Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Nemohu si uvědomovat, že neexistuji, neboli nejsem. Ať jsem tím či oním, vždy jsem. Silně zdůrazněme, že se nejedná v této úvaze o myšlenky, ale o skutečné a přímo zažívané uvědomování vědomím.

Jiří Vacek

Vše stvořené, co má tvar, vznik a zánik, vyvstává z beztvarého, co nezná omezení. Do tohoto beztvarého jsoucna se také vše stvořené vrací, jak nám říká poučka: „Já jsem alfa i omega“. Toto konečné rozpuštění však nestačí a proto se stvořené, vědomé bytosti vrací ve spánku beze snů pravidelně tam, odkud vzešly, aby znovu obnovily vše potřebné k životu v projevu. Bez těchto návratů do nestvořeného, v němž se stvořené obnovuje, vše živé chřadne a zaniká. Projev a neprojev tvoří jednotu všeho, co existuje. Nejsou dva, ale jedno rozlišené bytí.

Jiří Vacek

Ať se soustřeďujeme na předměty světa, nebo na vlastní existenci, vždy je to jen jedno jediné vědomí Já jsem, které se takto uvědomuje. Mezi uvědomováním předmětů světa a vlastního bytí je však jeden zásadní rozdíl. Při uvědomování předmětů vychází pozornost uvědomujícího vědomí z nás k předmětům světa. Při uvědomování naší vlastní existence, pozornost téhož uvědomujícího vědomí směřuje vždy na nás samé neboli opačným směrem než při uvědomování sebe neboli našeho vědomí, kterým si své bytí uvědomujeme. Jedno a totéž vlastní vědomí si vždy něco uvědomuje včetně sebe, ale co se liší, je směr pozornosti našeho vědomí.

Jiří Vacek

Vědomí je princip, schopnost uvědomovací.

Může si být vědomo:

  1) Sebe

  2) Stvořených předmětů.

V obou případech je to jedno jediné vědomí, které si takto uvědomuje předměty i sebe.

Jiří Vacek

Návod k dobré meditaci:

Uvědomujte si to, co si ve vás a vámi vše uvědomuje: sebe, své bytí a uvědomované, stvořené předměty. Medituje se tak přímou zkušeností, prožitkem, který dosahujeme soustředěním beze slov. Taková meditace není rozjímáním, přemýšlením, ale zažíváním a prožíváním sama sebe. Jsme tím, co prožívá, pociťuje sebou samým.

Jiří Vacek

Opakování mantry je snadný a velmi účinný duchovní prostředek, pokud se ovšem provádí správně. Tomu však často tak není. Největší chybou je mechanické opakování mantry jako kouzelné formulky, která má přinést to, oč žádáme. Taková mantra nepůsobí zejména tehdy, když se opakování neděje s vírou a správným prožitkem. Mnohé také závisí na správném znění mantry. Ne každá mantra tento požadavek splňuje. Výborná mantra například zní: Nejsem tělo, ale vědomí Já jsem

Jiří Vacek

Mantru můžeme opakovat různými způsoby. Například nahlas nebo potichu v mysli, rychle či pomalu. Také ji můžeme, je-li to vhodné, rozdělit a její části opakovat zvlášť. Například mantru „nejsem tělo, ale vědomí Já jsem“, můžeme rozdělit na dvě části – prvá „nejsem tělo“, druhá „jsem vědomí Já jsem“. Každou část pak opakujeme pomalu a zvlášť, dokud nedocílíme jasného prožitku netotožnosti s tělem.

hledající

... Posílám záznamy několika snů z poslední doby, které mi dodávají povzbuzení na stezce a potvrzují neomezené působení Ducha. První sen byl velmi živý a provázel mne několik dní. Byly jsme se společenstvím na semináři s Vámi i Miluškou a vydali se na procházku. Já, Vy a ještě jedna starší žena jsme šli popředu a po Vašem boku. Obrátil jste se ke mně a mile jste mi řekl, že je dobré uvědomovat si vědomí, ale že je někdy třeba vlastním hlubokým úsilím toto uvědomování zesílit....

Jiří Vacek

Nejsou dvě Já, ale pouze jedno jediné Já, ať se jedná o vraha či světce. Hledat jiné, lepší Já, znamená věřit v existenci více Já. Tak to však není. Záchod ze zlata či socha Boha je vždy jen jedno jediné zlato. Nejsou dvě zlata. Stejně tak je jen jedno jediné Já, které se někdy chová jako zlé a jindy jako dobré, ale vždy je to jedno jediné Já, které se tak chová a nikoliv dvě různé Já. Kdo hledá jiné Já než sebe, tak je nikdy nenajde, protože jiné Já neexistuje. Myšlenka jiného Já je již vytvářením dvojnosti, ač nic takového neexistuje.

Jiří Vacek

Naše mysl zdaleka není vševědoucí, ale naopak její poznání je velmi omezené. Tak například většinou nezná jinou formu existence než je ta, která je nám známá. Představujeme si jako jediný možný způsob existence osobní, omezenou individualitu a tvůrce takových existencí. Když se pokusíme pochopit existenci Stvořitele světa a také Boha, tak si ji nedovedeme představit jinak než jako obrovskou individualitu obdobnou individualitě lidské. Bůh však zřejmě musí existovat jinak, jiným způsobem, než existují lidé.

Jiří Vacek, hledající

Drahý mistře, denně na Vás myslím.

Myšlení na mistra nás s ním spojuje a proto i posiluje. Vytváří trvalé duchovní pouto s mistrem, a proto nás udržuje na cestě. Je trvalou součástí vztahu s mistrem, to jest pravého žákovství

hledající

... Již delší dobu máme omezení kvůli korona viru a já často vzpomínám na meditace s Vámi při návštěvě u Vás. Napadají mne Vaše slova, že situace se může rychle změnit a my přijdeme o možnost společných meditací a ejhle, jak rychle se to stalo. Mrzí mne to i proto, že jsem Vám mohl aspoň občas s něčím trochu pomoct...

Jiří Vacek

... Proto každá pravá stezka k Bohu nebo k poznání Pravdy o nás, začíná pěstováním lásky a rozpouštěním ega, to jest totožnosti s tělem a s myslí. Ne samádhi, ne znalost písem ani nic jiného neplatí. Platí jen pravá láska a rozpouštění ega, což je totožnost s tělem a s myslí. Nejvyšším ziskem na stezce je proto upřímná láska, která zahrnuje vše a každého a nezná výjimek a výmluv. Láska je opravdu Bůh a je i naší podstatou, kterou sdílíme s Bohem, se kterým nás tato láska sjednocuje. Samozřejmost, že Bůh je Duch a proto Boha nikdo (zevními smysly) neviděl, je vyjádřena oproštěním se od hmoty těla a návratu k Duchu Bohu a jeho světlu. Řečené Pravdy nestačí jen znát a vyznávat, ale na prvém místě je třeba je žít a to neustále, ať se zabýváme zdánlivě i těmi činnostmi nejpřízemnějšími...

Jiří Vacek

Kdo hledá Boha, hledá sebe.

Kdo hledá sebe, hledá Boha.

Bůh a Já jsem jedno jest. Láska k Sobě je láska k Bohu a stejně tak láska k Bohu je láska k nám. Proto je láskou Bůh i my sami.

Umíme milovat a také milujeme jen proto, že jsme láskou.

Jiří Vacek

Já jsem tím, kdo si uvědomuje, kdo jsem.

Já jsem blažené vědomí Já jsem.

Já jsem tím, co si uvědomuje, že jsem.

Kdo medituje?

Já jsem uvědomovatel vědomí Já jsem.

Já jsem svědek vědomí Já jsem.

hledající

... Milí Vackovi,

Jak jste mě potěšili článkem o důležitosti lásky k Bohu! Poslední dva dny ji k Němu vysílám, kdy to jde, mantrou „Bože, mám Tě ráda.“ A Jemu to stačí!

Nese mne na dlani a chrání.

Děkuji …

Jiří Vacek, hledající

M: Poznáš, když se na tebe soustředím?

Ž: Myslím, že ano.

M: Můžeš to nějak popsat?

Ž: Když meditujeme, o něco se vnitřně snažím. Uklidnit mysl, rozlišit se od těla, dechu, zesílit radost, bdělost, vnímání lásky, světla, sebe. Ne vše najednou. Čím déle se soustředím, tím ten aspekt nebo ty aspekty sílí, ale postupně. Pak dojde k jakémusi skoku, znatelnému posunu v této snaze, v soustředění. Tam vnímám velkou Pomoc.

Jiří Vacek

Ježíš nás učí: Já jsem dveře do království nebeského.

Tomu dobře rozumějme, protože jeho výrok má více významů. Ten nejcennější je, že Ježíš jako spasitel a mistr nás vede k Bohu do jeho sídla, jímž je království nebeské neboli božství. Hlavní význam "Já jsem" je však vědomí sama sebe, které je naší i Boží shodnou podstatou. Liší se v množství. "Já jsem", je naše vlastní vědomí i vědomí Boha, ale ani ono není ještě nebeským královstvím, ale pouze dveřmi neboli vstupem do něho. Těmito dveřmi, které jsou dveřmi do "božího příbytku" je nejprve nutné projít, abychom se v něm ocitli.

hledající

Vážený a milý Mistře,

Na úvod dopisu Vám chci moc poděkovat za všechnu pomoc, za všechno Vaše působení – meditace, knížky, články na webu. Děkuji mockrát.

Nějakou dobu jsem se Vám neozvala (nezavolala), a tak jste se mi připomenul sám ve snu, který bych Vám ráda napsala...