Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zavřené nebo otevřené oči?

27. 3. 2006

Jiří Vacek

Slyšel jsem, že mezi jedněmi přáteli vypukl spor, zda je možné provádět átmavičáru při otevřených očích.

Všeobecně platí, že nejvyšší Skutečnosti se nemůže zavřené ani otevřené oči dotknout. Zdůvodnění nalezneme v Tripuře Rahasja. Já je jak před očima, tak i za očima nebo ještě lépe, oči jsou v Já.

Naším cílem je přirozené, sahadža samádhi, což je označení pro spočívání v Já, ať jsme, tělesně vzato, v klidu či v pohybu, ať je mysl činná nebo nikoliv. Při činnostech těla nelze mít oči zavřené. Dosažení přirozeného samádhi bez spočívání v Já při otevřených očích není možné dosáhnout.

Zavřené oči při átmavičáře, kterou provádíme jako soustředění na vědomí Já jsem, mohou být ze začátku určitou pomůckou. Nechceme-li ustrnout, musíme je raději dříve než později otevřít. Proč raději dříve? Abychom si ze zavřených očích nevytvořili škodlivý návyk, že jinak se meditovat nedá. Klidová meditace je určitě dobrá a nezbytná, ale opět nesmíme na tělesném klidu ulpět a myslet si, že pohyb těla vylučuje meditaci. Dokonce ani činnost mysli, pokud ji provádíme ve vědomí Já, není překážkou.

Směřujeme-li k Já pomocí pozorovatele, pak jsou otevřené oči samozřejmostí. Svět, tělo a jejich činnosti nelze pozorovat, máme-li oči zavřené. V tomto případě i v klidové meditaci máme oči otevřené při současném zaměření pozornosti na to, co si vše uvědomuje. Tuto variantu átmavičáry jako soustředění na pozorující vědomí přímo učil Ramana Maháriši F.H. Humphreyse. Cituji: „Mějte oči otevřené a snažte se udržovat nepřetržité a pevné soustředění na TO, co ve vás vidí. Není to snadné. Trvá roky, než TO nalezneme“. Takže: otevřené oči, pozornost obrácená na vědomí, kterým si vše uvědomujeme a roky praxe, než TO si uvědomíme. Ani neúsilí ani zavřené oči, ale roky celodenního soustředění, dokud si TO neuvědomíme. Vše ostatní jsou jen plané řeči.

Pan Pařík, M. Tomáš a další vědí vše samozřejmě lépe než Maháriši. Není oč roky usilovat, očišťovat se, uklidňovat mysl. Stačí si pomyslet, že jsme TO a rázem TÍM jsme. Každá námaha je zbytečná.

Takže spory o zavřené či otevřené oči jsou zcela zbytečné a rozhodně nejsou důvodem k projevům jakéhokoliv nepřátelství.