Vztah k tělu
Jiří Vacek
Jedním z našich cílů je uvědomění:
1) Nejsem tělo
2) Nejsem v těle
3) Jsem vědomí, ve kterém tělo existuje a současně je jím i pronikáno.
Cílem není přestat si tělo uvědomovat, ale:
1) Rozlišit sebe, vědomí od těla
2) Uvědomit si, že tělo se nachází v prostoru vědomí, které je obklopuje
3) Uvědomit si, že vědomí proniká celé tělo, každou jeho částečku.
Nejsme ani totožní s tělem ani omezení na tělo. Tělo existuje ve vědomí a je jím i nedělitelně pronikáno. Takto jsme i v těle, ale nejsme s ním totožní ani na ně, na jeho prostor, omezení.
Cílem není odebrat tělu vědomí, ale rozlišit vědomí od těla a být i v těle, jako vše pronikající vědomí. Tělo není z našeho uvědomění vyňato. Nachází se ve vědomí, které je i do posledního atomu proniká. Takto vědomí Já jsem září v těle i mimo něj jako neomezený prostor vědomí.
Dělíme pozornost vědomí mezi tělo, jeho projevený tvar a vědomí, které tento tvar vyplňuje. Nevěnujeme výhradně pozornost ani tělu ani vědomí, ale jsme si vědomi jejich rozlišené jednoty. Tak obnovujeme původní božskou jednotu projevu a neprojevu.
Nesmíme vědomí na tělo omezovat nebo dokonce se s ním ztotožňovat, ale ani nesmíme si přestat vědomí, které tělo proniká, uvědomovat.
Právě jasné uvědomování vše pronikajícího vědomí v těle, tělo oživuje a vyživuje svou silou. Neuvědomování si vědomí v těle určitě tělu, jeho zdraví a síle, neprospívá. Samozřejmě nesmíme dopustit, abychom vědomí s tělem ztotožňovali nebo na tělo omezovali. My musíme být pány těla a nikoliv nevědomými otroky jeho požadavků.
Těžiště bytí je ve vědomí Já jsem a nikoliv v těle. Na druhé straně vylučování těla z naší existence je porušováním jednoty projevu a neprojevu. I v těle se uvědomujeme jako vědomí Já jsem, ale bez ztotožňování se s ním, bez omezení na ně a bez lpění na něm.
Současné hmotné tělo je tělem bytosti v pádu, tělem neduchovním, které je pomíjivé. To není důvod mu jakkoliv ubližovat, ale ani se snažit o věčný život v něm. Ten je vyloučen ani není ničím žádoucím.
Proto vytváříme tělo nové, duchovní, světelné.
Pomocí vědomého řízení pozornosti můžeme v těle docilovat soustředění vědomí a tím i jeho moci v jeho různých částech a tím na ně působit. Takto je možné docilovat posilujících a uzdravujících účinků, které jsou úměrné síle soustředění a jeho trvání. Působení vědomí spojujeme s vhodnou sankalpou, tvořivou mocí mysli.