Jiří Vacek - duchovní učitel

Džňána jóga je stezkou poznání sama sebe, naší božské podstaty, ryzího vědomí JÁ JSEM, o kterém všechna náboženství prohlašují, že je BOHEM. JÁ JSEM je BOHEM, který mluvil k Mojžíšovi. JÁ JSEM je Ježíšova Pravda, Láska a Život. JÁ JSEM je átman hinduistů a buddhovská podstata buddhistů.

Stezka poznání JÁ JSEM nevyžaduje náboženskou víru, ale ani ji neodmítá. Vychází z nepopiratelné skutečnosti naší existence a obrací naši pozornost na její poznání. Džňána jóga v podání autora J. Vacka je zasvěceným a vysoce praktickým průvodcem po této stezce, který je psán z vlastní zkušenosti s její praxí, na níž mu byli učiteli Jaroslav Kočí a indický mudrc Ramana Maháriši, dobře známý z Bruntonových „Tajnosti indických".

Těžiště knihy je v jasných a srozumitelných návodech k praktickým cvičením, k meditacím, které vedou k bezprostřednímu uvědomění našeho pravého Já nejprve v jeho aspektu vnitřním, k ustálení tohoto poznání a jeho následovnému rozšíření v uvědomění brahman. Osvětleny jsou postupy vedoucí ke konečnému vysvobození z koloběhu nebožských zrodů, podmínky k dosažení nirvány, stavy džívanmukty i vidéhamukty neboli osvobození ještě v průběhu života či okamžicích smrti.

Džňána jóga je stezka, která je otevřena všem bez rozdílu vzdělání, pohlaví či postavení a může ji provádět každý, kdo skutečně touží po Pravdě, po svém pravém Já.

Ukázka z knihy

Úvodem

Džňána józe, tak jak ji učil zejména Ramana Maháriši, je věnováno několik mých prací. „Smysl života“ podává její návod pro ty, kteří s ní začínají a vede je ke stupni poznání sama sebe. „Smysl života“ byl napsán začátkem 60 let a obsahuje ještě čerstvé poznatky z vlastní praxe, která vyvrcholila dosažením uvědomění sama sebe. „Džňána gíta“ je stručné dílko inspirované různými gítami, které podává tresť stezky poznání. „Učebnice átmavičáry“ se soustřeďuje na podrobný popis átmavičáry, metody zkoumání sama sebe v jejích nejrůznějších variantách, které vedou bezprostředně k uvědomění sama sebe, našeho pravého Já a zabývá se i praxí stezky poznání po dosažení jeho prvních prožitků neboli stabilizací poznání Já.

Džňána jóga stručně shrnuje předešlé práce a soustřeďuje se převážně na dosažení konečného vysvobození (mukti) a jednoty. Je shrnutím vyjmenovaných prací předešlých i jejich završením v ucelený systém na podkladě pozdějšího duchovního vývoje a získaných zkušeností z praxe. Takto pojímaná džňána jóga pak přestupuje své obvyklé meze, jednostranné zaměření na sat-čit, vědomí a bytí, tedy na neprojev a přibírá prvky lásky a šaktické, čímž směřuje k józe celistvé, ve které není nic vynecháno či ponecháno stranou.

Z hlediska přehlednosti praxe je dílo rozděleno do stupňů, které odpovídají posloupnosti postupu žáka po stezce. Každý stupeň představuje cíl, kterého by měl žák dosáhnout než pokročí dále. Tyto stupně však nelze brát izolovaně od praxe stupňů následujících. To, co bylo dosaženo na stupni předchozím, je nutno dodržovat, udržovat a rozvíjet na stupních dalších. Například, studium duchovní literatury, prohlubování a opravování získaných poznatků pokračuje po celou stezku. Požadavky rozlišování, nelpění a rozpouštění vásan platí samozřejmě stále. Postoj pozorovatele také není opuštěn poznáním jeho podstaty, ale je s ním spojen. O dalších stupních a požadavcích platí obdobné.

Džňána jóga je nejpřímější a také nejrychlejší stezkou k poznání sama sebe, božství v nás i k uvědomění si jednoty Boha i naší božské podstaty, jíž je vědomí Já jsem. Zahrnuje také jedinou metodu – átmavičáru, zkoumání sama sebe, která napadá přímo existenci nebožského ega, pokleslý stav našeho ducha. Tak, jak si uvědomujeme svou pravou podstatu, ryzí vědomí Já jsem, mizí ego, naše ztotožnění s tělem a myslí a roste a sílí vědomí, že jsme neomezeným duchem, ryzím vědomím, které není ani tělem ani myslí. Ty jsou poznávány pouze jako nástroje ducha.

Moderní psychologie se často zabývá jevem odcizení, které nepříznivě ovlivňuje život lidí. Odcizení se projevuje pocity izolovanosti, osamělosti, ztrátou já, přesvědčením, že svět a společnost jsou jedinci nepřátelské, že stojí proti nim bez vědomí spojení nebo jednoty s nimi.

Snadno nahlédneme, že prvotní příčinou stavu odcizení je existence ega. V něm se člověk vzdálil a odcizil své božské podstatě, svému přirozenému božskému a proto i blaženému stavu a právě proto a z této prvotní příčiny trpí. Jelikož však zpravidla nezná skutečný důvod svého utrpení, přiřazuje je nesprávným příčinám a nutně proto marně hledá řešení a nenalézá je; ani je nalézt nemůže, protože je hledá tam, kde není.

Starobylá jóga svým řešením problému ega tak nabízí řešení i sobě odcizenému modernímu člověku. Jelikož nevyžaduje jakoukoliv víru, protože vychází z nepopiratelného faktu naší vědomé existence a pracuje s ním, vyhovuje plně i racionálnímu vědeckému přístupu. Její praxe nevyžaduje proto ani víru v Boha, i když ji nevylučuje. Je universální cestou pro všechny, kdo věří i nevěří.

Poznání sama sebe

Bůh, Nejvyšší Skutečnost, je nám nejblíže v naší podstatě, která je naším pravým JÁ. Nejvyšší Pravdou všech náboženství je prohlašovaná božskost člověka, kterou však nesmíme chápat nesprávně a doslova, ale ve správném duchu. To, co mají tato prohlášení na mysli, není náš současný stav ani se netýkají člověka celého ani neprohlašují úplnou totožnost člověka s Bohem. To, co nám, jsou-li správně pochopeny, říkají, je, že člověk žil původně ve spojení s Bohem a božsky. Svým odloučením od Boha, ztratil svůj božský život i vědomí své božské podstaty, ale nikoliv ji samu. Pouze si jí není vědom a nevyužívá ji. Má však možnost kdykoliv se vydat na cestu zpět k Bohu, která nejpříměji vede poznáním sama sebe neboli našeho pravého JÁ, které je podstatně shodné s božským Já.

Pojem Já má několikerý význam, jak bylo vysvětleno. Pro úsek stezky poznání átman je důležité vědět, že není prvým osobním zájmenem, pojmem, který označuje naši celou bytost včetně těla a vymezuje tak naše hranice a vztah k druhým. Není také egem, vědomím, které je ztotožněno s tělem a myslí a zaměňuje se za ně. Není myšlenkou „já“ nebo „já jsem“. Naše pravé Já je naše ryzí vědomí, kterým si uvědomujeme v prvé řadě svou existenci i existenci světa nebo jeho nepřítomnost.

JÁ je vědomí JÁ JSEM, sebe si uvědomující, nepodmíněné, neproměnné a věčné vědomí.

Naším pravým a skutečným Já není tudíž ani mysl a ještě méně naše tělo.

Toto naše JÁ JSEM jsou, jak Ježíš výstižně říká, dveře do království nebeského neboli dveře k Otci. Jelikož Otec i syn jsou soupodstatní, mají stejnou podstatu, může „menší“ syn si uvědomit „většího“ Otce pomocí své poznané podstaty JÁ JSEM. Proto je naprosto nezbytné poznat nejprve sebe, abychom mohli poznat Otce, brahman.

Klíčem k tomu je pochopení pravdy: JÁ je VĚDOMÍ, JÁ JSEM VĚDOMÍ

Z obsahu

• Přípravný stupeň
• Pozorovatel
• Řízení mysli
• Uvědomění Átman – naší pravé podstaty
• Praxe po uvědomění Já
• Mystická smrt
• Buddhi
• Jednota vědomí
• Stezka k vysvobození

e-shop