Číst 26. kapitolu Ribhugíty je totéž, jako být v samádhi
Vláďa Cepek
Drahý Jirko,
chtěl bych především moc poděkovat za nauku Tebou podávanou tak jasnou, jednoduchou, přímočarou, srozumitelnou formou, společné meditace, které jsou opravdu neskutečným přínosem na duchovní cestě a rovněž za nahrávky, které nám dávají přímo zázračné možnosti a zkušenosti na cestě a v duchovní praxi. Rád bych se o podělil o vlastní praktickou zkušenost s nimi. Večer jsem usínal se sluchátky na uších poslouchajíc 26. kapitolu Ribhugíty, o které sám Ramana Mahariši prohlašoval, že její čtení je totéž, jako být v samadhi. Ráno po probuzení jsem poslouchal dále, i po celou cestu do práce. V práci, mi šéf sdělil, že mám jet na služební cestu. Byla mi udělena milost, že jsem mohl jet sám a autem. Ihned jsem toho využil a poslouchal 26. kapitolu dále a znovu dokola. Postupně jsem se dostal do stavu, kdy se opravdu to, co jsem slyšel, začalo dít a stávat skutečností. Zář Já zesílila a Já se z duchovního Srdce rozšířilo do stavu Atman a postupně přesáhlo odhadem asi tak o 20-30 cm tělo a následoval stav, kdy jsem byl a byl jsem to Já a ve mně bylo tělo a všechno ostatní do popisovaného rozsahu a to neobyčejně ostře, jasně a se 100% samozřejmostí. Nebyla tam vůbec žádná dualita a opravdu a samozřejmě jsem setrvával jako TO, co si vše uvědomuje a mysl byla plně do Toho vtažena a Já setrvával neotřesitelný, naprosto osvobozený od strachu, který vzniká z působení dvojnosti a spočívající ve štěstí a blaženosti. Byl to naprosto dokonalý stav, zcela a naprosto přirozený a zcela jasně jsem věděl, že je to TO pravé a že zde jsem doma a jinak to ani nemůže být a tak jedině je to správné. Vše okolo, řízení vozidla i ostatní probíhalo jaksi samo, naprosto optimálně, hospodárně a neskutečně dokonale. Líp to prostě nešlo. Z tohoto stavu se nechalo vystoupit soustředěním pozornosti opět na tělo, nebo do mysli, či ven do světa. Pak začal tento stav slábnout a vše se jakoby začalo zatahovat, kalit, těžknout a začalo se opět projevovat v dualitě a se strachem. Nechalo se do něho opět vracet, takže pak sílil a obnovoval se a nebo opět při puštění pozornosti a jejím uchvácením v něčem, začínal opět zase slábnout. Ještě jednou moc a moc děkuji za tuto zkušenost, tento neobyčejně silný a jasný prožitek, zkušenost a je mi zcela jasné, že mám vše ve svých rukou a záleží i na Milosti Já jsem, nakolik se jí dokážu otevřít a nechat jí působit. Síla pravdy obsažená v 26. kapitole Ribhugíty navodila stav, který měl Ramana Mahariši na mysli, když říkal, že čtení je totéž, co přebývat v Samadhi. Ano je to tak. Ještě jednou děkuji moc za vše a přeji tvému tělu pevné zdraví a ať co nejméně trápí a vše nejlepší k tomu Tobě i Tvým blízkým.
Vláďa Cepek