Bhaktové mají své výsady
Jiří Vacek, hledající
Následující dopis je od paní, kterou neznáme a která si nepřála být jmenována. K otištění jedné části svého dopisu svolila pod touto podmínkou. Dopis sám stojí určitě za zamyšlení tím spíš, že není zdaleka jediným „znamením“, která přicházejí.
Milovaná, dobrá sluníčka,
- ten, kdo vyzařuje Světlo a teplo, je přece sluníčko, že? A kdo pomáhá druhým v tom největším zápase, je dobrý.
Obracím se na Vás ve 2 věcech. První je záležitost předání potěšující informace a druhá se týká mého úkolu.
K první věci:
Dnes mi došel 12. díl Vaší knížky „Jak jsem hledal Boha a nalezl sebe“ a po zběžném nahlédnutí jsem konstatovala stále se opakující: ten, kdo opravdu něčeho dosáhl, kdo byl ve svém usilování úspěšný, toho ti méně úspěšní, či neúspěšní tvrdě napadají. To je, žel, i Váš úděl – jste úspěšní , a to někteří lidé nemohou strávit.
Já osobně se začínám teprve se stezkou džňány seznamovat. Jdu léta stezkou bhakti a to, že se začínám seznamovat se stezkou džňány, činím na Pánův pokyn, aniž bych bhakti chtěla nebo měla opustit.
Všeobecně se mylně míní, že se bhakta drží své stezky kvůli její sladkosti. Ano, je sladká, ale skutečný bhakta jí nejde pro tu sladkost (i když ji, pochopitelně, přijímá a vychutnává, když se mu jí Jeho Milostí dostává. Proč také ne.). Skutečný bhakta miluje zvolenou Formu tak, že jsou všechny jeho myšlenky, slova, činy, city a pocity nějak samy od sebe prosyceny Jím. Bhakta vše koná, mluví, myslí, cítí a pociťuje pro Něj, vše Mu skládá k nohám a plně se Mu odevzdal. Žije pro Něj, Jím, a to tak, že by vše v každém okamžiku Jím prosycen, na svoji oddělenou individualitu posléze zapomene a vše je pro bhaktu jen a jen On – to je splynutí bhakty s Bohem. Tedy bhakty, který na své stezce dosáhl nejvyšší úrovně.
Promiňte mi toto odbočení, které Vám vzalo trochu drahocenného času, ale z mého pohledu je nutné kvůli následujícímu.
Tedy, držím se dál své stezky, ale rozšiřuji své poznání o dary stezky džňány. Jak už jsem uvedla, činím tak na Jeho pokyn. Už léta Jej totiž vidím a slyším, jsme neustále spolu. Ve Své velké Milosti totiž kdysi vyslyšel moji prosbu, aby se stal mým Guruem, když skutečných je tak málo.
Myslím, že už se začínáte upřímně divit, proč Vám tohle všechno píši.
Píši to proto, že mi Pán současně s úkolem prostudovat stezku džňány (vždyť na konci stezky musí mít bhakta poznání a džňánin bhakti, že?) výslovně určil, které texty a publikace si mám obstarat (s možností rozšířit určené o texty dle vlastního uvážení). A o to jde.
Výslovně mně bylo Pánem uloženo obstarat si (zachovávám i pořadí, jak mi bylo diktováno):
1) Ramana Maháriši: „Kdo jsem Já?“;
2) „Rámagíta“ a „Ribhugíta“ (Váš překlad);
3) Jiří Vacek: „Bhagavan Ramana Maháriši – mudrc z Arunáčaly“;
4) Jiří Vacek: „Učebnice Átmavičáry, neboli zkoumání sama sebe“; (Ze srdce Vám za ni děkuji, nesmírně mně pomohla);
5) „ Jóga Vašišta“ (část o dosažení nirvány) - Váš překlad.
Samozřejmě jsem posháněla, resp. kamarádky mi posháněly, i spoustu další literatury tohoto zaměření (vždyť se učím pro Jeho radost) a v podstatě to bylo vše od Vás nebo vydané Vaším nakladatelstvím.
Tedy, viděli jste ten seznam. Není tam nic od těch, kteří na Vás útočí. Přitom, když mně to Pán diktoval, vůbec jsem Vás neznala. Vždyť mé zaměření bylo jiné.
Tedy, nenechte se nepřejícníky zneklidňovat, čas života Vaší paní i Váš, jsou nesmírně cenné hodnoty pro pomoc těm, kteří mají upřímnou snahu a jimž byla stezka, kterou jste úspěšně prošli, určena. A až Vás budou zase hodně napadat, vzpomeňte si na Pánem nadiktovaný seznam, kde tedy od nich rozhodně nic není a na to, jaké ocenění Vašemu úsilí Pán tím Osobně dal.
Tak toto jsem měla na srdci hlavně.
Z.H.