Tři základní podmínky vysvobození ze zrodů v projevu
Jiří Vacek
Podstata zážitku spočívá v pochopení podmínek, které je nutno trvale splňovat, abychom dosáhli vysvobození.
Prvá podmínka: trvalé uvědomování se v neprojeveném a neomezeném vědomí Já jsem, život v tomto vědomí.
Druhá podmínka: plná odevzdanost do inteligentní moci tohoto vědomí, které se plně otevíráme a necháváme ji v sobě a ve všem naprosto svobodně působit v plné důvěře v její moudrost a v lásce k ní.
Třetí podmínka: rozpuštění i těch nejslabších a nejjemnějších sil směřujících do projevu a trvalá bdělost nad myslí, aby se taková tvořivá síla v ní neobjevila a nezmocnila se nás a nezavedla do nového zrodu.
Všechny toto tři podmínky nestačí splnit jednou pro vždy, ale je nutné je dodržovat trvale. Dokud máme tělo a s ním jsme ve světě, neexistuje jakákoliv jistota, že nepadneme, když vytvoříme sílu směřující do světa.
Pokud přestaneme dodržovat uvedené podmínky, již jsme porušili stav vysvobození a pokud se včas nevzpamatujeme, následný zrod v projevu je jistý.
Nejdůležitější pro vysvobození je stav, v jakém opouštíme tělo a jak se nám podaří udržet podmínky vysvobození v posmrtném stavu, v bardu, kdy se rozhoduje o našem dalším osudu.
To, co jsme zanedbali v životě v těle, se po jeho opuštění napravuje jen velmi těžko. Nespoléhejme proto na žádné postupy, které mají zajistit lepší zrody, ale plňme ze všech sil podmínky vysvobození, dokud jsme v hmotném světě. Nic jiného vysvobození neumožňuje.
I mistr a spasitel nesmí lpět na ničem jiném a být připoutám k ničemu jinému než k božství Já jsem.
Nesmí lpět na svých žácích, na své nauce, škole, na svém díle, pokud nechce, aby jej toto lpění a připoutanost nestáhly zpět do nových zrodů v projevu.
I milovat své žáky víc než Boha je porušením nejvyššího a vlastně jediného přikázání lásky k Bohu a zaplétá nás do jejich osudů, což jsou nové zrody s nimi.