láska a víra žáka ve svého mistra neustále unáší jeho pozornost zpět k Já, což je stezka vyučovaná mistrem, díky čemuž stále roste žákovo přesvědčení, že jeho vlastní Já je pravou podstatou mistra. Čili jeho dualistická láska k mistrovi (guru-bhakti) se přirozeně a plynule rozpouští v nedualistickou lásku ke svrchovanému Já (svatma-bhakti), která je jeho pravou podstatou. Naprostá věrnost mistrovi a jeho učení je tudíž základní složkou duchovní praxe (sádhany) a sama o sobě přináší tolik vytoužené ovoce sebepoznání...

... Jestliže náš mistr říká, že nás nemůže do stavu vysvobození uvést, pokud po něm sami netoužíme, měli bychom si pomyslet: „Cože, to jsem opravdu tak důležitý činitel?“ a naše pozornost by se měla navrátit zpět k Já. Ve skutečnosti nám mistr dává vysvobození tím, že v nás probouzí přání tohoto stavu dosáhnout, a tudíž neustále zdůrazňuje nezbytnost naší vlastní touhy a úsilí...

 

Stopy Já

6. 5. 2017

Jiří Vacek

Ramana Maháriši nás učí, že každý známe své Já. Také hovoří o stopách Já v nás, které, když je sledujeme, nás dovedou k plnému poznání vědomí Já, kterým jsme, stejně jako pes podle pachových stop nakonec nalezne svého pána. Oba výroky spolu souvisí. Známe své Já, když si je uvědomujeme v jeho stopách neboli působení v nás.

 

O duchovní společnosti

28. 4. 2017

Jiří Vacek

Duchovní společnost, satsanga, je velkou pomocí na stezce. Naopak společnost neduchovní nebo dokonce lidí, kteří propadli zlu, nás sráží. Je dobře známo, jak společnost lidí zlých a bez dobrého charakteru dokáže zkazit ty, kteří se k nim připojí. Obdobně působí společnost lidí neduchovních, pokud se s nimi žáci stezky spojují.

 

Pravda o „smrti“ ega

23. 4. 2017

Jiří Vacek

O mystické smrti, ve které umírá ego, jak jsem zjistil, panuje mnoho nesprávných názorů. Někteří ji dokonce zaměňují za jakousi sebevraždu až tělesnou smrt. Tak tomu není...

... V mystické smrti je rozpuštěna naše nepravá totožnost s tělem a s myslí, ale tělo i mysl jsou činné dál jako před rozpuštěním ega. Nic v tomto smyslu neztrácíme, ale naopak získáváme rozpuštěním klamu totožnosti s naším tělem a myslí svobodu, pevné poznání a přímé uvědomění, že jimi nejsme.

 

Nejdůležitější úkol na stezce poznání Sebe

18. 4. 2017

Jiří Vacek

Podstatou stezky poznání Sebe je od jejího začátku až do jejího konce átmavičára. Ta není ničím jiným než trvalým obracením pozornosti na vědomí, kterým jsme. Podstatou átmavičáry je trvalé a nepřerušované hledání našeho pravého Já a po jeho nalezení život v jeho vědomí.

Z hlediska poznání Sebe tato stezka má dvě části.

 1) Hledání našeho pravého Já

 2) Spočívání v Já jsem

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 3/2012)

8. 4. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

2. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om2.jpg... K tomu, aby bylo možné věnovat pozornost druhé či třetí osobě, musí existovat první osoba. Cožpak neexistuje tato první osoba již před tím, než bude moci věnovat pozornost druhé či třetí osobě, a je si vědoma toho, že je, že existuje? Po probuzení ze spánku, poté kdy se začneme prožívat jako to či ono, prvá naše zkušenost je zkušenost naší vlastní existence. Je zkušeností Já. Poznání, že „Já jsem to či ono“, je již zkušeností této první osoby. Jak k tomuto poznání dochází? Již tím, že je této první osobě věnována pozornost. Tak pozornost k této první osobě pokračuje i nadále a to i tehdy, věnujeme-li pozornost druhé či třetí osobě. Bez pozornosti k této první osobě by vědomí druhé či třetí osoby nebylo možné. Vědomí druhé či třetí osoby značí přítomnost první osoby. Pokud je svět poznáván, znamená to, že je tato první osoba přítomna. Toto je stav poznání Já, které trvá bez úsilí...

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 2/2012)

1. 4. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

1. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om.jpg... Učení o zaměření pozornosti na Já je jediné, které je nezpochybnitelné. Vše ostatní jsou jen děravé a rozporuplné teorie. Proto, pokud místo klidu mysli dávají vzniku pochybám, je odmítněte zkoumáním toho, kdo pochybuje. Soustředění na Já je jediný a výhradní cíl Bhagavanova učení. Učí nás, že Já existuje samo o sobě a je skutečné, zatímco vše ostatní je jen sen, výplod naší mysli. Řekl: „Věnujte se tomu, pro co jste přišli“; přišli jsme za účelem poznání Já a ne učit se mnoha všelijakým teoriím. Nicméně důkladné porozumění jeho učení, které nám vyložil, umožňuje utišit naši mysl v každé situaci. Bhagavan nám předal snadno pochopitelné učení: Vědomí Sebe je to jediné, co se zdá být trvalé. Proto jej prozkoumejte: věnujte se mu a pevně se jej držte. Třebaže je toto učení jednoduché, je to největší poklad ze všech. Milost působí tím, že nám neustále připomíná naše Já. Zapomenutí na Já (to znamená věnování pozornosti něčemu jinému), je utrpení; rozpomenutí se na Já je mír a blaženost. Kdykoli vyvstanou jakékoli pochyby, otázky nebo nové myšlenky, uvědomte si, zda mohou vyvstat během vašeho spánku. Je zjevné, že nikoliv, takže jsou něčím zevním. Proto na ně zapomeňte a spočívejte jako ve spánku...

 

Láska k Sobě

30. 3. 2017

Jiří Vacek

Láska k Bohu je ve své podstatě láskou k vědomí Já jsem, proto zahrnuje i naše pravé Já jsem. Tak Bůh ve všem stvořeném miluje své vědomí v poznání „Já jsem, vědomí Já jsem, je láska“. I zde platí: kdo nemiluje sám Sebe, v tom není láska a proto ani Bůh.

 

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24

následující »