Postřehy o zlu
Jiří Vacek
Absolutní zlo neexistuje. V tomto smyslu je bezpodstatné. Zlo relativní existuje a má mnoho podob. Jeho základem jsou zlé myšlenky a city, jejichž podstatou je energie, síla naší mysli. V tomto smyslu jsou myšlenky a city jak dobré tak zlé podstatně stejnou energií. Co je odlišuje a zabarvuje jejich působení je náboj zla či dobra. Proto zlo je něco zcela jiného než dobro.
Jestliže rozlišujeme mezi chlebem a kamenem, není důvodů, abychom nerozlišovali mezi lidmi dobrými a zlými nebo mezi tím, co nás k Bohu přivádí nebo naopak, od něho odvádí.
Bůh nedopouští zlo, ale ustanovil zákon, podle kterého sklízíme to, co jsme sami zaseli.
Zlo usiluje nejen o zničení druhých, ale i sama sebe. Jak nenávidí druhé, stejně nenávidí sebe a nemůže se proto snést.
Našeho vlastního zla nás nemůže nic a nikdo zbavit. Nemůžeme mu utéci, protože kamkoliv jdeme, jde všude s námi.
Zlo není jen nedostatkem dobra, ale zlými myšlenkami, zlými city – nenávistí a dalšími a zlými skutky, které podněcují.
Kde se neříká pravda, šíří se lež neboli zlo.
Když ego trvá neústupně na své zlé pravdě, tak se mu ponechá. Má, co se mu líbí, ale ke své škodě.