Jdi na obsah Jdi na menu
 


O meditaci a samádhi / Nauka o karmě a karmajóga

24. 3. 1993

kn_o_meditaci.jpgMeditace, soustředění, tichá modlitba nebo bdění, což jsou prakticky synonyma, je jedním z nejdůležitějších základů duchovní praxe. Její výsledky je však možno očekávat pouze tehdy, je-li správně prováděna, což není možné bez pochopení jejich základů, principů a zákonitostí. Proto její osvětlení z nejrůznějších pohledů a přístupů je velmi potřebné k jejímu hlubokému porozumění.

Autor ve své knize podává podrobný výklad meditační techniky, druhů samádhi, transů a buddhistických vnorů. Ukazuje, že na samádhi není nic tajemného či záhadného a že je jen výsledkem prohlubující se meditace, ve které dochází k prožitku naší beztvaré, božské podstaty, k prožitku ryzího vědomí a bytí, našeho pravého Já.

Karma, karmický zákon je všeobecným zákonem, který panuje ve všech světech pekelných, hmotných, rajských i nebeských a nikdo z něho není vyňat. Karmický zákon nás učí, že nic co učiníme nebo neučiníme nezůstane bez odezvy, která se nám vrací zpět a to s takovou energií a s takovým obsahem, jaké jsme do činu vložili. Karma není ani trestem ani nezměnitelným osudem, ale pouze výsledkem námi vytvořených příčin. Osud, naše dnešní situace, je výhradně výtvorem nás samých, příčin, které jsme vytvářeli ve svých předchozích životech i v životě nynějším. Chceme-li svůj osud změnit, máme možnost tak učinit právě vědomým využitím zákona karmy.

Kniha podrobně popisuje zákon karmy a využití karmického působení ke změně nepříznivého osudu a k dosažení Boha pomocí správně vykonávaných činností a myšlení.


Ukázka z knihy


Každý má to, po čem touží

V podstatě je celá stezka nesmírně jednoduchá. Postačí v sobě vzbudit obrovskou touhu po Bohu či po božském Já a lásku k němu, která přehluší vše ostatní. Pak nás Bůh v nás počne přitahovat sám k sobě a neustále, dokud nás se sebou nesjednotí.

Lidé se podivují na tím, jak Ramana Maháriši rychle a tak mlád dosáhl a hledají pro to nejrůznější vysvětlení. To pravé jim však uniká: toužil celou svou bytostí stát se jedním z tamilských mudrců či světců, o kterých četl. Každý se stane tím nebo dostane to, po čem doopravdy touží. To je zákonité. Veškerá polovičatost, rozkolísanost, neschopnost dosáhnout výrazného úspěchu je jen obrazem našich rozkolísaných a slabých tužeb.

Ramana Maháriši a jemu podobní dosáhli velmi brzo a plně, právě proto, že měli silnou a jedinou touhu a nedbali o nic jiného. To je jediné tajemství úspěchu i důvod, proč bhaktové, jsou-li opravdu upřímní, dosahují tak snadno to, oč chladní džnáninové se dlouho bezvýsledné snaží. V tomto smyslu Ramana Maháriši vlastně dosáhl nikoliv výhradně prostředky džnána jógu, ale i tou-hou a láskou. Hnací silou nebo příčinou byla láska a touha a nejen metoda džnány. K poznání sama sebe krátkým zkoumáním "Kdo jsem?" byl doslova přitažen z nitra v odpovědi na touhu celé své bytosti, vedle které nezůstalo vůbec nic.

Uvedený příklad dokazuje fakt, že touha a zejména láska je ve smyslu karmy činem a mocným prvkem, určující náš osud. Chci-li být světcem nebo dokonce spasitelem, pak se jím doopravdy stanu, ale musím si uvědomit i důsledky naplnění tohoto přání. Světci bývají pronásledováni, spasitelé křižováni. Snad proto, že i toto přání v sobě nese zárodek nebožského stavu. Máme toužit výhradně v té či oné formě po Bohu a nikoliv po svém duchovním statutu. Později si Ramana Maháriši na splnění svého přání často stěžoval, protože s sebou přineslo velkou zevní nesvobodu a omezení, se kterými se těžko vyrovnával. Stal se v tomto smyslu zajatcem a majetkem svých uctívatelů. Uvažoval proto zcela vážně o druhém odchodu ze "světa", tentokrát do džungle, kde by jej nikdo nenalezl.

Je zřejmé, že je proto nezbytné své touhy a přání velmi pečlivě střežit, vybírat a pěstovat s vědomím, že nám, jsou-li trvalé a dosti silné, zcela nepochybně přinesou to, oč jimi žádáme, ale současně si musíme být i vědomi, že jejich naplnění může přijít tehdy, když již je nepotřebujeme nebo je dokonce na obtíž a že s sebou nutně přinesou i svůj rub, který má vše, co je z tohoto světa. Jedině tehdy, toužíme-li ryze po Bohu samém, jedno v jakém aspektu či způsobu, můžeme být od nežádoucích následků naší touhy a přání ušetřeni. Jinak je zřejmé, že všechny touhy a přání směřující ke světu nás k němu i poutají a to i ty ať skutečně nebo domněle nejušlechtilejší. Chci-li pomáhat lidem na zemi, dokud všichni nedosáhnou poznání, jak zní přísaha bodhisatvů, pak je zřejmé, že se budu na zemi, tedy ve hmotné a nebožské úrovni rodit tak dlouho, dokud neprohlédnu svůj omyl. Země vždy byla, bude a je úrovní nebožskou, obývanou nebožskými bytostmi a nikdy nebude jinak, alespoň v dohledu lidsky pojímané věčnosti. I na takové omyly se pardon nedává. Máme chtít Boha a nikoliv zachraňovat druhé. Platí-li i na lidské škole zásada, že ji každý studuje, aby ji on sám vystudoval a zbytečně na ní nesetrvával a to ani proto, aby učil druhé, platí ve škole života božského toto pravidlo dvojnásob.


Z obsahu


O meditaci a samádhi

  • Předpokladem správné meditace je správné pochopení
  • Umění ovládání mysli
  • Druhy meditace
  • Samádhi neboli vytržení
  • Zevní a vnitřní podmínky meditace

Nauka o karmě a karma jóga

  • Co je karma
  • Charakter je osud, osud je charakter
  • Dvojí pohled na zákon akce a reakce
  • Cíl karma jógy
  • Spoléhání se na Boha a karma

 


e-shop