Jdi na obsah Jdi na menu
 


Světlo a tma

31. 8. 2007

Jiří Vacek

Tvrdit, že zlo je protikladem dobra, že dobro bez zla neexistuje nebo, že dokonce dobro vytváří zlo je nesmyslné.

Dobro bez zla může existovat a také existuje. K jeho poznání není třeba zla. Největší Dobro je pak Bůh sám.

Dobro nevytváří zlo, stejně jako světlo nevytváří tmu ani stíny. Zlo je nedostatek Dobra, stejně jako tma je nedostatek světla. Stíny také nevytváří světlo, ale překážky, které brání průchodu světla. Noční tma není výsledkem působení slunce. To září stále. Je způsobeno otáčením se Země od slunce, které je zdrojem světla. Dobro v nás i kolem nás září a existuje stále jako sluneční světlo. Kde není vůbec nebo jen jako „stín“, je to pro překážky, které mu stavíme do cesty a nikoliv proto, že by nesvítilo nebo dokonce vytvářelo stíny a tmu.

Tvrzení o nutnosti zla jako protipólu dobra a jemu podobná, jsou jen vývody falešných proroků, které nás mají odvrátit od dobra časného a věčného a zdůvodnit oprávněnost existence zla a postavit je na roveň dobru časnému. Stejného druhu jsou tvrzení, že kdykoliv se nějaká duše přibližuje k Bohu, musí nutně, v zájmu udržení rovnováhy dobra a zla, jiné klesat dolů. To není opět nic jiného než nehorázná lež, která má ospravedlnit nedostatek naší snahy o návrat k Bohu: zachraňujeme tím jiné od pádu dolů s přesvědčením o naší „ušlechtilé nesobeckosti“ v pozadí.

Kdo těmto advokátům ďábla uvěří, tomu se zlo bohatě odmění: samo sebou svým zlem. Nic jiného nemá, a proto ani nemůže dát.