Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stručný deník (červen – červenec 2007)

14. 8. 2007

Jiří Vacek

Začal jsem psát Průvodce stezkou poznání Sebe. Cílem je podat hlubší informaci o naší stezce a současně podat návod a doporučení, jak by mělo naše úsilí pokračovat, aby neztratilo svou duchovní úroveň. Používám i některé své dřívější prameny, pokud jsou vhodné.

Současně dokončujeme s Mílou korektury „O jednotě a zlu“. Jde do tisku ve středu 27.6.

Staré tělo zlobí stále víc a víc. Někdy tak, že je dokonce ohrožena moje účast na seminářích. Pár dnů před květnovou Morávkou mě doslova sklátila chřipka a bolesti zad. Nemohl jsem chodit ani po bytě. Situace vypadala beznadějně. Jet v tomto stavu 400 km, řídit a pak celý den sedět na meditacích se zdálo nemožné. Začal jsem se usilovně léčit zevně i duchovně  a stal se téměř zázrak. Přesně den před odjezdem se mně ulevilo, a tak s pomocí boží, prášků a dávky sebezapření jsem mohl odjet.

V červenci se zase zhoršilo koleno. Nechodím ani ven, jen po bytě nebo po zahradě kolem chaty. Nejhorší je, že se při chůzi najednou z ničeho nic bolestivě zablokuje a pak vrávorám, abych neupadl, chytám se věcí kolem sebe.

 

červen 2007

V červnu mně požádal astrolog P. Hanzal o rozhovor pro svůj portál ASTROweb.cz. Tak jsem vyhověl. Co se nestalo? Pan Hanzal opět bez mého souhlasu a vědomí zasáhl nepřípustně do mých autorských práv a vypustil odpověď na otázku, kterou mně sám položil o sporu s Tomášovými. Tak jsem zveřejnil celý rozhovor sám. Je charakteristické, jak si u nás každý myslí, že je oprávněn zasahovat do autorských textů, jak mu vyhovuje. Neúcta a nesnášenlivost k názorům druhých z toho hlasitě křičí.

V neděli 17.6. vyrážíme do Kostolan. Jedeme časně ráno. Jako obvykle přejíždíme Karpaty od Malacek do Pezinoku. Vyhýbáme se Bratislavě a jedeme krásnou horskou krajinou. Když přijedeme na vrchol Baly, zastaví nás policie: jede se závod veteránů, bude trvat 2 hodiny. Dole nebylo jediné upozornění. Toto je riziko této cesty. Občas se zde závodí.

Naštěstí přerušení trvá pouze asi jednu hodinu, pak pokračujeme. Do Kostolan přijíždíme s malým zpožděním.

Seminář proběhl dobře jako vždy, účastníků bylo asi kolem 56. Průběžně někdo přijížděl a odjížděl. Stále se mně špatně chodilo, tak procházky byly jen krátké. Seminář vedla Eva se zetěm Jirkou. Často nás volá z Francie Jáno, který pobývá trvale ve Francii střídavě přímo v ášramu mistra Kaisena nebo tam docházel. S pobytem nebyl spokojen, protože neměl v ášramu dostatek klidu a času na meditaci. Jeho vztah s mistrem také nebyl harmonický.

Najednou nás volá do Prahy, že je již na Slovensku v Kostolanech, že se zúčastní semináře a moc se na nás těší. Přijel autem a s přítelkyní. Tak jsme se na něho těšili, ale téměř marně. Na seminář nedocházel, jak plánoval. Objevil se až ke konci semináře. Před tím řešil celé dny neshody s přítelkyni, kterou nakonec odvezl do Bratislavy, odkud odjela do Francie. Příležitost setkat se s námi za kterou jel tak daleko, téměř celou promarnil.

Jeho hmotná situace je také neradostná. Záhy by měl jít do starobního důchodu, ale na žádný nemá nárok, stálý příjem také ne. Dělá sochy pro ášram zdarma. Na Slovensku říkal, že nemá ani peníze na cestu zpět. Vzít zde nějaké běžné zaměstnání také nechce. Mé rady, že by se měl starat o své zevní zabezpečení také odmítl.

V takových případech je každá rada marná.

 

červenec 2007

Jedinou Kristovou církví je katolická - se praví v dokumentu, který právě vydal Vatikán. Tak fakticky upřel protestantům právo nazývat své společenství církvemi. To je pravá tvář katolického ekumenismu. Natož nějaká jóga. Ta je blud a škodí duši jak se praví v úředním stanovisku církve.

Pár dnů potom ve večerních zprávách televize je reportáž z Kalifornie. Přes tisíc postižených dětí pedofilii katolických kněží, které byly desítky let zneužívány, žaluje církev. Ta již vyplatila za odškodnění více než miliardu korun a další nároky čekají na vyplacení. Jejich výše dosahuje 13,5 miliardy korun. Děti byly takto zneužívány katolickým kněžstvem od 40. let minulého století za mlčení celé kněžské hierarchie. Soudnímu projednání se církev ze všech sil brání. Uplatňuje taktiku: Vezměte peníze a mlčte nebo nic nedostanete.

Proč právě tato církev  musela za učitele jógy E. Tomáše sloužit mši za jeho duši, zůstává záhadou.

 

5. – 8. července

Od čtvrtka do neděle probíhá meditační seminář v Zaježové u Zvolena na Slovensku. Pořádá jej Juraj Hipš, vedou jej Hynek s Romanem. Podmínky jsou drsné, strava obilná a zeleninová. Účastníci, jak je běžné, kolísají mezi 35 – 40 zájemci. Převahu mají opět přátelé z Čech. Meditace výborná.

Pokračovatelé, jak je zřejmé, se plně osvědčují a jsou schopni i bez mé tělesné přítomnosti vést společné meditace, a to s vysokou duchovní úrovní. Pokračování v našem společném úsilí je plně zabezpečeno.


9. července 2007

V pondělí ve dvě hodiny odpoledne pravidelně zasedáme k meditaci s přáteli. Tentokrát místo meditace skládáme půl tuny knih. Vyšlo „O jednotě a zlu“. Po složení meditujeme dál jako obvykle.

Po ranní meditaci v úterý balíme a rozesíláme Jednotu. Přátelé vydatně pomáhají. Končíme společným obědem.

Žehrám na šakti, že knížka vyšla až po semináři v Zaježové. Přátelé z Prahy, co na něj jeli, mohli vzít novou knížku odběratelům ze Slovenska. Těm posíláme knihy „kurýrem“, který je dává na Slovensku na poštu. Tím šetříme každému odběrateli asi sto korun na poštovném. Tentokrát marně někoho sháním. Nikdo na Slovensko nejede. Pak najednou volá Pavel Kubeš. Chce si přijet ve středu 11.7. pro knížky pro dceru. Proč ne.

Když přijde, tak mě napadne: je z Olomouce, je v důchodu, má dráhu zdarma. Co kdyby s knihami zajel na poštu na Slovensko? Souhlasí a bere 20 knih „O jednotě“ a dává je v Púchově na poštu. Takže přátelé na Slovensku opět ušetřili a měli novou knihu stejně rychle jako přátelé v Čechách. Problém, který vypadal nejméně na 14 dnů neřešitelný, je rázem vyřešen. Všiml jsem si, že takto pracuje šakti v poslední době často, i když ne vždy. Pomáhá v nesnázích, do kterých se dostáváme. Prosím ji tak, že danou věc zvednu nad hlavu do světla Já jsem a nechám ji tam k vyřízení, aniž bych předepisoval, co a jak.

Potíže se nám nevyhýbají, ale pomoc přichází. Když jsme se například vraceli Fábinkou v květnu z Morávky, zastavili jsme na konci cesty dlouhé 400 km asi 50 metrů od domu a již se nerozjeli. Vůz jsme museli dostrkat na parkoviště. Ani nechci pomyslet, co by se stalo, kdyby vypověděl službu cestou. Pavel Dymanus druhý den koupil vadný přívod k zapalování a oprava byla hotová.


SMS    10.7.07

Dobrý den pane Vacek.

Děkuji za prašad. Když mě jej Radka dala, zalilo mě světlo.

Lubomír S.


SMS   11.7.07

Vážený a milý mistře, nahlédl jsem do „Jednoty a zla“ a zjistil jsem, že knihu číst nemohu. Tedy pokud nechci rozmělnit v mysli obrovskou duchovní sílu, která je za textem. Stačí mi jedna věta a jsem jí zavalen a snažím se v ní co nejdéle setrvat.

Děkuji. Pepa Šťastný


Na novou knihu vzápětí po jejím obdržení nadšeně napsali i Honzík a Sára z Olomouce.

 

17.7.07

Volá paní J. jestli mám čas, že si chce se mnou promluvit. Znám ji již z dřívějších rozhovorů. Vypráví, jak se jí vede a něco z dřívějška. Nakonec říká, proč volá. Po hovoru se mnou se jí vždy mnohé otázky vyjasní a také meditace je mnohem lepší. Postřeh, který mně sdělují mnozí.

I o duchovním životě a jeho praxi říká Annamalai přesně totéž, co stojí v mých knihách, protože oba vycházíme z ducha Mahárišiho učení. Kdo má pochybnosti, shledá, že jsou naprosto neopodstatněné. Jelikož to říká Swami z daleké Indie, musí to být pravda. Nosil přece oranžové roucho a nebyl od nás. „Doma nemůže být nikdo prorokem“, je pravda.

 

22.7.07

Krátké intuice: přicházejí stále a samy od sebe. Jsem takto jimi poučován nebo se poučuji sám? Některé z nich bez dalšího zpracování nebo utřídění uvádím. Zapisuji je na lístečky formátu A6 a je jich již několik kilogramů…

  • Tak jako Já si může uvědomovat sama sebe a není to dvojnost, tak se může a má i milovat.
  • Nemáme spočívat v blaženosti Já, ale v Já. Pak září i jeho blaženost. Prožívat blaženost Já bez prožívání Já samého není možné. Já a jeho blaženost jsou jedno. Kdo je rozděluje, ztrácí oboje.
  • Práce pro mistra je pro žáka velkou milostí, která jej očišťuje a nikoliv zásluhou.
  • Pokorný člověk pátrá, jak to je. Pyšný již vše ví nejlépe a předem i bez zkoumání.
  • Obecná přikázání platí obecně. Konkrétně je musíme uplatňovat ve správném duchu a nikoliv podle litery.
  • Obecné pravdy platí obecně. V jednotlivých případech je není možné uplatňovat mechanicky, ale pouze s použitím rozlišovací schopnosti, vivéky.
  • Ježíšovo: „Dá-li ti někdo políček, nastav mu i druhou tvář“, u zlých lidí nepůsobí. Zlomí vám v tomto případě sanici, pokud vás rovnou nezabijí.
  • Je-li Bůh láska, kdo miluje lásku pro lásku, miluje Boha.
  • Milost si nelze zasloužit. Pokud však nevytvoříme podmínky pro její přijetí, tak ji neobdržíme.
  • Zlý člověk vidí zlo všude, jen ne tam, kde skutečně je: v sobě.
  • Duchovní nauka je na prvém místě určena k tomu, abychom ji uplatňovali na sebe a nikoliv na druhé.
  • Ego nemůže nikdy nic vyřešit, protože je samo neřešitelný problém. Jediné řešení je jeho rozpuštění.
  • Účel světí prostředky? Nikoliv, právě naopak. Nesprávné prostředky znesvěcují každý účel.
  • Za druhé nás nikdo soudit nebude. Za nás ano.