Jiří Vacek - duchovní učitel

Jiří Vacek

Nepřipoutaná činnost nevytváří připoutanost, ale vytváří následky jako každá jiná.

Když v mysli působí zlé sklony, smrtelné hříchy – nenávist, závist, zloba, pýcha, hněv, ovládnou rozum a ten vidí vše zle: dobré jako špatné a špatné jako dobré. Zlem ovládaný rozum vidí vše převráceně očima zla.

Toto zastření rozumu zlem může odstranit pouze očista od zlých sil a nic jiného.

Dobrá vůle je dobrá, boží vůle je lepší.

Vědomí Já jsem, které září nezahaleno v mistrovi, rozžehuje záři vědomí Já těch, kteří se k němu v úctě a lásce obracejí o pomoc.

Bez této pomoci mistra uvědomění svého základu, vědomí Já jsem, nikdo nemůže dosáhnout.

I pouhé spočívání v egu, ve ztotožnění s tělem a myslí je posiluje.

Charita, dobročinnost vytváří dobrou karmu, ale sama o sobě nevede ani k bohu ani nevysvobozuje.

Nevysvobozuje nás naše úsilí, ale Bůh. Bez úsilí jej však nenalezneme.

Samádhi je vědomí Já jsem bez ohledu, zda jsou svět a tělo vnímány nebo nikoliv.

Kdo se odloučil od Boha, který je jediným pravým a skutečným dobrem, zákonitě a spravedlivě trpí.

Meditovat a nevědět, kdo či co medituje, je jen nevědomost.

Co má moc a také působí, to i existuje.

I ospalost jako stav těla a mysli je nezbytné zpředmětnit, pozorovat ji jako něco od nás odděleného, co my nejsme.

Já, vědomí, nikdy nespí ani není ospalé. Čím víc jsme sjednoceni s neustále vše bděle pozorujícím vědomím, tím jsme bdělejší a od ospalosti osvobozenější.

Ospalost čerpá svou moc nad námi ze ztráty rozlišování od toho, co je ospalé. Ztotožnění s ospalostí ji jen posiluje.

Uvědomujeme si sebe sama sebou samým, vědomím, kterým jsme.

Pravá odevzdanost není pouhé vzdání se, kapitulace, ale vždy míří k něčemu či někomu. Odevzdání je vždy do Boha, do Já jsem.

Bůh je ve svém základě vědomí Já jsem, Já existuji a jsem si vědom, že existuji a jsem to Já, kdo existuje.

Bůh je sebe si vědomá, své bytí si uvědomující neprojevená i projevená existence.

Utiš svou mysl, zastav všechny její činnosti a uvědom si vědomí, které si uvědomuje klid mysli i samo sebe, svou vědomou existenci.

Bůh nejen existuje, ale stále si zcela samovolně a bez úsilí uvědomuje sám sebe i své stvoření.

Uvědomování je nepřetržitá samovolná činnost vědomí, kterým Bůh je.

Co si uvědomuje, je samo vědomé neboli vědomí.

Uvědomování a sebeuvědomování je božím životem.

Jen vědomí si může být vědomo sebe i předmětů uvědomovaných.

Bůh se stává uvědomovaným a tak tvoří svět. Vědomí se stává uvědomovaným.

Jsem a vím, uvědomuji si, že jsem. Tak vědomí je základ společný všemu.

Bez vědomí není uvědomovaní ani uvědomované.

Pozorování je uvědomování vědomím. Bez vědomí není uvědomování, bez pozorovatele není pozorování.

Pozorování je činností vědomí a bez vědomí neexistuje. Kde není vědomí není ani uvědomování.

Já jsem je sebe si vědomé vědomí. Já, pravé Já je ryzí, nestvořené vědomí.

Boží vůle je ve vědomí Já jsem. V něm je její základ a z něho i vychází.

V nestvořeném Já jsem je svoboda, ve stvoření je omezení.

Inteligence je schopnost Já žít božsky, udržovat božský život vědomím, láskou myslí i činy.

Nevědomé pohlcení vědomí ve světě, vytváří mocí tohoto vědomí zdání jeho objektivní existence.

Nevědomé pohlcení vědomí v těle a mysli bytosti vytváří nepravé já, ego, totožnost s tělem a s myslí.

Stažení vědomí zpět do vědomí správně vedenou pozorností je vědomí osvobozováno a osamostatňováno z pohlcení pozorovaným ne-já. Pak září ve své ryzí pravdě.

Vědomí, život a inteligence, které se v tělech bytostí projevují, nejsou jejich vlastní, ale propůjčené vědomím Já. Připisovat je tělu je základní nevědomostí.

Nejvyšší Skutečnost je stvořená i nestvořená, projevená i neprojevená, klid i pohyb, činnost i nečinnost, proměnná i neproměnná. Jedno nevylučuje druhé, ale působí souhlasně.

Čím mocněji je vědomí Já jsem uvědomováno, tím víc se projevují i jeho vlastnosti: láska, moc, síla, moudrost, inteligence.

Já jsem si nejen vše uvědomuje, ale svou inteligencí i poznává a rozlišuje. Neuvědomuje si pouze, že je, ale ví i čím je. Tím, jak se uvědomuje, tak se i poznává: nejen si uvědomuji, že jsem, ale i vím, co jsem.