O Lásce
Jiří Vacek
Často po letech hledání Boha jsme mu stejně vzdáleni jako na začátku cesty a přiznáváme se, že jej neznáme!!! To vše proto, že pomíjíme ten nejjednodušší, nejsnadnější a každému dostupný prostředek k dosažení Boha, jímž je Láska. Bůh je Láska. Pocítíme-li kdykoliv Lásku, zakoušíme Boha. Ne, že by Bůh nebyl i něčím jiným, ale je i Láskou, a proto prožitek Lásky je i prožitkem Boha. Bůh je Láska a ve svém království vládne jako Láska. Proto každý cit lásky nás rázem přemisťuje do jeho království, nebo spíš je vytváří. Nebo nastoluje v našem nitru. Chceme-li tudíž žít, chodit s Bohem a v Bohu a zakoušet jej, pak tou nejjednodušší cestou je Láska!
Láska ve svém projevu nesmí být pošetilá či slepá. Pak nadělá víc škody než užitku. Musí být moudrá a spravedlivá. Tedy vnitřně je božská, nerozlišuje, zevně rozlišuje v souladu s moudrostí. Vnitřně milujeme bezpodmínečně nepřátele i zlé lidi. Zevně se zlu vyhýbáme a bráníme se mu. Milovat zevně zlo a jeho nositele znamená pomáhat jeho vládě a rozšiřovat ji. Z Lásky není vyjmut nikdo, ani naši nepřátelé. I je máme milovat a činit jim dobře. To je zdánlivě nesmyslné tvrzení, ale opravdu jen zdánlivě. Láska totiž není jen cit! Láska je velká a mocná božská síla, která, je-li spojena s modlitbou za nepřátele, dokáže je změnit nebo alespoň nás od nich ochránit.
On a Láska je jedno. Láska září stále a není jí třeba vytvářet či učit se jí. To, co se musíme trpělivě a ochotně učit, je schopnost se Lásce otevírat a vyjevovat se jí. Láska je všudypřítomná a věčná. Jsme jí tedy plni, a to právě teď. To, že ji necítíme, je jen a jen naše vina a nedbalost!!! Náš nezájem o ni a o její dary.
Nejsme ochotni milovat, a proto jsme se Lásce ke své velké škodě uzavřeli. Hlavním důvodem, proč jsme zavrhli Lásku, je náš egoismus, sobectví a nevědomost o Lásce a jejích zákonech. Božská láska nezná rozdíl. Existuje pouze jedno jediné přikázání. Milovat vše, milovat vždy, milovat všude!!! Je to však i nejvyšší božská moudrost, a kdo chce žít božsky, musí žít v souladu s božskou moudrostí a nikoliv lidskou moudrostí. Nepřátelé nám nejvíc neuškodí, když nám ublíží a přemohou nás, ale tehdy, když nás naučí nenávisti: tím nás zbaví Lásky, a tím i Boha. Božská Láska je nejmocnější silou, jaká existuje, a dokáže to, co ani ta nejmocnější síla nesvede.
Nebojme se proto svěřit se Lásce Boží a ubírat se její cestou. Je to cesta královská. Věřme v její moc. Důvěřujme jí zcela. Nechme ji volně proudit. Odstraňme překážky jejímu projevu a staňme se jejími oddanými služebníky. Ten, kdo dosáhl Boha, svého pravého Já, stává se průchodem boží síly a Lásky, které z něho samovolně proudí do světa a mění jej božsky v božství, což je vůbec nejvyšší pomoc druhým jaká existuje. Láska je celým zákonem božím, celou etikou. Kdo má lásku a řídí se jí, a obojí nelze rozdělit, plní samovolně svou Láskou všechna přikázání Boží. Takže náš pohled na každou osobu, milou či nemilou, vlastní dítě či nepřátele, má být dvojí: vnitřní pln Lásky a zevní rozlišující podle rozumu a situace. Oba pohledy se musí doplňovat a ne vylučovat. Jestliže si někdy nevíme rady, nevadí. Prosme a bude nám pomoženo.