Jiří Vacek - duchovní učitel

„Mahárišiho evangelium“ je soubor duchovních dialogů mezi Bhagavánem Šrí Ramanou Mahárišim a jeho žáky, sestavený Mauricem Frydmanem a přeložený Jiřím Vackem. Text představuje systematický a hluboký vhled do nauky advaita védánty, jak ji Maháriši žil a předával prostřednictvím přímé zkušenosti, nikoli teoretického výkladu. Publikace je rozdělena do tematických celků, které se věnují klíčovým aspektům duchovní praxe, sebepoznání a filozofii ne-duality.

Biografické pozadí

Ramana Maháriši, narozený roku 1879, dosáhl ve věku 16 let spontánního osvícení, které vedlo k jeho trvalému pobytu u posvátné hory Arunáčaly. Jeho učení se zakládá na přímé zkušenosti Sebe (Átmanu) a metodě sebezkoumání (átma-vičára).

Hlavní témata a nauky

Seberealizace a práce

Pravá odpoutanost nespočívá v opuštění světa, ale v vnitřním zřeknutí se ega. Práce vykonaná bez připoutanosti nevede k připoutání.

Ticho a samota

Ticho je nejvyšší formou výrazu, samota je stav mysli, nikoli fyzická izolace. Vnitřní ticho je projevem odevzdání.

Ovládnutí mysli

Mysl je překážkou, kterou je třeba obrátit ke zdroji – Srdci, kde září Já. V přítomnosti Sebe mysl mizí.

Džňána a bhakti

Poznání (džňána) a oddanost (bhakti) jsou dvě strany téže mince – spočívání v Já je zároveň poznáním i láskou k Bohu.

Sebezkoumání (átma-vičára)

Otázka „Kdo jsem já?“ vede mysl ke svému zdroji. Cílem není získat nové poznání, ale odstranit nevědomost o své pravé podstatě.

Guru a milost

Guru je vnitřní i vnější princip, který vede hledajícího k realizaci. Pravé odevzdání Gurua vede ke zničení ega.

Stavy vědomí

Stav hlubokého spánku (sušupti) je přirozeným spočíváním v Já. Realizace znamená být si tohoto stavu vědom i během bdění.

Ego a osobnost

Ego má tři formy – hrubou, jemnou a příčinnou. Sebezkoumání vede k rozpuštění ega a návratu k čistému vědomí.

Srdce jako sídlo vědomí

Srdce není fyzický orgán, ale duchovní centrum, zdroj veškerého prožívání. Je intuitivně vnímáno na pravé straně hrudi.

Vědecké a filozofické paralely

Text propojuje tradiční duchovní nauky s moderními vědeckými názory, které potvrzují, že čas, prostor a hmota jsou výtvory mysli.

Praktické vedení

Maháriši nabádá k neustálému spočívání v Já, k meditaci, opakování Božího jména (náma-džapa) a k odevzdání. Realizace není výsledkem úsilí, ale milosti, která přichází k tomu, kdo je připraven.

Závěr

„Mahárišiho evangelium“ je živým svědectvím o cestě k Seberealizaci, která je přístupná každému bez ohledu na náboženské či kulturní pozadí. Učení Mahárišiho je prosté dogmat, založené na přímé zkušenosti, vnitřní transformaci a tichém vedení Srdce.

e-shop