Jdi na obsah Jdi na menu
 


Největší neštěstí ega

21. 6. 2007

Jiří Vacek

Nic tak zlé, od Boha odpadlé ego nepotěší jako, když se dozví, že je Bůh a nemusí proto o nic usilovat. Vrchol spokojenosti pak dosáhne, když přijme přesvědčení, že existuje jen jednota, a že tou jednotou je ono samo. Pak je pro ně vše jedno: dobro i zlo. Jaká úleva: nemusí rozlišovat mezi dobrem a zlem; může být bez následků zlé, protože je to „jedno“.

Zvrácené neboli zlé od Boha odpadlé bytosti jsou i Bůh a jednota zvrácené. Považuje za Boha i jednotu sama sebe.  Tak se, svým zlem trestá. Žije v klamu o sobě, a proto se řítí do zkázy a utrpení. Není jí pomoci, dokud nepochopí, že vše je jinak.