Úvahy na různé duchovní náměty, 1. - 5. díl
Pětisvazkový cyklus Úvahy na různé duchovní náměty tvoří rozsáhlý a vnitřně jednotný celek, v němž Jiří Vacek shrnuje a prohlubuje svou duchovní nauku založenou na přímém poznání vědomí „Já jsem“. Toto vědomí chápe jako společnou podstatu člověka i Boha – jako původní, neměnnou Skutečnost, z níž vychází celý svět a v níž se opět uzavírá. Celé dílo tak představuje syntézu filozofického uvažování, mystické zkušenosti a praktické duchovní cesty.
Vacek vychází z jednoduché, ale zásadní poučky: člověk není tělem ani myslí, nýbrž vědomím, které si je sebe samo vědomo. Veškeré utrpení a odloučení od Boha vzniká tehdy, když se toto vědomí ztotožní s tělem, egem a myšlenkami. Duchovní stezka proto nespočívá v odříkání či útěku ze světa, ale v návratu pozornosti k tomu, co je v nás stále přítomné – k vědomí „Já jsem“. Tento návrat je současně návratem k Bohu, protože Bůh a vědomí jsou jedno.
Každý svazek rozvíjí tuto základní zkušenost z jiného hlediska. První díl představuje vstupní bránu k praktickému pochopení nauky: zabývá se každodenní meditací, ovládáním pozornosti, rozlišováním pravého Já od ega a významem lásky jako tvořivé božské síly. Druhý a třetí svazek rozšiřují výklad o vědomé vedení mysli, práci se světlem, rozpoznání duchovního srdce a sjednocení lásky, vědomí a síly v jediné božské skutečnosti. Čtvrtý díl přináší vyzrálé reflexe o správném pojetí meditace, o pokoře a bdělosti jako nezbytných podmínkách vnitřního klidu, a rovněž kritiku falešné spirituality, která zaměňuje duchovní stezku za pouhou techniku nebo intelektuální hru. Pátý, závěrečný svazek pak shrnuje všechny předchozí principy do uceleného pohledu na duchovní život jako trvalé žití v Bohu – v lásce, tichu a vědomí přítomného okamžiku.
Z celé řady vyplývá jednotné poselství: Bůh, láska, světlo a vědomí nejsou od sebe oddělené skutečnosti, ale různé projevy téhož bytí. Kdo poznává sebe jako vědomí „Já jsem“, poznává současně Boha, a kdo miluje Boha, miluje i všechny bytosti, neboť v nich přebývá totéž vědomí. Láska je proto nejen cestou, ale i cílem stezky – je samotným Bohem, jenž se poznává ve svém projevu.
Vacek podává svá učení jasně, věcně a bez přepjatého mysticismu. Zdůrazňuje, že duchovní pokrok nespočívá v hromadění poznatků, ale v jejich uskutečnění. Skutečné poznání je poznáním prožívaným – tichým spočinutím v sobě, v božské přítomnosti, která se neustále nabízí každému člověku. Autor přitom vychází ze svých vlastních zkušeností a z dlouholetého vedení žáků; jeho texty jsou prosyceny osobní prostotou, přesvědčivostí i laskavostí.
Knihy zároveň upozorňují na nejčastější úskalí duchovní cesty: pýchu, netrpělivost, připoutanost k výsledkům, zneužívání duchovní síly či falešnou víru v osobní zásluhy. Proti nim staví autor tři základní pilíře praxe – víru, pokoru a lásku. Zdůrazňuje, že skutečná svoboda vzniká teprve tehdy, když se člověk zřekne vlastního ega a ponechá působit Boží vůli v sobě i ve světě.
Z praktického hlediska nabízejí Úvahy na různé duchovní náměty širokou škálu návodů: jak vést meditaci, jak využívat vnitřní pránájámu, jak obracet pozornost do srdce, jak rozvíjet lásku k Bohu i k bližním, jak pracovat s vnitřním světlem a jak rozpoznat pravého mistra od nepravého. Všechny pokyny vycházejí z jediné zkušenosti: z živého vědomí Boha, které se v nás samo poznává.
Soubor pěti svazků lze číst jako duchovní deník, učebnici i závěť. Spojuje v sobě osobní zkušenost, filozofickou přesnost a praktickou moudrost. Vacek zde dovádí svou nauku k plné zralosti – od poznání k uskutečnění, od slova k tichu, od člověka k Bohu.