Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak správně milovat

24. 12. 2015

Jiří Vacek

Ježíš nás učí milovat celou svou bytostí Boha a podobně naše bližní a stejně jako je i sebe.

Bůh je neprojevené vědomí Já jsem, zdroj všeho a je láskou. Tou se s ním sjednocujeme.

Toto jediné vědomí Já jsem je přítomné ve všech stvořených bytostech jako jejich základ a pravé Já. Právě toto Já, soupodstatné s Bohem Já jsem, máme v bližních milovat. K němu má směřovat naše láska a přátelství a nikoliv k jejich egu a zevní osobnosti.

I v nás je toto božské vědomí Já jsem přítomno a platí pro ně požadavek lásky jako našim bližním. Máme je i sebe milovat jako vědomí Já jsem a to stejně: ani více ani méně.

To „stejně“ má dvojí význam. Nemáme sebe milovat víc než druhé a platí i opak: nemáme druhé milovat víc než sebe. V lásce platí rovnost.

Druhý význam „stejně“ spočívá v pochopení, že pravé Já všech bytostí, vědomí Já jsem je stejné ve všech bytostech. V některých se projevuje více, v jiných méně, ale je vždy stejné.

Snad není třeba zdůrazňovat, že láska, která je požadována, není sobecké soustředění na ego a na naši stvořenou osobnost. Od té se máme rozlišovat a neztotožňovat se s ní. Máme k ní mít přátelský vztah jako k našemu nástroji, který nám dal Bůh.

K tomuto našemu pravému Já se máme obracet s láskou a touhou po přímém poznání jeho podstaty a sjednocení s ní. Za tímto účelem můžeme Já, Já, Já opakovat jako mantru s touhou a láskou, aby se nám dalo poznat. To je také význam Ježíšova výroku: „Já jsem, naše vědomí Já jsem, jsou dveře do království nebeského, neboli do oblasti neprojeveného vědomí Já jsem – Boha.

Vědomí Boha Já jsem je také jedině správný způsob jak vidět v lidech Boha. Jejich těla nejsou Bohem, ale Já jsem v nich. To skutečně přímo může zakoušet jen ten, kdo poznal své Já jsem. Pro ty, kteří Já nepoznávají, je to možné pouze jako správné přesvědčení mysli, které mají uskutečnit.

Ve stejném smyslu máme vidět Boha ve světě. Zevní tvary nejsou Bohem, ale vědomí, které je proniká, ve kterém existují a ze kterého vznikají. Jedině v tomto pohledu je vše Bohem – vědomím ve všem a všude. Pravé vidění Boha je právě toto. Pak zevně, ve světě i v našem nitru je zakoušeno jediné vědomí Já jsem.