Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Mistr je velkou zárukou úspěchu na stezce. Bez něho nemáme naději. Proto jedním z našich cílů má být jeho získání. To se děje převážně vnitřně, naším úsilím, ale i správným pochopením jeho významu, ze kterého má vyplývat i naše chování k jeho osobě.

Postoj „já pán, ty pán“ k tomu rozhodně nevede. Ne žák, ale mistr rozhoduje, kdo je hoden a kdo nikoliv. Mnoho hledajících, vlivem své nevědomosti a zla v sobě si myslí přesný opak. Jediné, čeho dosáhnou je, že ztratí nedocenitelnou pomoc mistra a často i celou stezku.

Lži a omyly o mistrovi

Mistr je osoba, kterou vidíme.

Mistra můžeme posuzovat podle jeho osobnosti. Mistra může každý poznat, posuzovat a kritizovat.

Mistr učí pouze poučováním.

Mistr je obyčejný člověk jako my.

Mistr se musí projevovat a chovat podle našich představ.

Mistra si vybírá žák.

Žákem mistra se stáváme tím, že se za něho prohlásíme.

Mistra lze získat zevními prostředky.

Mistr nám udělí poznání bez našeho úsilí.

Pravý mistr nikoho a nic nekritizuje a nekárá.

Je více mistrů a je proto možné je měnit.

I bez mistra je možné dosáhnout poznání.

Mistra vedení žáků nic nestojí.

Pravda o mistrovi

Mistr je neviditelný Duch, Bůh, který působí skrze osobu mistra.

Mistra může poznat opět jen mistr, který v sobě poznal Boha.

Osoba mistra není mistrem a mistr-Bůh nemůže být podle ní posuzován.

Mistr učí, vede žáky a pomáhá jim neviditelným, ale skutečným vyzařováním svého božství zbavovat se jejich nečistot a přibližuje je k Bohu.

Mistr si své žáky vybírá sám podle jejich lásky k Bohu a touhy po něm.

Kdo je nepřítelem mistra, je i nepřítelem Boha.

Náš vztah k mistrovi je obrazem našeho vztahu k Bohu.

Bez pomoci mistra nelze dosáhnout poznání Boha v nás, našeho pravého Já.

Kdo odmítá mistra, odmítá Boha.

Mistra získávají ti, kteří milují Boha, pravdu a touží po něm celou svou bytostí.

Nehodný žák vidí v mistrovi nehodného.

Pokorný žák mistra nekritizuje, ale následuje.

Mistr přichází vždy, když je žák připraven.

Kdo nemá mistra, ten si jej ještě nezasloužil.

Pokora a odevzdanost otevírají dveře mistrovy milosti. Namyšlenost a nedůvěra je zavírají.

Osobnost mistra je služebníkem Boha, nikoliv Bohem. Platí pro ni: „Zajisté je dělník hoden mzdy.“

Mistrova osoba se pomocí žákům vysiluje a vyčerpává.

S mistrem získáváme i jistotu dosažení, pokud jej věrně následujeme, to jest, usilujeme s důvěrou a láskou.

Pravé žákovství je duchovní, vnitřní, neviditelný, ale skutečný spoj mezi mistrem a žákem. Žák by jej měl opatrovat jako tonoucí lano, které jej zachraňuje před utonutím.

To, co nás od mistra odvádí, jsou vždy jen síly zla a nic jiného.

Kdo nebrání svého mistra, je-li napaden, není jej hoden a připravuje se o jeho pomoc.

Kdo kritizuje mistra místo, aby se od něho učil, trpí velkou pýchou a je v moci zla.

Kdo neoplácí mistrovu pomoc, bere ji nehodně a bude mu vzata.

Čím déle ve správném duchu v mistrově blízkosti spočíváme, tím víc v duchu prospíváme.