Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nauka - praxe

Příspěvky

O lásce k sobě

19. 6. 2017

Jiří Vacek

Pokud se nemáme my sami opravdu rádi, nemůžeme být nikdy doopravdy šťastní. Jak může být někdo skutečně šťasten, když celý život žije s někým, koho nemá rád, to jest sám se sebou? Láska k nám samým je základem naší spokojenosti. I Bůh má určitě rád sám Sebe, jinak by nemohl být šťasten ani láskou. Nelze nemilovat sebe a milovat současně druhé.

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 4/2013)

18. 6. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

7. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om7.jpg... Neustálé těkání naší pozornosti z jedné osoby na druhou a mezi minulostí a budoucností je jako houpání kyvadla, jehož svislou osou je vědomí „Já jsem“ či „teď“. Podobně, jako není nikdy přerušeno spojení houpajícího se kyvadla se svou svislou osou, přestože se zde nikdy nezastaví, není nikdy přerušeno spojení naší pozornosti se svým středem, s vědomím „Já jsem“ či „teď“, přestože zde nikdy nespočine. Stav, ve kterém naše pozornost spočívá ve vědomí „Já jsem“ či v „teď“, je znám jako átma-ništa či samádhi (což znamená samá-dhi: vyrovnaná, klidná či tichá mysl) a je podoben kyvadlu nehybně spočívajícím ve své svislé poloze...

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 3/2013)

2. 6. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

6. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om6.jpg... Objeví-li se vlny emocí jako např. vášně, touhy, chtíče či strachu, pokuste se buď ponořit pod ně pomocí obrácení pozornosti na Já či alespoň rozjímejte nad jejich neužitečností a odmítněte je pomocí rozlišování (vivéka) a nepřipoutanosti (vajragja). Pokud přesto vlny přání dále sílí a ani jeden z těchto postupů nepomáhá, modlete se k Bhagavanovi. Modlitba vyvěrající ze zoufalého srdce má svou vlastní moc. Kdykoli se cítíme bezmocní, modlitba je naší nejlepší zbraní. On je neustále připraven pomoci bezmocným, je-li naše modlitba upřímná...

... Není-li uctívání či modlitba prováděna v postoji, ve kterém je ego pokořeno, nedojde k očistě mysli. Uctívání provázené pýchou ego jen posílí. Lepší než uctívání je naslouchání či studium učení mistra (sravana) a rozjímání o něm (manana). Čtení o životě svatých a rozjímání nad jejich chováním a učením nám pomůže naše ego oslabit. Nicméně lepší než toto je satsang: ve společnosti skutečných sádhuů [džňáninů] nelze jinak, nežli být pokorný. Satsang (spojení se sat, bytím, pravdou) očišťuje mysl mnoha způsoby, avšak nejlepší satsang je tiše spočívat jako vědomí „Já jsem“. Jak říká Šankara ve Vivékačúdámani (Vivekacudamani) [verš 364], stokrát lepší nežli naslouchat či studovat učení mistra (sravana) je rozjímat o něm (manana), avšak sto tisíc (jeden lakh) krát lepší nežli rozjímání je kontemplace (nididhyasána), jež spočívá pouze ve bdělém setrvávání jako vědomí „Já jsem“...

 

Možnosti využití poznání vědomí Já jsem

30. 5. 2017

Jiří Vacek

Vědomí Já jsem je nezrozené a neomezené a je proto všude a ve všem, jak ve stvořeném tak i nestvořeném. Naše osobní vědomí je soupodstatné s vědomím absolutním a proto osobní vědomí Já jsem, pokud si je uvědomíme, nám dává možnost uvědomovat si vědomí Já jsem buď v jeho celistvosti přítomné v nás i mimo nás, v projevu i neprojevu, pokud se na ně soustředíme. To umožňuje jejich soupodstatnost a jednota. Je jen jedno vědomí Já jsem a naše osobní Já jsem je jeho nedílnou částí.

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 2/2013)

21. 5. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

5. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om5.jpg... Jak je možné zbavit se sklonů naší mysli (vasán)? Nyní považujeme tyto sklony mysli za „já“ či za „své“. Toto hmotné tělo je samo jejich projevem. Ve spánku (v hlubokém spánku či spánku beze snů pozn. překl.) však nejsou tyto sklony zakoušeny, proto předpokládáme, že přetrvávají ve svém zárodečném stavu i nadále. A abychom vysvětlili zdánlivou nevědomost spánku (která existuje jen z hlediska naší mysli v bdělém stavu), předpokládáme existenci příčinného těla, za jehož tvar považujeme souhrn všech těchto sklonů. Zdá se, že nám toto příčinné tělo zakrývá naši pravou podstatu a tím dává vzniknout stavu nevědomosti.

Nicméně díky praxi obracení pozornosti na Já prováděné v bdělém stavu si jej budeme jasněji vědomi a to i navzdory hře sklonů naší mysli, čímž dojde k jeho uvědomění i během spánku. Na naše sklony budeme poté nahlížet jako na stíny tvořené tlumeným světlem naší mysli, které je odrazem jasného světla vědomí Já...

 

O pojednání Sádhu Óm: „Prvořadá důležitost pozornosti věnované našemu pravému Já"

20. 5. 2017

Jiří Vacek

Ramana Maháriši učí, že átmavičára je stezka poznání Sebe od začátku až do konce. Její podstatou je trvalé obracení pozornosti na naše pravé Já neboli na nás samé. Sádhu Óm ve svém pojednání tuto pravdu učí, rozvádí a neustále zdůrazňuje neboli učí poučku Ramany Mahárišiho o důležitosti átmavičáry. Právě toto je hlavní důvod, proč tento spisek překládáme a zveřejňujeme: abychom poskytli hledajícím cenná poučení o praxi stezky poznání. Jelikož Sádhu Óm byl přímým žákem Ramany Mahárišiho, tím jsou jeho poučení cennější.

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 1/2013)

16. 5. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

4. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om4.jpg... Oddanost Bohu nebo mistrovi jakožto druhé či třetí osobě nemůže nikdy přinést poznání (džňána); oddanost vede pouze k oddanosti. Jedině poznání samo přináší poznání. „Já jsem“ je jediné pravé poznání, tudíž k jeho dosažení vede pozornost věnovaná pouze jemu. Pozornost věnovaná Já je jediným skutečným prostředkem vedoucím ke konečnému cíli...

... Říci, že stezka sebedotazování začíná úsilím a končí bezúsilností, není pravda úplná, pro potřebu hledajícího (sádhaka) to však takto říci můžeme. Úsilí je nezbytné pouze do té doby, dokud mysl potřebuje být upomínána na svou pravou podstatu, jíž je „Já jsem“...

 

Pokleslá šakti, božská tvořivá moc

14. 5. 2017

Jiří Vacek

Opuštění Boha je pádem ze všeho dobrého a silného a proto i šakti, božská tvořivá moc v nás v tomto stavu může působit pouze v omezené míře a současně i nedokonale. Tato pravda se vztahuje na celou naši osobnost – tělo, pránické tělo i mysl. Následkem tohoto pádu šakti v nás je i náš nebožský svět se svou nedokonalostí. I tento náš svět je vytvářen božskou tvořivou mocí, ale je ovlivněn naší duchovní úrovní, která je ve stavu pádu od Boha. Proto není božský, ale pokleslý jako my sami. Bible tuto pravdu říká jasně: „Skrze tebe je proklet tento svět“.

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 4/2012)

7. 5. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

3. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om3.jpg... Láska a víra žáka ve svého mistra neustále unáší jeho pozornost zpět k Já, což je stezka vyučovaná mistrem, díky čemuž stále roste žákovo přesvědčení, že jeho vlastní Já je pravou podstatou mistra. Čili jeho dualistická láska k mistrovi (guru-bhakti) se přirozeně a plynule rozpouští v nedualistickou lásku ke svrchovanému Já (svatma-bhakti), která je jeho pravou podstatou. Naprostá věrnost mistrovi a jeho učení je tudíž základní složkou duchovní praxe (sádhany) a sama o sobě přináší tolik vytoužené ovoce sebepoznání...

... Jestliže náš mistr říká, že nás nemůže do stavu vysvobození uvést, pokud po něm sami netoužíme, měli bychom si pomyslet: „Cože, to jsem opravdu tak důležitý činitel?“ a naše pozornost by se měla navrátit zpět k Já. Ve skutečnosti nám mistr dává vysvobození tím, že v nás probouzí přání tohoto stavu dosáhnout, a tudíž neustále zdůrazňuje nezbytnost naší vlastní touhy a úsilí...

 

Stopy Já

6. 5. 2017

Jiří Vacek

Ramana Maháriši nás učí, že každý známe své Já. Také hovoří o stopách Já v nás, které, když je sledujeme, nás dovedou k plnému poznání vědomí Já, kterým jsme, stejně jako pes podle pachových stop nakonec nalezne svého pána. Oba výroky spolu souvisí. Známe své Já, když si je uvědomujeme v jeho stopách neboli působení v nás.

 

O duchovní společnosti

28. 4. 2017

Jiří Vacek

Duchovní společnost, satsanga, je velkou pomocí na stezce. Naopak společnost neduchovní nebo dokonce lidí, kteří propadli zlu, nás sráží. Je dobře známo, jak společnost lidí zlých a bez dobrého charakteru dokáže zkazit ty, kteří se k nim připojí. Obdobně působí společnost lidí neduchovních, pokud se s nimi žáci stezky spojují.

 

Pravda o „smrti“ ega

23. 4. 2017

Jiří Vacek

O mystické smrti, ve které umírá ego, jak jsem zjistil, panuje mnoho nesprávných názorů. Někteří ji dokonce zaměňují za jakousi sebevraždu až tělesnou smrt. Tak tomu není...

... V mystické smrti je rozpuštěna naše nepravá totožnost s tělem a s myslí, ale tělo i mysl jsou činné dál jako před rozpuštěním ega. Nic v tomto smyslu neztrácíme, ale naopak získáváme rozpuštěním klamu totožnosti s naším tělem a myslí svobodu, pevné poznání a přímé uvědomění, že jimi nejsme.

 

Nejdůležitější úkol na stezce poznání Sebe

18. 4. 2017

Jiří Vacek

Podstatou stezky poznání Sebe je od jejího začátku až do jejího konce átmavičára. Ta není ničím jiným než trvalým obracením pozornosti na vědomí, kterým jsme. Podstatou átmavičáry je trvalé a nepřerušované hledání našeho pravého Já a po jeho nalezení život v jeho vědomí.

Z hlediska poznání Sebe tato stezka má dvě části.

 1) Hledání našeho pravého Já

 2) Spočívání v Já jsem

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 3/2012)

8. 4. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

2. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om2.jpg... K tomu, aby bylo možné věnovat pozornost druhé či třetí osobě, musí existovat první osoba. Cožpak neexistuje tato první osoba již před tím, než bude moci věnovat pozornost druhé či třetí osobě, a je si vědoma toho, že je, že existuje? Po probuzení ze spánku, poté kdy se začneme prožívat jako to či ono, prvá naše zkušenost je zkušenost naší vlastní existence. Je zkušeností Já. Poznání, že „Já jsem to či ono“, je již zkušeností této první osoby. Jak k tomuto poznání dochází? Již tím, že je této první osobě věnována pozornost. Tak pozornost k této první osobě pokračuje i nadále a to i tehdy, věnujeme-li pozornost druhé či třetí osobě. Bez pozornosti k této první osobě by vědomí druhé či třetí osoby nebylo možné. Vědomí druhé či třetí osoby značí přítomnost první osoby. Pokud je svět poznáván, znamená to, že je tato první osoba přítomna. Toto je stav poznání Já, které trvá bez úsilí...

 

Sádhu Óm: Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já (Mountain Path 2/2012)

1. 4. 2017

Mountain Path, Sádhu Óm

1. díl, viz přehled všech dílů

sadhu_om.jpg... Učení o zaměření pozornosti na Já je jediné, které je nezpochybnitelné. Vše ostatní jsou jen děravé a rozporuplné teorie. Proto, pokud místo klidu mysli dávají vzniku pochybám, je odmítněte zkoumáním toho, kdo pochybuje. Soustředění na Já je jediný a výhradní cíl Bhagavanova učení. Učí nás, že Já existuje samo o sobě a je skutečné, zatímco vše ostatní je jen sen, výplod naší mysli. Řekl: „Věnujte se tomu, pro co jste přišli“; přišli jsme za účelem poznání Já a ne učit se mnoha všelijakým teoriím. Nicméně důkladné porozumění jeho učení, které nám vyložil, umožňuje utišit naši mysl v každé situaci. Bhagavan nám předal snadno pochopitelné učení: Vědomí Sebe je to jediné, co se zdá být trvalé. Proto jej prozkoumejte: věnujte se mu a pevně se jej držte. Třebaže je toto učení jednoduché, je to největší poklad ze všech. Milost působí tím, že nám neustále připomíná naše Já. Zapomenutí na Já (to znamená věnování pozornosti něčemu jinému), je utrpení; rozpomenutí se na Já je mír a blaženost. Kdykoli vyvstanou jakékoli pochyby, otázky nebo nové myšlenky, uvědomte si, zda mohou vyvstat během vašeho spánku. Je zjevné, že nikoliv, takže jsou něčím zevním. Proto na ně zapomeňte a spočívejte jako ve spánku...

 

Láska k Sobě

30. 3. 2017

Jiří Vacek

Láska k Bohu je ve své podstatě láskou k vědomí Já jsem, proto zahrnuje i naše pravé Já jsem. Tak Bůh ve všem stvořeném miluje své vědomí v poznání „Já jsem, vědomí Já jsem, je láska“. I zde platí: kdo nemiluje sám Sebe, v tom není láska a proto ani Bůh.

 

Jednoduché počty

25. 3. 2017

Jiří Vacek

... Nejvyšší a nejmocnější dostředivou silou je proto neustálé myšlení na Boha a hlavně obracení pozornosti vědomí Já jsem na ně samotné. Zamezuje nejen vzniku odstředivých sil, ale vytváří energii, jejíž síla nás vysvobozuje poznáním toho, co JSME. Kdo neustále myslí na vědomí Já jsem nebo alespoň se na ně rozpomíná ve svém nitru a spočívá v něm, nakonec dosáhne cíle. Není možné jej nedosáhnout, pokud trvale činíme to, co bylo řečeno...

 

Případ dobrých lidí

18. 3. 2017

Jiří Vacek

Existují lidé, kteří jsou, zevně pozorováno, dobří ve smyslu etičtí. Dokonce i věří v Boha, ale jejich víra je bez skutků. Netouží po Bohu, neusilují o spojení s ním. Jsou spokojeni sami se sebou. Nedělají přece nic zlého. Často jsou příslušníky nějaké skupiny „vyvolených od Boha“ a myslí si, že jsou proto po smrti těla vysvobozeni.

Nejsou! Sám život v dobru k návratu zpět k Bohu do jeho království nestačí. K tomu vede pouze stezka naším nitrem

 

Vysvobození v čase odchodu z těla

12. 3. 2017

Jiří Vacek

Vysvobození je možno dosáhnout v průběhu umírání a v době po něm. Základním předpokladem je:

1) Udržení vědomí Já jsem.

2) Nepodlehnout ničemu, co nás od vědomí Já jsem odvádí.

Pokud tyto podmínky nejsou do značné míry splněny, nevěřím, že se nám nějakým zásahem zvenčí podaří uspět. Skutečná moc našich negací se nedá přemoci pouhými radami. Jedinou skutečnou pomoc nám může poskytnout naše duchovní světlo a Bůh svou mocí Já jsem. Proto je tak důležité, aby velká většina odstředivých sklonů byla rozpuštěna a nezmocnila se nás v průběhu smrti.

 

Upozornění – poučná cizojazyčná literatura

8. 3. 2017

Přátelé Jiřího Vacka

Čtvrtletní časopis Mountain Path (vydávaný Maharišiho Ramanašramem) začal v dubnu 2012 vydávat po částech pojednání od Sadhu Oma: The Paramount Importance of Self Attention (Prvořadá důležitost pozornosti věnované svému Já). Tento seriál pokračuje až doposud. Dle našeho názoru jde o velmi poučný text, přínosný pro všechny zájemce o Maharišiho přímou stezku, kteří umí anglicky, neboť jako jeden z mála zdůrazňuje nutnost nepřetržitého soustředění na sebe, naše pravé já.

 

Odchod z těla

3. 3. 2017

Jiří Vacek

Všichni se starají o náš hmotný nebožský svět. Nikdo se však nestará o svého Ducha, ač každý ví, že smrt našeho těla je jednou z mála jistot, které máme. Odkud se tato bezstarostnost o nás samé bere, že nebudeme sklízet, co jsme zaseli? Neříká snad Ježíš jasně: „Neodejdeš odsud, dokud nezaplatíš do posledního haléře“?

 

O boží vůli

7. 2. 2017

Jiří Vacek

... Bůh není rozdělen. Není zvlášť láskou, tvořivou mocí a moudrostí, ale tím vším trvale, současně a vždy. Toto vše je stále jeho vůlí. Z tohoto pohledu vůli boží může plnit pouze on sám a nikdo jiný. Proto přesně vzato, nikdo nemůže plnit boží vůli. Co však můžeme, je vzdát se své vůle a odevzdat se do vůle boží a nepřekážet jejímu působení. To však není fatalismus, nečinnost, ale stav, ve kterém prožíváme přítomnost boží v sobě, ve vědomí Já jsem a necháváme v sobě Boha Já jsem svobodně působit, aniž bychom jeho působení překáželi. V tomto smyslu největší překážkou svobodného božího působení v nás je ztráta vědomí Já jsem, zapomenutí jeho lásky, moudrosti a moci...

... Nejvyšší boží vůlí je Bůh sám. Nejsou dva, ale jedno.

 

Světlo

19. 1. 2017

Jiří Vacek

Duchovní světlo je nejvyšší a nejúčinnější stvořenou dostředivou silou, která nás vede zpět k Bohu, vědomí Já jsem. Je vytvářeno naším úsilím, které směřuje přímo k jeho poznání a spojení s ním. Světlo je energií a proto i pro ně platí veškeré zákony, které řídí působení energie všeobecně. O jeho účinnosti rozhoduje velikost jeho energie a její zaměření. Pokud světlo používáme k dosažení určitých cílů ve světě, pak se jeho energie ztrácí až zmizí. Je spotřebována úsilím o jejich uskutečnění. Proto správné využití světla je výhradně pro dosažení návratu k Bohu a nikoliv k dělání zázraků nebo k léčení a podobně.

 

Pochybnosti o pravosti zkušeností Já

9. 1. 2017

Jiří Vacek

Začátečnický stupeň stezky hledání Já, prvé zážitky vědomí Já jsem často provázejí pochybnosti mysli o jejich pravosti. Mysl není schopna posuzovat zážitky vědomí Já a jeho pravost, protože Já je mimo její dosah. Samo toto pochybování maří úspěch na stezce, protože naši pozornost odvádí od Já a odnímá ji Já. Přerušuje tak tok pozornosti vědomí k samotnému vědomí, který jedině přináší jeho uvědomění.

 

Domýšlení nauky

1. 1. 2017

Jiří Vacek

Duchovní texty nemáme pouze číst, ale doslova studovat. Součástí studia je přemýšlení i domýšlení nauky, kterou dostáváme. Následující je zamyšlení nad odstavcem 205 z 8. června 1936 „Rozhovorů s Ramanou Mahárišim“.

 

Současná věda a indická advaita

21. 12. 2016

Jiří Vacek

Současná fyzika a fyzikové dospívají ke shodným závěrům jako indická filozofie nedvojnosti, advaita a její učitelé. To, co hlásají indičtí mudrci již několik tisíc let na základě duchovní praxe a svých zkušeností, které tato praxe přináší, současná fyzika objevuje pomocí složité přístrojové techniky až v těchto dnech.

 

Peklo

19. 12. 2016

Jiří Vacek

... Tím nejhorším zlem, které vytváříme, je myšlení a jednání pod mocí základních provinění, kterým říkáme také smrtelné hříchy. Smrtelné proto, že ničí náš veškerý duchovní život, protože jsou svým působením opakem Boha, který je láskou. Jsou to hlavně neláska až nepřátelství ve všech svých projevech, hněv a zlost, závist, pýcha a některé další. Nejhorší peklo jsou zlé výtvory naší vlastní mysli. Trestají nás bez slitování se stejnou silou, s jakou jsme je vytvářeli, dokud se jejich energie nevyčerpá nebo ji nerozpustíme mocí světla a vědomí Já jsem. V tom nám pomáhají světci a mudrci, pokud získáme jejich náklonnost svým správným úsilím a chováním...

 

Základní zákonitost světa

17. 12. 2016

Jiří Vacek

... Působení karmy je silové. Je dáno energiemi a jejich mocí, kterou svou činností vynakládáme. Ve velikosti a kvalitě našich sil, které používáme, spočívá tajemství našeho osudu. Pokud máme zlý osud, musíme tyto naše síly, které jsme v minulosti vytvořili, rozpustit a vytvořit síly opačné, které nám přinesou dobrý osud...

... Největší takovou silou, která rozpouští náš zlý osud, je sám Bůh a také mistr, pokud je v trvalém spojení s Bohem. Když se navrátíme k Bohu, jeho moc v nás rozpouští všechno zlé a nastoluje své dobro. To platí za předpokladu, že současně nevytváříme síly odstředivé, které ruší působení sil dostředivých. Pokud se máme duchovně vyvíjet a současně si vytvářet svůj lepší osud, musí vektorový součet sil dobra výrazně převládat nad působením zla v nás, neboli sil odstředivých...

 

Čeho před smrtí nejvíce litujeme

1. 12. 2016

Bronnie Ware

ceho_smrt_litujeme.jpg(ukázka z knihy Čeho před smrtí nejvíce litujeme, kterou lze zakoupit v našem e-shopu či na našich veřejných meditacích)

... „Slibuji Vám to, Grace,“ řekla jsem. Stiskla mi ruku, upadla do spánku a probouzela se jen na krátké chvíle, kdy poznávala své blízké, kteří seděli u jejího lůžka až do konce. Za několik hodin Grace zemřela. Její čas přišel. Když jsem pak tiše seděla v kuchyni, v uších mi stále zněl slib, který jsem jí dala. Ale ten slib jsem nedávala jenom Grace. Dávala jsem ho i sobě. Když jsem za několik měsíců stála na pódiu a uváděla své nové album, věnovala jsem jí píseň, kterou si oblíbila. V publiku seděla i Gracina rodina. Reflektor mi nedovoloval vidět většinu tváří, ale ani to nebylo potřeba. Cítila jsem jejich lásku, když jsem vzpomínala na tu milou drobnou ženušku, která nežila, jak chtěla, ale inspirovala mě, abych tak žila já...

 

Rozpuštění strachu ze smrti

30. 11. 2016

Jiří Vacek

... Opuštění hmotného těla a jeho světa není koncem našeho života, ale koncem života v hmotném těle a světě. Nic víc. Jakýkoliv strach z konečného zániku naší bytosti není proto oprávněný. Je výsledkem naší nevědomosti, ve které se ztotožňujeme se svým hmotným tělem. Vlivem moci této nepravdy si myslíme, že zánik hmotného těla, protože jsme s ním chybně ztotožněni, je i zánikem naší osobnosti. Není. Chceme-li se zbavit účinně strachu ze smrti, musíme rozpustit jeho příčinu, jíž je ztotožnění s hmotným tělem, kterým nejsme...

 

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24

následující »